Využívání migrace k nátlaku na EU je nepřijatelné, míní Hamáček

Pro Českou republiku je nepřijatelné využívání migrace jako nástroje tlaku na Evropskou unii. Řekl to dnes český ministr vnitra Jan Hamáček při mimořádném jednání unijních ministrů vnitra. Videokonference byla svolána původně kvůli migrační krizi na hranicích Běloruska s členskými státy.

Ministři se však nakonec zabývali také bezpečnostní situací v Afghánistánu po ovládnutí země radikálním hnutím Tálibán. Podle Hamáčka je třeba předejít migrační krizi na vnějších hranicích EU a pomoci zemím sousedícím s Afghánistánem. Rakouský ministr vnitra Karl Nehammer dnes apeloval na vytvoření deportačních center v těchto zemích pro Afghánce vyhoštěné z Evropy.

V Litvě, Lotyšsku a Polsku dramaticky vzrostly počty nelegálně přicházejících migrantů z Běloruska poté, co režim prezidenta Alexandra Lukašenka začal tyto lidi systematicky posílat na hranice. "Pro ČR je nepřijatelné využívání migrace jako nástroje tlaku na Evropskou unii nebo její jednotlivé členské státy. Jsme si vědomi závažnosti migrační situace. I nadále jsme připraveni Litvě a dalším zasaženým zemím pomáhat," prohlásil dnes Hamáček podle sdělení českého ministerstva vnitra.

Ministr připomněl, že Česko koncem července do Pobaltí poslalo materiální pomoc a během příštího týdne by podle něj vláda měla schválit finanční pomoc ve výši půl milionu eur na ochranu hranic. "Jsme připraveni vyslat i své experty v rámci evropských agentur Frontex a EASO (Evropský podpůrný azylový úřad)," uvedl Hamáček.

Dnešní schůzku ministrů vnitra původně svolalo slovinské předsednictví právě kvůli migrační krizi mezi Litvou a Běloruskem. Litva sousední zemi viní z toho, že migranty z Iráku a dalších států přepravuje do Minsku a poté je posílá přes západní hranici, čímž se prý mstí za unijní sankce. Litevská ministryně vnitra Agné Bilotaitéová se vyslovila pro zpřísnění migračních pravidel tak, aby jednotlivé země a EU mohly bránit svou bezpečnost.

Unijní ministři dnes jednali také o aktuální bezpečnostní a politické situaci v Afghánistánu a o jejím možném dopadu na migraci v sousedních zemích i v EU. Hamáček zdůraznil, že abychom předešli migrační krizi na vnějších hranicích, je potřeba mobilizovat všechny nástroje a finanční zdroje, které má EU k dispozici. "Naše pomoc musí směřovat především do zemí sousedících s Afghánistánem a dalších tranzitních států. Tyto země jsou pro nás klíčovými partnery," uvedl.

Jeho resortní kolega z Rakouska Karl Nehammer dnes zdůraznil, že cílem EU by mělo být udržet většinu afghánských uprchlíků v regionu. Pokud by se to nepodařilo, bylo by to "velmi nebezpečné" pro Evropu, varoval politik, kterého citovala agentura Reuters. Nehammer rovněž prohlásil, že bude naléhat na EU, aby v zemích sousedících s Afghánistánem zřídila takzvaná deportační centra pro Afghánce vyhoštěné z Evropy. Také on přitom zdůraznil, že zemím v blízkosti Afghánistánu přijímajícím migranty by měla být poskytnuta finanční a další podpora.

Rakouský ministr potvrdil, že Rakousko bude pokračovat ve vyhošťování neúspěšných afghánských žadatelů o azyl nebo osob, které byly usvědčeny ze spáchání trestného činu. Mnohé další evropské země toto vyhošťování pozastavily kvůli vývoji v Afghánistánu. "Je důležité, aby bylo nadále možné vyhošťovat žadatele o azyl nebo násilnické uprchlíky, potřebujeme přece tato deportační centra," řekl Nehammer. Ministr řekl, že v Rakousku už nyní žije 44.000 Afghánců.

Související

ČSSD Rozhovor

ČSSD si před 30 lety zvolila Zemana. Současné vedení připomíná správce konkurzní podstaty, říká politolog Bureš

Před 30 lety skončil třídenní sjezd sociální demokracie v Hradci Králové. Strana si na něm nejen změnila název, který používá dodnes (z Československá sociální demokracie na Česká strana sociálně demokratická), ale především si do čela zvolila Miloše Zemana. Jeho mandát však tehdy nebyl nikterak silný, upozorňuje politolog Jan Bureš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Prorektor Metropolitní univerzity Praha i tak považuje zmíněný sjezd za klíčový pro úpravu do té doby nepříliš úspěšné politické strategie ČSSD. Ohledně její budoucnosti je pak spíše skeptický. Obává se, že v Česku se nyní odehrává podobný vývoj jako v jiných zemích regionu, kde zanikla skutečná levice a její místo zaujali populisté.

Více souvisejících

Jan Hamáček uprchlíci

Aktuálně se děje

před 15 minutami

před 58 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 2 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy