Nejčastější nemocí z povolání byl loni opět covid

V roce 2023 bylo v Národním registru nemocí z povolání (NRNP) zapsáno celkem 7001 profesionálních onemocnění u 6156 osob, z toho u 4960 žen a 1196 mužů. I loni nadále přetrvával vysoký počet hlášených nemocí z povolání způsobených virem SARS-CoV-2. Nejčastěji se covidem-19 v zaměstnání nakazili lidé pracující v oboru Zdravotní a sociální péče. V tiskové zprávě o tom dnes informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ).

„Onemocnění covid-19 bylo hlášeno v roce 2023 u 6265 z celkového počtu 7001 případů nemocí z povolání, z toho 651 zaměstnanců prodělalo toto onemocnění v letech 2020 až 2023 celkem dvakrát a 32 osob dokonce třikrát, proto je počet hlášených onemocnění covidem-19 vyšší, než celkový počet lidí, kteří se s touto nemocí dostali do registru. Téměř polovina případů (47,7 %) infekcí covidem-19 jako nemocí z povolání hlášených v roce 2023, vznikla už v roce 2022, z let 2021 a 2020 pak pocházela z každého zhruba čtvrtina případů. Tato statistika totiž zahrnuje všechny uznané případy dle data vydání lékařského posudku o uznání nemoci z povolání nikoliv data jejich zjištění,“ vysvětluje vedoucí Centra hygieny práce a pracovního lékařství MUDr. Vladimíra Lipšová.

V odvětví „Zdravotní a sociální péče“ se covid-19 jako nemoc z povolání vyskytl loni vůbec nejčastěji, a to celkem 6071krát. Ve zdravotnictví a v sociálních službách onemocněly nejčastěji zdravotní sestry a bratři (43,9 % případů), sanitáři – ošetřovatelky/ošetřovatelé (13,4 % případů), dále lékařky a lékaři (11,7 % případů), pracovníci sociálních služeb a pracovníci přímé obslužné péče (celkem 9,3 % případů), a záchranáři a řidiči zdravotnické záchranné služby (celkem 5,0 % případů).

Dalším nejčastějším infekčním onemocněním byl svrab, kterým z hlediska hlášených nemocí z povolání onemocněli výhradně pracovníci z odvětví „Zdravotní a sociální péče“ a to 92krát. Nejčastěji šlo o pracující v domovech sociálních služeb a domovech pro seniory (celkem 26 případů).

V sestupném pořadí pak ve statistikách následovaly nemoci způsobené fyzikálními faktory (celkem 336 případů), nemoci postihující dýchací cesty, plíce, pohrudnici a pobřišnici (celkem 122 případů), nemoci kožní (celkem 71 případů), nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli (celkem 2 případy) a nemoci způsobené chemickými látkami (pouze 1 případ).

„Mezi nejčastější nemoci způsobené fyzikálními faktory patří zejména syndrom karpálního tunelu z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování (107 případů), syndrom karpálního tunelu z práce s vibrujícími nástroji (80 případů) a skupina onemocnění šlach a kloubů z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování končetin (celkem 110 případů),“ upřesňuje MUDr. Vladimíra Lipšová.

Související

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) nemoci

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Peter Pellegrini je novým slovenským prezidentem.

Slovensko má nového prezidenta. Pellegrini složil slib a ujal se funkce

Slovensko má nového prezidenta. Peter Pellegrini v sobotu po poledni během slavnostní schůze parlamentu v budově Slovenské filharmonie v Bratislavě složil slib do rukou předsedy ústavního soudu a ujal se funkce, ve které nahradil končící prezidentku Zuzanu Čaputovou. Program inaugurace bude pokračovat v odpoledních hodinách. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise

Bude von der Leyenová nadále v čele EK? Frakcím vadí jedna věc

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová si musí spočítat, koho v Evropském parlamentu požádá o podporu v jejím úsilí o obhajobu postu. Její domovská Evropská lidová strana ji jistě podpoří, socialisté ale mohou z této podpory ustoupit. Leyenové totiž nevadí spolupráce s pravicovou italskou premiérkou Giorgií Meloniovou, což je pro levicové S&D zcela logicky nemyslitelné. Variantou tak je podpora Zelených, programy EPP a této frakce ale nemohou být odlišnější. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj přirovnal Putina k Hitlerovi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek odmítl podmínky ruského prezidenta Vladimira Putina pro okamžité příměří a zahájení jednání o ukončení války na Ukrajině. Tyto podmínky označil za ultimáta a přirovnal Putinovy návrhy k politice nacistického vůdce Adolfa Hitlera, uvedl server Ukrajinska pravda.

včera

včera

Návštěva Jense Stoltenberga u Zelenského v Kyjevě (29. dubna 2024).

Stoltenberg se vysmál Putinovu návrhu na mír. Podle Kyjeva je absurdní

Ukrajina označila podmínky pro ukončení války, které v pátek představil ruský prezident Vladimir Putin, za absurdní. Podle Ukrajiny se Putin snaží zavádět mezinárodní společenství a oslabovat skutečné diplomatické úsilí zaměřené na dosažení míru, uvedl server Ukrajinska pravda.

včera

EU

Kormidlo zelené politiky EU se neotočí, míní expertka. Nové složení EP ale zřejmě způsobí složitější schvalovací proces

Volby do Evropského parlamentu zasadily nepříjemnou ránu frakci Zelených. Ti oproti volbám z roku 2019 ztratili 18 křesel, letos dosáhli pouze na zisk celkových 7,4 % a 53 mandátů. Expertka na politiku Evropské unie Veronika Velička Zapletalová z Masarykovy univerzity v Brně pro EuroZprávy.cz ale vysvětlila, že ústředním bodem ve schvalovacím procesu je koalice Evropské lidové strany (EPP) a Socialistů a demokratů (S&D)., „Pro Evropskou unii je po technické stránce reálné být do roku 2050 neutrální,“ uvedla. 

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

Napětí v Karibiku: Nejlepší ponorky USA a Ruska se nacházejí jen kousek od sebe. Obě mohou nést jaderné zbraně

U ostrovního státu Kuba v Karibském moři začíná jít do tuhého. Nedaleko od sebe se zde nacházejí ruské a americké ponorky – a nejen tak ledajaké. Obě jsou schopné nést jaderné zbraně a velice účinně bojovat i proti cílům na souši. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy