Experti: Vláda zlepšila financování školství, ve všem ale neuspěla

Pozitivními kroky vlády od voleb v roce 2017 byly hlavně reforma financování regionálního školství a navýšení platů zaměstnanců škol. Shodli se na tom zástupci školských odborů, asociací a společnosti EDUin. Za minus označili mimo jiné to, že kabinet ustoupil od podpory úpravy zákona, podle které by učitelé měli mít nárok na plat ve výši 130 procent průměrné mzdy.

Rozdílně na dotaz ČTK zhodnotili situaci při epidemii covidu-19. Zatímco podle odborářů ji vláda přes nedostatky zvládla, podle dalších zavinila to, že Česko mělo v Evropě jedny z nejdéle zavřených škol.

Předseda školských odborů František Dobšík a místopředsedkyně Markéta Seidlová připomněli, že vláda Andreje Babiše (ANO) byla první, která si ve svém programovém prohlášení stanovila školství jako prioritu. Za cíl si dala zvýšení platů učitelů i nepedagogů ve školách do roku 2021 na 150 procent jejich výše z roku 2017, což podle vedení odborů splní. Růst výdělků pochválili i konzultant EDUin Karel Gargulák, předseda Unie školských asociací CZESHA Jiří Zajíček, šéfka Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová a předsedkyně spolku Učitelská platforma Petra Mazancová.

Jako minus vlády vidí odboráři, Gargulák, Zajíček a Mazancová to, že vládní ANO a ČSSD zatím nepřijaly novelu, která by mohla do budoucna garantovat platy učitelů ve výši 130 procent průměrné mzdy. Zajíček nicméně věří, že Sněmovna novelu nakonec podpoří.

Za velkou chybu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) označili Dobšík a Seidlová to, že dosud přidané peníze nešly hlavně do tarifů platů. Komunikaci s ministrem označili za nejvážnější problém, ačkoli řada školských asociací a spolků na jaře naopak uvedla, že Plaga je jedním z politiků, který naslouchá odborné veřejnosti. Podle Schejbalové a Mazancové se komunikace s ministerstvem zlepšila. Zajíček a Mazancová pochválili i zvýšení nadtarifní části platu.

Co se týče situace při epidemii covidu-19, kdy školy musely nečekaně přejít na výuku na dálku, podle odborářů ji vláda přes nedostatky zvládla. Ocenili, že ČR byla první zemí v EU, která zavedla přednostní očkování učitelů. Podle Mazancové to ale doprovázel zmatek. S Gargulákem se shodla, že školy možná nemusely být tak dlouho zavřené, kdyby vláda rozhodovala zodpovědněji. Nevhodně se podle nich také zacílily peníze na doučování na letních kempech. Gargulák kritizoval rovněž absenci spolupráce ministerstva školství a ministerstva sociálních věcí ve vztahu k žákům, kteří mají ve škole potíže.

Odboráři dodali, že vláda nesplnila slib, že omezí ve školství administrativu a upraví společné vzdělávání handicapovaných s ostatními žáky. Proměny systému takzvané inkluze byly náhodné, doplnil Gargulák. Podle Schejbalové se nepodařilo ani prosadit elektronizaci přijímacího řízení. Společně s Mazancovou měla také výhrady ke schváleným změnám maturitní zkoušky.

Opozici Gargulák pochválil za podporu politiky ministerstva školství a jeho snahy o modernizaci vzdělávání. Minusem opozice podle něj byly nejasné a měnící se postoje k opatřením proti covidu-19. "Mně osobně velmi v poslední době zklamala bývalá ministryně Kateřina Valachová (ČSSD), když populisticky a urputně prosazovala úřední maturitní zkoušku," řekla Schejbalová. Reálný pohled na školskou problematiku má podle ní poslanec Marek Výborný (KDU-ČSL), který je bývalým ředitelem gymnázia.

Související

Ilustrační foto

Rusku došla trpělivost. Zakáže výuku ukrajinštiny na okupovaných územích

Ruské úřady plánují od školního roku 2025/2026 zcela odstranit výuku ukrajinštiny na školách v okupovaných oblastech Ukrajiny. Vyplývá to z návrhu nařízení ruského ministerstva školství, který tento týden zveřejnil list Kommersant. Ačkoli podle oficiálních údajů byla výuka ukrajinštiny v posledním roce dostupná pouze jako „rodný jazyk“ v okupovaných částech Záporožské a Chersonské oblasti, nově už nebude možná ani tam. V anektovaném Krymu a v okupovaných částech Doněcké a Luhanské oblasti byla ukrajinština dostupná jen na žádost rodičů – tato možnost ale zcela zmizí.

Více souvisejících

Školství Vláda ČR vzdělání

Aktuálně se děje

před 53 minutami

Friedrich Merz (CDU)

Partnerství odsouzené k zániku: Francouzsko-německý motor se zadrhává

Když v květnu nový německý kancléř Friedrich Merz navštívil jako první zahraniční destinaci Paříž, hovořil o „novém francouzsko-německém startu pro Evropu“. S francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem si okamžitě vytvořili osobní vazbu, která měla podle obou lídrů pomoci překonat roky napětí mezi Berlínem a Paříží. Jenže navzdory teplému tónu a společné afinitě k byznysu a deregulaci se ukazuje, že obnovené partnerství rychle naráží na realitu – hluboké neshody v oblasti obrany, obchodu i energetiky zůstávají.

před 53 minutami

Žloutenka

Žloutenka je na vzestupu, letos v Česku zabila už 10 lidí. Šíří se také svrab a spalničky

Letní sezóna přináší výrazný nárůst infekčních onemocnění. Klíšťová encefalitida, spalničky i virová hepatitida A podle mluvčí Státního zdravotního ústavu Štěpánky Čechové ohrožují stále více lidí, zejména kvůli nízké proočkovanosti a podcenění prevence. Letos bylo v Česku zaznamenáno již 928 případů hepatitidy A, kvůli které zemřelo už deset lidí. Roste i výskyt svrabu. Nejhorší situace je v Praze, kde hygienici řeší více než 300 případů žloutenky typu A.

před 1 hodinou

Palestina

Více než stovka humanitárních organizací varuje před masovým hladověním v Gaze

Více než sto humanitárních organizací, včetně Save the Children a Lékařů bez hranic (Médecins Sans Frontières), vydalo společné prohlášení, v němž varují před "masovým hladověním", které podle nich zachvátilo celou Gazu. Vyzývají k okamžitému příměří a otevření hranic pod dohledem OSN, které by umožnilo nepřetržitý přísun potravin a základní pomoci pro dva miliony obyvatel.

před 3 hodinami

Prezident Trump

Nově objevené záběry a fotografie vrhají nové světlo na Trumpovy vazby s Epsteinem

Nové archivní fotografie a videozáznamy, které odhalil tým CNN KFile, přinášejí další podrobnosti o dřívějším vztahu Donalda Trumpa s odsouzeným sexuálním delikventem Jeffreym Epsteinem. Tato nová zjištění přicházejí v době, kdy se veřejná i politická debata znovu rozhořela kvůli rozhodnutí ministerstva spravedlnosti nezveřejnit očekávané materiály související s Epsteinovým případem.

před 4 hodinami

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Čeští fotbaloví zástupci v Evropě znají další možné soupeře. Nejtěžší výběr má Plzeň, co Ostrava a Sparta?

Ještě předtím než všichni tuzemští pohároví zástupci vstoupili do bojů o účast v hlavních fází evropských soutěží, už vědí, s kým se utkají v další fázi předkol. Z pondělního losování ve švýcarském Nyonu tak vyplývá, že nejtěžší vyhlídky má z českých účastníků Viktoria Plzeň. Český vicemistr by se totiž v případě postupu z 2. předkola Ligy mistrů přes Servette Ženeva utkal s někým z dvojice Glasgow Rangers-Panathinaikos Atény. To v bojích o Evropskou ligu čeká Ostravu po případném postupu do 3. předkola buď slovinské Celje nebo kyperská AEK Larnaka. A své možné příští soky má na vybranou i pražská Sparta, která po kazašském Aktobe může změřit síly s dalšími méně známými celky – s Ararat-Armenia či s rumunským klubem Universitateu Kluž.

