Vláda připravuje od listopadu úpravu kvót pro zaměstnávání cizinců

Vláda se chystá upravit od listopadu kvóty pro zaměstnávání cizinců ze zemí mimo Evropskou unii. Kvůli válce na Ukrajině nemohou přijíždět kvalifikovaní pracovníci z Ukrajiny, pracovní víza by tak mohlo získat víc zájemců z Arménie, Moldavska, Filipín, Severní Makedonie a Gruzie. Počítá s tím návrh nařízení, které má kabinet ve středu projednávat.

Ministerstvo vnitra navrhuje snížit počet přijímaných žádostí ve Lvově o 2000 a zvednout naopak množství v Jerevanu, Kišiněvě, Skopje, Manile a Tbilisi.

"Celkovou výši kvót pro náběr žádostí o zaměstnanecké karty není třeba měnit, pouze je zapotřebí provést několik dílčích úprav," uvedlo ministerstvo vnitra. Podle něj jsou programy pracovní migrace pro cizince, o které má ČR zvýšený zájem.

Změny se týkají programu pro získání kvalifikovaných pracovníků. Ten zaměstnavatelům umožňuje přivézt do ČR síly ze zemí mimo EU, které jim chybí. Zaměstnanecké karty jsou pro úředníky, pracovníky ve službách a prodeji, řemeslníky a opraváře, montéry, obsluhu strojů a zařízení a síly do zemědělství, lesnictví a rybářství.

Zaměstnavatel musí v Česku podnikat nejméně dva roky, platit tu daně a odvody a nedlužit na nich. Musí mít minimálně šest zaměstnanců a nesměl také dostat v posledních dvou letech pokutu za porušování povinností či nelegální zaměstnávání. Volné místo musela firma zveřejnit v evidenci úřadu práce a na post si musí vybrat i konkrétního cizince. Ten podává žádost na českém zastupitelském úřadu ve své zemi. Dostane smlouvu na plný úvazek minimálně na rok, nesmí vydělat méně než 1,2násobek zaručené mzdy pro danou pozici.

Podle ministerstva vnitra není možné kvůli válce na Ukrajině tamní kvótu naplnit. Mohla by se tak ve Lvově snížit ze 40.000 na 38.000. Jiné země naopak budou moci přijmout žádostí celkem o 2000 ročně víc. Na úřadě v Jerevanu by to mohlo být v tomto programu nově 550 lidí, v Kišiněvě místo 1000 pak 1500, v Manile místo 2000 nově 2300, ve Skopje 400 a v Tbilisi 600. Celková roční kvóta pro kvalifikované i vědce se v Jerevanu může zvednout pak o 470 víz, v Kišiněvě o 500, v Manile o 300, ve Skopje o 330 a v Tbilisi o 400, celkem je to tedy právě 2000 žádostí.

Prodloužit se má i vydávání mimořádných pracovních víz pro lidi z Ukrajiny do zemědělství, potravinářství a lesnictví, a to do konce roku 2025. Úřad ve Lvově mohl ročně přijmout 1500 žádostí. Znovu je začne nabírat poté, co to situace v zemi dovolí, uvedli autoři návrhu. Lidé museli nastoupit přímo k zaměstnavatelům, nemohli pracovat přes agenturu. Pracovní vízum bylo nejvýš na rok, nedalo se prodloužit.

Kvóty k zaměstnávání kvalifikovaných cizinců ze států mimo EU se zavedly od září 2019. Maximální počty žádostí, které mohou přijmout zastupitelské úřady v jednotlivých zemích, stanovuje vláda v nařízení. Po čase je pak přehodnocuje.

Zaměstnavatelé si na nedostatek pracovníků opakovaně stěžují a žádají síly ze zahraničí. Usilovali také o zrychlení a zjednodušení procesu.

Související

Nová Babišova vláda na první tiskové konferenci. (15.12.2025)

Babišova vláda začala úřadovat. Odmítla emisní povolenky ETS 2 i migrační pakt

Nově zformovaná vládní koalice pod vedením premiéra Andreje Babiše (ANO) na svém úterním zasedání jasně deklarovala změnu kurzu v evropské i domácí politice. Kabinet složený ze zástupců hnutí ANO, SPD a Přísahy a Motoristů oficiálně odmítl zavedení nového systému emisních povolenek ETS 2 a vyslovil se proti migračnímu paktu EU. Zároveň se potvrdilo, že země vstoupí do roku 2026 v rozpočtovém provizoriu.

Více souvisejících

Vláda ČR Cizinci

Aktuálně se děje

před 16 minutami

Volodymyr Zelenskyj a Bart De Wever na summitu EU. (6. března 2025).

Vítězové summitu EU o financování Ukrajiny? De Wever i Česko, píše Politico

Na bruselském summitu k zásadnímu obratu v otázce financování Ukrajiny, ze kterého vyšel jako nečekaný vítěz belgický premiér Bart De Wever. Přestože Evropská unie nakonec schválila balík pomoci ve výši 90 miliard eur na roky 2026 a 2027, původní ambiciózní plán využít k tomuto účelu zmrazená ruská aktiva zcela ztroskotal.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Superchřipka, nebo mnoho povyku pro nic? Epidemie tříští vědeckou obec

Letošní chřipková sezóna vyvolává bouřlivé diskuse kvůli rozporuplným informacím o takzvané „superchřipce“. Zatímco zdravotníci z NHS England varují před bezprecedentní vlnou, která plní nemocnice rekordním tempem, mnozí vědci nabádají ke klidu a mluví o zbytečném strašení. Hlavním tématem je zmutovaný kmen viru H3N2, konkrétně subvarianta označovaná jako „subclade-K“, která se letos začala šířit nezvykle brzy – v některých oblastech už o měsíc dříve, než je běžné.

před 2 hodinami

Jeffrey Epstein

Zveřejnění Epsteinových záznamů hýbe Amerikou. Ministerstvo řadu informací dál tají

Ministerstvo spravedlnosti USA včera na svých webových stránkách zveřejnilo tisíce souborů z vyšetřování Jeffreyho Epsteina. Tento krok však provázejí rozsáhlé kontroverze, protože úřad uvolnil pouze část materiálů a uplatnil v nich drastické zásahy. Mnoho stránek je zcela začerněných a ministerstvo podle kritiků zadrželo mnohem více informací, než mu ukládá zákon. Republikánský kongresman Thomas Massie prohlášením reagoval, že tento postup hrubě porušuje jak literu, tak ducha nedávno schválené legislativy.

před 3 hodinami

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

USA provedly rozsáhlou sérii útoků v Sýrii

Spojené státy v pátek podnikly rozsáhlou sérii útoků na desítky cílů v Sýrii. Operace s názvem „Hawkeye“ byla přímou odvetou za nedávný útok, při kterém zahynuli dva američtí vojáci a civilní tlumočník. Prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social potvrdil, že Spojené státy splnily svůj slib a proti „vražedným teroristům“ nasadily velmi tvrdou sílu. Podle dostupných informací zasáhlo americké letectvo a dělostřelectvo přibližně 70 objektů spojených s teroristickou organizací Islámský stát (ISIS).

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump

Astronauti se vrátí na Měsíc, nařídil Trump. Připustil možnost války s Venezuelou

Americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou ofenzívu na několika frontách, od vojenského tlaku na Venezuelu až po ambiciózní plány v hlubokém vesmíru. V pátečním rozhovoru pro stanici NBC News prezident potvrdil, že nevylučuje válečný konflikt s Venezuelou, a oznámil přitvrzení námořní blokády. Podle Trumpa budou Spojené státy pokračovat v zabavování ropných tankerů, které se pokusí obejít sankce uvalené na režim Nicoláse Madura.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin: Pokud budete respektovat Rusko, nové války nebudou. Jestli Ukrajina uspořádá volby, zastavíme palbu

Vladimir Putin na své tradiční bilanční tiskové konferenci v Moskvě nabídl Ukrajině nečekaný návrh: Rusko je ochotno uvažovat o dočasném zastavení útoků, pokud se v zemi uskuteční volby. Podle ruského prezidenta je Moskva připravena zajistit bezpečnost hlasování tím, že se v den voleb zdrží úderů hluboko do ukrajinského vnitrozemí. Putin tím opětovně zaútočil na legitimitu současné vlády v Kyjevě.

včera

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU

Noční summit ukázal tvrdou pravdu: Evropa chce Ukrajinu zachránit, ale není ochotna za to platit

Bruselský summit, který skončil v brzkých ranních hodinách, odhalil hlubokou pravdu o současné Evropě: kontinent sice chce zachránit Ukrajinu před kolapsem, ale jen málokdo je podle analýzy webu Politico ochoten za to skutečně zaplatit ze svého. Polský premiér Donald Tusk sice varoval, že volba stojí mezi „penězi dnes, nebo krví zítra“, ovšem výsledná dohoda o půjčce ve výši 90 miliard eur ukazuje, že unie raději vsadila na dluh u finančních trhů než na přímé příspěvky členských států.

včera

střela Flamingo

V utajené továrně vyrábí Ukrajina ničivou střelu. Flamingo má konkurovat americkému Tomahawku

V utajených prostorách, kam se lze dostat jen se zavázanýma očima a bez mobilního telefonu, buduje Ukrajina základy své budoucí bezpečnosti. Reportéři BBC získali vzácnou možnost nahlédnout do jedné z továren společnosti Fire Point, kde se vyrábí nová pýcha domácího zbrojního průmyslu – řízená střela Flamingo. Tento letoun s plochou dráhou letu má dosah až 3 000 kilometrů a je navržen tak, aby dokázal zasahovat cíle hluboko na ruském území.

včera

Vladimir Putin

Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu, za stupňování napětí může NATO, prohlásil Putin

Ruský prezident Vladimir Putin se na své výroční tiskové konferenci pokusil rozptýlit obavy ze stupňující se agrese vůči Západu. Prohlásil, že Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu a že veškeré napětí je důsledkem politiky Severoatlantické aliance. Putin v této souvislosti upozornil na novou bezpečnostní strategii USA, která podle něj příznačně neoznačuje Rusko za hlavní hrozbu, což dává prostor k nové dynamice vztahů.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin pochválil Trumpa. Jeho snahu o ukončení války označil za upřímnou

Ruský prezident Vladimir Putin se během své výroční tiskové konference vrátil k srpnovému summitu s Donaldem Trumpem na Aljašce. Prohlásil, že Moskva je ochotna přistoupit na určité kompromisy, aby ukončila válku na Ukrajině, a že míč je nyní „zcela na straně“ Kyjeva a Západu. Putin vyzdvihl Trumpovu snahu o ukončení konfliktu a označil ji za upřímnou, přičemž tvrdil, že s americkými návrhy z Anchorage v podstatě souhlasil. 

včera

Viktor Orbán

Půjčka Ukrajině tříští lídry. Macron a Sánchez se radují, Orbán varuje před uvrhnutím Evropy do války

Maďarský premiér Viktor Orbán neskrýval po skončení bruselského summitu ostrý nesouhlas s nově schválenou pomocí pro Kyjev. Rozhodnutí o poskytnutí úvěru ve výši 90 miliard eur označil za extrémně špatné a varoval, že tento krok pouze přibližuje Evropu k přímému válečnému střetu. Podle jeho názoru jde o předem ztracené peníze, které ukrajinská strana nebude nikdy schopna věřitelům vrátit.

včera

My chceme mír, Ukrajina ne, prohlásil Putin. Bude ale možný jen za našich podmínek, dodal

Ruský prezident Vladimir Putin na své výroční tiskové konferenci ostře reagoval na čerstvé rozhodnutí Evropské unie o miliardové půjčce pro Kyjev. Pokusy o využití zmrazených ruských aktiv k financování ukrajinské obrany označil za sprostou loupež. Podle něj se evropští lídři neodvážili k přímému zabavení majetku jen kvůli strachu z tvrdých následků, které by takový krok pro „lupiče“ měl.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy