Předseda Ústavního soudu (ÚS) Pavel Rychetský se pokoušel přesvědčit nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, aby odolal tlaku a vydržel ve funkci do podzimu, žalobce se přesto rozhodl ve funkci skončit. Podle vyjádření Rychetského pro Deník N by se Zeman v případě podání kárné žaloby, o které mluvila ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO), dokázal před kárným senátem obhájit.
Už v pátek Rychetský prostřednictvím své mluvčí ČTK sdělil, že Zemanova odchodu lituje a že si jeho práce vážil. Zeman rezignoval k 30. červnu. Na podzim jsou v Česku sněmovní volby.
Nejvyšší státní zástupce Zeman v pátek uvedl, že pociťuje v poslední době tlak ministryně Benešové. Řekl, že odrážení tlaku a řešení půtek mu bralo čas a sílu na práci. "Tlaky jsou poměrně velké. Ne že bych byl někdo, kdo by se bál, ale když věnujete většinu času těmto půtkám, tak si myslím, že je to celkem zbytečné," řekl Zeman novinářům v Brně.
"Nemám důvod mu nevěřit. Současně se domnívám, že nic nebránilo tomu, aby ještě odolal a vydržel do podzimu. Opakovaně se mi ale svěřoval, že hodlá rezignovat. A to nejen kvůli jeho vztahům s ministryní. Odvedl optimální dílo a ta činnost jej začala unavovat," uvedl pro Deník N Rychetský. Se Zemanem prý vedl dlouhé rozhovory a mrzí jej, že šéfa žalobců nedokázal přesvědčit, aby ještě vydržel.
Benešová nedávno hovořila v médiích o možné kárné žalobě na Zemana kvůli vrbětické kauze. "Já být ale na straně Pavla Zemana, předstoupil bych před kárný senát Nejvyššího správního soudu. Je to nezávislá a objektivní instituce a nemám pochyby o tom, že by jej kárných obvinění beze zbytku zprostila," uvedl Rychetský pro Deník N.
Postup Benešové nechtěl Rychetský komentovat, řekl ale, že "si o ní myslí své". Poukázal na její vyjádření poté, co plenární většina ústavních soudců zrušila část volebního zákona o přepočítávání odevzdaných hlasů na mandáty. "Ona poté řekla, že nám kdovíkdo měl za to něco slíbit. To samo o sobě svědčí o její úrovni a víc k tomu říkat nebudu," řekl Rychetský v rozhovoru. Benešová v únoru pro Deník N označila rozhodnutí za podivné, podle ní nepůsobilo objektivně. "Co je za tím? Komu se kdo zavázal, kdo komu co slíbil?" řekla tehdy.
Související

ESA pošle sondu k Venuši, aby zkoumala, proč je nehostinná a není jako Země

Stahování certifikátů ke covidu nefunguje, systém bude upravený večer
Aktuálně se děje
včera

Důchody a novinka ohledně tisícovky navíc. V červenci nastává změna
včera

Australanka je vinná z trojnásobné vraždy. Smrtícím prostředkem se staly houby
včera

Dva incidenty na D3. Dálnici uzavřely hořící kamion i nehoda
včera

Vláda zakázala čínské služby ve státní správě. Znovu řešila i páteční blackout
včera

Rusko může za sestřelení letounu MH17 nad východní Ukrajinou, rozhodl soud
včera

Předsezónní strasti a radosti fotbalové Slavie. Hlásí posily i zranění, zůstane kouč Trpišovský?
včera

Fico promluvil u soudu, ale nikoliv osobně. Atentátník odmítá doživotí
včera

Šok v Red Bullu: Christian Horner po dvou dekádách končí na pozici šéfa
včera

Izrael chce přesídlit lidi z Gazy do „humanitárního města“. Šlo by zřejmě o válečný zločin
včera

Norskem otřásá skandál. Syn korunní princezny je obviněn ze znásilnění
včera

Pavel: Rusko musí pochopit, že je nutné jednat. Válka jinak může trvat roky
včera

Pravda o americké vojenské pomoci Ukrajině. Má dorazit další, Trump už ji slíbil
včera

Schillerová si neúspěch u Ústavního soudu vyložila po svém. Mluví o dobré zprávě
včera

Trump údajně hrozil Putinovi, že nechá bombardovat Moskvu. Vyhrožovat měl i Číně
včera

Předpověď počasí už s extrémy nepočítá. Meteorologové upřesnili výstrahu
včera

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima
včera

Důchodová reforma platí. ANO u Ústavního soudu narazilo
včera

Povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Zemřely desítky dětí, padají první obvinění
včera

Nové informace o rozsahu škod pro íránský jaderný program. Šéf rozvědky promluvil
včera
Putin tak dlouho ignoroval Trumpa, až ho rozzuřil. USA mohou brzy promluvit jazykem síly
Po celé měsíce vystupoval americký prezident Donald Trump ve vztahu k válce na Ukrajině zdrženlivě. Jeho vyjádření byla sice často ostrá v tónu, ale obsahově střídmá – ať už směrem ke Kyjevu, nebo Moskvě. Bylo zřejmé, že jeho primárním cílem je uklidnit ruského prezidenta a přimět ho k větší vstřícnosti vůči požadavkům Ukrajiny i západních spojenců. Jenže s rostoucí neochotou Vladimira Putina ustoupit se tento přístup začal jevit jako neúčinný. Změna na sebe nenechala dlouho čekat.
Zdroj: Jakub Jurek