Stát nevyužil náš očkovací potenciál, zbytečně umírali lidé. Opět jsme dostali méně vakcín, říkají praktici

Předseda Sdružení praktických lékařů (SPL) Petr Šonka se hněvá na stát, že stále nebyl využitý potenciál všeobecných doktorů v očkovací strategii proti onemocnění covid-19. „Za dvanáct týdnů, co můžeme provádět vakcinaci, jsme byli vytíženi jen čtrnáct dní. Celých deset neděl jsme tedy zbytečně stáli,“ řekl Šonka na čtvrteční videokonferenci. „Zbytečná prodleva způsobila řadu úmrtí pacientů, kteří se vakcinace u praktiků nedočkali,“ tvrdil krajský konzultant Cyril Mucha ze Společnosti všeobecného lékařství z České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Situaci by měly zlepšit dodávky Moderny určené výhradně praktikům. Avizované množství je však o třináct tisíc dávek nižší než odborníci očekávali.

Otálení se stoprocentním zapojením praktických lékařů do vakcinace proti covidu-19 stojí za poklesem ochoty některých doktorů pomáhat s očkováním. „Bohužel řada kolegů je už otrávena a unavena. Stále existují ordinace, které od 1. března nedostaly jedinou dávku očkovací látky,“ přiznal šéf Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Jeho naděje se nyní upíná k Moderně, kterou by měly být zásobeny speciálně praktici. Přesto se opět vyskytly komplikace.

„Místo padesáti tisíc dávek jsme obdrželi jen sedmatřicet tisíc.  Tedy o třináct tisíc méně. Bohužel jsme byli uvedeni v omyl. Chybu v číslech udělal Národní očkovací dispečink. Dodané množství ale musíme ještě dělit na polovinu, aby zbylo na druhou dávku. Máme příslib, že do tří neděl bychom měli druhou dávku dostávat automaticky.“ Krajský konzultant Cyril Mucha ze Společnosti všeobecného lékařství z České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně netuší, zda se příslibu dá věřit. „Raději si počkáme na realitu.“

Doktoři musejí bojovat o léčiva pro pacienty

Šonkovi vadí, že ministerstvo zdravotnictví zablokovalo, aby do ordinací byly dodávány látky Pfizer, kterých je přitom dostatek a i nemocnice jsou ochotné jejich část praktikům podstoupit. „Vůbec nerozumím rozhodnutí ministerstva. Je nutné říci, že Pfizer je už možné čtrnáct dní skladovat v normální chladničce. Přesto k ní momentálně nemáme přístup a já neustále žádám vedení o resortu o vysvětlení, proč se tak děje.“ Složitou situaci citlivě vnímá i místopředseda Mladých praktiků Vojtěch Mucha junior. „Je neuvěřitelné, že v jednadvacátém století musíme jako lékaři bojovat o léčiva pro své pacienty. Nemohu uvěřit, do jak zoufalé situace jsme se dostali,“ kroutí hlavou.

Praktici mohou proti covidu-19 očkovat od 1. března. Za dvanáct týdnů naočkovali k 16. květnu jen 486 tisíc žadatelů. „Za čtrnáct dní jsme zvládli téměř půl milionu lidí, jinak jsme zcela zbytečně deset neděl stáli. Neustále jsme upozorňovali, že jsme k dispozici. Místo spolupráce se pak od vlády dozvíme, že praktici při očkování zcela selhali,“ povzdychne si Petr Šonka. Nevyužití praktiků nerozumí Cyril Mucha starší. „Zbytečná prodleva způsobila řadu úmrtí pacientů, kteří se vakcinace u praktiků nedostali,A věřte, že žádnému doktorovi se nežije dobře s pocitem, že nemohl kvůli systému člověku pomoci. K mnoha úmrtím nemuselo dojít a každá zbytečná smrt zanechá v duši lékaře velký šrám.“

Specialisté na všeobecné lékařství si stěžují, že vlastně netuší, kdo má v gesci očkovací strategii. „Paní Kateřina Baťhová z pozice šéfky národní koordinátorky pro očkování k poslednímu dubnu odešla, ale najednou je stále ve funkci. Otevřeně přiznávám, že spolupráce s ní není ideální, některé její výroky praktiky poškozují. Primární ale zůstává, že netušíme, jakou roli budeme jako praktici hrát například při třetím či čtvrtém očkování. Byli bychom rádi, abychom se informace co nejrychleji dozvěděli,“ přeje si Šonka, praktik z Přeštic na Plzeňsku.

