Česká republika se rozloučí se zesnulým zpěvákem Karlem Gottem státním pohřbem. Den pohřbu bude rovněž dnem státního smutku. Na návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) to dnes na mimořádném jednání schválila vláda.
Rozhodnutí je podmíněno souhlasem Gottovy rodiny, řekl na tiskové konferenci předseda vlády. Karel Gott zemřel ve věku 80 let v úterý krátce před půlnocí doma v kruhu své rodiny.
Vláda @AndrejBabis schválila uspořádání státního pohřbu Karla Gotta, pokud s tím vysloví souhlas i pozůstalí. Zároveň rozhodla, že v den pohřbu bude vyhlášen státní smutek, to znamená, že státní vlajky na ústředních a veřejných budovách budou spuštěny na půl žerdi či stožáru. pic.twitter.com/ivYSrLKk94
— Úřad vlády ČR (@strakovka) October 2, 2019
Babiš dopoledne uvedl, že ceremoniál by se mohl uskutečnit v katedrále svatého Víta. Považoval by to za adekvátní vzhledem k tomu, jak významnou osobností Gott byl. "Čekáme na vyjádření rodiny, jestli si to bude přát a jaké měl pan Karel Gott představy," řekl po zasedání vlády Babiš. Nechtěl spekulovat o tom, zda by se mohl obřad konat na jiném místě, datum pohřbu zatím určeno není.
Úřad vlády má podle přijatého usnesení zajistit organizaci státního pohřbu, řekl Babiš. Kabinet také členům vlády a vedoucím ostatních ústředních orgánů státní správy ukládá zajistit vyvěšení státní vlajky na půl žerdi. Hejtmanům, primátorovi Prahy i dalších statutárních měst, starostům a vedoucím ostatních orgánů veřejné správy a moci pak vláda doporučuje totéž, dodal premiér.
Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) novinářům řekl, že dokud není známé stanovisko rodiny, nemá cenu, aby se vláda zabývala detaily. "Nehodí se, abychom tlačili na to mít stanovisko co nejdřív," uvedl. Je rád, že smutek znamená v Česku vyvěšení vlajek na půl žerdi. "Protože si nedovedu představit, že by v rozhlase a televizi zněly pouze nějaké smuteční pochody, jako když zemřel třeba Leonid Brežněv, to by si určitě Karel Gott nepřál, aby se nehrály jeho skladby kvůli státnímu smutku," dodal.
V tuzemsku byly státní pohřby vyhrazeny převážně politikům. Státní rozloučení měl například 21. září 1937 první prezident samostatného Československa Tomáš Garrigue Masaryk. Státní pohřby měli také Edvard Beneš (1948), Klement Gottwald (1953), Antonín Zápotocký (1957) a Ludvík Svoboda (1979). Zatím poslední osobností, která měla státní pohřeb, byl 23. prosince 2011 exprezident Václav Havel.
Havlův pohřeb v katedrále byl první podobnou akcí od roku 1875, kdy se zde konalo oficiální rozloučení s rakouským císařem a posledním korunovaným králem českým Ferdinandem I. Dobrotivým.
Státním pohřbem vyjadřuje stát nejvyšší pocty při úmrtí mimořádně významné osobnosti. O státním pohřbu obvykle rozhoduje parlament, vláda nebo nejvyšší ústavní činitelé. Obřadu zpravidla předchází veřejné vystavení rakve s ostatky zemřelého s čestnou stráží a smuteční průvod. Pohřeb také obvykle doprovázejí vojenské pocty a další tradice z vojenského prostředí.
Rovněž den státního smutku byl v Česku naposledy vyhlášen v souvislosti s úmrtím Havla, a to třídenní na 21. až 23. prosince 2011. Předtím byl vyhlášen po teroristických útocích v USA z 11. září 2001 a letecké katastrofě u ruského Smolenska, při které 10. dubna 2010 zahynul polský prezident Lech Kaczynski a mnoho dalších významných občanů Polska.
Související

Karel Gott zemřel před čtyřmi lety. Vila na Bertramce se za rok otevře fanouškům

Umělci před 45 lety morálně selhali. Z Anticharty se někteří pokoušeli vylhat. Gott sehrál režimu trapnou roli, říká Kroupa
Karel Gott , Vláda ČR , Andrej Babiš , Státní smutek , Lubomír Zaorálek
Aktuálně se děje
včera

Umělá inteligence sítě X chválila Hitlera. Musk přiznal problémy
včera

Slovinsko balancuje na ostří nože: Premiér Golob návrhem referenda o členství v NATO vyrazil dech
včera

Poprask v Nizozemsku: Každý jeden občan má v krvi chemikálie
včera

Tchaj-wan usiluje o omezení hospodářských vazeb na Čínu, úplné přerušení je však nereálné. Případná válka způsobí globální problémy s mikročipy
včera

Dalo se nedávným protestům v Los Angeles předejít? Podle expertů stačilo dodržet tři postupy
včera

Starmer a Macron vyzvali k tvrdším sankcím na Rusko, Rubio jednal s Lavrovem
včera

Nečekaný propad ANO. Babiš je v novém průzkumu pod 30 procenty
včera

Napětí na hranici Německa a Polska. Volný pohyb je minulostí, přinejmenším dočasně
včera

Politický darebák a lichvář. Trump z mezinárodního obchodu odstraňuje respekt, obětí budou i jeho voliči
včera

Důchody v roce 2026. Ministerstvo zveřejnilo první odhady růstu penzí
včera

Trump zahájil obchodní válku s Brazílií. Nejspíš hraje o osud Bolsonara
včera

Ministerstvo vnitra odhalilo útok hackerů. Citlivá data údajně neunikla
včera

Trump splnil slib poté, co ho rozzuřil Putin. Na Ukrajinu opět proudí americké dodávky
včera

Rusové se pokoušeli o další sabotáže v Česku. BIS je zastavila
včera

Rubio míří na klíčové jednání s Lavrovem. Trump stupňuje tlak na Putina i spojence v Asii
včera

Zdražování nafty má pokračovat. Ve světě panují obavy z jejího nedostatku
včera

Budoucnost ekonomických vztahů Moskvy se Západem. Ekonom si jeden scénář neumí představit
včera

Izrael oznámil pozemní operaci v Libanonu. Křehké příměří se rozpadá, hrozí další konflikt
včera

Exprezidenta Juna znovu zatkli. Jihokorejci se obávají, že by ničil důkazy
včera
Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu
Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.
Zdroj: Jakub Jurek