Až to přijde, bude to velké. Ekonom řekl, proč Česko neustojí ekonomickou krizi

Příští ekonomická krize bude silnější a drtivější, než ta předchozí, tvrdí ekonomové. Nikdo ale netuší kdy přijde a jak skutečně silná bude. V Česku by však mohla napáchat nedozírné škody, protože firmy na ni nejsou připraveny.

Podle ekonoma a bývalého politika Ivana Pilipa nikdo neví, kdy krize přijde. "Nic nenasvědčuje tomu, že pokud by nezasáhly vnější vlivy, třeba silná obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou, tak že by byla na bezprostředním obzoru," uvedl pro Českou televizi.

Za horší považuje to, že firmy ztratily část nástrojů, se kterými se s krizemi dá bojovat. Jako příklad uvádí úrokové sazby, které jsou v některých případech záporné, což je poměrně novinka.

Větší roli podle něj začala hrát politika rozpočtová, a je proto důležité, aby státy využily současnou příznivou dobu k ozdravení svých financí. V případě krize by totiž centrální banky nemohly zasáhnout a bylo by na státu, aby více investoval.

Tím by se ale podstatně více se zadlužil, čímž by vyvstal nový problém. Tudíž aby mohl stát zasáhnout, nesměl by podle ekonoma být předtím předlužen. 

Hrozbu vidí ekonom v německé ekonomice. Tamní hospodářství se totiž jen těsně vyhnulo technické recesi, přičemž do Německa směřuje přes 30 procent českého exportu.

"Ta naše vázanost na evropskou a zejména německou ekonomiku je velice silná," varuje odborník s tím, že česká ekonomika zatím nereaguje na situaci německého hospodářství. Německo je přitom tahoun evropské ekonomiky.

Další riziko spatřuje v brexitu, o kterém zatím nikdo pořádně neví, jak proběhne, pravděpodobně k němu ale dojde. Co to bude znamenat pro Česko je však otázkou.

Česko hrozbu podceňuje

I ekonom Jan Švejnar se nedomnívá, že by krize byla za rohem, přesto tvrdí, že vliv zahraniční ekonomiky pocítí i Česko. "Vždycky podceňujeme to, že z venku přijde velká negativní vlna," varoval před nedávnem v České televizi.

Podle něj je dobré být připraven, není to ale vždy zcela možné. "Jsme tak otevřená ekonomika, že jakýkoliv vnější šok, který přijde, bude mít pro nás velice silné následky," upozornil.

Připomněl také situaci před jedenácti lety, před příchodem poslední velké finanční krize, kdy vláda tvrdila, že jsme dobře připraveni. Česko ale nakonec zasáhla krize stejně jako další státy. "Samozřejmě, byli jsme tím postiženi," dodal Švejnar.

Související

Donald Trump Analýza

Historie se opakuje. Trumpovi zřejmě černý scénář z 30. let nic neříká

Americký prezident Donald Trump během středečního projevu prohlásil, že Světová hospodářská krize by v roce 1929 nenastala, kdyby USA důsledně hájily celní politiku. Pravdu sice má v tom, že cla jako taková za vypuknutím krize nestála, historie ale ukazuje ještě jiný příběh: právě vysoká cla ze Smoot–Hawleyho zákona v roce 1930 přispěla k eskalaci krize a rozpoutala obchodní válku, která z lokálního otřesu udělala globální katastrofu.
Úřad vlády

Kdo zaplatí vládní konsolidační balíček? Hlavně „obyčejný člověk“

Vládní daňový balíček ještě ve spojení s představenými parametrickými změnami důchodového systému – protože o jeho reformu se věru nejedná – zaplatí hlavně „obyčejný člověk“. Nic moc jiného ale vlastně čekat nešlo. Vždyť vláda sama má ke svým výdajům k dispozici peníze z daní a odvodů občanů a firem. A dluh. Dluh, to jsou ale jen budoucí daně a odvody. Komentuje ekonom Lukáš Kovanda.