Aktualizováno včera

Ozzy Osbourne

Zemřel legendární Ozzy Osbourne

Svět rockové hudby přišel o jednu z největších legend. Ve věku 76 let zemřel slavný britský zpěvák Ozzy Osbourne, frontman metalové skupiny Black Sabbath. Větších komerčních úspěchů dosáhl během následné sólové kariéry. V posledních letech se potýkal se zdravotními problémy. 

včera

včera

Prezident Trump

Trumpa podruhé přijme britský panovník. V programu zůstává jeden otazník

V září naruší běžný chod britské společnosti velká událost. Na návštěvu přijede americký prezident Donald Trump, jeden z nejmocnějších mužů světa. Program šéfa Bílého domu se stále připravuje a on sám do harmonogramu svým způsobem zasahuje. Podle zjištění BBC si nepřeje, aby se speciálně kvůli němu scházeli britští zákonodárci. 

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Íránský režim zdrcený válkou míchá víru s nacionalismem. Jde o nebezpečnou hru, problémy ale nezakryje

Po dvanáctidenní válce s Izraelem a americkým zásahem čelí Írán těžkým následkům – zničené armádě, jadernému programu i ztrátám civilistů. Vedení režimu však v krizi sází na nacionalismus a šíitské rituály, aby obnovilo podporu obyvatel. Ve veřejném prostoru se objevují mytologické motivy a vlastenecké symboly. Nová rétorika íránského režimu ale zřejmě nestačí k překrytí hlubokých ekonomických a sociálních problémů.

včera

Marco Rubio na zápase UFC 316

Škrty v zahraniční pomoci nikoho nezabijí, tvrdí USA. Zemře 14 milionů lidí, spočítali vědci

Zpravodajové CNN navštívili východní Afghánistán a jejich reportáž z nemocnice v provincii Nangarhár vyvolává silné emoce. Mrazivou kulisou příběhu je pláč ženy, jejíž roční syn Muhammad Umar zemřel na následky podvýživy a meningitidy. Chlapec měl zdravotní problémy už od narození, ale podle lékařů jeho stav zhoršily drastické škrty v humanitární pomoci USA, které letos zasáhly i tento region.

včera

včera

Gaza

OSN: Pásmo Gazy je peklem na Zemi. Lékaři omdlévají, děti umírají hlady

Situace v Pásmu Gazy se dál dramaticky zhoršuje a OSN varuje, že podmínky v oblasti se proměnily v „peklo na Zemi“. Podle agentury OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) hlásí lékaři, humanitární pracovníci i novináři kolapsy z hladu a vyčerpání, přičemž někteří během služby přímo omdlévají. Od konce května přišlo podle odhadů UNRWA o život až 1 000 lidí ve snaze získat potravinovou pomoc.

včera

Breivik, Anders

14 let po útocích na ostrově Utøya je internet inkubátorem extremismu. Navzdory nespočtu varování

Před čtrnácti lety provedl Anders Breivik nejhorší útok v dějinách moderního Norska. Jeho radikalizace odhalila temnou stránku internetu – svět osamělých vlků, nenávisti a ideologické manipulace. Dnes, s rozmachem umělé inteligence a personalizovaného obsahu, se digitální prostředí stává ještě nebezpečnějším inkubátorem extremismu, kde se „noví Breivikové“ mohou zrodit rychleji a tišeji než kdy dřív.

včera

Izrael, ilustrační foto

Británii dochází trpělivost. Izraeli zaslala důrazné varování

Velká Británie varovala Izrael, že může čelit dalším sankcím, pokud se nezlepší humanitární situace v Gaze. Šéf britské diplomacie David Lammy v úterním rozhovoru pro Times Radio uvedl, že Londýn zvažuje další opatření, pokud nedojde ke zmírnění utrpení civilistů. Británie je jedním z 28 států, které podepsaly společné prohlášení ostře kritizující izraelskou politiku distribuce humanitární pomoci v Pásmu Gazy.

včera

Donald Trump

USA opouští UNESCO, oznámil Trump

Prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy opět opustí Organizaci OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Důvodem je podle Bílého domu „protikulturní směřování“, podpora palestinských a čínských zájmů a agendy, které jsou údajně v rozporu s americkými hodnotami.

včera

EU žaluje Francii za to, že lidem říká, jak recyklovat

Evropská komise podala žalobu na Francii kvůli jejímu přísnému systému označování odpadu. Podle Bruselu totiž povinné francouzské recyklační štítky porušují princip volného pohybu zboží v rámci jednotného evropského trhu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy