Každý pětadvacátý "Čech" je cizinec. Hrozí vznik problémových ghett?

Praha - Každý pětadvacátý obyvatel Česka je cizinec. V zemi jich na konci roku žilo 441.500. Víc než polovina z nich mohla v republice zůstat natrvalo. V Praze tvoří migranti 13 procent obyvatel. Aktuální údaje zveřejnil dnes na tiskové konferenci Český statistický úřad (ČSÚ).

"Od roku 2001 docházelo ke každoročnímu nárůstu počtu, který vyvrcholil v roce 2008. V půli roku 2009 nastal částečný úbytek. Za posledních pět let počty cizinců v zásadě stagnují," uvedl Daniel Chytil z oddělení pracovních sil a migrace ČSÚ. Cizinci tvoří 4,1 procenta obyvatel. Jejich podíl je mnohem nižší než v jiných zemích EU, je i pod průměrem EU.

Podle Chytila mnozí migranti žijí v ČR už přes pět let, takže mohou získat povolení k trvalému pobytu. Na konci loňska ho mělo podle údajů ministerstva vnitra zhruba 238.900 osob, zbývajících 202.600 lidí mohlo být v ČR přechodně.

Příliv migrantů měl podle plánů zbrzdit stárnutí české společnosti, vývoj v posledních letech ale ukázal, že cizinci trend zatím zvrátit nemohou. "Od roku 2001 do roku 2008 tu byl příliv cizinců. Prognózy z té doby předpovídaly, že zde bude docházet k výraznému rozrůstání cizinecké populace. Kvůli krizi klesla poptávka po pracovní síle. Také různými zásahy zejména v oblasti trhu práce došlo k omezení vydávání a prodlužování pracovních povolení. Počty příchozích se velice snížily," zdůvodnil Chytil.

Od roku 2011 přibývá v ČR hlavně občanů EU. Lidí ze zemí mimo unii přichází méně. Tři pětiny cizinců tvoří Ukrajinci, Slováci a Vietnamci. "Ukrajinců od roku 2008 ale ubylo o 15 procentních bodů, Vietnamců o pět procentních bodů. Naopak plynule přibývá Rusů," upřesnil Chytil.

Nejvíc cizinců žije v Praze. Hlavní město si za svůj přechodný či nový domov vybralo 37 procent migrantů, kteří jsou v ČR. V metropoli a Středočeském kraji žijí tři pětiny Ukrajinců, 45 procent Slováků, pětina Vietnamců a skoro tři čtvrtiny Číňanů. Pro Prahu a Středočeský kraj se rozhodly i tři čtvrtiny Rusů, do Karlovarského kraje zamířilo sedm procent občanů Ruska. "Je sice pravda, že Rusové jsou v Karlovarském kraji druzí nejčastější cizinci, ten obrázek ruských Karlových Varů je ale dán spíš turistikou," řekl Chytil.

Cizinci se také sestěhovávají na určitá místa. Zhruba polovina pražských Vietnamců žije v Praze 4, Rusové si oblíbili Prahu 5 a 6. I když někde vznikají komunity migrantů, vznik problémových cizineckých ghett jako v zahraničí podle Chytila v Česku nehrozí. 

ČR je stále více zemí cílovou

Teprve od roku 1990 s otevřením hranic a následně s podpisem Ženevské konvence OSN o právech uprchlíků (z roku 1951) Československem se dá hovořit o opravdové konfrontaci zdejší společnosti s imigrací a s problémy, jež přináší. Imigrace s sebou přináší řadu nových výzev jak na úrovni celospolečenské, tj. na úrovni politické a zákonodárné, neméně však na úrovni lokální a osobní. Česká republika byla v průběhu devadesátých let charakteristická poměrně liberálním přístupem k imigraci a potažmo k získávání pobytových a pracovních oprávnění pro občany jiných zemí. Česká republika se také zachovala poměrně vstřícně k uprchlíkům z Bosny a Hercegoviny.

Na konci 90. let ovšem přichází obrat. Zákon o pobytu cizinců z roku 1999 zcela mění kurs a zdejší pravidla se naopak mění ve značně restriktivní a byrokraticky náročná. Vzrůstající počet žadatelů o azyl a zdlouhavé řízení o udělení azylu, jakož i zneužívání azylového řízení ekonomickými migranty především z Ukrajiny a Moldávie vedly ve zpřísnění také zákona o azylu v roce 2001, informuje server antropologie.zcu.cz.

Příliv cizinců v první polovině devadesátých letech odstartovala nejprve vlna uprchlíků z Rumunska, poté z Bosny a Hercegoviny a „návrat" českých krajanů, tzv. Volyňských Čechů. V průběhu času se postupně tvaroval do tří obvyklých proudů charakterizovaných především zájmem migrantů souvisejícím také s jejich zemí původu: pracovní migranti (např. Ukrajina, ostatní země bývalého SSSR, balkánské země, Vietnam aj.), žadatelé o azyl (země bývalého SSSR, Balkán, Afrika, Střední východ aj.) a nelegální migranti využívající ČR především jako tranzitní zemi. ČR byla také po celá devadesátá léta považována především za tranzitní zemi mezinárodní migrace. Na přelomu devadesátých let a 21. století se ovšem začal tento trend měnit a začalo být zřejmé, že ČR je stále více zemí cílovou. 

Související

Vláda Petra Fialy ve Sněmovně

Vláda připravuje od listopadu úpravu kvót pro zaměstnávání cizinců

Vláda se chystá upravit od listopadu kvóty pro zaměstnávání cizinců ze zemí mimo Evropskou unii. Kvůli válce na Ukrajině nemohou přijíždět kvalifikovaní pracovníci z Ukrajiny, pracovní víza by tak mohlo získat víc zájemců z Arménie, Moldavska, Filipín, Severní Makedonie a Gruzie. Počítá s tím návrh nařízení, které má kabinet ve středu projednávat.

Více souvisejících

Cizinci čsú

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Euro 2024: Chorvaté si proti Španělům ani neškrtli. Všechny branky padly do přestávky

Jasný průběh měl první duel skupiny B, který proti sobě svedl dva giganty, Španěly a Chorvaty. Parta kolem Luky Modriče bude chtít na vstup do turnaje rychle zapomenout, neboť se proti jednomu z největších favoritů Eura na nic nezmohla. Do poločasu prohrávala 0:3, a když už měla šanci vstřelit branku z penalty, nejprve Petkoviče vychytal gólman Simón, aby se pak při dorážce sami připravili o gól předčasným vběhnutím do šestnáctky. Navzdory jasnému průběhu mají i tak Španělé nejspíše problém. Minimálně Morata totiž musel předčasně ze hřiště kvůli zranění.

před 6 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie

Euro 2024: Maďarům gól Vargy k bodům nestačil. Švýcaři si vybudovali dostatečný náskok už v první půli

Podobně jako v úvodním duelu evropského šampionátu Německa se Skotskem, i v druhém zápase skupiny A mezi Maďarskem a Švýcarskem nemuseli fotbaloví fanoušci čekat na první gól dlouho. Postarali se o něj Švýcaři, konkrétně zásluhou Duaha. A v prvním poločase nezůstalo jen u něj, ještě do poločasu zvýšil na 2:0 Aebischer. Právě díky skvěle odehranému prvnímu poločasu nakonec Švýcaři dokráčeli k výhře, přestože po přestávce snižoval Varga. V závěru totiž na konečných 3:1 zvýšil Embolo.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Volodymyr Zelenskyj, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Zelenskyj chce od summitu návrh míru, který se představí Moskvě

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu na probíhajícím mírovém summitu ve Švýcarsku řekl, že Rusku předloží návrh na ukončení války, na němž se shodne mezinárodní společenství. Neprozradil však, zdali by sám jednal s ruským protějškem Vladimirem Putinem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Duda doufá, že mírový summit odhalí skutečný rozsah ruské hrozby. Scholz mírní očekávání

Švýcarské město Lucern bude ode dneška dějištěm dvoudenní mírové konference zaměřené na situaci na Ukrajině. Německý kancléř Olaf Scholz snižuje očekávání a vnímá konferenci jako počátek možného mírového řešení, zatímco polský prezident Andrzej Duda věří, že konference odhalí skutečnou míru ruské hrozby.

Zdroj: Julie Jarošová

Další zprávy