Úsporný balíček, který dnes představila na tiskové konferenci vláda, se zatím nesetkává s kladnými ohlasy. Rozpačitě jej přijali ekonomové i lihovarníci, podle kterých není zběsilé škrtání nutné, protože tuzemské veřejné finance se v rozvratu nenacházejí.
Ekonom Lukáš Kovanda upozornil, že vládní konsolidační balíček zdraží léky, vodu či bydlení. Vyšší daň pak čeká firmy a majitele nemovitostí, naopak uvítal seškrtání dotací. "Ekonomicky viděno „zběsilé“ škrtání z roku na rok není nutné, neboť tuzemské veřejné finance se v rozvratu nenacházejí. O tom svědčí ostatně i to, že Česku nebyl v uplynulých třech letech výrazného nárůstu veřejného zadlužení, ani letos zhoršen rating jakoukoli ze světově významných ratingových agentur," napsal ve zprávě, kterou má server EuroZprávy.cz k dispozici.
Z hlediska dlouhodobého rozvoje české ekonomiky je podle něj příznivé to, že vláda škrtá hlavně v oblasti neinvestičních dotací, zejména těch v gesci resortů průmyslu a zemědělství. "Vláda ovšem v rozporu se svými sliby, které její představitelé ještě donedávna artikulovali, zvyšuje daně, a to hned několik z nich. Zejména pak daň z nemovitostí a daň podnikovou. Zvýší se ovšem také daňové zatížení „neřestí“, tedy alkoholu či tabáku. Rovněž v rámci úprav DPH dojde ke zvýšení dílčího daňového zatížením" podotkl.
Vláda totiž hodlá zrušit nejnižší, desetiprocentní sazbu DPH, v níž se nachází třeba léky nebo vodné a stočné. Tyto položky budou zatíženy vyšší sazbou DPH, nikoli desetiprocentní, ale dvanáctiprocentní. To podle Kovandy vyvolá tlak na růst jejich spotřebitelské ceny. V rámci úprav DPH by se měla snížit DPH potravin, a to ze stávajících patnácti procent na dvanáct, což by považoval za sociálně prospěšné, pokud by prodejci promítli snížení DPH do koncových cen. "Zkušenost třeba z Německa z roku 2020 ukazuje, že tak činí jen poměrně neochotně," podotkl.
Na zvýšení ceny za léky upozornil i ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) David Kolář. "Plánovaná změna sazby DPH povede ke zvýšení DPH na léky, nikoliv k jejímu snížení. Tvrzení pana ministra financí, že většina zdravotnických prostředků a farmaceutických výrobků byla zatížena 15procentní sazbou DPH, je bohužel nepřesné. Většina léčiv totiž v současnosti spadá již do nejnižší kategorie DPH, tedy deseti procent. Oznámená změna proto povede ke zvýšení DPH na léky. Z pohledu dopadů, u volně prodejných léčiv se zvýšení DPH projeví přímo u pacientů, protože cena pro konečného spotřebitele se skládá z ceny výrobce, obchodní přirážky a DPH. Tím, že dojde ke zvýšení DPH, dojde i ke zvýšení finální ceny. U hrazených léčiv je situace složitější, protože zvýšení DPH dopadne na rozpočty zdravotních pojišťoven. V realitě tak státní rozpočet vlastně neušetří, protože jde pouze o přesun nákladů státu z jedné kapsy do druhé," uvedl ve zprávě, kterou má server EuroZprávy.cz k dispocizi.
Miroslav Kocman, daňový poradce a partner kanceláře Rödl & Partner, uvedl, že změny navržené v rámci konsolidačního balíčku spočívající v omezení uplatnění některých odčitatelných položek a nepovažuje je za tak zásadní, aby významně pomohly doplnit chybějící prostředky státního rozpočtu. "Zaráží mě omezení podmínek pro uplatnění slevy na nepracující manželku nebo manžela, která by nově měla být podmíněna tím, že rodiče pečují o dítě do věku tří let. Spolu se zrušením školkovného jsou to opatření, která ztíží situaci mladým rodinám, tedy těm, kteří finanční podporu potřebují nejvíce," napsal v tiskové zprávě, kterou obdržel server EuroZprávy.cz.
"Podle sdělení ministra financí dojde také ke změnám v oblasti nepeněžních benefitů zaměstnancům, které využívají pouze větší firmy. Vzhledem k rozšíření a oblíbenosti zaměstnaneckých benefitů u našich klientů se domnívám, že tyto nepeněžní výhody čerpá mnohem širší okruh firem, než bylo uvedeno. Dopad této změny bude pro zaměstnavatele velmi negativní, protože povede k podstatnému nárůstu mzdových nákladů," dodal.
Sdružení místních samospráv ČR pro změnu nesouhlasí s návrhem na navýšení daně z nemovitých věcí a sdílením jejích výnosů se státem. "Nastavení a výnosy daně z nemovitých věcí by měly zůstat výlučně v kompetenci obcí, protože jsou to obecní rozpočty, na které dopadají související náklady, jako je třeba údržba místních komunikací či inženýrských sítí. Zdůrazňujeme, že určení výše této daně je výsostnou pravomocí obcí na základě koeficientů. Vláda se zástupci samospráv o úpravě daně nejednala," říká v tiskové zprávě Eliška Olšáková, předsedkyně SMS ČR.
SMS ČR také vyzývá k zachování národních dotačních titulů pro obce. Dostupné služby a zvyšování občanské vybavenosti venkova je zásadní pro zpomalení vylidňování a rozvoj venkovských oblastí, které tvoří na 70 procent území republiky. Lidé odcházejí za prací a kvůli chybějícím službám zejména z menších obcí na periferiích krajů, například na Vysočině nebo v Karlovarském kraji.
Unie výrobců a dovozců lihovin ČR (UVDL ČR) přijala zprávu o návrhu konsolidačního balíčku v oblasti spotřebních daní na alkoholické nápoje s velikým rozčarováním. "Politici se opakovaně uchýlili k diskriminačnímu jednání, kdy 2/3 celkového objemu alkoholických nápojů zůstaly nedotčeny a zvýšená daň se uvalila pouze na lihoviny. Toto rozhodnutí křiví podnikatelské prostředí a zcela jednoznačně nahrává některým zájmovým skupinám," uvedla unie ve zprávě, kterou obdržel server EuroZprávy.cz.
"Jednostranným zvýšením spotřební daně na lihoviny dojde k přelití části spotřeby do nezdaněného vína a výsledkem tohoto nesystémového kroku bude snížení inkasa do státního rozpočtu, tedy přesně opačný efekt, než který si stanovila vláda. V minulosti každé zvýšení spotřební daně na lihoviny s sebou přineslo dlouhodobé snížení celkového inkasa v nadcházejících letech. Nemluvě o tom, že nesystematičnost ve spotřebním zdanění vede k dezorientaci lidí, kteří se pak mylně domnívají, že pivo nebo víno obsahují jiný alkohol. Unie dlouhodobě upozorňuje na to, že neexistuje žádný lepší ani horší alkohol. V pivu, vínu i lihovinách je pořád jeden a ten samý alkohol," varují lihovarníci.
Související
Není to jen válka. Klimatická krize je pro globální ekonomiku stále větší hrozbou
Řítí se svět do další ekonomické krize? Tentokrát by se neodehrála stejně, jako ta předchozí
Aktuálně se děje
před 59 minutami
Záchranáři převezli na Bulovku ženu s podezřením na vysoce nakažlivou nemoc
před 2 hodinami
Jak překonali migranti opevněnou hranici? Proč zamířili zrovna do Ceuty? Otázky, na které se ptá celý svět
před 3 hodinami
Španělsko odsoudilo reakci EU na příliv migrantů. Sánchez si stěžuje von der Leyenové na sobeckost a ignoraci
před 4 hodinami
Proč jsou útoky na Kyjev navzdory krytům tak ničivé? Na vině je hned několik faktorů
před 5 hodinami
Není to jen válka. Klimatická krize je pro globální ekonomiku stále větší hrozbou
před 7 hodinami
Nedostali jídlo ani bydlení. Většina migrantů se ze španělské enklávy vrátila zpět do Maroka
před 8 hodinami
Rusko zaútočilo na Kyjev balistickými raketami, nejméně devět mrtvých
před 9 hodinami
Počasí hraje zásadní roli. V Česku nastane nejhorší stav za čtyři roky
včera
Knížakovi bude na pohřbu mluvit i bývalý prezident Klaus
včera
V Jablonci došlo k napadení dvou žen. Policisté se obrátili na veřejnost
včera
Dvě pošty přepadl muž, který si měl jít sednout za mříže
včera
Policie posílí bezpečnostní opatření na Prague Pride, oznámil Metnar
včera
Pavel bude mít nového spolupracovníka. Mění se ředitel zahraničního odboru
včera
První Čech přeplaval La Manche před 55 lety. Po několika letech si to zopakoval
včera
Zemřel divadelní režisér František Laurin, otec známé herečky
včera
Ebola se stává stále větší hrozbou. Šíří se nejrychleji v historii
včera
Putinova hlásná trouba ve Francii skončila. Paříž vyhostila bývalou šéfku proruské televize
včera
Nová data: Do španělské exklávy už dorazilo 60 tisíc migrantů. Téměř polovina se vrátila do Maroka
včera
Babiš vyzval k uzavření Schengenu pro Španělsko. Macinka by volil mírnější postup
včera
Evropa se bojí přílivu uprchlíků. Francie posiluje hraniční kontroly, Itálie žádá pro Španělsko stopku v Schengenu
Francouzské úřady se rozhodly výrazně zpřísnit bezpečnostní kontroly na hranicích se Španělskem. Ministr vnitra Laurent Nuñez v reakci na hromadný příliv migrantů do španělské enklávy Ceuta na severu Afriky nařídil mobilizaci mobilních policejních i vojenských jednotek. Paříž se totiž obává, že tisíce lidí, kteří nelegálně překročili hranice do španělské exklávy, by se v rámci Schengenského prostoru mohl nepozorovaně přesunout dále do evropského vnitrozemí.
Zdroj: Libor Novák