Pro Českou republiku je nepřijatelné využívání migrace jako nástroje tlaku na Evropskou unii. Řekl to dnes český ministr vnitra Jan Hamáček při mimořádném jednání unijních ministrů vnitra. Videokonference byla svolána původně kvůli migrační krizi na hranicích Běloruska s členskými státy.
Ministři se však nakonec zabývali také bezpečnostní situací v Afghánistánu po ovládnutí země radikálním hnutím Tálibán. Podle Hamáčka je třeba předejít migrační krizi na vnějších hranicích EU a pomoci zemím sousedícím s Afghánistánem. Rakouský ministr vnitra Karl Nehammer dnes apeloval na vytvoření deportačních center v těchto zemích pro Afghánce vyhoštěné z Evropy.
V Litvě, Lotyšsku a Polsku dramaticky vzrostly počty nelegálně přicházejících migrantů z Běloruska poté, co režim prezidenta Alexandra Lukašenka začal tyto lidi systematicky posílat na hranice. "Pro ČR je nepřijatelné využívání migrace jako nástroje tlaku na Evropskou unii nebo její jednotlivé členské státy. Jsme si vědomi závažnosti migrační situace. I nadále jsme připraveni Litvě a dalším zasaženým zemím pomáhat," prohlásil dnes Hamáček podle sdělení českého ministerstva vnitra.
Ministr připomněl, že Česko koncem července do Pobaltí poslalo materiální pomoc a během příštího týdne by podle něj vláda měla schválit finanční pomoc ve výši půl milionu eur na ochranu hranic. "Jsme připraveni vyslat i své experty v rámci evropských agentur Frontex a EASO (Evropský podpůrný azylový úřad)," uvedl Hamáček.
Dnešní schůzku ministrů vnitra původně svolalo slovinské předsednictví právě kvůli migrační krizi mezi Litvou a Běloruskem. Litva sousední zemi viní z toho, že migranty z Iráku a dalších států přepravuje do Minsku a poté je posílá přes západní hranici, čímž se prý mstí za unijní sankce. Litevská ministryně vnitra Agné Bilotaitéová se vyslovila pro zpřísnění migračních pravidel tak, aby jednotlivé země a EU mohly bránit svou bezpečnost.
Unijní ministři dnes jednali také o aktuální bezpečnostní a politické situaci v Afghánistánu a o jejím možném dopadu na migraci v sousedních zemích i v EU. Hamáček zdůraznil, že abychom předešli migrační krizi na vnějších hranicích, je potřeba mobilizovat všechny nástroje a finanční zdroje, které má EU k dispozici. "Naše pomoc musí směřovat především do zemí sousedících s Afghánistánem a dalších tranzitních států. Tyto země jsou pro nás klíčovými partnery," uvedl.
Jeho resortní kolega z Rakouska Karl Nehammer dnes zdůraznil, že cílem EU by mělo být udržet většinu afghánských uprchlíků v regionu. Pokud by se to nepodařilo, bylo by to "velmi nebezpečné" pro Evropu, varoval politik, kterého citovala agentura Reuters. Nehammer rovněž prohlásil, že bude naléhat na EU, aby v zemích sousedících s Afghánistánem zřídila takzvaná deportační centra pro Afghánce vyhoštěné z Evropy. Také on přitom zdůraznil, že zemím v blízkosti Afghánistánu přijímajícím migranty by měla být poskytnuta finanční a další podpora.
Rakouský ministr potvrdil, že Rakousko bude pokračovat ve vyhošťování neúspěšných afghánských žadatelů o azyl nebo osob, které byly usvědčeny ze spáchání trestného činu. Mnohé další evropské země toto vyhošťování pozastavily kvůli vývoji v Afghánistánu. "Je důležité, aby bylo nadále možné vyhošťovat žadatele o azyl nebo násilnické uprchlíky, potřebujeme přece tato deportační centra," řekl Nehammer. Ministr řekl, že v Rakousku už nyní žije 44.000 Afghánců.
Související
Hamáček oznámil odchod ze sociální demokracie. Chybí mu reflexe eurovoleb
ČSSD si před 30 lety zvolila Zemana. Současné vedení připomíná správce konkurzní podstaty, říká politolog Bureš
Aktuálně se děje
před 59 minutami
Buď žijeme třetí světovou válku, nebo nejnebezpečnější krizi od roku 1945. Pravdu ukáže až čas
před 1 hodinou
Zelenskyj označil jednání s Moskvou za konstruktivní, chce v nich pokračovat
před 2 hodinami
Policie vypátrala muže, který zaútočil na kancelář piráta Bartoše
před 3 hodinami
Vysočina Aréna na nohou. Díky finiši Krčmáře vybojovala smíšená biatlonová štafeta bronz
před 3 hodinami
Potvrzeno. Počasí přinese sníh i ledovku, platí varování
před 4 hodinami
Trump ukázal údajnou zbraň zastřeleného muže. Zmínil krádeže a podvody
před 5 hodinami
Babiš, Trumpovo hodné štěňátko. Česko si vysokou cenu za bezbřehý obdiv nemůže dovolit
před 6 hodinami
Slovensko zvou Američané do Trumpovy Rady míru
před 7 hodinami
Počasí může být problematické. Místy napadne téměř deset centimetrů sněhu
před 8 hodinami
Další tragická střelba v Minnesotě. Walz aktivoval Národní gardu
před 9 hodinami
Výhled počasí na příští víkend. Na zimu má být relativně teplo
včera
Občanští demokraté truchlí. Zemřel bývalý poslanec Krill
včera
Snový snowboardový závod pro Česko. V Simonhöhe vyhrála Ledecká, Maděrová třetí
včera
Motoristé a SPD se nebrání společnému prezidentskému kandidátovi
včera
Překvapivé počasí v závěru týdne. Meteorologové avizují zajímavou situaci
včera
Trump zase vyhrožuje cly. Hrozí Kanadě kvůli paktování s Čínou
včera
Princ Harry v dalším sporu s britským bulvárem. Síly spojil i s Eltonem Johnem
včera
OBRAZEM: ANO pro Babiše či Havlíčka. Nejsilnější politický subjekt si volil vedení
včera
Muži, který vyhrožoval prezidentu Pavlovi, hrozí rok za mřížemi
včera
Američané už teď mají v Grónsku volnou ruku. Trump to nechce přijmout, raději rozbije NATO
Ať už jsou výroky Donalda Trumpa o Grónsku míněny jako politický tlak nebo vážná hrozba, narážejí na tvrdou bezpečnostní realitu. Grónsko je klíčovým uzlem americké obrany v Arktidě a USA zde už dnes disponují nástroji, které jim umožňují chránit vlastní území bez napadání spojenců. Agresivní rétorika však nese vysoké systémové riziko, neboť podkopává důvěru uvnitř NATO, vytváří nebezpečný precedent a oslabuje alianční soudržnost. Cena případné eskalace by byla nesmírně vysoká a zaplatily by ji především samotné Spojené státy.
Zdroj: Jakub Jurek