Ukrajinci už v Česku dostali přes 488 tisíc víz. Minulý týden jich bylo 2472

Česko udělilo za necelý rok od začátku ruské invaze ukrajinským občanům 488.227 víz dočasné ochrany. Za uplynulý týden dostalo víza 2472 lidí, kteří z Ukrajiny uprchli před válkou. Počet je podobný jako v předchozích týdnech. Vyplývá to z údajů, které dnes na twitteru zveřejnilo ministerstvo vnitra.

Úřady odhadují, že aktuálně pobývá v Česku kolem 300.000 ukrajinských uprchlíků a jejich počet se nijak razantně nezvyšuje.

Víza držitelům umožňují přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce. Původně měla platit na rok, uprchlíci si je ale budou moci prodloužit o rok do konce března 2024. Postup stanoví novela zákona zvaného lex Ukrajina, kterou po schválení v obou komorách Parlamentu minulý měsíc podepsal i prezident Miloš Zeman.

Úřadům prodloužení ochrany umožní zjistit přesnější údaje o tom, kolik uprchlíků se v Česku skutečně nachází. Pokud si Ukrajinci budou chtít dočasnou ochranu prodloužit, budou se muset do konce března elektronicky zaregistrovat.

Ukrajinští uprchlíci se musí do tří dnů od příjezdu do České republiky nahlásit cizinecké policii. Tuto povinnost nemají děti do 15 let, které tvoří mezi běženci asi třetinu.

Související

Migranti z Latinské Ameriky míří do USA

Migranti se bojí nástupu Trumpa. Začali mobilizovat

Blížící se druhé funkční období prezidenta Donalda Trumpa vyvolává mezi imigranty v USA, jejich zaměstnavateli a podpůrnými organizacemi rostoucí obavy a mobilizaci. Trump slíbil, že se zaměří na deportaci milionů nelegálních přistěhovalců, což podle CNN budí obavy o osudy rodin a komunit napříč Spojenými státy.

Více souvisejících

uprchlíci Ministerstvo vnitra

Aktuálně se děje

před 43 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Trump vystoupil během volební noci. (6.11.2024)

Izrael začal radit Trumpovi, co má dělat

Izraelský zvláštní vyslanec pro změnu klimatu a udržitelnost Gideon Behar doporučil Donaldu Trumpovi neodstupovat od Pařížské dohody, kterou Spojené státy podepsaly v roce 2015. Uvedl to server Politico.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Peter Pellegrini

O počasí nám nejde, ale využijeme ho. Politico zmapovalo, jak Slovensko či Maďarsko zneužily COP29

Někteří pravicoví lídři v Evropě, jako je italská premiérka Giorgia Meloni, se zasazují o nový přístup k řešení klimatických změn s důrazem na národní zájmy a bezpečnost. V úvodních dnech letošního klimatického summitu COP29 někteří evropští nacionalisté a autoritářští vůdci překvapivě podpořili určité klimatické kroky, a to navzdory tomu, že například bývalý americký prezident Donald Trump plánuje odstoupení USA od Pařížské dohody.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Dominik Feri

Dominika Feriho převezli zpět do vězení. Ke zranění mělo dojít jinak

Exposlanec Dominik Feri, který si odpykává tříletý trest odnětí svobody za znásilnění dvou dívek a jeden další pokus o znásilnění, je zpátky v teplické nemocnici. V uplynulých dnech ji vyměnil za prostředí vězeňské nemocnice v Praze na Pankráci, protože panovaly obavy z možné nákazy virem HIV. 

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Donald Trump po volbách promluvil ve West Palm Beach na Floridě (6. listopadu 2024).

Přežijí jen ti nejbohatší? Před změnami počasí zavírají oči, na případné katastrofy se chystají po svém

Vítězství Donalda Trumpa představuje triumf politiky „bunkru na konci světa“, což je špatnou zprávou pro globální životní prostředí. Tento přístup vychází z myšlenky, že v době klimatických katastrof, vymírání přírody a narůstající nerovnosti je pro bohaté nejlepší šancí na přežití vybudování osobního útočiště, kde se mohou chránit před zoufalými masami. Jedná se o přežití těch nejbohatších, varuje server The Guardian.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Krůček od apokalypsy? Studená válka by nově zahrnovala tři strany, a byla by pořádně horká

S aktuálními hrozbami ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajině, zrychleným programem zbrojení v Číně a americkou touhou po nadřazenosti, vyvstává podle serveru The Guardian základní otázka: Co by donutilo světové vůdce ustoupit od hrozící světové války?

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy