Povinná vojna? Polsko chce desítky tisíc nových vojáků

Kosiniak-Kamysz uvedl, že není důvod zavádět něco jiného než dobrovolnou vojenskou službu, neboť do armády stále vstupuje dostatečný počet Poláků.

Polsko je důležitým dodavatelem zbraní pro Ukrajinu, která bojuje proti invazi Ruska. Varšava se zároveň snaží zvýšit své zásoby zbraní a vojenského vybavení kvůli obavám, že se Rusko nezastaví na Ukrajině.

Polsko by chtělo v následujících letech rozšířit početný stav armády na 300.000 vojáků. V současnosti jich má asi 198.000, uvedlo ministerstvo obrany. Tvoří ji asi 140.000 profesionálních vojáků a více než 20.000 mladých mužů a žen zapojených do základní dobrovolné vojenské služby. Dalších asi 35.000 lidí mají polovojenské polské územní obranné síly.

Polsko zrušilo povinnou vojenskou službu v roce 2009. Mladí muži se však stále musí v určitém věku hlásit na odvodových úřadech, aby mohli být povoláni do služby v případě války, vysvětluje DPA.

Polský premiér Donald Tusk v dubnu prohlásil, že Evropa je v současnosti v oblasti bezpečnosti závislá na Polsku. 

"Dávno už neplatí, že Západ je tady k tomu, aby nás - pro to, že jsme Západ - chránil před jakoukoli hrozbou, zejména tou přicházející z Východu," uvedl Tusk u příležitosti 20. výročí vstupu do EU v roce 2004. Polsko se podle jeho slov stává silnou zemí, silným a rozumným národem, zodpovědným za obranu Polska i celé Evropy.

Premiér dodal, že 20leté členství jeho země v EU není cílová čára a Polsko si musí prosadit své místo v Evropě a ve světě. "Musíme se starat o Evropu a naše místo v Evropě, o Západ, o NATO - každý den," zdůraznil. "Buď se budeme o naši bezpečnost, o evropskou jednotu, o dlouhověkost NATO starat, nebo se to všechno rozpadne na kousky," dodal.

Polsko už dříve rozhodlo, že vyčlení přibližně 850 milionů zlotých (198 milionů eur) na vojenskou jednotku, jejímž úkolem bude ochrana východních hranic země. 

Polský ministr národní obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz oznámil podle agentury PAP alokaci prostředků během setkání s vojáky a veliteli 19. mechanizované brigády ve městě Lublin na východě země.

Uvedená částka je "dosud nejvyšší a za účelem ochrany hranic ji dostane vojenská pracovní skupina Podlasie", upřesnil šéf resortu obrany.

"Investujeme stále více... abychom se ujistili, že tato skupina bude funkční a bude provádět své mise," dodal ministr.

"Digitální a počítačová bezpečnost sama o sobě nestačí," pokračoval Kosiniak-Kamysz a vysvětlil, že se prostředky nevyužijí pouze k elektronickému sledování, ale i k zajištění fyzické přítomnosti vojáků přímo na hranicích.

Polsko sdílí nejdelší část své východní hranice s Ukrajinou, kde od února 2022 probíhá ruská invaze, as Běloruskem, jehož autoritářský prezident Alexandr Lukašenko má dlouholeté úzké vztahy s Kremlem.

Polský prezident Andrzej Duda navíc deklaroval připravenost své země se podílet na programu NATO spočívajícím ve sdílení jaderných zbraní. Varšava o zařazení do programu požádala loni v červnu. Duda vysvětlil, že Polsko projevilo ochotu kvůli sílící hrozbě z Ruska. 

Duda v rozhovoru pro portál Fakt.pl, který vznikl během jeho nedávné návštěvy ve Spojených státech amerických, řekl, že program sdílení jaderných zbraní je už nějaký čas tématem polsko-amerických rozhovorů. 

"O tomto tématu jsem se bavil několikrát. Musím přiznat, že jsem vyjádřil naši připravenost. Rusko stále více militarizuje Kaliningrad a nedávno poslalo své jaderné zbraně do Běloruska. Pokud se naši spojenci rozhodnou poslat jaderné zbraně v rámci programu i na naše území, aby se posílilo východní křídlo NATO, tak jsme na to připraveni," uvedl polský prezident.