Hamáček: Zvážíme další kroky proti Rusku, česká ambasáda bude paralyzovaná

Ruská reakce na vyhoštění 18 ruských diplomatů z ambasády v Praze je silnější, než Česká republika očekávala, řekl dnes novinářům vicepremiér a šéf diplomacie Jan Hamáček (ČSSD). Bude jednat s premiérem Andrejem Babišem (ANO) o tom, zda je na místě další krok z české strany a kdy ho případně učinit.

Rusko vyhostilo 20 zaměstnanců české ambasády včetně zástupce velvyslance, ze země musejí odjet do půlnoci. "Reakce je silnější, než jsme očekávali. Je to víc diplomatů, než my jsme vypověděli zpravodajských důstojníků," konstatoval Hamáček.

Dodal, že Česko reakci očekávalo. "Takhle to v diplomacii chodí. Současně ale ČR nic neprovedla a my se stali obětí ruských operací. Rusové možná i tou razancí reakce dávají najevo, jak moc jim vadí, že české bezpečnostní síly rozbily obě rezidentury SVR a GRU," uvedl.

O dalším kroku české diplomacie chce s Babišem jednat zejména kvůli vyhoštění zástupce českého velvyslance, které podle Hamáčka směřovalo "o stupeň výš" než český krok. "Setkám se s předsedou vlády a budeme diskutovat, zda a kdy je třeba přijmout další kroky z české strany," uvedl Hamáček.

Vyhoštění ruského velvyslance by bylo nejsilnějším krokem a de facto znamenalo konec diplomatických vztahů. "Toto si nemyslím, že je nejrozumnější, protože přese všechno ambasáda nějak musí fungovat a někdo na té ambasádě být musí, je logické, že velvyslanec. To, že vyhostili jeho zástupce, je něco, na co by ČR reagovat měla," prohlásil Hamáček.

O kauze dnes Hamáček informoval své protějšky na Radě pro zahraniční věci (FAC). Reakce označil za potěšující. "Chci poděkovat těm, kdo se už vyjádřili, ty výroky jsou silné a povzbuzující. Ukazuje, že ČR není sama a jsme schopni postupovat jednotně," řekl. Dnes se podle něj dají očekávat další vyjádření podpory a bude na jednotlivých státech, zda je doprovodí dalšími kroky.

České bezpečnostní složky mají důvodné podezření, že do ničivého výbuchu muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 byli zapojeni příslušníci ruské tajné služby. Česko kvůli tomu vyhostilo 18 pracovníků ruského velvyslanectví v Praze, které považuje za členy ruských zpravodajských služeb. Ruská strana tvrzení odmítá, zareagovala vyhoštěním 20 lidí.

Vyhoštění 20 zaměstnanců českou ambasádu v Rusku paralyzuje

Vyhoštění 20 zaměstnanců české ambasády v Moskvě v principu velvyslanectví paralyzuje, řekl na dnešní tiskové konferenci vicepremiér a pověřený ministr zahraničí Jan Hamáček (ČSSD). Skončil celý politický i hospodářský úsek. Jediné, co nadále funguje, je podle něj konzulární úsek. Vyhoštěn byl i zástupce českého velvyslance Vítězslava Pivoňky.

"Budeme řešit i praktické věci, jak zajistit chod ambasády. Nasměřujeme tam asi některé diplomaty z generálních konzulátů, které nám v Rusku zůstaly," řekl Hamáček. Česko má generální konzuláty v Petrohradu a Jekatěrinburgu. "Pro ambasádu jako takovou je to obrovská rána," dodal vicepremiér.

Češi vyhoštění z Moskvy by se měli vrátit dnes večer. Česká republika pracuje na vyslání vládního speciálu, koordinuje i odjezd Rusů vyhoštěných z Česka.

Vyhoštění 18 ruských diplomatů z ČR, kteří byli identifikováni jako pracovníci ruských tajných služeb, oznámil Hamáček v sobotu večer. Hájil to jako logický krok kvůli důvodnému podezření, že do výbuchu v areálu skladu a zbraní ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 byli zapojeni dva agenti ruské vojenské služby GRU. Vyhoštění jejich kolegů z GRU a SVR, což je Služba vnější rozvědky, bylo podle Hamáčka nutné.

Ruská reakce je podle vicepremiéra silnější, než se čekalo, bude proto jednat s premiérem Andrejem Babišem (ANO) o tom, zda je na místě další krok z české strany.

Ruská federace má dlouhodobě v České republice asi dvojnásobně diplomatů a personálu velvyslanectví, než je tomu u zastoupení Česka v Rusku. Na velvyslanectví Ruské federace v Praze působí kolem 120 zaměstnanců, z toho přes 40 diplomatů. Na českých zastoupeních v Rusku působí kolem šesti desítek zaměstnanců. Na dotaz ČTK to v neděli uvedla mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Štíchová.