Více souvisejících

Ekonomická krize Ekonomika Ivan Pilip

Aktuálně se děje

před 5 minutami

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

před 51 minutami

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Tesla, ilustrační foto

Tesla může přijít o miliardy kvůli rozkolu mezi Muskem a Trumpem

Automobilka Tesla se ocitla pod tlakem poté, co její zakladatel Elon Musk otevřeně zkritizoval prezidenta Donalda Trumpa, což vedlo k razantnímu omezení státní podpory pro ekologický průmysl. Podle analýzy Sky News tak firma může přijít o miliardy dolarů ze státních subvencí, které dosud tvořily klíčovou součást jejího obchodního modelu.

před 5 hodinami

včera

včera

včera

SK Slavia Praha, stadion v Edenu

Po Suchém a Necidovi se vrací i Deli. Navíc se stará o to, aby i v Africe byla Slavia

Vedle zvučných posil se během tohoto letního přestupového období podařilo fotbalové pražské Slavii přivést i tři navrátilce. Už dříve příchozí Marka Suchého a Tomáše Necida v roli mentorů slávistického B-týmu nyní doplňuje obránce Simon Deli, který se do Edenu vrací po čtyřech letech. Zároveň je autorem projektu, v rámci něhož se Slavia rozrůstá do Afriky, konkrétně do Pobřeží slonoviny, kde bude nejen hráče skautovat, ale i materiálně jim pomáhat.

včera

včera

včera

včera

SK Slavia Praha, stadion v Edenu

Diouf se konečně dočkal. Senegalský obránce přestupuje za rekordní sumu do West Hamu

Poslední dny a týdny se čekalo, co bude nakonec s obráncem El Hadjim Malickem Dioufem. Jestli skutečně přestoupí, nebo i pro příští sezónu nadále zůstane v pražské Slavii. Nakonec se ale přeci jen Pražané dohodli s londýnským West Hamem na tom, že svého obránce na Ostrovy pošlou za celkovou přestupovou sumu ve výši 25 milionů eur (zhruba 625 milionů korun), což je v historii české ligy dosud nejvyšší cena, za kterou jakýkoli fotbalista z tuzemské soutěže odešel do zahraničí.

včera

včera

T-14 Armata (vývojové označení Objekt 148) je ruský tank nové generace postavený na základě platformy Armata. Vývoj byl zahájen v roce 2009, poprvé byly stroje z testovací série představeny 9. května 2015 na vojenské přehlídce na Rudém náměstí ke Dni vítězství., autor: Vitaly V. Kuzmin

Místo hrozivé zbraně jen symbol propagandy. Rusko tank Armata vychvalovalo do nebes, dodnes jej nenasadilo

Téměř tři a půl roku od začátku ruské invaze na Ukrajinu zůstává nejnovější chlouba ruské armády – tank T-14 Armata – mimo skutečné boje. Přestože byl už před lety prezentován jako přelomová zbraň nové generace, na ukrajinském bojišti se objevil jen ve výjimečných a krátkodobých případech. To podle analytiků ukazuje na vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti uspět v ostrém nasazení.

včera

Lidé na Ukrajině, ilustrační foto

Rusko zavádí novou etapu hybridní války. Z Ukrajinců nevědomky dělá sebevražedné atentátníky

Devatenáctiletý Oleh z ukrajinského města Rivne si původně myslel, že našel snadný přivýdělek. Na Telegramu narazil na nabídku tisíce dolarů za prosté posprejování policejní stanice. Jak ale brzy zjistil, místo barvy převzal v tašce výbušninu, mobilní telefon a dráty. Nevědomky se stal součástí nebezpečné ruské sabotážní sítě, která cílí především na mladé Ukrajince – a to v rámci nové etapy tzv. hybridní války.

včera

Ze tří dnů jsou tři roky? Proč Rusko dosud neuspělo na Ukrajině? Podle expertů neumí válčit

Tři a půl roku po začátku tzv. „speciální vojenské operace“ se Rusko ocitá v hluboké vojenské krizi. Navzdory původním očekáváním o bleskovém dobytí Kyjeva během tří dnů a zjevné početní i technické převaze, se Kremlu podařilo ovládnout pouze necelých 20 procent ukrajinského území. Ztráty na ruské straně podle odhadů překročily hranici jednoho milionu padlých, zraněných a nezvěstných. Proč je tak obrovská armáda tak zoufale neefektivní?

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy