Vláda připravuje od listopadu úpravu kvót pro zaměstnávání cizinců

Vláda se chystá upravit od listopadu kvóty pro zaměstnávání cizinců ze zemí mimo Evropskou unii. Kvůli válce na Ukrajině nemohou přijíždět kvalifikovaní pracovníci z Ukrajiny, pracovní víza by tak mohlo získat víc zájemců z Arménie, Moldavska, Filipín, Severní Makedonie a Gruzie. Počítá s tím návrh nařízení, které má kabinet ve středu projednávat.

Ministerstvo vnitra navrhuje snížit počet přijímaných žádostí ve Lvově o 2000 a zvednout naopak množství v Jerevanu, Kišiněvě, Skopje, Manile a Tbilisi.

"Celkovou výši kvót pro náběr žádostí o zaměstnanecké karty není třeba měnit, pouze je zapotřebí provést několik dílčích úprav," uvedlo ministerstvo vnitra. Podle něj jsou programy pracovní migrace pro cizince, o které má ČR zvýšený zájem.

Změny se týkají programu pro získání kvalifikovaných pracovníků. Ten zaměstnavatelům umožňuje přivézt do ČR síly ze zemí mimo EU, které jim chybí. Zaměstnanecké karty jsou pro úředníky, pracovníky ve službách a prodeji, řemeslníky a opraváře, montéry, obsluhu strojů a zařízení a síly do zemědělství, lesnictví a rybářství.

Zaměstnavatel musí v Česku podnikat nejméně dva roky, platit tu daně a odvody a nedlužit na nich. Musí mít minimálně šest zaměstnanců a nesměl také dostat v posledních dvou letech pokutu za porušování povinností či nelegální zaměstnávání. Volné místo musela firma zveřejnit v evidenci úřadu práce a na post si musí vybrat i konkrétního cizince. Ten podává žádost na českém zastupitelském úřadu ve své zemi. Dostane smlouvu na plný úvazek minimálně na rok, nesmí vydělat méně než 1,2násobek zaručené mzdy pro danou pozici.

Podle ministerstva vnitra není možné kvůli válce na Ukrajině tamní kvótu naplnit. Mohla by se tak ve Lvově snížit ze 40.000 na 38.000. Jiné země naopak budou moci přijmout žádostí celkem o 2000 ročně víc. Na úřadě v Jerevanu by to mohlo být v tomto programu nově 550 lidí, v Kišiněvě místo 1000 pak 1500, v Manile místo 2000 nově 2300, ve Skopje 400 a v Tbilisi 600. Celková roční kvóta pro kvalifikované i vědce se v Jerevanu může zvednout pak o 470 víz, v Kišiněvě o 500, v Manile o 300, ve Skopje o 330 a v Tbilisi o 400, celkem je to tedy právě 2000 žádostí.

Prodloužit se má i vydávání mimořádných pracovních víz pro lidi z Ukrajiny do zemědělství, potravinářství a lesnictví, a to do konce roku 2025. Úřad ve Lvově mohl ročně přijmout 1500 žádostí. Znovu je začne nabírat poté, co to situace v zemi dovolí, uvedli autoři návrhu. Lidé museli nastoupit přímo k zaměstnavatelům, nemohli pracovat přes agenturu. Pracovní vízum bylo nejvýš na rok, nedalo se prodloužit.

Kvóty k zaměstnávání kvalifikovaných cizinců ze států mimo EU se zavedly od září 2019. Maximální počty žádostí, které mohou přijmout zastupitelské úřady v jednotlivých zemích, stanovuje vláda v nařízení. Po čase je pak přehodnocuje.

Zaměstnavatelé si na nedostatek pracovníků opakovaně stěžují a žádají síly ze zahraničí. Usilovali také o zrychlení a zjednodušení procesu.

Související

Vláda ČR

Vláda uvolní peníze na pomoc sportu po povodních. Podpořila také podnikání s Ukrajinou

Národní sportovní agentura dostane 850 milionů korun na pomoc sportovním organizacím, jejichž majetek zničily či poškodily zářijové povodně. Uvolnění peněz z rozpočtové rezervy schválila vláda středečním jednání. Odsouhlasila také další rozšíření pomoci českým exportérům obchodujícím s Ukrajinou, poskytované formou pojištění vývozních úvěrových rizik Exportní garanční a pojišťovací společností a schválila i spuštění úvěrového programu Národní rozvojové banky pro podnikatele postižené povodněmi.

Více souvisejících

Vláda ČR Cizinci

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

včera

včera

včera

včera

Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy