Oznámení nových Trumpových cel zahýbalo Evropou. Od lídrů přišla rázná reakce

Prezidentovo oznámení přišlo v pátek večer, tedy v čase, který v mnoha evropských zemích připadl na státní svátek, čímž Brusel zcela zaskočil. Trump svůj krok odůvodnil tím, že Evropská unie neplní sjednané podmínky plnohodnotné obchodní dohody. Upřesnil však, že vozidla vyrobená americkými pobočkami evropských firem přímo na půdě USA budou od tohoto zvýšení osvobozena.

Podle Trumpa jsou Spojené státy v oblasti automobilového průmyslu svědky rekordních investic ve výši 100 miliard dolarů. Ve svém vyjádření zdůraznil, že mnoho nových závodů je aktuálně ve výstavbě a brzy budou otevřeny pod vedením amerických dělníků. Tato rétorika podtrhuje jeho dlouhodobou snahu přimět evropské výrobce k přesunu produkce přímo do USA.

Reakce z evropské strany na sebe nenechaly dlouho čekat. Bernd Lange, předseda výboru pro mezinárodní obchod Evropského parlamentu, označil americký postup za důkaz nespolehlivosti a podotkl, že takto se s blízkými partnery nezachází. Podle něj nyní Evropě nezbývá nic jiného než odpovědět s maximální jasností a pevností z pozice síly.

Jádrem sporu je zdlouhavý legislativní proces v Unii. Přestože Evropský parlament dohodu podpořil již na konci března, dokument stále nebyl formálně podepsán v rámci takzvaného trilogu, který vyžaduje souhlas Komise, Rady a Parlamentu. Trumpovi došla trpělivost právě v momentě, kdy se proces nacházel ve své finální fázi.

K diplomatickému napětí přispívá i fakt, že ke zvýšení cel dochází jen týden po návštěvě místopředsedy Evropské komise Maroše Šefčoviče ve Washingtonu. Ten se zde setkal s klíčovými postavami Trumpovy administrativy, včetně ministra obchodu Howarda Lutnicka. Zdá se však, že ani tato jednání nedokázala rozptýlit pochybnosti Bílého domu o ochotě EU dohodu skutečně dotáhnout.

Evropská komise zatím na zvýšení cel přímo nereagovala konkrétními protiopatřeními, nicméně ústy své předsedkyně Ursuly von der Leyenové vzkázala, že je „připravena na každý scénář“. Von der Leyenová z arménského Jerevanu zdůraznila, že dohoda je pro ni stále platná a že obě strany musí respektovat odlišné demokratické procedury při její implementaci.

Situaci dále komplikuje širší geopolitický kontext. Trump totiž kromě obchodních hrozeb přitvrdil i v otázce vojenské přítomnosti v Evropě. Jen den před oznámením nových cel pohrozil stažením amerických jednotek z Itálie a Španělska s tím, že tyto země Spojeným státům nijak nepomáhají. Již dříve se přitom nechal slyšet, že zvažuje redukci počtu vojáků v Německu.

Původní dohoda ze skotského Turnberry měla přitom ambici ukončit dlouholeté celní války. Stanovila jednotnou 15% sazbu na většinu zboží včetně aut, u kterých dříve hrozila cla až 50 %. EU na oplátku slíbila nákup energií z USA za 750 miliard dolarů a investice v hodnotě 600 miliard dolarů. Trumpův nejnovější krok však tyto stabilní základy vážně narušuje.

Brusel se nyní pravděpodobně pokusí o intenzivní diplomatickou ofenzívu, aby dohodu zachránil před úplným kolapsem. Pokud se však Spojené státy skutečně rozhodnou k zavedení 25% cel, bude Evropská unie nucena aktivovat své obranné mechanismy k ochraně vlastních zájmů. Budoucnost transatlantického obchodu tak opět visí na vlásku a závisí na výsledku nadcházejících krizových jednání.