Zmatek například panuje s očkováním imobilních pacientů. „Ohledně nich nemáme žádné pokyny. Od nepohyblivých pacientů sice neevidujeme žádné stížnosti, neboť zřejmě pro ně očkování není hlavní, když minimálně chodí ven. Je ale nutné si uvědomit, že jsou odkázáni na pomoc lidí, kteří jim zajišťují servis a ti už měli dávno projít vakcinací,“ zlobí se předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Cyril Mucha tvrdí, že i pro imobilní pacienty musí platit jasně stanovená pravidla. „Nemůžeme se přece spokojit s konstatováním, že když téměř nechodí ven, tak vakcinační látku nepotřebují. Zrovna dnes jdeme naočkovat čtyři nepohyblivé pacienty, které jsme ale z vlastní iniciativy obtelefonovali a domluvili jsme se na termínu.“

Denní pokles nakažených může podle praktiků paradoxně způsobit ohledně budoucnosti velké starosti. „Mladé věkové skupiny si totiž mohou říci, že když pandemie slábne, tak jim už žádné nebezpečí nehrozí, což je velký omyl. Také je může odrazovat, že po vpichu mají mladí určité komplikace. Velké množství lidí také očkování už vzdalo, když vidí, že praktici mají s dodávkami problémy, neboť do očkovacích center odmítají jet,“ přibližuje Šonka realitu. Podle Vojtěcha Muchy, místopředsedy Mladých praktiků, za poklesem zájmu může i absence jakékoli osvěty či kampaně ze strany státu. „Z praxe vím, že velká část mladých lidí mně řekla, že nevidí důvod, proč se proti covidu očkovat, když jsou zcela zdraví. Samozřejmě se jim snažíme vysvětlovat, že mají špatný postoj, ale bohužel často neuspějeme, neboť jsou přesvědčeni, že koronavirus se jich už netýká.“

Vláda zcela zanedbala jakoukoli kampaň či osvětu

Jeho otec je přesvědčený, že vláda zcela zanedbala jakoukoli kampaň. „Ze strany státu se žádná očkovací propagace vůbec nikdy nekonala. Osvěta je tak na nás prakticích. Proto při běžných prohlídkách můžeme očkování doporučit tak, jak to děláme v případě vakcinace proti chřipce. Často se nám stává, že lidé se proti ní nechtějí očkovat, vakcinaci považují za zbytečnou, ale občas se nám je podaří přesvědčit. Doufám, že i v kontextu s covidem budeme úspěšní,“ míní Cyril Mucha, který se obává, aby na podzim nevypukla chřipková epidemie. „Díky covidu loni žádná nebyla, a lidé tak mohou dospět k mylnému přesvědčení, že není zapotřebí se proti ní chránit. Je ale nutné i na chřipku pamatovat, protože může hrozit, že na podzim budeme mít nemocné s chřipkou i covidem, a to není ideální představa.“

Praktici jsou připraveni naočkovat proti koronaviru i nejčerstvější kategorii čtyřicet let a starší. „A to i přesto, že stále ještě nemáme bohužel ochráněny všechny osmdesátníky, neboť je třeba trápí nemoc, kvůli níž nemohou být naočkovaní. Jsme natolik kreativní, že pokud nám někdo ze straších pacientů náhle vypadne, třeba kvůli zmeškanému spoji, tak umíme do hodiny do ordinace dostat právě zmíněné čtyřicátníky. Všichni si totiž vedeme seznam náhradníků, abychom všechny dávky vyočkovali,“ říká Šonka.

Všeobecné lékaře netrápí jen očkování. Jejich kolegům, kteří zatím nemají ještě licenci praktického doktora, totiž hrozí, že nedosáhnou za covid péči na finanční odměny, ačkoli ještě v březnu ministerstvo zdravotnictví avizovalo, že bonusy obdrží všichni bez rozdílu. „Podle nejnovější vyhlášky by naši nejmladší kolegové neměli mít nárok na žádnou odměnu. Přijde mně to vůči nim nefér, protože celou pandemii strávili v první linii, a to v nemocnicích, a pokud onemocněl personál u praktiků, šli jim hned pomáhat. Pokud se stane, že za svou službu nedostanou prémie, pak jsme svědky velké nespravedlnosti,“ upozorňuje Mucha junior. Šonka však emoce klidní. „Mám signály, že na ministerstvu zdravotnictví se zmíněným problémem zabývají a hodlají ho vyřešit tak, aby žádná skupina nebyla ošizena.“

Ministerstvo zdravotnictví se musí rovněž zabývat i hrozícím nedostatkem praktiků. „Nejméně třicet procent lékařů míří do penze. Zejména v malých obcích hrozí, že pacienti nebudou mít možnost, kam s nemocí zajít. A jejich nedostatek není způsobený tím, že by byli finančně podhodnoceni, ale do vesničky nejdou proto, že jejich rodinní příslušníci budou v okolí složitě hledat pracovní uplatnění,“ má jasno Vojtěch Mucha. Předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka ale říká, že například na Mostecku je situace úplně opačná. „Zde na jednoho praktika připadá až čtyři tisíce pacientů. Do této lokality se ale praktikům příliš nechce.“

Související

Eurozpravy.cz

Stahování certifikátů ke covidu nefunguje, systém bude upravený večer

V současné době je problém z webového portálu stahovat certifikáty o nákaze, testu či očkování na covid-19, informovala na twitteru Chytrá karanténa. Systém bude upravený večer. Podle zjištění ČTK jsou problémy už od rána. Možnost vytvořit si na webu elektronický certifikát mají lidé od začátku června, ve středu byla přidána možnost stáhnout ho pro děti či cizince.

Více souvisejících

EZ

Aktuálně se děje

před 18 minutami

včera

IKEA

IKEA potěšila Čechy. Od září výrazně zlevnila stovky produktů

Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu. 

včera

Andrej Babiš

Babiš míní, že střední Evropa a V4 budou pro budoucnost kontinentu klíčové

Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti. 

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Kouč Jandač bude Plzni chybět až do listopadu. Zřejmě kvůli uspěchané rekonvalescenci

Hokejový trenér Josef Jandač nebude na lavičce Plzně přítomen nejen na začátku nové extraligové sezóny 2026/27, která startuje už 15. září, ale bude na na ni chybět až do listopadu. To proto, že je po zranění Achillovy šlachy a i když se zdálo, že by se mohl během léta vrátit zase zpátky do plného provozu, zranění se obnovilo a nyní ho tak čeká další operace.

včera

Pražské metro, stanice Můstek

Praha už plánuje metro E. Radní naznačili, kudy by měla vést pátá linka

Rada hlavního města Prahy bude v pondělí hlasovat o zadání přípravy veřejné zakázky studie proveditelnosti páté linky pražského metra. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) v tuto chvíli dokončuje analytickou část studie, která mapuje potenciální trasy a uzly, jež by nová tangenciální linka mohla propojit.

včera

včera

včera

včera

Londýn

Když Londýn lehl popelem. Oheň ničil domy a zabíjel, město ale také zbavil moru

Byl druhý zářijový den roku 1666, stalo se to tedy před rovnými 360 lety, když v Londýně vypukl ničivý požár, který spálil většinu města. Tisíce domů lehlo popelem, nenávratně byly zničeny významné památky, zahynuli někteří obyvatelé. Oheň měl ale také jedno pozitivum – zbavil město morové epidemie, která ho zachvátila o rok dříve.

včera

Rusko, Kreml

Rusko na svém území uzavře německá kulturní centra

Ruská federace uzavře na svém území německá kulturní centra v reakci na předchozí kroky Berlína. Německo totiž rozhodlo o uzavření ruského konzulátu v Bonnu a kulturního střediska Ruský dům v německé metropoli. Tento krok odráží narušené vztahy a prohlubující se napětí mezi Moskvou a evropskými zeměmi podporujícími Ukrajinu. Německé orgány k tomuto opatření přistoupily poté, co obvinily Moskvu z pokusu o útok na letišti v Lipsku.

včera

Radoslaw Sikorski

Sikorski po vlně hybridních útoků vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských občanů v EU

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských diplomatů a občanů v rámci Evropské unie. Reagoval tak na nedávnou vlnu hybridních útoků na evropském území, včetně přeletů dronů naložených výbušninami v Německu. Podle polského šéfa diplomacie se Moskva snaží rozvrátit evropský blok zevnitř. Z toho důvodu by Ruské federaci nemělo být umožněno využívat výhod volného pohybu.

včera

USS Truxtun (DDG-103)

Americká armáda provedla Hormuzským průlivem 40 obchodních lodí, odrážela raketové útoky Íránu

Americká armáda uskutečnila v Hormuzském průlivu dosud největší doprovodnou operaci od začátku současného ozbrojeného konfliktu. Během úterních akcí usměrňovala plavbu čtyřiceti obchodních lodí, které dohromady přepravovaly osmnáct milionů barelů ropy. Současně americké síly zasáhly téměř šedesát íránských vojenských cílů v blízkosti této klíčové námořní trasy. Cílem rozsáhlé operace bylo zajistit plynulost dodávek energie a zároveň oslabit schopnost Íránu ohrožovat komerční přepravu.

včera

včera

Hormuzský průliv

Nová hrozba pro světovou dopravu: Írán chce rozmísťovat miny v Hormuzském průlivu pomocí raketometů

Americké úderné jednotky zasáhly íránská odpalovací zařízení na ostrově Larak v Hormuzském průlivu. Vojenská akce byla reakcí na zprávy, že íránské Revoluční gardy připravují rozmístění námořních min pomocí raketometů. Tento vývoj představuje potenciální novou hrozbu pro mezinárodní lodní dopravu v jednom z nejdůležitějších mořských průjezdů světa. Spojené státy obnovily své útoky po pauze právě s odkazem na tyto nové schopnosti protivníka.

včera

Donald Trump

Trump se prohlásil za největšího prezidenta v historii USA. Pak promluvili historikové

Donald Trump se na sociálních sítích prohlásil za největšího prezidenta v historii Spojených států amerických. Ve svém vlastním žebříčku se zařadil nad historické osobnosti, jako jsou Abraham Lincoln, Franklin D. Roosevelt nebo George Washington. Odborníci a historici však podle The Guardian s jeho hodnocením zásadně nesouhlasí a poukazují na odlišné výsledky vědeckých šetření. Podle nich se prezidentovo sebehodnocení výrazně rozchází s realitou i akademickými studiemi.

včera

Írán

Rusko několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel

Rusko již několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel s plochou dráhou letu. S tímto zjištěním přišlo vyšetřování deníku Financial Times, podle něhož tato spolupráce probíhala i během konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. Moskva do tohoto utajovaného programu zapojila své nejzkušenější odborníky na raketové technologie. Cílem této dlouhodobé pomoci je výrazné posílení íránských vojenských kapacit.

včera

Velká Británie

Rusko přechází od hrozeb k činům. Co hrozí Británii po vlně nejnovějších výhrůžek?

Hrozby ze strany Ruské federace vůči Velké Británii mění svůj charakter i rozsah a přecházejí od rétoriky k praktickým hybridním operacím. Ačkoli přímé jaderné údery zůstávají nepravděpodobné, evropské státy již čelí konkrétním incidentům zaměřeným na klíčovou infrastrukturu. Podle bezpečnostních odborníků oslovených webem The Independent není Spojené království fyzicky připraveno na dlouhodobou a cílenou kampaň sabotáží.

včera

včera

Palestina

Izrael usiluje o podporu Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac prohlásil, že Izrael usiluje o podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Podle jeho slov neexistuje pro Gazu žádné konečné řešení bez této migrace a izraelská vláda je připravena organizovat odchod obyvatel mořskou, leteckou i jakoukoli jinou cestou. Násilná deportace obyvatelstva z okupovaného území je přitom podle mezinárodního práva považována za možný válečný zločin a etnickou čistku.

včera

Počasí, jaké planeta tisíc let nezažila. OSN varuje před příchodem jevu El Niño

Svět vstoupil do nebezpečné zóny extrémního počasí, což souvisí s globálním nástupem silného přírodního jevu El Niño. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že planeta se nachází v neprozkoumaných vodách, které se navíc stále více ohřívají. Podle nejnovějších dat Světové meteorologické organizace by nadcházející událost mohla být nejvýraznější a největší za nejméně 1000 let a způsobí další oteplování světa, který již tak prochází klimatickou krizí. Odborníci podle BBC odhadují, že tento fenomén ovlivní celosvětové klima a potrvá minimálně do února roku 2027.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy