Praha - Každý pětadvacátý obyvatel Česka je cizinec. V zemi jich na konci roku žilo 441.500. Víc než polovina z nich mohla v republice zůstat natrvalo. V Praze tvoří migranti 13 procent obyvatel. Aktuální údaje zveřejnil dnes na tiskové konferenci Český statistický úřad (ČSÚ).
"Od roku 2001 docházelo ke každoročnímu nárůstu počtu, který vyvrcholil v roce 2008. V půli roku 2009 nastal částečný úbytek. Za posledních pět let počty cizinců v zásadě stagnují," uvedl Daniel Chytil z oddělení pracovních sil a migrace ČSÚ. Cizinci tvoří 4,1 procenta obyvatel. Jejich podíl je mnohem nižší než v jiných zemích EU, je i pod průměrem EU.
Podle Chytila mnozí migranti žijí v ČR už přes pět let, takže mohou získat povolení k trvalému pobytu. Na konci loňska ho mělo podle údajů ministerstva vnitra zhruba 238.900 osob, zbývajících 202.600 lidí mohlo být v ČR přechodně.
Příliv migrantů měl podle plánů zbrzdit stárnutí české společnosti, vývoj v posledních letech ale ukázal, že cizinci trend zatím zvrátit nemohou. "Od roku 2001 do roku 2008 tu byl příliv cizinců. Prognózy z té doby předpovídaly, že zde bude docházet k výraznému rozrůstání cizinecké populace. Kvůli krizi klesla poptávka po pracovní síle. Také různými zásahy zejména v oblasti trhu práce došlo k omezení vydávání a prodlužování pracovních povolení. Počty příchozích se velice snížily," zdůvodnil Chytil.
Od roku 2011 přibývá v ČR hlavně občanů EU. Lidí ze zemí mimo unii přichází méně. Tři pětiny cizinců tvoří Ukrajinci, Slováci a Vietnamci. "Ukrajinců od roku 2008 ale ubylo o 15 procentních bodů, Vietnamců o pět procentních bodů. Naopak plynule přibývá Rusů," upřesnil Chytil.
Nejvíc cizinců žije v Praze. Hlavní město si za svůj přechodný či nový domov vybralo 37 procent migrantů, kteří jsou v ČR. V metropoli a Středočeském kraji žijí tři pětiny Ukrajinců, 45 procent Slováků, pětina Vietnamců a skoro tři čtvrtiny Číňanů. Pro Prahu a Středočeský kraj se rozhodly i tři čtvrtiny Rusů, do Karlovarského kraje zamířilo sedm procent občanů Ruska. "Je sice pravda, že Rusové jsou v Karlovarském kraji druzí nejčastější cizinci, ten obrázek ruských Karlových Varů je ale dán spíš turistikou," řekl Chytil.
Cizinci se také sestěhovávají na určitá místa. Zhruba polovina pražských Vietnamců žije v Praze 4, Rusové si oblíbili Prahu 5 a 6. I když někde vznikají komunity migrantů, vznik problémových cizineckých ghett jako v zahraničí podle Chytila v Česku nehrozí.
ČR je stále více zemí cílovou
Teprve od roku 1990 s otevřením hranic a následně s podpisem Ženevské konvence OSN o právech uprchlíků (z roku 1951) Československem se dá hovořit o opravdové konfrontaci zdejší společnosti s imigrací a s problémy, jež přináší. Imigrace s sebou přináší řadu nových výzev jak na úrovni celospolečenské, tj. na úrovni politické a zákonodárné, neméně však na úrovni lokální a osobní. Česká republika byla v průběhu devadesátých let charakteristická poměrně liberálním přístupem k imigraci a potažmo k získávání pobytových a pracovních oprávnění pro občany jiných zemí. Česká republika se také zachovala poměrně vstřícně k uprchlíkům z Bosny a Hercegoviny.
Na konci 90. let ovšem přichází obrat. Zákon o pobytu cizinců z roku 1999 zcela mění kurs a zdejší pravidla se naopak mění ve značně restriktivní a byrokraticky náročná. Vzrůstající počet žadatelů o azyl a zdlouhavé řízení o udělení azylu, jakož i zneužívání azylového řízení ekonomickými migranty především z Ukrajiny a Moldávie vedly ve zpřísnění také zákona o azylu v roce 2001, informuje server antropologie.zcu.cz.
Příliv cizinců v první polovině devadesátých letech odstartovala nejprve vlna uprchlíků z Rumunska, poté z Bosny a Hercegoviny a „návrat" českých krajanů, tzv. Volyňských Čechů. V průběhu času se postupně tvaroval do tří obvyklých proudů charakterizovaných především zájmem migrantů souvisejícím také s jejich zemí původu: pracovní migranti (např. Ukrajina, ostatní země bývalého SSSR, balkánské země, Vietnam aj.), žadatelé o azyl (země bývalého SSSR, Balkán, Afrika, Střední východ aj.) a nelegální migranti využívající ČR především jako tranzitní zemi. ČR byla také po celá devadesátá léta považována především za tranzitní zemi mezinárodní migrace. Na přelomu devadesátých let a 21. století se ovšem začal tento trend měnit a začalo být zřejmé, že ČR je stále více zemí cílovou.
Související
"Toto je už moje třetí válka s Ruskem." Cizinci, kteří Ukrajině přišli na pomoc
Vláda připravuje od listopadu úpravu kvót pro zaměstnávání cizinců
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Prezident Pavel: Summit je hledáním cesty k míru, nikoliv o míru jako takovém
před 2 hodinami
Na Islandu havaroval autobus s Čechy. Několik zraněných je na JIP
Aktualizováno před 2 hodinami
Další ruská "speciální operace". Islamisté vzali rukojmí ve věznici v Rostově na Donu
před 2 hodinami
Vražda v Semilech se stala mezi partnery. Policie na případu pracuje
před 3 hodinami
Počasí: Na Moravě a ve Slezsku vydatně pršelo, spadlo i více než 40 milimetrů
před 4 hodinami
Lídři chtějí jednomyslné schválení prohlášení z mírového summitu. Má to ale několik háčků
před 4 hodinami
130 let od jedné z největších důlních katastrof u nás. Co se stalo v Karviné roku 1894?
před 5 hodinami
Hromadná střelba u Detroitu: Mezi zraněnými jsou i děti, pachatel je po smrti
před 5 hodinami
Výsledkem mírového summitu bude prohlášení lídrů. Návrh textu se dostal na veřejnost
před 5 hodinami
Euro 2024: Chorvaté si proti Španělům ani neškrtli. Všechny branky padly do přestávky
před 6 hodinami
Euro 2024: Maďarům gól Vargy k bodům nestačil. Švýcaři si vybudovali dostatečný náskok už v první půli
před 6 hodinami
Čína je ve válce na Ukrajině na straně Ruska, míní G7. Plánuje další sankce
před 6 hodinami
Zelenskyj chce od summitu návrh míru, který se představí Moskvě
včera
Harrisová oznámila dalších 1,5 miliardy dolarů na pomoc Ukrajině
včera
Scholz: Všichni vědí, že Putin lže. Chová se jako Hitler, řekl Zelenskyj
včera
Dánsko má stejnou vlajku už přes osm set let. V Evropě to nemá obdoby
včera
Ruský bombardér Su-24 narušil švédský vzdušný prostor. Vytlačily ho dva gripeny
včera
Pellegrini se těší na první zahraniční cestu do ČR. Bude pozitivní, věří
včera
Inaugurační projev prezidenta Slovenské republiky Petera Pellegriniho
včera
Duda doufá, že mírový summit odhalí skutečný rozsah ruské hrozby. Scholz mírní očekávání
Švýcarské město Lucern bude ode dneška dějištěm dvoudenní mírové konference zaměřené na situaci na Ukrajině. Německý kancléř Olaf Scholz snižuje očekávání a vnímá konferenci jako počátek možného mírového řešení, zatímco polský prezident Andrzej Duda věří, že konference odhalí skutečnou míru ruské hrozby.
Zdroj: Julie Jarošová