Rozhodnutí vlád Irska, Norska a Španělska uznat palestinský stát bude mít "vážné důsledky" pro jejich vztahy s Izraelem. Po předvolání jejich velvyslanců to ve čtvrtek oznámilo izraelské ministerstvo zahraničních věcí, informuje agentura AP.
Ministerstvo sdělilo, že velvyslancům těchto tří zemí vyjádřilo "pokárání" za rozhodnutí jejich vlád. Ukázali jim také video zachycující, jak militanti hnutí Hamás unášejí pět vojaček během útoku na Izrael ze 7. října loňského roku, který vyvolal současnou válku s Hamásem v Pásmu Gazy.
"Zvrácené rozhodnutí vašich vlád je odměnou pro Hamás. Hamás vám gratuluje," citovalo ministerstvo slova svého představitele adresovaná ambasadorům.
Irsko, Norsko a Španělsko ve středu oznámily, že 28. května oficiálně uznají Palestinu jako stát. Uvedly také, že doufají, že podobně budou postupovat i další západní země.
Americký prezident Joe Biden je přesvědčen, že palestinský stát by měl vzniknout po přímých jednáních mezi stranami, a nikoli jednostranným uznáním, uvedl ve středu Bílý dům.
"Prezident je silným podporovatelem řešení v podobě dvou států a byl jím po celou svou kariéru," uvedl mluvčí americké Rady pro národní bezpečnost.
Stát Palestina uznává přibližně 144 ze 193 členských zemí OSN včetně Ruska, Číny nebo Indie. Z 27 zemí Evropské unie tak zatím však učinila jen hrstka zemí. Proti uznání Palestiny jako státu jsou i USA, které jsou nejbližším spojencem Izraele.
Podle Izraele by uznání státnosti Palestiny v současnosti znamenalo jakousi odměnu pro palestinské militantní hnutí Hamás za jeho útoky, píše Reuters. Izrael přitom s Hamásem v současnosti vede válku v Pásmu Gazy.
Samostatný palestinský stát je i nadále cílem německé zahraniční politiky, potřebná jsou však mírová jednání, uvedla ve středu mluvčí německého ministerstva zahraničních věcí. Uvedla televize ZDF.
Výsledkem mírových jednání by mělo být dvoustátní řešení, píše ZDF. Takový dialog na Blízkém východě je však pro německou vládu v této době ještě v nedohlednu.
Související
Írán nepochopil, že Libanonu se příměří netýká, prohlásil Vance. Izrael by se ale podle něj mohl zklidnit
Příměří zahrnuje i Libanon, tvrdí Pákistán. Na ten se nevztahuje, míní izraelská armáda a pokračuje v útocích
Aktuálně se děje
před 4 hodinami
Zelenskyj pogratuloval Magyarovi k vítězství. Chce posilovat a rozvíjet spolupráci s Maďarskem
Aktualizováno před 4 hodinami
Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku
včera
Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?
včera
První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody
včera
Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO
včera
„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána
včera
Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána
včera
Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině
včera
Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?
včera
Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice
Aktualizováno včera
Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza
včera
Jak funguje volební systém v Maďarsku? Patří k nejsložitějším na světě
včera
Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní
včera
Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu
včera
Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky
včera
Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi
včera
Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů
včera
Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla
včera
Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar
včera
Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev
Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.
Zdroj: Libor Novák