Každý pětadvacátý "Čech" je cizinec. Hrozí vznik problémových ghett?

Praha - Každý pětadvacátý obyvatel Česka je cizinec. V zemi jich na konci roku žilo 441.500. Víc než polovina z nich mohla v republice zůstat natrvalo. V Praze tvoří migranti 13 procent obyvatel. Aktuální údaje zveřejnil dnes na tiskové konferenci Český statistický úřad (ČSÚ).

"Od roku 2001 docházelo ke každoročnímu nárůstu počtu, který vyvrcholil v roce 2008. V půli roku 2009 nastal částečný úbytek. Za posledních pět let počty cizinců v zásadě stagnují," uvedl Daniel Chytil z oddělení pracovních sil a migrace ČSÚ. Cizinci tvoří 4,1 procenta obyvatel. Jejich podíl je mnohem nižší než v jiných zemích EU, je i pod průměrem EU.

Podle Chytila mnozí migranti žijí v ČR už přes pět let, takže mohou získat povolení k trvalému pobytu. Na konci loňska ho mělo podle údajů ministerstva vnitra zhruba 238.900 osob, zbývajících 202.600 lidí mohlo být v ČR přechodně.

Příliv migrantů měl podle plánů zbrzdit stárnutí české společnosti, vývoj v posledních letech ale ukázal, že cizinci trend zatím zvrátit nemohou. "Od roku 2001 do roku 2008 tu byl příliv cizinců. Prognózy z té doby předpovídaly, že zde bude docházet k výraznému rozrůstání cizinecké populace. Kvůli krizi klesla poptávka po pracovní síle. Také různými zásahy zejména v oblasti trhu práce došlo k omezení vydávání a prodlužování pracovních povolení. Počty příchozích se velice snížily," zdůvodnil Chytil.

Od roku 2011 přibývá v ČR hlavně občanů EU. Lidí ze zemí mimo unii přichází méně. Tři pětiny cizinců tvoří Ukrajinci, Slováci a Vietnamci. "Ukrajinců od roku 2008 ale ubylo o 15 procentních bodů, Vietnamců o pět procentních bodů. Naopak plynule přibývá Rusů," upřesnil Chytil.

Nejvíc cizinců žije v Praze. Hlavní město si za svůj přechodný či nový domov vybralo 37 procent migrantů, kteří jsou v ČR. V metropoli a Středočeském kraji žijí tři pětiny Ukrajinců, 45 procent Slováků, pětina Vietnamců a skoro tři čtvrtiny Číňanů. Pro Prahu a Středočeský kraj se rozhodly i tři čtvrtiny Rusů, do Karlovarského kraje zamířilo sedm procent občanů Ruska. "Je sice pravda, že Rusové jsou v Karlovarském kraji druzí nejčastější cizinci, ten obrázek ruských Karlových Varů je ale dán spíš turistikou," řekl Chytil.

Cizinci se také sestěhovávají na určitá místa. Zhruba polovina pražských Vietnamců žije v Praze 4, Rusové si oblíbili Prahu 5 a 6. I když někde vznikají komunity migrantů, vznik problémových cizineckých ghett jako v zahraničí podle Chytila v Česku nehrozí. 

ČR je stále více zemí cílovou

Teprve od roku 1990 s otevřením hranic a následně s podpisem Ženevské konvence OSN o právech uprchlíků (z roku 1951) Československem se dá hovořit o opravdové konfrontaci zdejší společnosti s imigrací a s problémy, jež přináší. Imigrace s sebou přináší řadu nových výzev jak na úrovni celospolečenské, tj. na úrovni politické a zákonodárné, neméně však na úrovni lokální a osobní. Česká republika byla v průběhu devadesátých let charakteristická poměrně liberálním přístupem k imigraci a potažmo k získávání pobytových a pracovních oprávnění pro občany jiných zemí. Česká republika se také zachovala poměrně vstřícně k uprchlíkům z Bosny a Hercegoviny.

Na konci 90. let ovšem přichází obrat. Zákon o pobytu cizinců z roku 1999 zcela mění kurs a zdejší pravidla se naopak mění ve značně restriktivní a byrokraticky náročná. Vzrůstající počet žadatelů o azyl a zdlouhavé řízení o udělení azylu, jakož i zneužívání azylového řízení ekonomickými migranty především z Ukrajiny a Moldávie vedly ve zpřísnění také zákona o azylu v roce 2001, informuje server antropologie.zcu.cz.

Příliv cizinců v první polovině devadesátých letech odstartovala nejprve vlna uprchlíků z Rumunska, poté z Bosny a Hercegoviny a „návrat" českých krajanů, tzv. Volyňských Čechů. V průběhu času se postupně tvaroval do tří obvyklých proudů charakterizovaných především zájmem migrantů souvisejícím také s jejich zemí původu: pracovní migranti (např. Ukrajina, ostatní země bývalého SSSR, balkánské země, Vietnam aj.), žadatelé o azyl (země bývalého SSSR, Balkán, Afrika, Střední východ aj.) a nelegální migranti využívající ČR především jako tranzitní zemi. ČR byla také po celá devadesátá léta považována především za tranzitní zemi mezinárodní migrace. Na přelomu devadesátých let a 21. století se ovšem začal tento trend měnit a začalo být zřejmé, že ČR je stále více zemí cílovou. 

Související

Vláda Petra Fialy ve Sněmovně

Vláda připravuje od listopadu úpravu kvót pro zaměstnávání cizinců

Vláda se chystá upravit od listopadu kvóty pro zaměstnávání cizinců ze zemí mimo Evropskou unii. Kvůli válce na Ukrajině nemohou přijíždět kvalifikovaní pracovníci z Ukrajiny, pracovní víza by tak mohlo získat víc zájemců z Arménie, Moldavska, Filipín, Severní Makedonie a Gruzie. Počítá s tím návrh nařízení, které má kabinet ve středu projednávat.

Více souvisejících

Cizinci čsú

Aktuálně se děje

včera

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.

Lex Ukrajina prošel. Sněmovna prodloužila ochranu pro ukrajinské uprchlíky

Poslanecká sněmovna schválila vládní novelu, která prodlužuje dočasnou ochranu pro ukrajinské uprchlíky před ruskou agresí. Těm, kteří se rozhodnou zůstat v Česku a nepotřebují tuto ochranu, bude nově nabídnuta možnost speciálního dlouhodobého pobytu. Sedmou změnu zákona, známou jako lex Ukrajina, nyní posoudí výbory pro bezpečnost a sociální politiku.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

sport

EURO 2024: Modričovo odčinění neproměněné penalty přišlo vniveč, Španělé s přehledem postoupili

Chorvatský veterán Luka Modrič nechtěl, aby duel s Itálií byl jeho dost zřejmě posledním reprezentačním zápasem v kariéře. A dělal to pro to maximum. V zápase téměř o všechno pro Chorvatsko mohl skórovat ve druhé půli už z penalty, ale další pokutový kop na tomto Euru Chorvaté neproměnili. Nakonec to nevadilo, jelikož za necelou minutu se míč dostal před italskou branku znovu, tam si ho našel právě Modrič a nekompromisně zavěsil. Zbytek zápasu strávil už na lavičce a samou nervozitou tlačil časomíru ke konci duelu. Jenže v poslední osmé minutě nastavení se přeci jen Italům vyrovnat zásluhou Zaccagniho střely a výrazně tak zkomplikoval Chorvatů naděje na postup do osmifinále. To Španělé potvrdili, že hrají na Euru zatím nejlepší fotbal a po výhře 1:0 nad Albánií se můžou těšit z postupu z prvního místa skupiny B s devíti body na kontě. 

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Rusko zakázalo přístup k desítkám médií z EU

Ruské ministerstvo zahraničních věcí v úterý oznámilo, že zakáže přístup k vysílacím zdrojům desítek médií z Evropské unie. Toto rozhodnutí je odvetou za zákaz Unie vůči třem ruským médiím, uvedla agentura Reuters.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Energetika

Evropská rada chce posílit pomoc Ukrajině. Elektrárny navrhují lepší řešení, než posílání peněz

Lídři Evropské unie vyzvou ke zvýšení vojenské a finanční pomoci Ukrajině. Obávají se zvyšující se intenzity ruských útoků proti elektrárnám, kvůli kterým žijí miliony Ukrajinců po tmě. Šéf největší ukrajinské energetické společnosti Ukrenergo vyzývá, ať evropské země neposílají humanitární pomoc, ale „aby přišly na Ukrajinu, vydělaly peníze a zvýšily výrobní kapacitu“. 

včera

včera

včera

Bolton, John

Jak zajistit mír v Asii? Vyzbrojte Jižní Koreu jadernými zbraněmi, navrhuje Bolton

Bývalý poradce USA pro národní bezpečnost John Bolton v úterý v Soulu prohlásil, že opětovné umístění amerických taktických jaderných zbraní do Jižní Koreje by mohlo posílit její schopnost odstrašování vůči severokorejským hrozbám, zvláště v době, kdy se prohlubují vztahy mezi Severní Koreou a Ruskem, uvedla agentura Jonhap. 

včera

Metro C nepojede v úvodu prázdnin v celé délce trasy. Bude výluka

Pražskou hromadnou dopravu čeká na úvod letních prázdnin v jedné oblasti zatěžkávací zkouška. Na jednom z úseků linky metra C bude totiž po dobu pěti dní přerušen provoz. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy