Sněmovna bude rozhodovat o důchodech, dětských skupinách a vyplácení dávek

Poslance čeká v tomto týdnu rozhodování o devíti návrzích zákonů. Sejdou se kvůli nim ve středu a v pátek na třech mimořádných schůzích. Budou muset jednat v náhradních prostorách, protože sněmovní jednací sál prochází rekonstrukcí.

Poslanci mají schvalovat zákon, který upraví financování dětských skupin, v další předloze by mohli zmírnit podmínky pro získání ošetřovatelského volna. V pátek by měli rozhodnout o sledovaném návrhu na dodatečné zvýšení důchodů v příštím roce. O konání každé ze svolaných mimořádných schůzí budou muset rozhodnout hlasováním.

Jako první by poslanci měli schvalovat návrh, který upraví další fungování dětských skupin. Podle původního návrhu se skupiny měly proměnit na jesle s přísnějšími pravidly. Část opozice vyjadřovala obavy, že by předloha vedla k likvidaci dětských skupin, které původně vznikaly v reakci na nedostatek míst v mateřských školách. Podle společného pozměňovacího návrhu pětice vládních i opozičních stran, o kterém Sněmovna rozhodne, se ale skupiny na jesle nezmění a budou nadále i pro starší děti. Celková úprava předpokládá, že zařízení se budou muset jmenovat dětská skupina. Navštěvovat je budou moci děti od půl roku do zahájení školní docházky.

Další předlohou, kterou čeká schvalování, je sociálnědemokratická novela zákona, která upravuje podmínky pro ošetřovatelské volno. U otcovské dovolené novela prodlužuje šestitýdenní období po narození dítěte, v němž mohou čerství otcové dávku čerpat, o dobu hospitalizace novorozence. Pomohlo by to podle předkladatelů naplnit účel tohoto volna, k němuž patří možnost otce podílet se na péči o dítě a na chodu domácnosti. Poslanci ze šesti klubů v čele s Olgou Richterovou (Piráti) v této předloze navrhují prodloužit otcovskou z jednoho na dva týdny.

V případě ošetřovatelského volna novela sociálnědemokratických poslanců zkracuje dobu, kterou musí člověk, jenž má být ošetřován, strávit v nemocnici. Nyní si mohou o volno požádat lidé s nemocenským pojištěním na péči o člověka, který strávil aspoň týden v nemocnici, nově by to měly být čtyři dny. Podmínka hospitalizace by se navíc neuplatňovala v případě péče o lidi v konečném stadiu nevyléčitelné nemoci.

Poté by poslanci měli schvalovat novelu, která mění odměny pěstounů i příspěvky na dítě pro klokánky a podobné azylové domy. Poslanci k ní předložili na dvě desítky úprav.

Na středu je svoláno i další jednání, kde by Sněmovna měla rozhodnout o novele z pera poslanců SPD zpřísňující vyplácení dávek v hmotné nouzi. Hnutí SPD novelu podle své poslankyně Lucie Šafránkové podalo s cílem omezit zneužívání dávek a posílit kontrolní možnosti úřadu práce. Dávky by podle ní měli dostávat pouze lidé, kteří se dočasně ocitli bez vlastního přičinění v hmotné nouzi a snaží se z této situace aktivně dostat. Vláda ANO a ČSSD vyjádřila pochyby o souladu předlohy SPD s ústavním pořádkem a s mezinárodními smlouvami. Piráti chtějí návrh zamítnout. Není vyloučeno, že Sněmovna předlohu ještě upraví podle podaných pozměňovacích návrhů.

V pátek má jako první bod přijít na řadu vládní návrh, který zvyšuje od ledna důchody dodatečně o 300 korun. Komunisté chtějí částku zvednout na 500 korun. Pozornost budí návrh předsedy lidovců Mariana Jurečky, který chce krátit důchody exponentům komunistického režimu. K vládnímu návrhu se nakonec sešly dvě desítky poslaneckých pozměňovacích návrhů. Měsíční penze by podle zákonných pravidel měly vzrůst od ledna podle dřívějšího vyjádření ministryně Maláčové v průměru o 458 korun. Dalších 300 korun navíc by mělo podle předlohy putovat do zásluhové části důchodu. Navýšení by tak bylo trvalé a částka by každý další rok při valorizaci o určité procento rostla.

