Akademici a studenti žádají vládu, aby co nejdříve umožnila alespoň kombinaci prezenční a distanční výuky ve vysokých školách. Kvůli opatřením proti epidemii covidu-19 v nich nyní začíná už třetí semestr s výukou na dálku. Dlouhotrvající distanční vzdělávání bude mít podle signatářů výzvy závažné dopady pro celou společnost, protože povede ke snížení kvalifikace absolventů. Petici za povolení kombinované výuky ve vysokých školách podepsalo od 26. ledna zhruba 1500 lidí. ČTK o tom informoval jeden z autorů petice, Petr Vurm z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Kvůli opatřením proti covidu-19 jsou nyní otevřené jen mateřské a speciální školy a první a druhé třídy základních škol. Ostatní mají výuku na dálku. Řada vysokých škol má distanční vzdělávání nepřetržitě od loňského března. Výjimkou v nich někde byla jen praktická výuka. V zimním semestru ve většině oborů fungovala zhruba do poloviny října a dva týdny v prosinci. Ve zbytku doby mohla pokračovat pouze ve zdravotnických či farmaceutických oborech.
Podle petice ale nejde všechna další výuka nahradit on-line formou. Týká se to zejména praktického, terénního či experimentálního výzkumu. Kromě stomatologů a lékařů je prezenční výuka nutná například i u studia jazyků, pedagogiky nebo přípravy na řadu profesí, jako jsou veterináři, chemici nebo botanici, upozornil Vurm.
Tři semestry výuky na dálku budou znamenat už polovinu standardní doby bakalářského studia a tři čtvrtiny navazujícího magisterského studia. Na kvalifikaci absolventů to podle signatářů petice bude mít dramatické následky. "Studenti dlouhodobě jsou a budou kvůli on-line výuce znevýhodněni ekonomicky a sociálně, krom toho někteří z nich trpí sociální i psychickou deprivací," stojí v petici.
Vláda by proto podle Vurma měla v jarním semestru zajistit taková opatření, aby i v současné epidemické situaci mohly vysoké školy přejít na kombinaci distanční a prezenční výuky. Autoři petice také vyzvali vládu, aby se zástupci vysokých škol komunikovala a přijímaná opatření s nimi dopředu konzultovala.
"Potřebu a nutnost prezenční výuky si uvědomují vlády napříč Evropou. Na mnohých zahraničních univerzitách se proto, za přísných hygienických opatření, skoro celý podzim vyučovalo hybridně, či dokonce prezenčně. Stačí připomenout případy Bulharska, Francie, Itálie, Německa, Norska, Rakouska, Srbska či Švýcarska," píše se v petici.
Výzvu podepsali mimo jiné členové vedení různých fakult a univerzit napříč republikou. Jsou mezi nimi například prorektor Univerzity Karlovy Miroslav Bárta, archeolog Pavel Vařeka ze Západočeské univerzity v Plzni nebo chemik Vojtěch Adam z Mendelovy univerzity v Brně. Autoři petice se inspirovali usnesením Akademického senátu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, v němž žádá o rozšíření výjimky pro praktickou výuku pro fakulty všech zaměření.
Související

Česko podpoří místní zbrojařské firmy. Stát se za ně zaručí, rozhodla vláda

Studentům ZČU hrozí postih i od školy. Hloupost, konstatoval rektor
Vysoké školy , Školství , Vláda ČR
Aktuálně se děje
před 6 minutami

Nová data odhalila, jak moc otřásla čínskou ekonomikou Trumpova obchodní válka
před 54 minutami

Pět zemí EU blokuje novou obchodní dohodu s Ukrajinou. Je mezi nimi i Slovensko
před 1 hodinou

V Česku dnes hrozí silné bouřky, varovali meteorologové
před 1 hodinou

Merz se opět topí v problémech. Tentokrát kvůli jmenování ústavní soudkyně
před 1 hodinou

Jak zabránit, aby se z AI stal nacista? Aféra kolem Groku odhaluje víc než jen nevhodné výroky
před 2 hodinami

Trump podmiňuje pomoc Ukrajině strategií America First, MAGA je proti
před 2 hodinami

Čína odmítá, že by na německé letadlo cílila laserem
před 2 hodinami

Turista si vyjel na cyklovýlet do Asie, Írán ho zatknul
před 2 hodinami

Dánsko chce Maďarsku odebrat hlasovací práva v EU
před 3 hodinami

Pentagon začne používat Muskovu umělou inteligenci, ještě před pár dny chválila Hitlera
před 3 hodinami

Rusko prostřednictvím odporných zvěrstev udělalo z migrace zbraň proti Evropské unii
před 3 hodinami

Evropa se činí. Ukrajina dostane masivní "Patriotovou" injekci, Moskva reaguje pohrdavě
před 4 hodinami

Trumpova zbrojní pomoc přináší Ukrajině úlevu. Brzy se ale může dostavit zklamání
před 5 hodinami

Trump: Z Putina jsem zklamaný, ale ještě jsem s ním neskončil
před 6 hodinami

Tropické počasí si do konce pracovního týdne dnes užijeme naposledy. Místo toho se přiženou deště
včera

Španělskem se šíří děsivý trend: Lidé kvůli popularitě na sociálních sítích mlátí seniory na ulici
včera

Izrael plánuje přesídlit celé Pásmo Gazy. Vybuduje obří koncentrační tábor, varuje expremiér Olmert
včera

Trumpův pozoruhodný posun dal Kremlu dostatek času. Rusko očekávalo tvrdší prohlášení
včera

Trump dal Rusku ultimátum: Na uzavření míru s Ukrajinou má 50 dní
včera
Evropa prostředník, USA prodejce. Jak vypadá Trumpův plán na zbrojní pomoc Ukrajině?
Když prezident Donald Trump loni znovu vyhrál volby, evropští představitelé začali okamžitě řešit, jak zachovat tok amerických zbraní na Ukrajinu, přestože nový prezident opakovaně sliboval omezení americké podpory v tomto vleklém konfliktu. Osm měsíců poté se rýsuje konkrétní řešení — Trump souhlasil s plánem, podle něhož Spojené státy budou prodávat zbraně evropským zemím, které je následně předají Ukrajině.
Zdroj: Libor Novák