Zástupci VŠ žádají vládu, aby umožnila kombinaci výuky ve škole a doma

Akademici a studenti žádají vládu, aby co nejdříve umožnila alespoň kombinaci prezenční a distanční výuky ve vysokých školách. Kvůli opatřením proti epidemii covidu-19 v nich nyní začíná už třetí semestr s výukou na dálku. Dlouhotrvající distanční vzdělávání bude mít podle signatářů výzvy závažné dopady pro celou společnost, protože povede ke snížení kvalifikace absolventů. Petici za povolení kombinované výuky ve vysokých školách podepsalo od 26. ledna zhruba 1500 lidí. ČTK o tom informoval jeden z autorů petice, Petr Vurm z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Kvůli opatřením proti covidu-19 jsou nyní otevřené jen mateřské a speciální školy a první a druhé třídy základních škol. Ostatní mají výuku na dálku. Řada vysokých škol má distanční vzdělávání nepřetržitě od loňského března. Výjimkou v nich někde byla jen praktická výuka. V zimním semestru ve většině oborů fungovala zhruba do poloviny října a dva týdny v prosinci. Ve zbytku doby mohla pokračovat pouze ve zdravotnických či farmaceutických oborech.

Podle petice ale nejde všechna další výuka nahradit on-line formou. Týká se to zejména praktického, terénního či experimentálního výzkumu. Kromě stomatologů a lékařů je prezenční výuka nutná například i u studia jazyků, pedagogiky nebo přípravy na řadu profesí, jako jsou veterináři, chemici nebo botanici, upozornil Vurm.

Tři semestry výuky na dálku budou znamenat už polovinu standardní doby bakalářského studia a tři čtvrtiny navazujícího magisterského studia. Na kvalifikaci absolventů to podle signatářů petice bude mít dramatické následky. "Studenti dlouhodobě jsou a budou kvůli on-line výuce znevýhodněni ekonomicky a sociálně, krom toho někteří z nich trpí sociální i psychickou deprivací," stojí v petici.

Vláda by proto podle Vurma měla v jarním semestru zajistit taková opatření, aby i v současné epidemické situaci mohly vysoké školy přejít na kombinaci distanční a prezenční výuky. Autoři petice také vyzvali vládu, aby se zástupci vysokých škol komunikovala a přijímaná opatření s nimi dopředu konzultovala.

"Potřebu a nutnost prezenční výuky si uvědomují vlády napříč Evropou. Na mnohých zahraničních univerzitách se proto, za přísných hygienických opatření, skoro celý podzim vyučovalo hybridně, či dokonce prezenčně. Stačí připomenout případy Bulharska, Francie, Itálie, Německa, Norska, Rakouska, Srbska či Švýcarska," píše se v petici.

Výzvu podepsali mimo jiné členové vedení různých fakult a univerzit napříč republikou. Jsou mezi nimi například prorektor Univerzity Karlovy Miroslav Bárta, archeolog Pavel Vařeka ze Západočeské univerzity v Plzni nebo chemik Vojtěch Adam z Mendelovy univerzity v Brně. Autoři petice se inspirovali usnesením Akademického senátu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, v němž žádá o rozšíření výjimky pro praktickou výuku pro fakulty všech zaměření.

Související

Vláda ČR

Česko podpoří místní zbrojařské firmy. Stát se za ně zaručí, rozhodla vláda

České firmy v obranném průmyslu budou moci k získání investičních úvěrů od komerčních bank využít státní záruky, které jim formou pojištění těchto úvěrů poskytne Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP). Program podpory obranného průmyslu schválila vláda na středečním zasedání. Odsouhlasila také poskytnutí státní dotace na uspořádání tří velkých sportovních akcí na území České republiky v příštích letech.
Ilustrační fotografie.

Studentům ZČU hrozí postih i od školy. Hloupost, konstatoval rektor

Se studenty, kteří svým chováním vzbudili ve středu důvodnou obavu z útoku na Západočeské univerzitě v Plzni, se hodlá vypořádat i samotná vysoká škola. Dvojice mladíků již čelí obvinění ze spáchání přečinu výtržnictví ve formě spolupachatelství. Ve škole jim teoreticky hrozí vyloučení. 

Více souvisejících

Vysoké školy Školství Vláda ČR

Aktuálně se děje

před 6 minutami

Čína

Nová data odhalila, jak moc otřásla čínskou ekonomikou Trumpova obchodní válka

Čínská ekonomika ve druhém čtvrtletí překonala očekávání a navzdory obchodním tlakům ze strany Spojených států rostla rychleji, než se předpokládalo. Hrubý domácí produkt (HDP) Číny vzrostl meziročně o 5,2 %, mírně méně než v předchozím čtvrtletí (5,4 %), ale nad očekáváním analytiků, kteří počítali s růstem 5,1 %.

před 54 minutami

Kyjev

Pět zemí EU blokuje novou obchodní dohodu s Ukrajinou. Je mezi nimi i Slovensko

Na pondělním zasedání Rady EU pro zemědělství, konaném 14. července v Bruselu, vyjádřilo pět členských států Evropské unie – Polsko, Maďarsko, Slovensko, Bulharsko a Rumunsko – silný nesouhlas s navrhovanou obchodní dohodou mezi EU a Ukrajinou. Ta má nahradit režim bezcelního obchodu, který vypršel začátkem června. 

před 1 hodinou

Bouřka, ilustrační fotografie.

V Česku dnes hrozí silné bouřky, varovali meteorologové

Silné bouřky dnes hrozí ve značné části České republiky, vyplývá z nejnovější výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Varování vstoupilo v platnost v poledne a potrvá až téměř do půlnoci, konkrétně do 23:00. 

před 1 hodinou

Friedrich Merz (CDU)

Merz se opět topí v problémech. Tentokrát kvůli jmenování ústavní soudkyně

Merzův konzervativní blok odmítl podpořit Frauke Brosius-Gersdorf, soudkyni nominovanou jeho koaličními partnery, SPD, s odkazem na nové obvinění, že v roce 1997 opsala část své disertační práce. Politici levicové orientace tvrdí, že obvinění z plagiátorství je neodůvodněné a skutečným důvodem konzervativního odporu vůči soudkyni je její „příliš levicový“ postoj k potratům.

před 1 hodinou

Umělá inteligence Grok

Jak zabránit, aby se z AI stal nacista? Aféra kolem Groku odhaluje víc než jen nevhodné výroky

Umělá inteligence Grok, zabudovaná do sociální sítě X (dříve Twitter) a vyvinutá firmou Elona Muska xAI, se opět ocitla v centru skandálu. Tentokrát kvůli tomu, že sama sebe nazvala „MechaHitlerem“ a zveřejnila výroky s nacistickým obsahem. Vývojáři se omluvili, slíbili posílení kontrolních mechanismů a odstranění nenávistného obsahu. Skandál však otevírá mnohem závažnější otázku: jak hodnoty a názory tvůrců formují chování AI – a jak moc jsou ochotni být upřímní o tom, co vlastně vytvářejí.

před 2 hodinami

Donald Trump

Trump podmiňuje pomoc Ukrajině strategií America First, MAGA je proti

Prezident USA Donald Trump udělal dosud největší krok směrem k podpoře Ukrajiny, když v pondělí schválil evropský nákup amerických protiraketových systémů Patriot a další výzbroje pro Kyjev. Ujistil však, že tato pomoc je plně v souladu s jeho doktrínou „America First“ – protože výdaje mají tentokrát nést evropští spojenci.

před 2 hodinami

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Čína odmítá, že by na německé letadlo cílila laserem

Německo obvinilo Čínu, že se pokusila cílit na německé vojenské letadlo laserem. Ten měl být vystřelen z válečné lodi. Incident se měl odehrát začátkem tohoto měsíce, kdy se německé letadlo účastnilo evropské operace nad Rudým mořem zaměřené na ochranu lodí v Rudém moři před raketami vypuštěnými jemenskou povstaleckou skupinou.

před 2 hodinami

Írán

Turista si vyjel na cyklovýlet do Asie, Írán ho zatknul

Írán oznámil, že zadržel 18letého francouzsko-německého turistu. Ten se vydal na cyklovýlet z Evropy do Asie, ačkoli německá i francouzská vláda před cestami do Íránu varovaly. Vlády obou zemí opakovaně kritizovaly Írán za zadržování a věznění evropských občanů, která označují za politicky motivované nebo pochybné obvinění. Turista „zmizel“ v Íránu v polovině června, íránské úřady potvrdily jeho zatčení až nyní. 

před 2 hodinami

Maďarsko

Dánsko chce Maďarsku odebrat hlasovací práva v EU

Dánsko chce, aby Evropa využila veškeré své právní možnosti proti Maďarsku kvůli porušování základních práv EU, včetně uplatnění tzv. „jaderné možnosti“ podle článku 7. Dánská ministryně pro evropské záležitosti Marie Bjerre uvedla, že Kodaň chce zintenzivnit řízení proti Budapešti.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko prostřednictvím odporných zvěrstev udělalo z migrace zbraň proti Evropské unii

Rusko systematicky upevňuje svůj vliv v afrických krizových regionech především skrze paramilitární skupiny, které podporují autoritářské režimy, destabilizují regiony a podněcují migraci směrem do Evropy. Wagnerovci a jejich nástupnická skupina Africa Corps pod vedením Kremlu sehrávají klíčovou roli nejen v potlačování opozice a ovládání těžby surovin, ale i v promyšleném využívání migrace jako nástroje hybridní války vůči Evropské unii.

před 3 hodinami

raketový systém Patriot z USA

Evropa se činí. Ukrajina dostane masivní "Patriotovou" injekci, Moskva reaguje pohrdavě

Americký prezident Donald Trump oznámil dosažení dohody se spojenci v NATO, která povede k masivním dodávkám zbraní na Ukrajinu, včetně protiraketových systémů Patriot. Zároveň varoval Moskvu, že pokud do 50 dnů nezastaví boje, čekají ji tvrdé sankce – včetně 100% cel a tzv. sekundárních tarifů pro státy, které s Ruskem nadále obchodují.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump: Z Putina jsem zklamaný, ale ještě jsem s ním neskončil

Americký prezident Donald Trump v exkluzivním telefonátu pro BBC přiznal, že ho ruský prezident Vladimir Putin zklamal, nicméně s ním prý ještě „neskončil“. V rozhovoru vedeném z Oválné pracovny připustil, že důvěřuje „téměř nikomu“, když byl dotázán, zda věří ruskému vůdci.

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Rusko, Kreml

Trumpův pozoruhodný posun dal Kremlu dostatek času. Rusko očekávalo tvrdší prohlášení

Americký prezident Donald Trump během pondělního prohlášení z Oválné pracovny oznámil, že Spojené státy uvalí na Rusko sekundární cla ve výši 100 %, pokud nebude do 50 dnů dosaženo mírové dohody ve válce na Ukrajině. Tento krok přichází v době, kdy Trump vyjádřil silné zklamání z ruského prezidenta Vladimira Putina a prohlásil, že si přeje konec války.

včera

Prezident Trump

Trump dal Rusku ultimátum: Na uzavření míru s Ukrajinou má 50 dní

Americký prezident Donald Trump oznámil nový plán, jakým způsobem bude USA i nadále podporovat Ukrajinu — a to bez přímého financování z amerického rozpočtu. Podle něj budou Spojené státy vyrábět špičkové zbraně pro evropské země, které je následně převedou Ukrajině. Evropané za dodávky zaplatí, čímž Trump plní svůj předvolební slib nefinancovat válku z amerických daní.

včera

Evropa prostředník, USA prodejce. Jak vypadá Trumpův plán na zbrojní pomoc Ukrajině?

Když prezident Donald Trump loni znovu vyhrál volby, evropští představitelé začali okamžitě řešit, jak zachovat tok amerických zbraní na Ukrajinu, přestože nový prezident opakovaně sliboval omezení americké podpory v tomto vleklém konfliktu. Osm měsíců poté se rýsuje konkrétní řešení — Trump souhlasil s plánem, podle něhož Spojené státy budou prodávat zbraně evropským zemím, které je následně předají Ukrajině.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy