Petříček s Pompeem debatovali o bezpečnosti, Číně i technologiích

"Dotkli jsme se otázek nových technologií, role Číny při jejich vývoji i možných hrozbách, které s tím souvisí. Je to otázka třeba ochrany dat nebo nakládání s daty, což je předpoklad pro rozvoj umělé inteligence. Hovořili jsme o potřebě, aby na americké a evropské straně bylo know-how, jak technologie samostatně vyvíjet. Máme zájem na tom, aby existovala konkurence, aby v nových technologiích nebyl dominantní hráč, který by mohl určovat pravidla hry," uvedl Petříček.

Podle něj to platí obecně pro debatu o budoucnosti vztahů s Čínou. Musí být podle něj nastaveny recipročně a na základě rovných podmínek pro všechny. "Hovořili jsme třeba o tom, že dnes přes veškeré snahy z minulosti se nedaří zajistit podmínky pro evropské či americké firmy na čínském trhu takové, jaké mají čínské subjekty na evropském trhu, což je de facto téma, které se zde objevuje řadu let. Proto také očekáváme, že další jednání Evropské unie s Čínou by mělo přinést změnu," dodal ministr.

Bilaterální jednání ministrů se týkalo dalších bezpečnostních témat nebo potřeby více konzultovat vztahy s Čínou mezi Evropskou unií a USA, řekl Petříček. Co se týče ekonomické spolupráce ČR a Spojených států, vidí Petříček prostor v rozvoji spolupráce v již zmíněné oblasti umělé inteligence, ale také kybernetické bezpečnosti.

Politici též hovořili o sítích páté generace (5G), u nichž se USA obávají možného zneužití ze strany čínských dodavatelů technologií. Petříček očekává, že se Spojené státy zapojí i do druhého ročníku konference v Praze, jež by se měla uskutečnit na podzim.

O napjaté situaci v Bělorusku, kde kvůli podezření ze zmanipulování prezidentských voleb ve prospěch současné hlavy státu Alexandra Lukašenka vypukly protesty, státníci hovořili jen krátce. Spíše podle Petříčka hodnotili obecně situaci ve východní Evropě, vztahy mezi NATO a Ruskem a riziko pro evropské demokracie. Formy reakce na situaci v Bělorusku budou podle Petříčka tématem pro nadcházející jednání ministrů zahraničí Evropské unie.

Pompeova návštěva Plzně začala v Muzeu generála Pattona v kulturním domě Peklo. Následně si ministři ještě před jednáním připomněli 75. výročí konce druhé světové války a položili věnce u památníku Díky, Ameriko! Uctili tak památku amerických vojáků, kteří na konci druhé světové války osvobodili západní část Československa.

Petříček: ČR nepočítá s podpisem memoranda s USA k Dukovanům

Česká republika nepočítá s podpisem nového memoranda se Spojenými státy týkajícího se výstavby nového jaderného bloku v Dukovanech. Mohlo by to narušit notifikační proces u Evropské komise, řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) po jednání se svým americkým protějškem Mikem Pompeem v Plzni. Americká společnost Westinghouse je jedním z uchazečů o zakázku na stavbu nového bloku.

"Česká republika má již se Spojenými státy uzavřeny rámcové dohody o spolupráci v oblasti jaderné energetiky. Na to se dá navazovat, ať už v oblasti výzkumu či jiného mírového způsobu využití jaderné energie," řekl Petříček. Případné nové memorandum by podle něj ale mohlo narušit schvalovací proces u Evropské komise. Ta bude plánovaný jaderný zdroj zkoumat a schvalovat především z hlediska možné nedovolené veřejné podpory od státu.

Stát a energetická společnost ČEZ na konci července uzavřely smlouvy k plánovanému novému bloku elektrárny. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš ČTK řekl, že pořadí uchazečů o stavbu nového bloku by firma ráda měla na konci roku 2022, tendr chce vypsat letos v prosinci. Ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) opakovaně hovořil o tom, že nový blok by se měl začít stavět v roce 2029, aby byl uveden do provozu o sedm let později.

"ČEZ jakožto investor bude otevřenou soutěží vybírat budoucího dodavatele. Takovéto memorandum s jedním z potenciálních dodavatelů by mohlo vyslat špatný signál vůči Evropské komisi i vůči trhu," dodal ministr. Usoudili tak podle něj právníci české vlády.

O stavbu jaderného bloku v Česku se podle dostupných informací aktuálně zajímá pět firem - ruský Rosatom, francouzská EDF, jihokorejská KHNP, čínská China General Nuclear Power a Westinghouse.

Nový jaderný blok v Dukovanech by stát měl při výstavbě financovat bezúročně, za provozu se počítá s dvouprocentním úrokem. Stát by se měl na stavbě podílet ze 70 procent. Zbytek by měl zaplatit ČEZ, který bude hradit také všechny případné dodatečné náklady. Beneš v červenci potvrdil, že očekávaná suma za stavbu bloku v současných cenách je podle něj zhruba šest miliard eur, tedy kolem 160 miliard korun.

Možnou stavbu nového jaderného zdroje v Česku několik předcházejících let brzdily nejasnosti o způsobu financování, konkrétní obrysy začíná dostávat projekt až v posledních měsících. Dlouhodobě proti stavbě nového jaderného zdroje v ČR protestují ekologové.