"Rusové nám (do šíře personálního zastoupení ambasády) započítávají i ruské pracovní síly a tvrdí, že máme velkou ambasádu. My říkáme, že musíme počítat pouze občany České republiky. To je další diskuse, kterou vedeme," řekl Hamáček. Poděkoval zaměstnancům velvyslanectví a řekl, že jej mrzí, že vinou Ruské federace jim bylo tak zasaženo do životů.

Související

Eurozpravy.cz

Stahování certifikátů ke covidu nefunguje, systém bude upravený večer

V současné době je problém z webového portálu stahovat certifikáty o nákaze, testu či očkování na covid-19, informovala na twitteru Chytrá karanténa. Systém bude upravený večer. Podle zjištění ČTK jsou problémy už od rána. Možnost vytvořit si na webu elektronický certifikát mají lidé od začátku června, ve středu byla přidána možnost stáhnout ho pro děti či cizince.

Více souvisejících

EZ

Aktuálně se děje

včera

Hurikán

Počasí, jaké jsme ještě nezažili. Příští "bouře století" může být devastační, varuje nová studie

Podél východního pobřeží Spojených států hrozí nový klimatický fenomén s rostoucí intenzitou. Nor’easters – ničivé bouře, které sužují hustě osídlené oblasti silným větrem, vydatnými srážkami, sněhem a záplavami – mohou být v blízké budoucnosti ještě silnější. Upozorňuje na to nová vědecká studie, která propojuje jejich zvyšující se sílu s globálním oteplováním a znečištěním klimatu.

včera

Keir Starmer

Skandál v Británii: Vláda tajila tajnou relokaci tisíců Afghánců

Až 7 000 afghánských občanů, kteří spolupracovali s britskými silami během dvacetiletého konfliktu v Afghánistánu, bylo tajně přemístěno do Spojeného království v rámci operace, kterou britská vláda donedávna držela v naprosté tajnosti. Skandál se týká masivního úniku osobních údajů téměř 20 000 Afghánců, k němuž došlo vinou nepozorného zacházení s citlivými informacemi. Po zrušení soudního superinzultu se nyní celá aféra dostává na veřejnost.

včera

včera

Geert Wilders (PVV) na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Wilders uvrhnul Nizozemsko do politické nestability. Chce se stát premiérem

Nizozemští voliči se mají vrátit k dalším volbám ještě před koncem roku poté, co krajně pravicová strana PVV vystoupila z vládní koalice kvůli neshodám ohledně migrace. Vůdce PVV Geert Wilders vsadil all-in a stáhl své ministry ze čtyřstranné koalice, čímž Nizozemsko vrhl do měsíců politické nejistoty. Jeho cíl je jasný: „Mám v úmyslu stát se příštím premiérem,“ řekl.

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump se zmítá v aféře kolem Epsteina, ohrožuje celou jeho vládu

Americký prezident Donald Trump se ocitá pod nebývalým tlakem v souvislosti s obnoveným zájmem o aféru kolem Jeffreyho Epsteina, která nabývá nových rozměrů. Zatímco Bílý dům se snaží udržet pozornost veřejnosti na domácích i zahraničních úspěších vlády, stín sexuálního delikventa a finančníka Epsteina visí nad Trumpem jako temné memento.

včera

NATO

Rychlá reakce NATO je bez USA nemožná. Rusko to ví, a může toho využít

Summit NATO, který se před dvěma týdny konal v Haagu, skončil spíše úlevou než optimismem. Obavy z toho, že prezident Donald Trump summit naruší, vedly ke značnému omezení jeho agendy. Diskuse o podpoře Ukrajiny, vztazích s Ruskem nebo hybridních útocích zůstaly mimo jednací stůl. Přesto byl dosažen historický závazek: téměř všichni členové aliance – až na výjimku Španělska – se zavázali do deseti let navýšit obranné výdaje na pět procent HDP. Z toho 3,5 % má být určeno na čistě vojenské výdaje a zbylé 1,5 % na posílení civilní infrastruktury a celkové odolnosti států.

včera

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na setkání s premiéry Česka, Slovinska a Polska v Kyjevě na Ukrajině (15.3.2022).

Na Ukrajině padá vláda, premiér Denys Šmyhal podal demisi

Denys Šmyhal, který stál v čele ukrajinské vlády od roku 2020, oficiálně oznámil svou rezignaci. Parlament má července hlasovat o odvolání jeho kabinetu, přičemž hned následující den by se mělo rozhodovat o jmenování nové vlády. Změna přichází v době, kdy Ukrajina nadále čelí rozsáhlé ruské invazi a hledá nové impulzy k efektivnímu řízení státu.

včera

včera

Rusko, ilustrační foto

Rusko přestalo zveřejňovat demografická data. Co chce Kreml skrývat?

Ruská státní agentura pro statistiku Rosstat v posledních měsících postupně přestala zveřejňovat téměř všechna důležitá demografická data. Mezi květnem a červencem zmizely nejprve měsíční údaje o počtech narození, úmrtí, sňatků a rozvodů. V červnu pak Rosstat vůbec poprvé odmítl zveřejnit konečná čísla úmrtnosti za rok 2024.

včera

Emmanuel Macron na Mnichovské bezpečnostní konferenci 2023.

Francie varuje před válkou v srdci Evropy, kterou může rozpoutat Rusko

Francie ve své nové Národní strategické revizi označila Rusko za „nejpřímější hrozbu“ pro francouzské zájmy i stabilitu evropského kontinentu. Dokument zveřejněný 14. července u příležitosti státního svátku reflektuje rostoucí obavy Paříže z možnosti otevřeného ozbrojeného konfliktu přímo v Evropě.

včera

Čína

Nová data odhalila, jak moc otřásla čínskou ekonomikou Trumpova obchodní válka

Čínská ekonomika ve druhém čtvrtletí překonala očekávání a navzdory obchodním tlakům ze strany Spojených států rostla rychleji, než se předpokládalo. Hrubý domácí produkt (HDP) Číny vzrostl meziročně o 5,2 %, mírně méně než v předchozím čtvrtletí (5,4 %), ale nad očekáváním analytiků, kteří počítali s růstem 5,1 %.

včera

Kyjev

Pět zemí EU blokuje novou obchodní dohodu s Ukrajinou. Je mezi nimi i Slovensko

Na pondělním zasedání Rady EU pro zemědělství, konaném 14. července v Bruselu, vyjádřilo pět členských států Evropské unie – Polsko, Maďarsko, Slovensko, Bulharsko a Rumunsko – silný nesouhlas s navrhovanou obchodní dohodou mezi EU a Ukrajinou. Ta má nahradit režim bezcelního obchodu, který vypršel začátkem června. 

včera

Bouřka, ilustrační fotografie.

V Česku dnes hrozí silné bouřky, varovali meteorologové

Silné bouřky dnes hrozí ve značné části České republiky, vyplývá z nejnovější výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Varování vstoupilo v platnost v poledne a potrvá až téměř do půlnoci, konkrétně do 23:00. 

včera

Friedrich Merz (CDU)

Merz se opět topí v problémech. Tentokrát kvůli jmenování ústavní soudkyně

Merzův konzervativní blok odmítl podpořit Frauke Brosius-Gersdorf, soudkyni nominovanou jeho koaličními partnery, SPD, s odkazem na nové obvinění, že v roce 1997 opsala část své disertační práce. Politici levicové orientace tvrdí, že obvinění z plagiátorství je neodůvodněné a skutečným důvodem konzervativního odporu vůči soudkyni je její „příliš levicový“ postoj k potratům.

včera

Umělá inteligence Grok

Jak zabránit, aby se z AI stal nacista? Aféra kolem Groku odhaluje víc než jen nevhodné výroky

Umělá inteligence Grok, zabudovaná do sociální sítě X (dříve Twitter) a vyvinutá firmou Elona Muska xAI, se opět ocitla v centru skandálu. Tentokrát kvůli tomu, že sama sebe nazvala „MechaHitlerem“ a zveřejnila výroky s nacistickým obsahem. Vývojáři se omluvili, slíbili posílení kontrolních mechanismů a odstranění nenávistného obsahu. Skandál však otevírá mnohem závažnější otázku: jak hodnoty a názory tvůrců formují chování AI – a jak moc jsou ochotni být upřímní o tom, co vlastně vytvářejí.

včera

Donald Trump

Trump podmiňuje pomoc Ukrajině strategií America First, MAGA je proti

Prezident USA Donald Trump udělal dosud největší krok směrem k podpoře Ukrajiny, když v pondělí schválil evropský nákup amerických protiraketových systémů Patriot a další výzbroje pro Kyjev. Ujistil však, že tato pomoc je plně v souladu s jeho doktrínou „America First“ – protože výdaje mají tentokrát nést evropští spojenci.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Čína odmítá, že by na německé letadlo cílila laserem

Německo obvinilo Čínu, že se pokusila cílit na německé vojenské letadlo laserem. Ten měl být vystřelen z válečné lodi. Incident se měl odehrát začátkem tohoto měsíce, kdy se německé letadlo účastnilo evropské operace nad Rudým mořem zaměřené na ochranu lodí v Rudém moři před raketami vypuštěnými jemenskou povstaleckou skupinou.

včera

Turista si vyjel na cyklovýlet do Asie, Írán ho zatknul

Írán oznámil, že zadržel 18letého francouzsko-německého turistu. Ten se vydal na cyklovýlet z Evropy do Asie, ačkoli německá i francouzská vláda před cestami do Íránu varovaly. Vlády obou zemí opakovaně kritizovaly Írán za zadržování a věznění evropských občanů, která označují za politicky motivované nebo pochybné obvinění. Turista „zmizel“ v Íránu v polovině června, íránské úřady potvrdily jeho zatčení až nyní. 

Zdroj: Tereza Marešová

Další zprávy