Využívání migrace k nátlaku na EU je nepřijatelné, míní Hamáček

Pro Českou republiku je nepřijatelné využívání migrace jako nástroje tlaku na Evropskou unii. Řekl to dnes český ministr vnitra Jan Hamáček při mimořádném jednání unijních ministrů vnitra. Videokonference byla svolána původně kvůli migrační krizi na hranicích Běloruska s členskými státy.

Ministři se však nakonec zabývali také bezpečnostní situací v Afghánistánu po ovládnutí země radikálním hnutím Tálibán. Podle Hamáčka je třeba předejít migrační krizi na vnějších hranicích EU a pomoci zemím sousedícím s Afghánistánem. Rakouský ministr vnitra Karl Nehammer dnes apeloval na vytvoření deportačních center v těchto zemích pro Afghánce vyhoštěné z Evropy.

V Litvě, Lotyšsku a Polsku dramaticky vzrostly počty nelegálně přicházejících migrantů z Běloruska poté, co režim prezidenta Alexandra Lukašenka začal tyto lidi systematicky posílat na hranice. "Pro ČR je nepřijatelné využívání migrace jako nástroje tlaku na Evropskou unii nebo její jednotlivé členské státy. Jsme si vědomi závažnosti migrační situace. I nadále jsme připraveni Litvě a dalším zasaženým zemím pomáhat," prohlásil dnes Hamáček podle sdělení českého ministerstva vnitra.

Ministr připomněl, že Česko koncem července do Pobaltí poslalo materiální pomoc a během příštího týdne by podle něj vláda měla schválit finanční pomoc ve výši půl milionu eur na ochranu hranic. "Jsme připraveni vyslat i své experty v rámci evropských agentur Frontex a EASO (Evropský podpůrný azylový úřad)," uvedl Hamáček.

Dnešní schůzku ministrů vnitra původně svolalo slovinské předsednictví právě kvůli migrační krizi mezi Litvou a Běloruskem. Litva sousední zemi viní z toho, že migranty z Iráku a dalších států přepravuje do Minsku a poté je posílá přes západní hranici, čímž se prý mstí za unijní sankce. Litevská ministryně vnitra Agné Bilotaitéová se vyslovila pro zpřísnění migračních pravidel tak, aby jednotlivé země a EU mohly bránit svou bezpečnost.

Unijní ministři dnes jednali také o aktuální bezpečnostní a politické situaci v Afghánistánu a o jejím možném dopadu na migraci v sousedních zemích i v EU. Hamáček zdůraznil, že abychom předešli migrační krizi na vnějších hranicích, je potřeba mobilizovat všechny nástroje a finanční zdroje, které má EU k dispozici. "Naše pomoc musí směřovat především do zemí sousedících s Afghánistánem a dalších tranzitních států. Tyto země jsou pro nás klíčovými partnery," uvedl.

Jeho resortní kolega z Rakouska Karl Nehammer dnes zdůraznil, že cílem EU by mělo být udržet většinu afghánských uprchlíků v regionu. Pokud by se to nepodařilo, bylo by to "velmi nebezpečné" pro Evropu, varoval politik, kterého citovala agentura Reuters. Nehammer rovněž prohlásil, že bude naléhat na EU, aby v zemích sousedících s Afghánistánem zřídila takzvaná deportační centra pro Afghánce vyhoštěné z Evropy. Také on přitom zdůraznil, že zemím v blízkosti Afghánistánu přijímajícím migranty by měla být poskytnuta finanční a další podpora.

Rakouský ministr potvrdil, že Rakousko bude pokračovat ve vyhošťování neúspěšných afghánských žadatelů o azyl nebo osob, které byly usvědčeny ze spáchání trestného činu. Mnohé další evropské země toto vyhošťování pozastavily kvůli vývoji v Afghánistánu. "Je důležité, aby bylo nadále možné vyhošťovat žadatele o azyl nebo násilnické uprchlíky, potřebujeme přece tato deportační centra," řekl Nehammer. Ministr řekl, že v Rakousku už nyní žije 44.000 Afghánců.

Související

ČSSD Rozhovor

ČSSD si před 30 lety zvolila Zemana. Současné vedení připomíná správce konkurzní podstaty, říká politolog Bureš

Před 30 lety skončil třídenní sjezd sociální demokracie v Hradci Králové. Strana si na něm nejen změnila název, který používá dodnes (z Československá sociální demokracie na Česká strana sociálně demokratická), ale především si do čela zvolila Miloše Zemana. Jeho mandát však tehdy nebyl nikterak silný, upozorňuje politolog Jan Bureš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Prorektor Metropolitní univerzity Praha i tak považuje zmíněný sjezd za klíčový pro úpravu do té doby nepříliš úspěšné politické strategie ČSSD. Ohledně její budoucnosti je pak spíše skeptický. Obává se, že v Česku se nyní odehrává podobný vývoj jako v jiných zemích regionu, kde zanikla skutečná levice a její místo zaujali populisté.

Více souvisejících

Jan Hamáček uprchlíci

Aktuálně se děje

před 4 minutami

před 49 minutami

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Rusové momentálně nechtějí prozradit, kde je Putin

Kreml nadále rozvíjí tvrzení o ukrajinském dronovém útoku na prezidentovu rezidenci v Novgorodské oblasti. Rusové teď nechtějí informovat o tom, kde se prezident Vladimir Putin nachází. Kyjev již dříve obvinění ze strany Moskvy odmítl. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační fotografie.

