PŮVODNÍ ZPRÁVA | Putin je nevyzpytatelný, Rusko je jadernou zemí s totálním id*tem v čele, říkají světoví experti pro EZ

Loni v říjnu bývalý ředitel americké CIA upozornil, že Spojené státy jsou spolu se spojenci ochotné zlikvidovat všechny ruské jednotky na území Ukrajiny v případě jaderného útoku. Včetně Černomořské flotily. I na tuto možnost se EuroZprávy.cz ptaly při rozhovorech se zahraničními experty.

Podle britského analytika a bývalého pracovníka ministerstva kultury, médií a sportu Rogera Higginsona se daří Moskvu držet v šachu před použitím jaderných zbraní prostřednictvím svého vlivu právě Pekingu. „Můj názor na události posledních 15 měsíců je, že Západ začal poněkud přehlížet Putinovy jaderné hrozby, vzhledem k tomu, že je vytahuje velmi často. Dále je tu úvaha, že Čína je dnes v užším vztahu s Kremlem než před rokem a dala jasně najevo, že její podpora Rusku nespočívá v tom, aby Putin použil jaderné zbraně, a to ani ty taktické. Vzhledem k rostoucí závislosti Ruska na Číně se domnívám, že to snižuje riziko, že by je použilo,“ zhodnotil pro EuroZprávy.cz.

Minulý týden ruská média avizovala podpis smlouvy s Běloruskem o skladování taktických jaderných zbraní na jeho území. Higginson si však myslí, že jde spíše o hudbu budoucnosti. „Pokud vím, dohoda s Běloruskem je jen dohoda. Neznamená to, že jaderné zbraně byly v současné době přemístěny na běloruské území, ani že byla vybudována zařízení na jejich vyzbrojení, skladování a údržbu. Pokud tedy hrozba existuje, leží poněkud v budoucnosti,“ upřesnil analytik.

Následně upozornil na ruskou exklávu Kaliningrad. Ta hraje důležitou roli v jaderném zastrašování ze strany Moskvy. „Zde je otázka kapacity pro skladování a umístění jaderných zbraní v bedlivě sledována NATO. Předpokládám, že pokud by se Rusko skutečně rozhodlo umístit taktické jaderné zbraně na některém z těchto území, pak by bylo logickou reakcí Západu učinit totéž například v Polsku, aby byla zachována rovnováha teroru – a tím snad i mír,“ vysvětlil

„To byla v podstatě kalkulace po celou dobu studené války, ke které jsme se s výjimkou současné horké války na východní Ukrajině v podstatě vrátili,“ přiblížil Higginson s tím, že Rusové exklávu Kaliningrad drží od chvíle, kdy ho diktátor Josip Stalin po druhé světové válce převzal pod kontrolu.

Ukrajinský politický analytik Dmytro Zolotukhin pro EuroZprávy.cz doplnil vylíčil, jak v něm spekulace o teoretickém jaderném úderu připomínají dokumentární film BBC s názvem Third World War: Indside War Room (Třetí světová válka: Uvnitř válečné místnosti, překl. red.). „Podle mého skromného názoru tento film vypovídá o tom, že západní země nejsou psychologicky připravené odstrašit Vladimira Putina ochotou pomstít se mu za to, co dělá,“ soudí Zolotukhin.

Upozornil na to, že všechny červené linie v poslední době vytyčuje pouze Kreml „Všechny řeči kolem takzvaných červených linií, které neustále slýcháme, pocházejí z Kremlu. Je to pouze Kreml, kdo veřejně vydává prohlášení o červených liniích a o své připravenosti nakreslit je tak, jak chce.“

„Osobně jsem nikdy neslyšel západní řečníky mluvit o nějakých červených liniích pro Putina. Vzhledem k rétorice mluvčích z USA v západních médiích v posledních měsících ovšem mohou být slova ředitele Petraeuse některou z možností reakce. Ale rozhodnutí o jejich realizaci bude určitě vycházet ze zájmů USA nebo jiných zemí, ale nikoli z nějakých závazků pomoci Ukrajině,“ vysvětlil.

Podle Zolotukhina jsou západní spojenci schopni naplnit slova bývalého ředitele CIA Petraeuse. „Vidíme, jak technická úroveň vojenské síly převažuje nad ruskými systémy,“ doplnil. Obává se ale, jak se postaví k nevyzpytatelnému chování ruského prezidenta do prezidentských voleb, které se v Rusku konají příští rok. „Alespoň signály z médií hovoří o strachu v důsledku z Putinova chování,“ pochybuje.

Bezpečnostní expert z estonského Mezinárodního centra pro obranu a bezpečnost James Sherr je naopak ke zmíněnému dokumentu BBC kritický. „Dokument BBC byl ostudný. Snad záměrně pouze jeden z účastníků prezentoval solidní stanovisko. V té době byla řada vysokých představitelů bezpečnostního establishmentu tím, co bylo řečeno, rozzlobena. Přinejmenším jeden z pozvaných se odmítl zúčastnit a další zpochybňovali moudrost těch, kteří se zúčastnili. Nejsem si zkrátka jist, nakolik dokument ‚spravedlivě‘ odrážel britské oficiální myšlení. Realističnost předloženého scénáře byla ještě více pokřivená, ale to je samostatné téma,“ zhodnotil dokumentární film, který poukázal na slabost v rozhodování zejména britských politických elit.

