MŠMT by chtělo do budoucna umožnit kombinaci běžné výuky ve škole a doma

Ministerstvo školství by do budoucna chtělo v běžné výuce ve školách umožnit kombinaci prezenčního a dálkového vzdělávání. Od letošního dubna tuto formu vzdělávání testuje v několika desítkách základních a středních škol. Pokusné ověřování by mělo trvat do roku 2023, na jeho základě chce připravit legislativní změny.

Na dnešní on-line konferenci ministerstva školství k ročnímu fungování Strategie vzdělávání 2030+ to řekl ředitel odboru základního vzdělávání a mládeže Michal Černý.

O plánu ověřit, jak by mohla fungovat kombinace prezenčního a dálkového vzdělávání, se už loni zmiňoval ministr školství Robert Plaga (za ANO). Reagoval tak na přechod výuky na dálku po uzavření škol kvůli vypuknutí epidemie covidu-19 na jaře 2020. Dnes na konferenci řekl, že využívání počítačů při výuce se ve 21. století očekává, ale on-line výuka zároveň v minulých měsících ukázala, že ne vše se dá naučit distančně. Pokusné ověřování mělo podle loňských informací jeho úřadu trvat od 1. února do konce srpna 2022. Kvůli covidu-19 se ale zahájení odložilo na duben, kdy se školy začaly opět otvírat.

Podle Černého se do projektu přihlásilo původně 70 škol, z toho 42 základních, 18 středních odborných a deset gymnázií. V současnosti se ho účastní 65 škol a další se dodatečně přihlašují. Jsou mezi nimi nyní i základní umělecké školy. "Naším cílem je na základě tohoto pokusného ověřování legislativně umožnit kombinovanou nebo hybridní formu vzdělání, to znamená formu vzdělání částečně prezenčně a částečně distanční, i na základních školách a v tomto směru změnit legislativu,“ uvedl.

Ministerstvo minulý rok uvedlo, že projekt by měl přijít zhruba na deset milionů korun. Platit by se měl z rozpočtu Národního pedagogického institutu. Jak velká část výuky by mohla v budoucnu fungovat na dálku, úřad zatím neupřesnil. Podle Plagy lze ale očekávat, že by kombinované vzdělávání mělo jiný účinek na prvním a druhém stupni základních škol či ve středních školách. Už výuka na dálku v době koronaviru podle něj totiž ukázala, že zejména mladší školáci se většinou neobešli bez pomoci rodičů, zatímco starší žáci a studenti už dokázali pracovat samostatněji.

Podle některých odborníků výuka na dálku v době epidemie prohlubila rozdíly ve vzdělávání, které byly v českém školství už dříve. Podle zjištění školní inspekce se ještě na začátku letošního roku asi 50.000 dětí nezapojovalo do výuky on-line, ať už kvůli nedostatečné motivaci, nebo kvůli chybějícímu vybavení. Vzdělávání těchto dětí bylo na dálku podle inspekce méně efektivní než těch, kteří byli připojeni k internetu.

Související

Ilustrační foto

Rusku došla trpělivost. Zakáže výuku ukrajinštiny na okupovaných územích

Ruské úřady plánují od školního roku 2025/2026 zcela odstranit výuku ukrajinštiny na školách v okupovaných oblastech Ukrajiny. Vyplývá to z návrhu nařízení ruského ministerstva školství, který tento týden zveřejnil list Kommersant. Ačkoli podle oficiálních údajů byla výuka ukrajinštiny v posledním roce dostupná pouze jako „rodný jazyk“ v okupovaných částech Záporožské a Chersonské oblasti, nově už nebude možná ani tam. V anektovaném Krymu a v okupovaných částech Doněcké a Luhanské oblasti byla ukrajinština dostupná jen na žádost rodičů – tato možnost ale zcela zmizí.

Více souvisejících

Školství ministerstvo školství

Aktuálně se děje

před 10 minutami

před 1 hodinou

Válka v Izraeli

Příměří v Gaze se vzdaluje. Izraelci to nemyslí vážně, tvrdí Palestinci

Americký prezident Donald Trump sice na začátku července vítězoslavně oznámil uzavření příměří v Pásmu Gazy, ale slova už nedoprovázejí činy. Jednání mezi Izraelem a hnutím Hamás o klidu zbraní a propuštění rukojmích jsou na hraně kolapsu, informovala BBC s odkazem na palestinský zdroj obeznámený s aktuální situací. 

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Tři dohody místo dvou stovek. Trump slíbil lidem nesplnitelné

Ačkoli americký prezident Donald Trump v dubnu oznámil ambiciózní plán uzavřít obchodní dohody se 200 zeměmi světa, dosavadní bilance jeho iniciativy zůstává skromná. Bílý dům zatím informoval pouze o třech dohodách – s Čínou, Velkou Británií a Vietnamem. Zbývající státy byly varovány, že pokud se ke spolupráci nepřipojí, budou čelit zvýšeným clům. Trump celý krok prezentoval jako „den osvobození“ a „začátek zlaté éry Ameriky“.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Žena v armádě, ilustrační fotografie.

Ženy do armády, zavelelo Dánsko. Brannou povinnost určuje losování

Podle nových pravidel schválených dánským parlamentem se ženy zapojí do losovacího systému spolu s osmnáctiletými muži a mohou tak být povolány k povinné vojenské službě. Ta bude trvat jedenáct měsíců. Do této chvíle se do výcviku mohly ženy přihlásit pouze jako dobrovolnice. 

před 4 hodinami

Elon Musk a Donald Trump

Elon Musk uspěl, kde mohl. V americké politice ale nejspíš narazí, naznačuje Ringlerová

Elon Musk zvažuje vznik nové politické strany, tzv. America Party, která by podle něj cíleně zasáhla do několika klíčových volebních obvodů a mohla ovlivňovat rozhodování v Kongresu. Podle expertky Zuzany Ringlerové z brněnské Masarykovy univerzity je ale pro nový subjekt ve většinovém systému USA extrémně obtížné uspět. Přesto by Musk mohl narušit rovnováhu mezi republikány a demokraty.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

Král Charles III. (Karel III.)

Karel III. je neoblomný. V plánech panovníka figuruje i princ Harry

Vztahy mezi britskou královskou rodinou a princem Harrym, který ji před lety opustil, jsou velmi komplikované. Veřejnost proto nemůže tušit ani to, zda se s mladším synem panovníka počítá na budoucím pohřbu krále Karla III. Novináře se ale ponořili do plánů smutečního obřadu a zjistili pravdu. 

včera

Houby, ilustrační fotografie.

Růstu hub přeje počasí. Odborníci radí, kam na ně vyrazit

Počasí v Česku se v posledních dnech umoudřilo. Po tropické epizodě přišlo ochlazení, vyskytly se i srážky, dokonce místy vydatné. Panují tak dobré podmínky pro růst hub. Potvrzují to informace od Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

včera

včera

Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie

Na Ukrajině zuří brutální boje po celé frontě. Obrana zatím drží, vlny útočníků jsou ale nekonečné

Zatímco ukrajinská města čelí zesilujícím vzdušným útokům, situace na frontě zůstává kritická. Ruské síly se pokoušejí vyčerpat ukrajinskou obranu koordinovanými operacemi podél více než tisíc kilometrů dlouhé linie bojů. Ruské zdroje deklarují, že cílem těchto postupů je vytvoření nárazníkové zóny podél hranic a obklíčení ukrajinských jednotek v okolí strategického města Pokrovsk, o které se svádějí urputné boje již několik měsíců.

včera

Vít Rakušan na setkání s příznivci v Brandýse nad Labem (20.1.2025)

Německo svolalo evropské politiky na summit o migraci

Alexander Dobrindt, německý ministr vnitra, který ze strany bavorských konzervativců prosazuje tvrdý přístup k migraci, pozval své kolegy z Česka, Polska, Francie, Rakouska a Dánska na summit, který se uskuteční 18. července na nejvyšší hoře Německa.

včera

včera

Vladimir Putin a Donald Trump

Trump zřejmě pochopil, co je Putin zač. Transakční diplomacie s ideologem nebude fungovat

Prezident Donald Trump prožil zásadní obrat ve svém vnímání Vladimira Putina – přestal věřit, že lze zopakovat iluzorní „reset“ vztahů, které prosazoval jak on sám, tak jeho mnozí předchůdci od dob studené války. Pokud Trump skutečně pochopil, že s Kremlem nelze jednat jako s rovnocenným obchodním partnerem, ale pouze jako se strategickým protivníkem, může to představovat jeden z nejzásadnějších posunů v jeho dosavadní zahraniční politice.

včera

včera

Íránské jaderné zařízení Fordo

Izraelci přiznali, že íránské zásoby obohaceného uranu nejsou zcela zničené

Izrael potvrdil, že část íránských zásob obohaceného uranu přečkala červnové americko-izraelské útoky na jaderná zařízení. Podle izraelského úředníka může být přeživší materiál stále dostupný. Útoky byly údajně připravovány od loňska v reakci na podezření z vývoje jaderné zbraně. USA tvrdí, že operace zbrzdila Teherán o roky, Írán však inspektory do zasažených zařízení již nepustí.

včera

V Rusku pohřbili odvolaného ministra Starovojta. Putin na obřad nepřišel

V Moskvě ve čtvrtek proběhl pohřeb exministra Romana Starovojta, který údajně spáchal sebevraždu krátce poté, co jej prezident Vladimir Putin odvolal z funkce. Šéf Kremlu na smutečním obřadu chyběl a neposlal ani věnec. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy