Vláda by měla úsporný balíček stáhnout, míní Schillerová. Peníze by měla vzít jinde

Vláda by měla stáhnout návrh zákona o konsolidaci veřejných rozpočtů jako celek. Ve svém konsolidačním úsilí by se měla zaměřit hlavně na výdaje rozpočtu v kombinaci se zvýšením některých daní, například z tabáku, alkoholu nebo hazardu a také řádným zdaněním globálních firem. Na dotaz ČTK to uvedla bývalá ministryně financí a současná předsedkyně opozičního klubu ANO Alena Schillerová. V delším období má pak podle ní vláda přispět ke konsolidaci veřejných financí lepším výběrem již zavedených daní, bojem s daňovými úniky a podvody, stejně jako podporou podnikání, investicemi do inovací a vzdělání.

Schillerová uvádí, že hnutí ANO sice podporuje deklarovanou snahu vlády o snižování schodku státního rozpočtu. Nesouhlasí však s předloženým provedením, které zahrnuje novelizace převážně daňových zákonů. Tyto změny podle ní trvale zvyšují daňovou zátěž nejméně o 73 miliard korun ročně, což podle ní povede ke snížení hrubého domácího produktu o 0,8 až jedno procento ročně, zvýší to nezaměstnanost, přinese negativní sociální dopady a naruší to architekturu tuzemského daňového systému. Má pochybnosti o tom, zda balíček přinese slibované výsledky.

"Jako předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO, místopředsedkyně rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny a stínová ministryně financí apeluji na vládu, aby se při rozhodování o podobě konsolidačního balíčku vrátila ke svému programovému prohlášení, kde jako dominantní zdroj fiskálního úsilí předpokládá úspory na výdajové straně rozpočtu," uvedla Schillerová.

Pokud by vláda navrhla zvýšení daní a úspory v poměru 1:2, měla by být s ohledem na záměr zvýšit daně o 73 miliard připravena ušetřit na výdajích 146 miliard korun ročně. "Takové konsolidační tempo považuji za zcela dostatečné, a proto má zásadní připomínka směřuje proti záměru vlády zvyšovat daňovou zátěž nad rámec daně z neřestí, daně z hazardu a daňových výjimek nesociálního typu," uvedla Schillerová. Domnívá se také, že zvyšování korporátních daní bez komunikace s podnikatelskou sférou, malými a středními podniky v situaci nejistého hospodářského výhledu bude mít negativní vliv na celkovou ekonomickou situaci v zemi.

Související

Nová vláda Andreje Babiše na první tiskové konferenci. (15.12.2025)

Vláda si začne půjčovat od lidí. Schillerová představila nové Dluhopisy Republiky

Stát po několikaleté odmlce znovu otevírá možnost pro české domácnosti, aby své úspory zhodnotily prostřednictvím investic do státního dluhu. Vláda složená ze zástupců hnutí ANO, SPD a Motoristů se rozhodla obnovit projekt Dluhopis Republiky, čímž reaguje na potřebu zajistit financování rostoucích státních výdajů. Podle ministerstva financí jde o strategický krok, který má diverzifikovat okruh věřitelů a snížit jednostrannou závislost státu na velkých bankovních domech.
Účtenka s EET.

Babišova vláda schválila novou EET. Slibuje, že bude modernější

Babišova vláda splnila jeden ze zásadních bodů programového prohlášení. V pondělí schválila návrh nového zákona o evidenci tržeb. Zároveň navrhla i změny daňových předpisů, které mají část dodatečných příjmů ze zavedení elektronické evidence tržeb vrátit zpět podnikatelům i ostatním daňovým poplatníkům. 

Více souvisejících

Alena Schillerová Vláda ČR

Aktuálně se děje

před 3 minutami

před 47 minutami

před 2 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

včera

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

včera

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

včera

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

včera

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

včera

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

včera

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

včera

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy