Experti: Vláda zlepšila financování školství, ve všem ale neuspěla

Pozitivními kroky vlády od voleb v roce 2017 byly hlavně reforma financování regionálního školství a navýšení platů zaměstnanců škol. Shodli se na tom zástupci školských odborů, asociací a společnosti EDUin. Za minus označili mimo jiné to, že kabinet ustoupil od podpory úpravy zákona, podle které by učitelé měli mít nárok na plat ve výši 130 procent průměrné mzdy.

Rozdílně na dotaz ČTK zhodnotili situaci při epidemii covidu-19. Zatímco podle odborářů ji vláda přes nedostatky zvládla, podle dalších zavinila to, že Česko mělo v Evropě jedny z nejdéle zavřených škol.

Předseda školských odborů František Dobšík a místopředsedkyně Markéta Seidlová připomněli, že vláda Andreje Babiše (ANO) byla první, která si ve svém programovém prohlášení stanovila školství jako prioritu. Za cíl si dala zvýšení platů učitelů i nepedagogů ve školách do roku 2021 na 150 procent jejich výše z roku 2017, což podle vedení odborů splní. Růst výdělků pochválili i konzultant EDUin Karel Gargulák, předseda Unie školských asociací CZESHA Jiří Zajíček, šéfka Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová a předsedkyně spolku Učitelská platforma Petra Mazancová.

Jako minus vlády vidí odboráři, Gargulák, Zajíček a Mazancová to, že vládní ANO a ČSSD zatím nepřijaly novelu, která by mohla do budoucna garantovat platy učitelů ve výši 130 procent průměrné mzdy. Zajíček nicméně věří, že Sněmovna novelu nakonec podpoří.

Za velkou chybu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) označili Dobšík a Seidlová to, že dosud přidané peníze nešly hlavně do tarifů platů. Komunikaci s ministrem označili za nejvážnější problém, ačkoli řada školských asociací a spolků na jaře naopak uvedla, že Plaga je jedním z politiků, který naslouchá odborné veřejnosti. Podle Schejbalové a Mazancové se komunikace s ministerstvem zlepšila. Zajíček a Mazancová pochválili i zvýšení nadtarifní části platu.

Co se týče situace při epidemii covidu-19, kdy školy musely nečekaně přejít na výuku na dálku, podle odborářů ji vláda přes nedostatky zvládla. Ocenili, že ČR byla první zemí v EU, která zavedla přednostní očkování učitelů. Podle Mazancové to ale doprovázel zmatek. S Gargulákem se shodla, že školy možná nemusely být tak dlouho zavřené, kdyby vláda rozhodovala zodpovědněji. Nevhodně se podle nich také zacílily peníze na doučování na letních kempech. Gargulák kritizoval rovněž absenci spolupráce ministerstva školství a ministerstva sociálních věcí ve vztahu k žákům, kteří mají ve škole potíže.

Odboráři dodali, že vláda nesplnila slib, že omezí ve školství administrativu a upraví společné vzdělávání handicapovaných s ostatními žáky. Proměny systému takzvané inkluze byly náhodné, doplnil Gargulák. Podle Schejbalové se nepodařilo ani prosadit elektronizaci přijímacího řízení. Společně s Mazancovou měla také výhrady ke schváleným změnám maturitní zkoušky.

Opozici Gargulák pochválil za podporu politiky ministerstva školství a jeho snahy o modernizaci vzdělávání. Minusem opozice podle něj byly nejasné a měnící se postoje k opatřením proti covidu-19. "Mně osobně velmi v poslední době zklamala bývalá ministryně Kateřina Valachová (ČSSD), když populisticky a urputně prosazovala úřední maturitní zkoušku," řekla Schejbalová. Reálný pohled na školskou problematiku má podle ní poslanec Marek Výborný (KDU-ČSL), který je bývalým ředitelem gymnázia.

Související

Více souvisejících

Školství Vláda ČR vzdělání

Aktuálně se děje

včera

včera

Iveta Bartošová

RECENZE: Málo mě znáš o Ivetě Bartošové pojednává kontextuálně a vyhýbá se laciné dojímavosti

Snad nikdo není s mašinérií bulváru spjatý tolik, jako zpěvačka Iveta Bartošová. Hvězda normalizačního popu, jejíž život byl po revoluci jako na houpačce. Spíš než s pěveckou kariérou si ji spojujeme s vyhořením, nenaplněnými sny a tragickým osudem. Dokumentární minisérie Málo mě znáš se k médií nesčetněkrát omílanému příběhu vrací jinak. Kriticky, empaticky, bez bulvárnosti i sentimentu.

včera

včera

Vláda ČR

Vláda chce, aby pokračovala podpora firem exportujících na Ukrajinu

Vláda na středečním jednání rozhodla o pokračování podpory firmám vyvážejícím své zboží a služby na Ukrajinu. Schválila také dar pěti nevyužívaných vozů Službě státní ochrany Ukrajiny a rozvojový program státu pro realizaci záměru podpory bydlení, který má pomoci obcím zajistit vhodné pozemky pro výstavbu nájemních obecních bytů.

včera

včera

včera

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

Nizozemci poskytnou další stíhačky F-16 na výcvik ukrajinských pilotů

Nizozemsko předá tři stíhačky F-16 na rumunskou leteckou základnu, na které se ukrajinští piloti a další personál učí pracovat s těmito stroji. Informovala o tom agentura Reuters. Nizozemsko je součástí mezinárodní koalice, která má v plánu dodat ukrajinské armádě stíhačky americké výroby. 

včera

včera

Miloš Zeman

Zeman se po letech soudních tahanic omluvil Šarapatkovi

Exprezident Miloš Zeman se po letech soudních tahanic konečně omluvil bývalému poradci Zdeňku Šarapatkovi. Podřídil se tak poslednímu rozhodnutí Nejvyššího soudu, u kterého před několika týdny neuspěl s dovoláním. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Robert Fico

Fico: Teorie jsou hezké, ale Rusko nikdy nevrátí Krym a neopustí Donbas

Slovenský premiér Robert Fico prohlásil, že Rusko nikdy nevrátí Ukrajině anektovaný poloostrov Krym a neplánuje opustit východoukrajinský Donbas. Podle něj je uznávání principu územní celistvosti v případě Ukrajiny pouze teoretickým konceptem mezinárodního práva, zatímco případný mír by byl nákladný a Rusové momentálně dominují vojensky.

včera

včera

včera

včera

USA potrestají Írán za víkendový útok. Od spojenců čekají stejnou reakci

Bílý dům ve středu v noci oznámil, že jako reakci na víkendový letecký útok Íránu na Izrael uvalí na Írán nové sankce a očekává podobné kroky od svých spojenců. Informaci přinesla agentura  AFP.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy