Ve fondu obnovy Merkelové a Macrona by Česko bylo plátcem, říká studie

Mezi čistými plátci do záchranného fondu na obnovu unijních ekonomik, jak ho navrhují německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron, by byla i Česká republika a největším plátcem v poměru ke svému HDP by bylo Polsko.

Jen sedm z 27 členských států EU by bylo čistými příjemci pomoci, nejvíce by fond pomohl Itálii (19 až 26 miliard eur, tedy zhruba 517 až 708 miliard korun) a Španělsku (14 až 24 miliard eur). Vyplývá to podle agentury APA z analýzy Centra pro evropský hospodářský výzkum (ZEW) v německém Mannheimu.

Kancléřka Merkelová s prezidentem Macronem před týdnem oznámili záměr vytvořit evropský program na hospodářskou obnovu po krizi způsobené koronavirem. Podporu z fondu v objemu 500 miliard eur (zhruba 13,6 bilionu korun) mají dostávat země a sektory nejhůře postižené pandemií. Na vzniku fondu se musí dohodnout všechny země sedmadvacítky, některé státy především ze severu bloku už ale přišly s alternativní variantou. Návrh řešení by měla v příštích dnech členským zemím předložit Evropská komise.

Ve studii pod vedením mannheimského profesora ekonomie Friedricha Heinemanna byly propočteny dva modely. První předpokládá, že by se koronavirová pomoc odvíjela od míry propadu hospodářství jednotlivých členských států, druhý počítá s tím, že bude zohledněn pokles HDP i růst nezaměstnanosti.

Podle prvního modelu by nejvíc dostala Itálie a také Francie by výrazně profitovala, neboť by získala navíc 10,7 miliardy eur. Druhý model by znamenal větší čistý příspěvek z Německa či Rakouska. Největším příjemcem pomoci by se stalo Španělsko, kterému by pomoc ze záchranného fondu nahradila téměř dvě procenta hospodářského výkonu. V obou scénářích by však největším příjemcem v poměru k výkonu své ekonomiky získalo Řecko, přibližně 2,2 až 2,6 procenta HDP.

Proti návrhu Merkelové a Macrona se zatím jasně postavila takzvaná spořivá čtyřka, tedy Rakousko, Nizozemsko, Švédsko a Dánsko, které navrhly vlastní koncept pomoci spočívající v poskytování úvěrů. Podle informací rakouské agentury APA Evropská komise přijde s plánem kombinujícím úvěry, dotace a záruky.

Například Rakousko by německo-francouzský plán podle APA přišel na 3,4 až č,4 miliardy eur, tedy zhruba procento jeho hospodářského výkonu. Čistý příspěvek Německa by činil 24 až 38 miliard eur. Ze zemí takzvané "spořivé čtyřky" by muselo nejvíc přispět Švédsko, až pět miliard eur.

V důsledku plánu by podle APA nastaly výrazné posuny uvnitř skupiny tradičních čistých plátců do rozpočtu EU, ale také obecně mezi čistými plátci a čistými příjemci. Například Polsko by podle prvního modelu zaplatilo 10,4 miliardy eur, tedy téměř dvě procenta svého HDP, což by znamenalo relativně největší příspěvek ze všech členských států. Také Česká republika, Slovensko, Maďarsko, baltské státy a dokonce i Rumunsko a Bulharsko by se podle APA staly čistými plátci do fondu, pokud by se při vyplácení pomoci vycházelo pouze z vývoje HDP.

Čistých příjemců by pak zůstalo sedm: Itálie, Španělsko, Řecko, Chorvatsko, Francie, Kypr a Portugalsko. Pouze druhý model, tedy i zohlednění nárůstu nezaměstnanosti, by čistými příjemci koronavirové pomoci učinilo všechny novější členy EU.

Peníze, které si EU má svým jménem půjčit na finančních trzích a které pak bude splácet v horizontu několika desítek let, podle Berlína a Paříže zlepší konkurenceschopnost evropského hospodářství a podpoří mimo jiné investice do digitalizace a ekologie. Právě k modernizaci v těchto dvou oblastech se společné prohlášení Merkelové a Macrona výslovně hlásí.

Související

Donald Trump

Sankce i hrozba obchodní války. Jak se Evropa chystá na návrat Trumpa?

Evropská unie se chystá posílit své sankce vůči Rusku. Tento krok souvisí s obavou, že případné znovuzvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem by mohlo ohrozit společný tlak Západu na izolaci Moskvy. Agentura Reuters na základě informací od nejmenovaných zdrojů uvádí, že evropští představitelé hledají způsoby, jak zajistit dlouhodobé platnosti sankcí EU a přísnější dohled nad jejich dodržováním. Mezi navrhovanými opatřeními se objevují doložky pro odhalení podezřelých zásilek směřujících do Ruska a širší omezení přepravy ropy.
Josep Borrell, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

Evropská unie dá Libanonské armádě desítky milionů eur

Evropská unie se zavázala poskytnout Libanonské armádě 20 milionů eur v roce 2023 a dalších 40 milionů eur v roce 2024. Kromě toho EU vyčlení 80 milionů eur na humanitární pomoc pro Libanon, jak oznámil šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell na mezinárodní konferenci v Paříži. 

Více souvisejících

EU (Evropská unie) fondy Angela Merkelová Emmanuel Macron

Aktuálně se děje

před 22 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy