Česko přijde o 22 miliard z evropských fondů, viník je i Dobeš

Praha - Pokud Evropská komise do konce letošního roku Česku neobnoví proplácení dotací, může Česká republika přijít v evropských fondech asi o 22 miliard korun. Jde hlavně o peníze operačních programů Životní prostředí a Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Dokument z ministerstva pro místní rozvoj označuje za rizikové šest programů z osmnácti, které spravují tuzemské úřady. Materiál ministerstva v úterý projedná vláda. ČTK má dokument k dispozici.

Ministerstvo ve své zprávě označuje za rizikové šest z celkových osmnácti operačních programů. Zejména jde o operační programy Životní prostředí, kde hrozí ztráta 15,9 miliardy korun a Vzdělávání pro konkurenceschopnost s potenciální ztrátou 6,3 miliardy.

"Každý rok dáváme v tuto dobu materiál na vládu, kde informujeme o tom, jak jsou čerpány prostředky. Ministr už před čtrnácti dny uvedl, že na tyto programy by bylo vhodné nasadit systém krizového řízení," uvedla mluvčí MMR Jana Jabůrková.

Ztráta 22 miliard je podle Jabůrkové však jen teoretické maximum. "Jsou to peníze, o které bychom mohli přijít, kdybychom nic nedělali," vysvětlila Jabůrková.

Rizikové operační programy ministerstvo analyzovalo z hlediska finančního plnění, věcného plnění cílů a z hlediska řízení operačního programu. "Zmíněný materiál neříká, že budeme vracet tolik a tolik miliard korun. Ministerstvo pouze upozorňuje na rizika u některých programů, jejich finanční vyjádření a navrhuje kroky, aby se z rizika nestala realita," doplnil Marek Ženkl z tiskového oddělení ministerstva. Ministerstvo tak například plánuje převést peníze mezi jednotlivými programy. "Prostředky z programu vzdělávání pro konkurenceschopnost bychom chtěli realokovat na Operační program lidské zdroje a zaměstnanost a do regionálních programů," dodala Jabůrková.

Související

Evropská unie, ilustrační foto

Co bude se studenty a vědci? EU schválila financování do roku 2020 v případě brexitu bez dohody

Rozpočtový výbor Evropského parlamentu odsouhlasil prodloužení financování unijních projektů a programů – a to ať už studentských, výzkumných, či dokonce hospodářských. Financování těchto projektů i nejrůznějších akcí, na kterých se podílí i Spojené království, mělo původně skončit letošním rokem. Parlamentní výbor však včera rozhodl o prodloužení finanční podpory již probíhajícím projektům, a to až do konce roku 2020.

Více souvisejících

fondy EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 21 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 1 hodinou

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy