Svět chce konec války v Pásmu Gazy. EU zasedne ke stolu s arabskými státy kvůli Izraeli

Ministři arabských zemí se v pondělí setkají v Bruselu se svými protějšky z Evropské unie, aby hledali společné řešení pro ukončení války v Pásmu Gazy a nastolení trvalého míru. Uvedl to zvláštní představitel EU pro mírový proces na Blízkém východě Sven Koopmans. Informaci přinesla agentura Reuters.

Zástupci Saúdské Arábie, Egypta, Jordánska, Kataru a Spojených arabských emirátů se zúčastní pravidelného setkání ministrů zahraničních věcí Rady EU, uvedl Koopmans.

EU má různé postoje k válce v Pásmu Gazy po krvavém útoku Hamásu na Izrael 7. října. Rozdíly se znovu projevily ve středu, kdy Španělsko a Irsko oznámily, že uznají palestinský stát, zatímco Francie a Německo uvedly, že na to není správný čas.

Koopmans však zdůraznil, že členské státy EU se shodují na základních prioritách: ukončení války, zabránění regionálního konfliktu a dosažení mírového řešení, kde by Izrael a Palestinci žili vedle sebe.

Představitel EU odmítl poskytnout podrobnosti o pondělních jednáních, ale uvedl, že k nastolení míru je zapotřebí značného úsilí, do kterého se zapojí Spojené státy, arabské a evropské země.

Izrael neplánuje budovat osady v Pásmu Gazy po skončení války, kterou tam od loňského podzimu vedou síly židovského státu proti militantům palestinského radikálního hnutí Hamás. Pro americkou zpravodajskou stanici CNN to v úterý řekl izraelský premiér Benjamin Netanjahu.

"Opětovné osídlení Pásma Gazy nikdy nepřicházelo v úvahu. Někteří moji voliči z toho sice nejsou nadšeni, ale je to můj postoj," řekl Netanjahu v rozhovoru pro CNN.

Mnozí pravicoví nacionalističtí ministři Netanjahuovy koalice se totiž opakovaně vyslovili pro opětovné osídlení Pásma Gazy židovskými osadníky. Ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir dokonce v úterý prohlásil, že by tam chtěl sám žít.

Jakmile bude Hamás poražen, musí se dosáhnout trvalé demilitarizace Pásma Gazy, řekl Netanjahu a dodal, že "jedinou silou, která může v dohledné budoucnosti zabránit obnovení terorismu, je Izrael".

"Zároveň chceme - já chci - civilní správu, kterou budou řídit obyvatelé Pásma Gazy, kteří nejsou z Hamásu, ale ani nejsou odhodláni nás zničit," prohlásil premiér.

Člen válečného kabinetu Benny Ganc v sobotu prohlásil, že on, jakož i další členové jeho středopravicové strany Národní jednota opustí Netanjahuovu vládu, pokud premiér do 8. června nepředloží plán poválečného uspořádání Pásma Gazy. Tento armádní generál ve výslužbě a bývalý ministr obrany nastoupil do válečného kabinetu jako ministr bez portfolia.

Zúčastněné strany se snažily demonstrovat národní jednotu po útocích vedených Hamásem a dalšími extremistickými skupinami 7. října 2023, při kterých zahynulo více než 1200 lidí. Tento bezprecedentní útok vyvolal válku v Pásmu Gazy, přičemž Izrael reagoval masivními leteckými útoky a pozemní ofenzívou.

Národní unie je ve skutečnosti opoziční strana. V průzkumech veřejného mínění je v současnosti daleko před Netanjahuovou stranou Likud, připomíná DPA.

Netanjahu už dříve prohlásil, že chce, aby toto území zůstalo v dohledné budoucnosti pod izraelskou vojenskou kontrolou. Dosud však odmítl předložit plán správy a obnovy Pásma Gazy po skončení války proti hnutí Hamás.


 
 

Související

Více souvisejících

Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Peter Pellegrini je novým slovenským prezidentem.

Slovensko má nového prezidenta. Pellegrini složil slib a ujal se funkce

Slovensko má nového prezidenta. Peter Pellegrini v sobotu po poledni během slavnostní schůze parlamentu v budově Slovenské filharmonie v Bratislavě složil slib do rukou předsedy ústavního soudu a ujal se funkce, ve které nahradil končící prezidentku Zuzanu Čaputovou. Program inaugurace bude pokračovat v odpoledních hodinách. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise

Bude von der Leyenová nadále v čele EK? Frakcím vadí jedna věc

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová si musí spočítat, koho v Evropském parlamentu požádá o podporu v jejím úsilí o obhajobu postu. Její domovská Evropská lidová strana ji jistě podpoří, socialisté ale mohou z této podpory ustoupit. Leyenové totiž nevadí spolupráce s pravicovou italskou premiérkou Giorgií Meloniovou, což je pro levicové S&D zcela logicky nemyslitelné. Variantou tak je podpora Zelených, programy EPP a této frakce ale nemohou být odlišnější. 

před 5 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj přirovnal Putina k Hitlerovi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek odmítl podmínky ruského prezidenta Vladimira Putina pro okamžité příměří a zahájení jednání o ukončení války na Ukrajině. Tyto podmínky označil za ultimáta a přirovnal Putinovy návrhy k politice nacistického vůdce Adolfa Hitlera, uvedl server Ukrajinska pravda.

včera

včera

Návštěva Jense Stoltenberga u Zelenského v Kyjevě (29. dubna 2024).

Stoltenberg se vysmál Putinovu návrhu na mír. Podle Kyjeva je absurdní

Ukrajina označila podmínky pro ukončení války, které v pátek představil ruský prezident Vladimir Putin, za absurdní. Podle Ukrajiny se Putin snaží zavádět mezinárodní společenství a oslabovat skutečné diplomatické úsilí zaměřené na dosažení míru, uvedl server Ukrajinska pravda.

včera

EU

Kormidlo zelené politiky EU se neotočí, míní expertka. Nové složení EP ale zřejmě způsobí složitější schvalovací proces

Volby do Evropského parlamentu zasadily nepříjemnou ránu frakci Zelených. Ti oproti volbám z roku 2019 ztratili 18 křesel, letos dosáhli pouze na zisk celkových 7,4 % a 53 mandátů. Expertka na politiku Evropské unie Veronika Velička Zapletalová z Masarykovy univerzity v Brně pro EuroZprávy.cz ale vysvětlila, že ústředním bodem ve schvalovacím procesu je koalice Evropské lidové strany (EPP) a Socialistů a demokratů (S&D)., „Pro Evropskou unii je po technické stránce reálné být do roku 2050 neutrální,“ uvedla. 

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

Napětí v Karibiku: Nejlepší ponorky USA a Ruska se nacházejí jen kousek od sebe. Obě mohou nést jaderné zbraně

U ostrovního státu Kuba v Karibském moři začíná jít do tuhého. Nedaleko od sebe se zde nacházejí ruské a americké ponorky – a nejen tak ledajaké. Obě jsou schopné nést jaderné zbraně a velice účinně bojovat i proti cílům na souši. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy