Vláda schválila pravidla podpory pro velké firmy kvůli cenám energií

Vláda dnes schválila pravidla podpory pro velké firmy zasažené vysokými cenami energií. Bude se na ně vztahovat stejný cenový strop jako na domácnosti a podniky, maximálně ale budou moct ušetřit od 48 milionů korun do 3,6 miliardy korun podle oboru podnikání, energetické náročnosti a ziskovosti podniku. Po jednání kabinetu to novinářům řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).

Vláda loni na podzim stanovila cenové stropy energií, a to na 6000 Kč za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a 3000 Kč za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky. Maximální ceny vláda schválila pro domácnosti, malé a střední podniky a veřejné instituce, organizace a na konci roku i pro velké společnosti. U firem bude zastropování omezeno do 80 procent nejvyšší měsíční spotřeby z posledních pěti let, což je má motivovat k úsporám.

Dnes schválená pravidla pro velké firmy označil Síkela za poslední kamínek mozaiky řešení dopadů vysokých cen energií. Zdůraznil, že české firmy budou mít nárok na pomoc ve stejném objemu jako jejich konkurenti z jiných zemí Evropské unie, a nebudou proto vůči nim znevýhodněni.

Podle pravidel budou firmy rozděleny do pěti skupin. Základní skupina, která není omezována žádnými podmínkami, může díky limitu na energiích ušetřit až 48 milionů korun. V případě, že firma ušetří zastropováním ceny energií maximálně polovinu způsobilých nákladů na dodávku energie, může podpora dosáhnout 96 milionů korun.

Pro další tři skupiny podpory je podmínkou pokles zisku před zdaněním a odpisy (EBITDA) nejméně o 30 procent proti roku 2021. V první skupině mohou firmy, v nichž podpora nepřesáhne 40 procent způsobilých nákladů na dodávku energií, získat až 2,4 miliardy korun. Zbývající skupiny jsou pro energeticky náročné podniky, které mohou získat podporu 1,2 nebo 3,6 miliardy korun. Za energeticky náročné podniky jsou považovány ty firmy, které vynaložily na nákup elektřiny a plynu nejméně tři procenta ročního čistého obratu nebo šest procent čistého obratu za první pololetí 2022.

Velké firmy o využití cenového stropu na energie čtvrtletně žádají své dodavatele. Pokud by maximální výši úspory přesáhly, měly by tu část nad maximem vrátit státu. Ten to bude kontrolovat podle jejich výkazů. Ostatní odběratelé mají zastropované ceny od dodavatelů automaticky.

Vláda se podle Síkely nechystá snižovat cenové stropy na energie

Vláda se nechystá snížit cenové stropy, které stanovila na dodávky elektřinu a plyn. Budou platit na celý letošní rok, jak bylo plánováno, řekl dnes po jednání kabinetu ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Zároveň uvítal, že se na trhu objevují nabídky obchodníků na dodávky energií pod úrovní cenového stropu.

Vláda loni na podzim stanovila cenové stropy energií, a to na 6000 Kč za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a 3000 Kč za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky. Maximální ceny vláda schválila pro domácnosti, malé a střední podniky a veřejné instituce, organizace a na konci roku i pro velké společnosti.

Síkela dnes řekl, že cílem cenových stropů bylo dát lidem i firmám jistotu, že energie nezdraží nad určitou hranici. Nynější nabídky obchodníků pod úrovní stropů ale nevidí jako důvod se stanovenou hranicí pohybovat. "Není v našem zájmu teď cenové stropy snižovat, v našem zájmu je co nejrychleji se vrátit k normálnímu fungování," řekl. Cenové stropy tak budou platit celý letošní rok. A pokud by se ukázalo, že nadále nejsou potřeba, kabinet od nich od příštího roku upustí, uvedl ministr.

Nabídky obchodníků pod cenovým stropem Síkela vítá. Podle něj to pomůže nejen domácnostem a firmám, ale i finančnímu zdraví státu. Náklady na rozdíl mezi cenou energií a cenovým stropem nese stát, odhady úřadů zatím počítají s částkami od 100 miliard Kč do 240 miliard Kč za rok. Vláda chce na pokrytí těchto výdajů využít příjmy z loni přijatých mimořádných odvodů. Jde především o daň z neočekávaných zisků, která se vztahuje na energetické, petrochemické a těžební firmy a některé banky, a mimořádné odvody z nadměrných tržeb energetických firem.

Síkela dnes také ocenil energetické úspory, jichž Česko letos dosáhlo. Podle něj je pro letošní zimu vyřešená otázka zásobování plynem a jsou i dobré vyhlídky pro příští topnou sezonu. Podle něj by dostatečné naplnění zásobníků po zimě mohlo přispět k tomu, že nebude v Evropě nárazová vysoká poptávka po plynu, a tím pádem nenastane ani podobný cenový šok jako v loňském roce.

Související

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.
Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

Více souvisejících

Vláda ČR Jozef Síkela firmy Energetika

Aktuálně se děje

před 34 minutami

Ropa, ilustrační fotografie

Ceny ropy a zemního plynu kvůli válce na Blízkém východě dál prudce rostou

Ceny ropy a zemního plynu v úterý pokračovaly v prudkém růstu kvůli stupňujícím se obavám, že probíhající konflikt na Blízkém východě vážně ohrozí globální dodávky paliv. Tato klíčová produkční oblast čelí nestabilitě, která se okamžitě promítá do světových trhů. Severomořská ropa Brent, která je hlavním měřítkem pro globální ceny, vyskočila o 6 % na 82 USD za barel, čímž překonala svá maxima z loňského června.

před 1 hodinou

Izraelská armáda

Odvrácená strana bombardování: Útoky podněcují Íránce, aby se semkli proti Západu

Izraelská armáda v úterý oznámila, že během nejnovější vlny náletů na libanonskou metropoli zasáhla klíčová mocenská centra hnutí Hizballáh. Podle prohlášení Izraelských obranných sil (IDF) se útoky v Bejrútu soustředily na velitelská stanoviště, sklady zbraní a další objekty patřící zpravodajskému ředitelství této organizace. Nad městem byly po dopadech raket vidět mohutné sloupy kouře stoupající zejména z jižních předměstí.

před 2 hodinami

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Žádné sirény ani poplach. Íránský útok na operační středisko přišel bez varování, v jeho troskách umírali lidé

Při íránském útoku na provizorní operační středisko v civilním přístavu v Kuvajtu zahynulo v neděli ráno šest amerických vojáků. Jde o první potvrzené oběti z řad ozbrojených sil USA od začátku vojenského konfliktu s Íránem. Podle informací zdroje CNN blízkého situaci zasáhl přímý úder budovu v přístavu Šuaiba v neděli po deváté hodině místního času, přičemž útok přišel náhle a bez jakéhokoli varování.

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Nejdříve Venezuela, pak Írán. Jak velkou ránu Trump zasadil Putinovi?

Ruský prezident Vladimir Putin odsoudil zabití íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího jako cynickou vraždu, která hrubě porušuje veškeré normy lidské morálky i mezinárodního práva. Tento útok, vedený Izraelem s podporou Spojených států, zasáhl Putina na velmi citlivém místě a prohloubil jeho dlouhodobou paranoiu ohledně vlastní bezpečnosti. Pro ruského lídra představuje pád dalšího spojence připomínku osudu diktátorů, kteří skončili násilnou smrtí nebo svržením.

před 3 hodinami

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izrael zahájil rozsáhlé údery na Teherán a Bejrút. Munici máme neomezenou, válčit můžeme navěky, vzkázal Trump

Izraelská armáda během čtvrtého dne konfliktu s Íránem zahájila další vlnu rozsáhlých úderů zaměřených na Teherán a Bejrút. Podle prohlášení Izraelských obranných sil jsou tyto současně probíhající operace cíleny na vojenské objekty v obou metropolích. Mluvčí armády Avichay Adraee potvrdil, že útoky směřují proti velitelským centrům a skladovacím prostorám.

před 5 hodinami

Jaro, ilustrační fotografie

Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat

Březen je prvním měsícem meteorologického jara a počasí by tomu mělo v následujících dnech a týdnech odpovídat. Na horách se očekává obleva, v nížinách už bude přes den většinou přes 10 stupňů. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

včera

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

včera

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

včera

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

včera

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

včera

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy