Vláda by měla stáhnout návrh zákona o konsolidaci veřejných rozpočtů jako celek. Ve svém konsolidačním úsilí by se měla zaměřit hlavně na výdaje rozpočtu v kombinaci se zvýšením některých daní, například z tabáku, alkoholu nebo hazardu a také řádným zdaněním globálních firem. Na dotaz ČTK to uvedla bývalá ministryně financí a současná předsedkyně opozičního klubu ANO Alena Schillerová. V delším období má pak podle ní vláda přispět ke konsolidaci veřejných financí lepším výběrem již zavedených daní, bojem s daňovými úniky a podvody, stejně jako podporou podnikání, investicemi do inovací a vzdělání.
Schillerová uvádí, že hnutí ANO sice podporuje deklarovanou snahu vlády o snižování schodku státního rozpočtu. Nesouhlasí však s předloženým provedením, které zahrnuje novelizace převážně daňových zákonů. Tyto změny podle ní trvale zvyšují daňovou zátěž nejméně o 73 miliard korun ročně, což podle ní povede ke snížení hrubého domácího produktu o 0,8 až jedno procento ročně, zvýší to nezaměstnanost, přinese negativní sociální dopady a naruší to architekturu tuzemského daňového systému. Má pochybnosti o tom, zda balíček přinese slibované výsledky.
"Jako předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO, místopředsedkyně rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny a stínová ministryně financí apeluji na vládu, aby se při rozhodování o podobě konsolidačního balíčku vrátila ke svému programovému prohlášení, kde jako dominantní zdroj fiskálního úsilí předpokládá úspory na výdajové straně rozpočtu," uvedla Schillerová.
Pokud by vláda navrhla zvýšení daní a úspory v poměru 1:2, měla by být s ohledem na záměr zvýšit daně o 73 miliard připravena ušetřit na výdajích 146 miliard korun ročně. "Takové konsolidační tempo považuji za zcela dostatečné, a proto má zásadní připomínka směřuje proti záměru vlády zvyšovat daňovou zátěž nad rámec daně z neřestí, daně z hazardu a daňových výjimek nesociálního typu," uvedla Schillerová. Domnívá se také, že zvyšování korporátních daní bez komunikace s podnikatelskou sférou, malými a středními podniky v situaci nejistého hospodářského výhledu bude mít negativní vliv na celkovou ekonomickou situaci v zemi.
Související
Výdaje na obranu jsou podle Pavla nedostatečné, rozpočet ale vetovat nebude, tvrdí Schillerová
Hádka kvůli ropě: Okamura prosazuje nákupy z Ruska, Schillerová připustila zásah do cen pohonných hmot
Aktuálně se děje
před 44 minutami
Prezident USA zvažuje přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv
před 2 hodinami
Kallasová se na schůzce G7 pohádala před ostatními ministry s Rubiem
před 3 hodinami
Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži
před 4 hodinami
Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka
před 5 hodinami
Dnes v noci začne platit letní čas. Ručičky se posunou o hodinu dopředu
před 6 hodinami
Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko
před 7 hodinami
Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi
před 9 hodinami
Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení
včera
Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích
včera
Tři roky se čekalo. Babiš obnovuje společná vládní jednání se Slováky
včera
ČT se obává kolapsu. Lidé přijdou o StarDance, varuje Grolich
včera
Trump oznámil, kdy pojede do Číny. Návštěvu odložil kvůli válce s Íránem
včera
Tak zaúřadovalo zimní počasí. Na východě napadly desítky centimetrů sněhu
včera
Konec střídání času na obzoru. Zdechovský věří, že EU se brzy dohodne
včera
Ruská státní pokladna se tenčí. Putin vyzval oligarchy, aby podpořili obranný rozpočet země
včera
V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi
včera
Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky
včera
Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka
včera
Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice
včera
Babiš vyrazil do boje proti „nehoráznému chování“ čerpacích stanic. Chce zpřísnit kontroly a zastropovat marže
Premiér Andrej Babiš se rozhodl pro radikální krok v boji proti vysokým cenám pohonných hmot. Jeho cílem je zavedení přísné kontroly marží u čerpacích stanic, přičemž navrhuje jejich zastropování na hranici tří korun za litr. Podle předsedy vlády je současné chování prodejců, kteří u některých stojanů nastavují marže ve výši až deseti korun, naprosto nehorázné a pro státní správu nepřijatelné.
Zdroj: Libor Novák