Česko a NATO? Průzkum ukázal zajímavá čísla

Citovaný výzkum STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 18. až 28. září 2015. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 925 respondentů.

V atmosféře snižující se míry spokojenosti českých občanů s členstvím naší země v Evropské unii a pocitech ohrožení ze strany migrantů je zajímavé podívat se rovněž na postoje veřejnosti k vojenské instituci, jejímž jsme členem, k Severoatlantické alianci.

V době před vstupem Česka do EU a NATO i po vstupu České republiky do NATO (1998) lidé vstup do Evropské unie častěji považovali za důležitější než vstup do Severoatlantické aliance. V roce 2011 se vedle téměř poloviny lidí, pro které je členství v obou institucích stejně důležité, vyrovnal i poměr preferencí NATO a EU. V roce 2012 již byl podíl hlasů pro NATO vyšší. Aktuální výzkum toto rozložení ještě více vyhrotil. Podíl těch, kteří za důležitější považují členství v NATO, je dvojnásobný (34 %) než podíl lidí preferujících členství v EU (16 %). Polovina občanů ovšem stabilně označuje členství v obou institucích za stejně důležité.

Podle očekávání se liší postoje k našemu členství v EU a NATO u lidí s odlišným přístupem k samotnému členství naší země v Evropské unii. Mezi občany spokojenými s naším členstvím v EU výrazně převažuje názor, že členství v obou institucích je stejně důležité, a podíly hlasů pouze pro NATO a pouze pro EU jsou podobné. Lidé spíše nespokojení odpovídají svými postoji populaci jako celku. Mezi velmi nespokojenými s členstvím v EU jasně převažuje názor, že důležitější je členství v NATO, přesto i mezi nimi je třetina těch, kteří považují členství v obou institucích za rovnocenně důležité.

Pevné zakotvení naší přináležitosti k NATO ukazuje více než dvoutřetinová většina souhlasných postojů českých občanů s členstvím v této instituci. Pouze pětina dospělé populace v současné době s členstvím v NATO nesouhlasí a desetina se jasné odpovědi vyhýbá.

Z časové řady STEM od vstupu České republiky do NATO je patrná trvale většinová podpora členství v této instituci, která v roce 2000 přesáhla hranici 70 % (pro účely časového srovnání vyřazujeme vyhýbavé odpovědi „nevím, nedovedu posoudit"). V následujících letech se míra souhlasu s členstvím v NATO poměrně stabilně držela právě u hranice 70 %. Výkyvem byl pouze rok 2009, kdy pod vlivem českého předsednictví Evropské unii posílily pro-evropské postoje i v souvislosti s NATO. Aktuální výzkum nám ukazuje znovu tříčtvrtinovou většinu souhlasných postojů k členství v NATO (při vyloučení odpovědi „nevím").

S členstvím v NATO častěji souhlasí lidé mladší a vzdělanější. Ovšem i mezi občany staršími 60 let nebo lidmi se základním vzděláním je stále míra souhlasu s členstvím v NATO většinová, i když nižší než v ostatních věkových nebo vzdělanostních skupinách.

Mezi sympatizanty různých parlamentních politických stran je souhlas s členstvím v NATO rovněž většinový, jasnou výjimkou jsou pouze příznivci KSČM, kteří jsou rozděleni do dvou téměř vyrovnaných skupin.

Názor příznivců KSČM na Severoatlantickou alianci se zajímavě promítá do jejich postoje ke srovnání našeho členství v NATO a EU: jako jediní mají sympatizanti KSČM vyšší podíl těch, kteří preferují členství v EU nad členstvím v NATO, a zároveň je u nich nejnižší podíl těch, kteří se domnívají, že členství v obou institucích je stejně důležité.