PŘEHLED: Obchody na Silvestra. Víme, jak bude ve středu otevřeno

V plném proudu je předposlední den kalendářního roku 2025 a v řadě domácností vrcholí přípravy na Silvestra. Pokud je odkládáte na poslední chvíli, měli byste vědět, jak budou ve středu otevřené obchody. Provozní doba bude oproti běžnému pracovnímu dni odlišná. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Benjamin Netanjahu a Donald Trump

Trump vyzval k zahájení druhé fáze příměří v Pásmu Gazy

Americký prezident Donald Trump doufá, že brzy začne druhá fáze mírového plánu pro Pásmo Gazy. Šéf Bílého domu zároveň varoval Hamás před odplatou, pokud se hnutí rychle neodzbrojí. Trump se zároveň zastal Izraele a jeho politického lídra Benjamina Netanjahua. 

před 8 hodinami

před 10 hodinami

Mrazivé ráno v Praze

Počasí do konce týdne: V noci a k ránu hrozí silné mrazy

Konec roku přinese do Česka pravé zimní počasí doprovázené mrazem, sněžením a nepříjemným větrem. Podle aktuální předpovědi meteorologů nás čeká týden, kdy se teploty budou pohybovat kolem bodu mrazu a řidiči by si měli dávat pozor zejména na ranní náledí a sněhové jazyky ve vyšších polohách.

včera

Prezident Trump, J. D. Vance a Pete Hegseth

USA provedly úder na pozemní cíl přímo ve Venezuele, potvrdil Trump

Americká vojenská přítomnost v Karibiku nabrala koncem roku na obrátkách a vyústila v dosud nejvýraznější eskalaci napětí mezi Washingtonem a Caracasem. Prezident Donald Trump v pondělí potvrdil, že Spojené státy provedly úder na pozemní cíl přímo ve Venezuele. Podle jeho slov šlo o „velké zařízení“ v přístavní oblasti, které sloužilo k nakládání drog na pašerácké lodě.

včera

Thajské stíhací letouny F-16

Křehké příměří mezi Thajskem a Kambodžou dostává po pár hodinách vážné trhliny

Nové křehké příměří mezi Thajskem a Kambodžou, které mělo ukončit týdny krvavých střetů, čelí vážné hrozbě jen několik desítek hodin po svém uzavření. Thajská armáda v pondělí oficiálně obvinila sousední zemi z porušení dohody, která vstoupila v platnost v sobotu v poledne. Podle thajských úřadů bylo v neděli v noci zaznamenáno více než 250 bezpilotních letounů (UAV), které přiletěly z kambodžské strany hranice.

včera

Zelenského výraz, když Trump před kamerami pronesl větu, že Rusko ve skutečnosti chce, aby Ukrajina uspěla.

Putin chce, aby Ukrajina uspěla, prohlásil Trump. Zelenského kamenná tvář se rozpadla

Setkání v floridském sídle Mar-a-Lago sice oficiálně mělo působit jako konstruktivní dialog, ale pozorným pozorovatelům neunikla hluboká propast mezi oběma lídry. Přestože Volodymyr Zelenskyj po celou dobu úzkostlivě zachovával diplomatické dekorum, jeho mimika a řeč těla často mluvily jasněji než připravené projevy. V mnoha momentech bylo patrné, že ukrajinský prezident bojuje s obrovským vyčerpáním, které jen prohluboval specifický styl jeho hostitele.

včera

včera

Nancy Pelosiová (politička USA)

Konec nadvlády republikánů? Americkou politiku čekají příští rok významné změny, predikuje Pelosiová

Bývalá předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová nešetří optimismem ohledně politické budoucnosti své strany. V rozhovoru pro pořad This Week televize ABC News sebevědomě předpověděla, že demokraté v nadcházejících průběžných volbách v roce 2026 získají v dolní komoře Kongresu většinu. Podle jejích slov je současný lídr demokratické menšiny Hakeem Jeffries plně připraven převzít předsednické kladívko a stát se novým mluvčím Sněmovny.

včera

Ilustrační foto

Nejvýznamnější vědecké objevy uplynulého roku: Prosakování zlata a bujarý život na místě, kam Slunce nedosáhne

Věda v roce 2025 poodhalila roušku tajemství naší planety a ukázala, že Země je mnohem dynamičtější a záhadnější místo, než jsme si dosud mysleli. Od hlubin oceánů až po samotné zemské jádro přinesl uplynulý rok objevy, které mění naše chápání geologie i vzniku života. Vědci například zjistili, že z nitra planety uniká zlato, a v nejtemnějších příkopech oceánu narazili na prosperující společenství tvorů, kteří nepotřebují slunce.

včera

Pohřešovaný letoun Boeing 777-200ER 9M-MRO

Pátrání po zmizelém letu Malaysia Airlines MH370 se po jedenácti letech obnovuje

Více než jedenáct let po zmizení letu Malaysia Airlines MH370 se pátrání po troskách Boeingu 777 vrací s novou intenzitou. Malajsijská vláda oznámila, že v úterý 30. prosince 2025 odstartuje nová, 55denní operace vedená americkou společností Ocean Infinity. Tato soukromá firma, která proslula nalezením vraku lodi Endurance polárníka Shackletona, se zavázala k dohodě typu „žádný nález, žádná odměna“. Pokud vrak lokalizují, obdrží 70 milionů dolarů.

včera

Zelenského vystřídá Netanjahu. Míří za Trumpem na Floridu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí večer dorazí do floridského rezortu Mar-a-Lago, aby se již popáté v tomto roce setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Schůzka se koná v kritickém okamžiku, kdy v regionu rostou obavy z nových izraelských ofenziv a kdy americké administrativě podle diplomatických zdrojů dochází trpělivost s Netanjahuovým přístupem k mírovému procesu v Gaze.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy