Nemocnice musí omezit odložitelnou zdravotní péči podobně jako v březnu. Nařízení ministerstva zdravotnictví se bude týkat akutní i následné péče. Po dnešním jednání vlády to řekl ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO).
Péče v lázních a rehabilitace se budou poskytovat jen tehdy, pokud je aspoň částečně hradí zdravotní pojišťovny, oznámil po jednání vlády ministr dopravy a průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Dosud mohly lázně přijímat i samoplátce.
Omezení elektivní, neboli odložitelné, péče v nemocnicích má uvolit lůžka pro pacienty s covidem-19. "Výkony, které jsou elektivní, se podle tohoto opatření musí odkládat tak, jak to situace umožňuje, týká se to i lůžkové péče následné a dlouhodobé," řekl Prymula. Nemocnice podle něj dobře vědí, jaké zákroky je možné odložit. Jako příklad uvedl výměny kyčelních nebo kolenních kloubů, které neohrožují pacienty na životě.
Omezení provozu v lázních má také podle Prymuly vytvořit novou kapacitu pro další pacienty, například sociální hospitalizace nebo nakažené s lehčím průběhem. Léčba v lázních bude dál možná jen pro lidi, kterým péči hradí zdravotní pojišťovna. "Někdy jsou rehabilitační pobyty nezbytné, například po akutních zákrocích, aby byla zachována plná hybnost," dodal. Lidé, kteří zaplacené vouchery, je budou mít podle Prymuly prodloužené.
Většina nemocnic začala péči už omezovat sama, aby měly pro nakažené novým typem koronaviru dostatek lůžek a personálu. Současná kapacita je asi 15.000 lůžek pro pacienty s covidem-19, bez navýšení a zpomalení růstu nakažených by mohla být vyčerpaná kolem 7. listopadu. Na jaře bylo podobné nařízení přijaté 16. března, znovu se začala péče navyšovat postupně zhruba po měsíci.
Podle Prymuly ministerstvo také zmírní povinnost nemocnic hlásit přijaté pacienty s covidem-19 nebo zhoršení jejich stavu do jedné hodiny. "Ukázalo se to býti nepraktickým a v řadě případů nerealizovatelným, prodlouží se termín hlášení do konce dne," vysvětlil ministr.
Související

Motol bude mít od příštího týdne nové vedení. Válek prozradil jméno nového šéfa

Spor mezi lékaři a Válkem se vyostřuje. Protestovat chtějí celé nemocnice
nemocnice , Zdravotnictví , Roman Prymula (epidemiolog) , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
včera

Důchody a novinka ohledně tisícovky navíc. V červenci nastává změna
včera

Australanka je vinná z trojnásobné vraždy. Smrtícím prostředkem se staly houby
včera

Dva incidenty na D3. Dálnici uzavřely hořící kamion i nehoda
včera

Vláda zakázala čínské služby ve státní správě. Znovu řešila i páteční blackout
včera

Rusko může za sestřelení letounu MH17 nad východní Ukrajinou, rozhodl soud
včera

Předsezónní strasti a radosti fotbalové Slavie. Hlásí posily i zranění, zůstane kouč Trpišovský?
včera

Fico promluvil u soudu, ale nikoliv osobně. Atentátník odmítá doživotí
včera

Šok v Red Bullu: Christian Horner po dvou dekádách končí na pozici šéfa
včera

Izrael chce přesídlit lidi z Gazy do „humanitárního města“. Šlo by zřejmě o válečný zločin
včera

Norskem otřásá skandál. Syn korunní princezny je obviněn ze znásilnění
včera

Pavel: Rusko musí pochopit, že je nutné jednat. Válka jinak může trvat roky
včera

Pravda o americké vojenské pomoci Ukrajině. Má dorazit další, Trump už ji slíbil
včera

Schillerová si neúspěch u Ústavního soudu vyložila po svém. Mluví o dobré zprávě
včera

Trump údajně hrozil Putinovi, že nechá bombardovat Moskvu. Vyhrožovat měl i Číně
včera

Předpověď počasí už s extrémy nepočítá. Meteorologové upřesnili výstrahu
včera

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima
včera

Důchodová reforma platí. ANO u Ústavního soudu narazilo
včera

Povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Zemřely desítky dětí, padají první obvinění
včera

Nové informace o rozsahu škod pro íránský jaderný program. Šéf rozvědky promluvil
včera
Putin tak dlouho ignoroval Trumpa, až ho rozzuřil. USA mohou brzy promluvit jazykem síly
Po celé měsíce vystupoval americký prezident Donald Trump ve vztahu k válce na Ukrajině zdrženlivě. Jeho vyjádření byla sice často ostrá v tónu, ale obsahově střídmá – ať už směrem ke Kyjevu, nebo Moskvě. Bylo zřejmé, že jeho primárním cílem je uklidnit ruského prezidenta a přimět ho k větší vstřícnosti vůči požadavkům Ukrajiny i západních spojenců. Jenže s rostoucí neochotou Vladimira Putina ustoupit se tento přístup začal jevit jako neúčinný. Změna na sebe nenechala dlouho čekat.
Zdroj: Jakub Jurek