Česko eviduje 1887 nových případů nemoci covid, nejméně od 5. října

V Česku v neděli přibylo 1887 případů nákazy novým typem koronaviru, je to nejméně od 5. října. Proti minulé neděli je nárůst poloviční, proti sobotě počet případů klesl o 2312. O víkendu se ale zpravidla méně testuje a počet provedených testů klesal celý uplynulý týden. Od března testy prokázaly přes 460.000 případů.

Většina nakažených měla mírný průběh nemoci. S koronavirem zemřelo od března 6208 lidí. Za neděli bylo úmrtí 65, což je zatím nejnižší denní počet za poslední měsíc. Vyplývá to z aktuálních údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Aktuálně je v zemi 126.602 nakažených. Podle posledních dostupných údajů bylo v sobotu v nemocnicích hospitalizováno s covidem 7200 lidí, u téměř 1100 z nich lékaři hodnotili stav jako vážný.

Šíření epidemie v Česku podle odborníků zejména v posledním týdnu zpomaluje, počty nových pozitivních testů jsou v mezitýdenním srovnání nižší. Současně ale v minulém týdnu ubylo testů. V pondělí a úterý počet testů proti předchozímu týdnu klesl o tisíce, ve zbývajících dnech týdne pak o více než 10.000. O počtu testů provedených v neděli bude ministerstvo informovat dnes po 18:00. Mezi testovanými je stále přibližně čtvrtina nakažených, v sobotu podíl prokázaných nákaz na počtu testů činil 26 procent.

Počet úmrtí se dál zvyšuje. Od začátku listopadu zemřelo přes 2700 lidí s koronavirem, nejvíce jich bylo 250 v úterý 3. listopadu. Minulý týden bylo denně obětí od 130 do 200, za neděli ministerstvo zatím eviduje 65 zemřelých, což je nejméně za poslední měsíc. Při pozdějších aktualizacích se ale údaje o úmrtích většinou mění.

Počet úmrtí s nemocí covid-19 v Česku již přesáhl počet mrtvých ve Švédsku, které má srovnatelné množství obyvatel. V Česku od začátku epidemie zemřelo s koronavirem 6208 lidí, ve Švédsku dosud 6164. Švédský údaj je ovšem z pátku - víkendové statistiky švédské úřady nezveřejňují. Například premiér Andrej Babiš (ANO) ve svém televizním projevu 21. září zmiňoval, že Švédsko má 5865 obětí covidu, což tehdy bylo jedenáctkrát víc než v Česku.

Švédsko má také podstatně méně zjištěných případů nákazy koronavirem. Od března jich laboratoře odhalily 177.355, v Česku již přes 460.000. I ve Švédsku je ale, stejně jako ve většině evropských států, nyní infekce opět na vzestupu. Denně v této severské zemi nyní přibývá v průměru asi 4500 případů nákazy.

Švédsko je v koronavirových statistikách velmi sledovanou zemí, protože se rozhodlo s nákazou bojovat jinak než většina zemí světa. Vláda se snaží situaci zvládnout bez plošných zákazů a příkazů, vydává doporučení a spoléhá především na zodpovědnost občanů. Část opatření je ale závazných.

Nejhorší situace v ČR zůstává momentálně na Vysočině, čtyři z jejích pěti okresů jsou nejvíce zasaženými v republice. Na Havlíčkobrodsku hygienici za uplynulých sedm dní zaznamenali 707 nakažených na 100.000 obyvatel, na Pelhřimovsku 689. Přes 600 případů na 100.000 obyvatel má také Žďársko a Jihlavsko.

Laboratoře v Praze potvrdily v neděli 135 případů nákazy koronavirem. Je to nejméně za dva měsíce, naposledy 7. září testy prokázaly stejný počet. V porovnání se sobotou je údaj poloviční a proti předchozí neděli o 65 nižší. O víkendu se ale zpravidla méně testuje. Vyplývá to z dnešních údajů na webu ministerstva zdravotnictví. V porovnání s ostatními okresy republiky je koronavirová situace v Praze a okrese Praha-západ nyní nejpříznivější.

Podle rizikového skóre, které ode dneška ministerstvo zdravotnictví zveřejňuje, má Praha ze stobodové škály hodnotu 47. Z pěti pásem by tak spadala do třetího, oranžového. V takovém pásmu by už neplatil třeba zákaz vycházení, ubytovací služby by fungovaly bez omezení a restaurace by mohly přes den otevřít s omezením počtu strávníků u stolu. Celorepublikové skóre je dnes na 70 bodech, tedy ve čtvrtém stupni. V zemi ale stále platí opatření pro pátý, nejhorší stupeň. Pokud číslo zůstane za celou republiku ve čtvrtém pásmu do středy, bude vláda jednat o uvolnění, která by mohla plošně začít platit od pondělka. V regionech se zatím lišit nebude.