Ve zrychleném režimu by poslanci měli schvalovat mimo jiné poslanecký návrh zákona o odškodnění za výbuchy ve Vrběticích na Zlínsku před sedmi lety. Vláda tento návrh podpořila. Zákon počítá s odškodněním zhruba 660 milionů korun za omezení po výbuchu dvou muničních skladů, které by bylo rozděleno mezi Zlínský kraj, Bohuslavice nad Vláří, Haluzice, Lipová, Vlachovice a Slavičín a jeho obyvatele. Normu předložila skupina poslanců ze všech frakcí vyjma SPD a KDU-ČSL v čele s ministrem vnitra Janem Hamáčkem (ČSSD) a předsedou Sněmovny Radkem Vondráčkem (ANO).

Kromě toho by měli poslanci v pátek schválit ještě návrh týkající se lobbování a poslaneckou novelu zákona o sociálních službách. Předlohy, které Sněmovna schválí, dostane k projednání Senát. Senát by se jimi měl zabývat ve druhé polovině srpna.

Související

Více souvisejících

Poslanecká sněmovna důchody Sociální dávky

Aktuálně se děje

včera

Elon Musk

Umělá inteligence sítě X chválila Hitlera. Musk přiznal problémy

Elon Musk se snaží vysvětlit, jak je možné, že jeho umělá inteligence Grok, vyvinutá pod hlavičkou firmy xAI, generovala odpovědi, ve kterých vyzdvihovala nacistického vůdce Adolfa Hitlera. Incident vyvolal celosvětovou kritiku a řadu oficiálních reakcí – od lidskoprávních organizací přes evropské státy až po turecký soud.

včera

Robert Golob

Slovinsko balancuje na ostří nože: Premiér Golob návrhem referenda o členství v NATO vyrazil dech

Slovinský premiér Robert Golob rozvířil politickou scénu návrhem, který způsobil poprask nejen mezi jeho odpůrci, ale i mezi vlastními spojenci. Poté, co parlament v Lublani schválil návrh levicové strany Levica na uspořádání poradního referenda o navýšení obranných výdajů na 3 % HDP do roku 2030, reagoval Golob nečekaným protiúderem – chce nechat občany hlasovat o samotném členství země v Severoatlantické alianci.

včera

Rotterdam je s 610 000 obyvateli druhé největší nizozemské město. Jedná se také o největší evropský přístav, město moderní architektury a zároveň město velkého historického významu.

Poprask v Nizozemsku: Každý jeden občan má v krvi chemikálie

Každý člověk v Nizozemsku má v krvi „věčné chemikálie“, jak ukazuje první národní studie na toto téma. Studie zveřejněná ve čtvrtek uvádí, že přítomnost per- a polyfluoralkylových látek (známých jako PFAS či „věčné chemikálie“) v hladinách překračujících bezpečnostní limity automaticky neznamená vznik onemocnění.

včera

Tchaj-Wan

Tchaj-wan usiluje o omezení hospodářských vazeb na Čínu, úplné přerušení je však nereálné. Případná válka způsobí globální problémy s mikročipy

Tchaj-wan zvažuje omezení ekonomických vazeb na Čínu, která je pro něj zároveň klíčovým trhem i geopolitickou hrozbou. Nová vláda prezidenta Lai Čching-teho vyzvala technologické firmy, aby se orientovaly na demokratické státy a omezily obchod s Huawei a SMIC. Podle expertů však úplné zpřetrhání vztahů není reálné. Embargo by mohlo ochromit globální dodávky čipů, poškodit tchajwanské firmy i zpomalit čínský technologický rozvoj.

včera

včera

Marco Rubio Prohlédněte si galerii

Starmer a Macron vyzvali k tvrdším sankcím na Rusko, Rubio jednal s Lavrovem

Britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron při společném vystoupení v Londýně apelovali na spojence, aby zesílili tlak na Moskvu. Oba státníci volají po nových sankcích, které by mohly přimět Kreml k příměří na Ukrajině. Starmer označil evropské plány na nasazení mírových sil za „dostatečně vyspělé“, Macron je dokonce popsal jako „připravené k okamžitému nasazení“, jakmile se dosáhne dohody o příměří. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační fotografie.

Napětí na hranici Německa a Polska. Volný pohyb je minulostí, přinejmenším dočasně

Obyvatelé Polska a Německa čelí nové realitě, která ostře kontrastuje s dekádami otevřených hranic a volného pohybu. Hraniční kontroly, které byly v minulosti vnímány jako přežitek, se vracejí na scénu. Polská vláda pod vedením premiéra Donalda Tuska obnovila kontroly na celkem 52 hraničních přechodech s Německem a na dalších 13 směrem k Litvě. 

včera

Donald Trump oznámil reciproční cla. (2.4.2025)

Politický darebák a lichvář. Trump z mezinárodního obchodu odstraňuje respekt, obětí budou i jeho voliči

Šéf Bílého domu Donald Trump přetváří mezinárodní obchod k obrazu svému. Dělá z něj nástroj mocenského nátlaku, nikoli spolupráce. Namísto partnerství prosazuje transakční logiku a vydírání, a to i vůči nejbližším spojencům USA. Tento přístup ohrožuje stabilitu globálního řádu, oslabuje důvěru v americké vedení a může mít dlouhodobé dopady na pozici Spojených států i světovou ekonomiku.

včera

včera

Donald Trump

Trump zahájil obchodní válku s Brazílií. Nejspíš hraje o osud Bolsonara

Obchodní vztahy mezi Spojenými státy a Brazílií vstoupily do období vážné krize. Bez předchozího varování a mimo rámec standardních diplomatických konzultací oznámil americký prezident Donald Trump zavedení 50% cel na brazilský export, a to s účinností od začátku srpna. Informaci sdělil osobním dopisem prezidentovi Luizovi Ináciovi Lulovi da Silvovi.

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump splnil slib poté, co ho rozzuřil Putin. Na Ukrajinu opět proudí americké dodávky

Spojené státy po rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa znovu začaly plnohodnotně dodávat zbraně na Ukrajinu, ačkoli proti tomu Pentagon začátkem měsíce zasáhl kvůli obavám z nedostatku zásob. Tuto informaci ve čtvrtek potvrdila kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Trump už začátkem tohoto týdne uvedl, že dodávky obnoví – a slib splnil. 

včera

Michal Koudelka

Rusové se pokoušeli o další sabotáže v Česku. BIS je zastavila

Bezpečnostní informační služba (BIS) loni zabránila několika pokusům ruských zpravodajských služeb o sabotážní akce v Česku. Uvedl to její šéf Michal Koudelka v souvislosti s vydáním výroční zprávy k činnosti služby za rok 2024. Rusko se společně s Čínou snaží škodit i v kyberprostoru. 

včera

Marco Rubio

Rubio míří na klíčové jednání s Lavrovem. Trump stupňuje tlak na Putina i spojence v Asii

Americký ministr zahraničí Marco Rubio se má ve čtvrtek v malajsijském Kuala Lumpuru setkat se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem, a to jen několik dní po eskalaci rétoriky ze strany prezidenta Donalda Trumpa vůči Moskvě. K setkání dojde na okraj zasedání Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), v době, kdy Washington hledá nový rámec jak pro jednání o Ukrajině, tak pro přetváření ekonomických vztahů s asijskými státy.

včera

včera

Rubl, ilustrační fotografie.

Budoucnost ekonomických vztahů Moskvy se Západem. Ekonom si jeden scénář neumí představit

Tři roky po začátku ruské invaze zůstávají vztahy mezi Evropou a Moskvou zmrazené. Západ sází na sankce, ale řada firem v Rusku nadále působí a obchodní výměna pokračuje často přes třetí země. Ekonom Libor Žídek pro EuroZprávy.cz upozornil, že návrat k normálu je nepravděpodobný, a že některé firmy už tak obcházejí sankce. Evropa tak stojí před otázkou, jaký model vztahů s Ruskem je do budoucna vůbec možný.

včera

včera

včera

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy