Odbory žádají pro zdravotníky na příští rok růst odměn o 3000 korun, u lékařů o deset procent. Celkově by mělo jít asi o 8,6 miliardy korun, řekla dnes ČTK předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková. Peníze by měly jít z veřejného zdravotního pojištění.
Proti navyšování odměn ve zdravotnictví se tento týden postavila Rada poskytovatelů, která se schází na ministerstvu zdravotnictví. Zasedají v ní například ředitelé nemocnic a zástupci soukromých lékařských ordinací. Se stanoviskem rady nesouhlasí Česká lékařská komora.
"S očekávanou 3,5procentní inflací by se tak příjmy zdravotníků reálně snížily. Příští rok také nebudou odměny za covid," uvedla k navrhovanému růstu Žitníková. Lidé ve zdravotnictví podle ní dál chybí, po epidemii covidu-19 navíc někteří z oboru odcházejí. Do jiných zaměstnání se už většinou vrátily také zdravotní sestry, které v době nejvyššího počtu pacientů přišly do nemocnic vypomáhat.
Podle rady poskytovatelů ale systém veřejného zdravotního pojištění nemá na další růst peníze. "Růst mezd ve zdravotnictví byl v posledních letech bezprecedentní. Navýšení tabulkových platů by mohlo výrazně destabilizovat systém českého zdravotnictví a ohrozit finanční stabilitu zdravotnických zařízení. Případné disponibilní finanční prostředky doporučujeme použít na léčbu pacientů," uvedla rada.
Její činnost ministerstvo obnovilo na začátku roku 2018. Zasedají v ní zástupci všech segmentů zdravotní péče, podle seznamu členů zejména zástupci soukromých lékařů a ředitelé nemocnic. Prezident České lékařské komory Milan Kubek na stránkách komory uvedl, že z ní byl po návratu ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) do čela resortu vyloučen.
Debata o růstu platů ve veřejné sféře se na podzim odehrává každoročně. Původně zdravotnické odbory žádaly růst o deset procent. Po dalších jednáních souhlasily s požadavkem dalších odborových centrál, aby platy ve veřejné sféře rostly shodně o 3000 korun.
Podle informačního systému o výdělku polovina lidí v ČR ve veřejné sféře měla v prvním čtvrtletí víc než 36.996 korun. Meziročně je to o čtyři procenta víc. V soukromém sektoru byl medián o 4245 korun nižší. Průměrný plat se od loňského jara ve veřejné sféře zvedl o 5,2 procenta, dosahoval v prvním kvartálu 39.782 korun. Průměrná mzda v soukromém sektoru byla o 931 korun nižší, meziročně rostla o 4,9 procenta.
Lékaři působící v lůžkové péči loni brali v průměru 92.099 Kč hrubého měsíčně, zhruba o 12 procent více než v roce 2019. Lépe na tom byli lékaři v akutní lůžkové péči, kteří pobírali 92.469 korun měsíčně, zatímco jejich kolegové v ostatní lůžkové péči 85.195 Kč.
Mzdy sester v akutní lůžkové péči stouply meziročně o 19 procent na průměrných 51.976 korun měsíčně před zdaněním. Sestry působící v ostatní lůžkové péči braly v průměru 48.610 Kč hrubého, o devět procent více než v roce 2019. Stejně jako v případě lékařů lůžkové péče byly i příjmy sester v loňském roce významně ovlivněny mimořádnými odměnami v souvislosti s epidemií covidu-19. V zařízeních, které neprovozuje stát, se vyplácejí smluvní mzdy, jsou řádově o tisíce nižší.
Související

Mrazivá zpověď mladíka, jemuž se vrátila rakovina. Příběh zasáhl celé Česko

Zemřel uznávaný psychiatr Cyril Höschl
Aktuálně se děje
včera

Důchody a novinka ohledně tisícovky navíc. V červenci nastává změna
včera

Australanka je vinná z trojnásobné vraždy. Smrtícím prostředkem se staly houby
včera

Dva incidenty na D3. Dálnici uzavřely hořící kamion i nehoda
včera

Vláda zakázala čínské služby ve státní správě. Znovu řešila i páteční blackout
včera

Rusko může za sestřelení letounu MH17 nad východní Ukrajinou, rozhodl soud
včera

Předsezónní strasti a radosti fotbalové Slavie. Hlásí posily i zranění, zůstane kouč Trpišovský?
včera

Fico promluvil u soudu, ale nikoliv osobně. Atentátník odmítá doživotí
včera

Šok v Red Bullu: Christian Horner po dvou dekádách končí na pozici šéfa
včera

Izrael chce přesídlit lidi z Gazy do „humanitárního města“. Šlo by zřejmě o válečný zločin
včera

Norskem otřásá skandál. Syn korunní princezny je obviněn ze znásilnění
včera

Pavel: Rusko musí pochopit, že je nutné jednat. Válka jinak může trvat roky
včera

Pravda o americké vojenské pomoci Ukrajině. Má dorazit další, Trump už ji slíbil
včera

Schillerová si neúspěch u Ústavního soudu vyložila po svém. Mluví o dobré zprávě
včera

Trump údajně hrozil Putinovi, že nechá bombardovat Moskvu. Vyhrožovat měl i Číně
včera

Předpověď počasí už s extrémy nepočítá. Meteorologové upřesnili výstrahu
včera

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima
včera

Důchodová reforma platí. ANO u Ústavního soudu narazilo
včera

Povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Zemřely desítky dětí, padají první obvinění
včera

Nové informace o rozsahu škod pro íránský jaderný program. Šéf rozvědky promluvil
včera
Putin tak dlouho ignoroval Trumpa, až ho rozzuřil. USA mohou brzy promluvit jazykem síly
Po celé měsíce vystupoval americký prezident Donald Trump ve vztahu k válce na Ukrajině zdrženlivě. Jeho vyjádření byla sice často ostrá v tónu, ale obsahově střídmá – ať už směrem ke Kyjevu, nebo Moskvě. Bylo zřejmé, že jeho primárním cílem je uklidnit ruského prezidenta a přimět ho k větší vstřícnosti vůči požadavkům Ukrajiny i západních spojenců. Jenže s rostoucí neochotou Vladimira Putina ustoupit se tento přístup začal jevit jako neúčinný. Změna na sebe nenechala dlouho čekat.
Zdroj: Jakub Jurek