Červené linie podle Sherra opravdu chybí – a to považuje za zásadní nedostatek v boji proti Putinovu režimu. „Jedinou červenou linií, kterou Bidenova administrativa vytyčila, bylo loňské léto použití jaderných zbraní Ruskem – ať už proti Ukrajině, nebo proti jiným. Byla vytyčena pevně a samozřejmě neveřejně. To, co bylo řečeno, mě povzbudilo, dokonce na mě udělalo pozitivní dojem,“ vzpomínal mezinárodně uznávaný odborník.

V ostatních oblastech se ale Spojené státy vytváření červených linií vyhýbají. James Sherr upozornil minimálně na dvě, které byly kruciální, ale nikdo je nevytyčil. Roku 2021 podle něj mělo zaznít: „Nedovolíme, aby Ukrajina byla rozvrácena a zničena.“ Po ruské invazi zase: „Nedovolíme, aby se Írán účastnil tohoto konfliktu.“

„Na nevyhnutelnou otázku novináře, jestli to znamená použití síly, by prezidentova odpověď měla znít: ‚Chcete, abych své prohlášení zopakoval‘,“ myslí si Sherr. Rusko nyní od Spojených států dostalo zcela novou příležitost – možnou jadernou provokaci v Záporoží. „Naše odpověď musí být taková, že jsme si během války stanovili jasná omezení a pokud přijde jakýkoliv náznak jejich porušení, naše politika se změní. Doufám, že tento vzkaz je vyslán, ale nemám důvod se domnívat, že by tomu tak bylo,“ mrzí Sherra.

Ukrajinský bezpečnostní analytik Zolotukhin zastává názor, že Západ musí změnit myšlení o věcech, kterým si myslel, že rozumí a definovat je znovu podobným způsobem. „Důvod vidím v tom, že za posledních 30 let ukrajinské nezávislosti investovaly Spojené státy a Evropská unie obrovské částky do toho, aby Ukrajincům vysvětlily, jak má vypadat demokracie a jak fungují její pravidla.“

Západu se v tom velmi dařilo a zároveň se mu podařilo udržet obchod a spolupráci s Kremlem v oblasti uhlovodíků a dalších. „V obou směrech následovalo podrobné vysvětlování, že západní politiky jsou založené na tom, co je dobré a co je špatné. Musíte být dobří a chovat se dobře, v ostatních případech – pokud jste špatní – budete potrestáni. Viceprezident Joe Biden tak rád vysvětloval, jak vyhodil ukrajinského generálního prokurátora, a nazval ho zk*rvysynem,“ vylíčil Zolotukhin.

„Ale teď, když mluvíme o jaderné zemi s totálním id*otem v čele, zdá se, že vše se změnilo,“ nešetřil analytik vulgarismy. „Po anexi Krymu nebyly žádné důsledky, po invazi v plném rozsahu byly důsledky malé a na 11. balíčku sankcí se stále pracuje kvůli řadě výjimek.“

Také se čílil nad tím, že si západní komunity neuvědomují význam slova „odolnost“. „Poslední situace s diskuzí na Twitteru na téma ‚proč Ukrajinci chodí do McDonaldu, když se musí schovávat před útoky‘ je nehorázná.“

Z tohoto ohledu je pro Zolotukhina jen těžko uvěřitelné, že nějaká slova pronesená Petraeusem mohou být symbolem politických rozhodnutí. „Protože při zpětném pohledu na vše, co bylo řečeno na tisících školeních a seminářích o demokracii na Ukrajině západními řečníky, se stalo velmi pochybným, když jsme dospěli do situace skutečné červené linie,“ vyhodnotil.

Podle něj běží jeden konkrétní scénář – tzv. Svět na vodě. „Jeho součástí bude dramatický pokles důvěry k USA a takzvaným západním hodnotám ze strany Ukrajinců a následně i dalších národů, které mohou být svědky slabosti této politiky. Nejbolestivěji vidím tento nastoupivší trend v tom, zda dojde k jadernému úderu na Ukrajinu, či nikoliv,“ uzavřel Zolotukhin.

Co dělat v nejhorším případě?

EuroZprávy.cz se zeptaly tiskové mluvčí Armády České republiky Vlastimily Cyprisové, jakým způsobem je Česká republika připravena na případný jaderný útok. „Reálné možnosti obrany ČR budou odpovídat konkrétnímu množství a způsobu použití jaderných zbraní. Šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů je jednou z hrozeb definovaných Bezpečnostní strategií České republiky. Proto ČR pokračuje v rozvoji schopnosti bránit se proti hrozbě použití jaderných zbraní. V rámci sdílení společných rizik a odpovědnosti NATO pokračuje ve specializaci svých ozbrojených sil na oblast ochrany proti zbraním hromadného ničení,“ vysvětlila.

Cyprisová následně doporučila, že pokud dojde k jadernému útoku, každý se musí co nejrychleji schovat do sklepů, krytů nebo jiných podzemních prostor. Venku lze využít například přírodní terenní překážku. „Po opuštění krytu je nutné si chránit dýchací cesty například šátkem. Poté je nutné se osprchovat a vyměnit si oblečení kvůli dalšímu šíření kontaminace,“ řekla. Pokud k jadernému výbuchu dojde, má si člověk lehnout na břicho – nohama směrem k epicentru a chránit si hlavu rukama.