Česko získá 12.000 dávek zatím neregistrovaného léku od firmy Regeneron, který se používá k léčbě koronavirové infekce. V březnu dorazí 4000 dávek, stejné množství také v dubnu a květnu. Na twitteru to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) a potvrdil zprávu serveru Novinky.cz.
Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) už tento týden doporučil používání tohoto léku, jeho použití pak musí ještě povolit ministerstvo zdravotnictví.
"Povedlo se nám objednat Regeneron. Celkem 12.000 dávek. V březnu přijdou 4000, stejně tak v dubnu a v květnu," uvedl Babiš.
Ano, je to pravda. Povedlo se nám objednat Regeneron. Celkem 12 tisíc dávek. V březnu přijdou 4 tisíce, stejně tak v dubnu a v květnu. https://t.co/ddWMkKAXiX
— Andrej Babiš (@AndrejBabis) February 20, 2021Lék je kombinací monoklonálních protilátek Casirivimab a Imdevimab, což jsou proteiny, které mají bránit vstupu viru do lidských buněk. Lék je určen pro pacienty, kterým hrozí těžký průběh onemocnění covid-19. Podle odborníků je třeba látku podat co nejdříve po nákaze, nemusí být ale účinná na další mutace viru.
Podle serveru Novinky.cz dorazí polovina objednaného množství léku do Fakultní nemocnice Motol v Praze a druhá do Fakultní nemocnice Brno. Nemocnice jej pak budou distribuovat dál. Jako první v Evropské unii se rozhodlo tento lék experimentálně používat Německo. Léčbu tímto lékem také na podzim podstoupil tehdejší prezident USA Donald Trump.
Minulý týden SÚKL doporučil první lék tohoto typu od firmy Eli Lilly, o několik dní později jeho použití povolilo i ministerstvo. Česko by mělo podle vyjádření Babiše pro Novinky.cz prvních 500 dávek léku od firmy Eli Lilly získat v pátek.
Použití zatím neregistrovaných léků v ČR umožňuje zákon o léčivech po vyžádání stanoviska SÚKL. Podle zákona pak výrobci ani zdravotníci nenesou odpovědnost za případné důsledky jeho použití. V současné době je oficiálně na léčbu nákazy novým typem koronaviru schválený jediný lék, látka remdesivir od firmy Gilead Sciences. Česko jí každý měsíc objednává tisíce dávek.
Související

Babiš tvrdí, že dostal od manželky Moniky miliony korun

Pavel nechce spekulovat o jmenování Babiše do čela vlády
Aktuálně se děje
včera

Důchody a novinka ohledně tisícovky navíc. V červenci nastává změna
včera

Australanka je vinná z trojnásobné vraždy. Smrtícím prostředkem se staly houby
včera

Dva incidenty na D3. Dálnici uzavřely hořící kamion i nehoda
včera

Vláda zakázala čínské služby ve státní správě. Znovu řešila i páteční blackout
včera

Rusko může za sestřelení letounu MH17 nad východní Ukrajinou, rozhodl soud
včera

Předsezónní strasti a radosti fotbalové Slavie. Hlásí posily i zranění, zůstane kouč Trpišovský?
včera

Fico promluvil u soudu, ale nikoliv osobně. Atentátník odmítá doživotí
včera

Šok v Red Bullu: Christian Horner po dvou dekádách končí na pozici šéfa
včera

Izrael chce přesídlit lidi z Gazy do „humanitárního města“. Šlo by zřejmě o válečný zločin
včera

Norskem otřásá skandál. Syn korunní princezny je obviněn ze znásilnění
včera

Pavel: Rusko musí pochopit, že je nutné jednat. Válka jinak může trvat roky
včera

Pravda o americké vojenské pomoci Ukrajině. Má dorazit další, Trump už ji slíbil
včera

Schillerová si neúspěch u Ústavního soudu vyložila po svém. Mluví o dobré zprávě
včera

Trump údajně hrozil Putinovi, že nechá bombardovat Moskvu. Vyhrožovat měl i Číně
včera

Předpověď počasí už s extrémy nepočítá. Meteorologové upřesnili výstrahu
včera

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima
včera

Důchodová reforma platí. ANO u Ústavního soudu narazilo
včera

Povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Zemřely desítky dětí, padají první obvinění
včera

Nové informace o rozsahu škod pro íránský jaderný program. Šéf rozvědky promluvil
včera
Putin tak dlouho ignoroval Trumpa, až ho rozzuřil. USA mohou brzy promluvit jazykem síly
Po celé měsíce vystupoval americký prezident Donald Trump ve vztahu k válce na Ukrajině zdrženlivě. Jeho vyjádření byla sice často ostrá v tónu, ale obsahově střídmá – ať už směrem ke Kyjevu, nebo Moskvě. Bylo zřejmé, že jeho primárním cílem je uklidnit ruského prezidenta a přimět ho k větší vstřícnosti vůči požadavkům Ukrajiny i západních spojenců. Jenže s rostoucí neochotou Vladimira Putina ustoupit se tento přístup začal jevit jako neúčinný. Změna na sebe nenechala dlouho čekat.
Zdroj: Jakub Jurek