⚠️V Praze evidujeme za neděli 15.11.2020 / 135 nově potvrzených případů onemocnění covid-19. Od začátku epidemického výskytu onemocnění dne 1.3.2020 dosáhl celkový kumulativní počet případů k datu 15.11.2020 čísla 55.634 počet aktivních případů 10.976#hshmp #COVID19 #praha pic.twitter.com/QgXWltePDP

— Hygienická stanice hl. m. Prahy (@hygpraha) November 16, 2020

Denní nárůsty pozitivně testovaných se v hlavním městě drží od čtvrtka pod 500. Nejhorší situace byla v metropoli v říjnu, kdy byly denní nárůsty vyšší než 1000. Nejvíce to bylo 22. října, kdy laboratoře prokázaly 1708 případů.

Od začátku epidemie se v Praze koronavirem nakazilo 55.634 lidí, přes 44.000 se jich z nemoci vyléčilo. Aktuálně je v metropoli zhruba 10.976 nakažených, většina má mírný průběh nemoci.

Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) z dnešního dopoledne mají nemocnice v Praze na odděleních JIP a ARO kapacitu 836 lůžek, volných je 19 procent z nich. Pro pacienty nakažené covidem-19 jich je volných 33 a pro ostatní hospitalizované 127. Nemocnice v Praze disponují 3199 standardními lůžky s kyslíkem, volných je 30 procent z nich. Pro pacienty s pozitivním testem na covid-19 je připraveno 165 volných lůžek a pro ostatní pacienty 813 lůžek.

S nemocí covid-19 dosud zemřelo v Praze 607 lidí. Na neděli zatím připadá šest úmrtí, tyto údaje se ale při pozdějších aktualizacích většinou mění. Minulý týden nejvyšší denní nárůst počtu zemřelých zatím činil 13 ve čtvrtek, v předchozích týdnech byl ale vyšší. Dosud nejvyšší denní nárůsty jsou ze 4. a 3. listopadu, kdy bylo 24 a 23 obětí.

Za uplynulých sedm dní je v Praze na 100.000 obyvatel 205 nakažených, je to nejméně v republice. Naopak nejvíce zasažené je Havlíčkobrodsko, kde hygienici za uplynulých sedm dní zaznamenali 707 nakažených na 100.000 obyvatel.

Související

Více souvisejících

ministerstvo zdravotnictví Česká republika Praha Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 38 minutami

před 1 hodinou

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Tesla, ilustrační foto

Tesla může přijít o miliardy kvůli rozkolu mezi Muskem a Trumpem

Automobilka Tesla se ocitla pod tlakem poté, co její zakladatel Elon Musk otevřeně zkritizoval prezidenta Donalda Trumpa, což vedlo k razantnímu omezení státní podpory pro ekologický průmysl. Podle analýzy Sky News tak firma může přijít o miliardy dolarů ze státních subvencí, které dosud tvořily klíčovou součást jejího obchodního modelu.

před 3 hodinami

včera

včera

včera

SK Slavia Praha, stadion v Edenu

Po Suchém a Necidovi se vrací i Deli. Navíc se stará o to, aby i v Africe byla Slavia

Vedle zvučných posil se během tohoto letního přestupového období podařilo fotbalové pražské Slavii přivést i tři navrátilce. Už dříve příchozí Marka Suchého a Tomáše Necida v roli mentorů slávistického B-týmu nyní doplňuje obránce Simon Deli, který se do Edenu vrací po čtyřech letech. Zároveň je autorem projektu, v rámci něhož se Slavia rozrůstá do Afriky, konkrétně do Pobřeží slonoviny, kde bude nejen hráče skautovat, ale i materiálně jim pomáhat.

včera

včera

včera

včera

SK Slavia Praha, stadion v Edenu

Diouf se konečně dočkal. Senegalský obránce přestupuje za rekordní sumu do West Hamu

Poslední dny a týdny se čekalo, co bude nakonec s obráncem El Hadjim Malickem Dioufem. Jestli skutečně přestoupí, nebo i pro příští sezónu nadále zůstane v pražské Slavii. Nakonec se ale přeci jen Pražané dohodli s londýnským West Hamem na tom, že svého obránce na Ostrovy pošlou za celkovou přestupovou sumu ve výši 25 milionů eur (zhruba 625 milionů korun), což je v historii české ligy dosud nejvyšší cena, za kterou jakýkoli fotbalista z tuzemské soutěže odešel do zahraničí.

včera

včera

T-14 Armata (vývojové označení Objekt 148) je ruský tank nové generace postavený na základě platformy Armata. Vývoj byl zahájen v roce 2009, poprvé byly stroje z testovací série představeny 9. května 2015 na vojenské přehlídce na Rudém náměstí ke Dni vítězství., autor: Vitaly V. Kuzmin

Místo hrozivé zbraně jen symbol propagandy. Rusko tank Armata vychvalovalo do nebes, dodnes jej nenasadilo

Téměř tři a půl roku od začátku ruské invaze na Ukrajinu zůstává nejnovější chlouba ruské armády – tank T-14 Armata – mimo skutečné boje. Přestože byl už před lety prezentován jako přelomová zbraň nové generace, na ukrajinském bojišti se objevil jen ve výjimečných a krátkodobých případech. To podle analytiků ukazuje na vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti uspět v ostrém nasazení.

včera

Lidé na Ukrajině, ilustrační foto

Rusko zavádí novou etapu hybridní války. Z Ukrajinců nevědomky dělá sebevražedné atentátníky

Devatenáctiletý Oleh z ukrajinského města Rivne si původně myslel, že našel snadný přivýdělek. Na Telegramu narazil na nabídku tisíce dolarů za prosté posprejování policejní stanice. Jak ale brzy zjistil, místo barvy převzal v tašce výbušninu, mobilní telefon a dráty. Nevědomky se stal součástí nebezpečné ruské sabotážní sítě, která cílí především na mladé Ukrajince – a to v rámci nové etapy tzv. hybridní války.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ze tří dnů jsou tři roky? Proč Rusko dosud neuspělo na Ukrajině? Podle expertů neumí válčit

Tři a půl roku po začátku tzv. „speciální vojenské operace“ se Rusko ocitá v hluboké vojenské krizi. Navzdory původním očekáváním o bleskovém dobytí Kyjeva během tří dnů a zjevné početní i technické převaze, se Kremlu podařilo ovládnout pouze necelých 20 procent ukrajinského území. Ztráty na ruské straně podle odhadů překročily hranici jednoho milionu padlých, zraněných a nezvěstných. Proč je tak obrovská armáda tak zoufale neefektivní?

včera

Ilustrační foto

Na Západě by neprošel, ve válkou zasažené zemi ale ukrajinský revoluční nástroj zachraňuje životy

Jak válka na Ukrajině vstupuje do dalšího krutého a krvavého roku, bojiště odhaluje novou realitu: většina zranění už nevzniká přímým střetem, ale působením střepin – úlomků z dělostřeleckých granátů, min nebo dronů. Odborníci uvádějí, že až 80 procent všech zranění na frontě dnes tvoří právě střepinová poranění. Právě v této situaci se do popředí dostává jeden z nejpozoruhodnějších vynálezů současného konfliktu – ukrajinský magnetický extraktor.

včera

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Ukrajinská půda plná smrtících pastí. Miny brání návratu k zemědělství i normálnímu životu

Ukrajina čelí tichému, ale mimořádně zákeřnému nepříteli: minám, které zůstaly ukryté v polích, lesích i městech po celé zemi. V jihoukrajinském městečku Bezymenne kráčí Viktoria Šynkar polem krok za krokem, pečlivě sleduje každý kousek půdy. Každý její pohyb může rozhodnout o životě – buď jejím, nebo životech lidí, kteří se sem jednou vrátí. Dřív byla kadeřnicí. Dnes je jednou z mnoha Ukrajinců, kteří místo nůžek používají detektor kovů a ochranný oblek. Pracuje pro britskou organizaci Halo Trust, která patří mezi 80 týmů, jež se podílejí na odminování země.

včera

Rusko, Kreml

Rusko bude hrozbou pro celý svět navždy. Po porážce na Ukrajině se musí rozpadnout, říká vůdce Tatarů

Předseda krymskotatarského Medžlisu Refat Čubarov vyzval národy žijící pod nadvládou Moskvy k povstání a boji za svobodu. V exkluzivním rozhovoru pro britský deník Express prohlásil, že pouze úplná porážka Ruska na Ukrajině a následný rozpad Ruské federace může zabránit vypuknutí další světové války. Jeho slova rezonují v době, kdy se svět obává další eskalace napětí nejen v Evropě, ale i v Asii.

včera

Jak vypadá běžný život Ukrajinců? Lidé melou z posledního, postupně ztrácí naději

Po třech letech války si obyvatelé Ukrajiny zvykli na zvuk nočních sirén. Pro většinu z nich se staly běžnou součástí života stejně jako ranní káva nebo cesta do práce. Zvláště v Kyjevě, kde lidé dlouho věřili, že jsou relativně v bezpečí díky nejmodernějším západním systémům protivzdušné obrany, především americkým Patriotům. Tato jistota však začala mizet od chvíle, kdy se Donald Trump vrátil do Bílého domu a změnil kurz americké politiky vůči Ukrajině.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy