Ceny u čerpacích stanic není podle ministerstva potřeba regulovat

Kontroly prodejních cen pohonných hmot českých čerpacích stanic zatím neprokázaly potřebu regulace. V tiskové zprávě to dnes uvedlo ministerstvo financí (MF). Podle prvních předběžných výsledků cenové kontroly provozovatelé čerpacích stanic zvyšováním cen pohonných hmot převážně reagovali na výhled dramaticky rostoucích cen a vývoj na komoditní burze. Povinnost denních hlášení bude pokračovat.

Pokles cen pohonných hmot z posledních dní se v Česku přitom již zastavil. Průměrná cena benzinu v pondělí poprvé po deseti dnech stoupla, a to o čtyři haléře na 44,02 koruny za litr. Po předchozích sedmi dnech poklesů zdražila v úvodu týdne i nafta. Její průměrná cena stoupla proti neděli o devět haléřů na 46,08 Kč. Například letos 10. března litr benzinu Natural 95 stál v průměru 47,26 Kč a litr dieselu 13. března podle společnosti CCS stál 49,57 Kč.

Do kontroly marží se zapojilo téměř 600 provozovatelů a 2400 veřejných čerpacích stanic. MF tak aktuálně disponuje kompletními cenovými informace od více než 90 procent trhu za období od 15. února do 20. března 2022. Provozovatelé čerpacích stanic, kteří dosud údaje nezaslali, budou znovu individuálně vyzváni ke splnění této povinnosti.

"Kontrolou cenové politiky čerpacích stanic se ukázalo, že situace nemá jednoznačného viníka. Marže pumpařů byly ve sledovaném období velmi rozkolísané, někde vyšší, jinde i záporné. Dosavadní analýza zatím ale neprokázala plošně nepřiměřené marže, prodejní ceny zcela ustřelené od velkoobchodních cen na burze, ani podezření na kartelovou dohodu na úkor motoristů. U vývoje cen pohonných hmot jsme viděli paniku na burzách, která se promítla na totemy čerpacích stanic a rozšířila se mezi spotřebitele, kteří se začali masivně předzásobovat," řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

V takové situaci podle něj ničemu nepomohou "laciná a instantní populistická opatření typu snižování daní nebo stanovování cenových stropů. V Maďarsku vidíme, jak cenovou regulaci záhy doprovází další restrikce a policejní dozor na pumpách," dodal ministr.

Povinnost denně hlásit průměrné prodejní ceny zadalo čerpacím stanicím ministerstvo financí minulý týden. Zjišťování výše marží čerpacích stanic je jedním z nástrojů vlády kvůli rekordním cenám pohonných hmot. Vláda v reakci na růst cen před týdnem rozhodla také o zrušení povinného přimíchávání biosložky do pohonných hmot a o zrušení silniční daně pro osobní automobily, dodávky a nákladní auta do 12 tun.

Provedená analýza podle MF prokázala dílčí cenové odchylky oběma směry, kdy v jednotlivých případech byly vidět i prodeje se zápornou marží. Vyšší kolísání prodejních cen lze s ohledem na mechanismus cenotvorby podle ministerstva proto považovat do jisté míry za pochopitelnou, protože většina čerpacích stanic po obdržení dodávky pohonných hmot zná cenu někdy až za 30 dnů a musí v současném nestabilním prostředí na cenové výkyvy operativně denně reagovat.

MF aktuálně nepředpokládá, že by se průměrné marže v měsíci březnu nakonec výrazněji odchýlily od února, nicméně v monitoringu cen bude nadále pokračovat a vyhodnotí data za celý březen. Prozatím podobně jako většina zemí EU nepřistoupí ministerstvo k cenové regulaci formou zafixování maximální výše marží.

"Ministerstvo financí při kontrole prodejních cen pohonných hmot neodhalilo plošně nepřiměřené marže čerpacích stanic. Nemá ani podezření na kartelovou dohodu. Prodejní ceny pumpařů také podle ministerstva nebyly „zcela ustřelené od velkoobchodních cen na burze“. To vše může být pravda, a přitom to nevylučuje možnost, že motoristé platili za pohonné hmoty nadstandardní marže poměrně plošně. Ministerstvo totiž nezkoumalo marže rafinérií. Na ně se čerpací stanice často odvolávaly při vysvětlování své cenotvorby," uvedl v komentáři, který má server EuroZprávy.cz k dispozici, ekonom Lukáš Kovanda.

"Také hodnocení ministerstva, že ceny nebyly „zcela ustřelené“, otevírá prostor interpretaci, že ustřelené, alespoň přechodně, přece jenom byly. A tím přesně argumentovali krtici vysokých cen pohonných hmot. Ti uváděli, že za vysoké ceny pohonných hmot mohou nejen čerpací stanice, ale také navýšené marže rafinérií či distributorů pohonných hmot. Takže tuto obavu analýza ministerstva financí zcela nerozptyluje. Ministerstvo zřejmě jedná i politicky. Kdyby připustilo závažnější pochybení, muselo by přistoupit k razantnějším nápravným opatřením, do nichž se mu zatím nechce. Již déle totiž argumentuje, že celá situace je zejména výsledkem přechodné paniky – a že se tedy „vyřeší sama“. Pokud by nešlo jen o paniku, ale o trvalejší trend vyšších cen pohonných hmot, ministerstvo by obtížněji odráželo volání – třeba dopravců –, aby už nyní provádělo opatření typu zrušení spotřební daně z pohonných hmot," dodal.

Související

Petr Pavel přivítal na Pražském hradě nejvyšší ústavní činitele. (12.12.2024)

Pavel zavrhl veto. Vládou navržený rozpočet nakonec podepíše

Prezident Petr Pavel oznámil, že podepíše státní rozpočet na příští rok, jak ho sestavila vláda Petra Fialy (ODS). Podle Pavla bylo důležité upozornit na jeho nedostatky. Prezident si však uvědomuje, že případné veto by poslanci jednoduše přehlasovali. 
Petr Fiala

Schválený rozpočet jako nástroj destrukce. Babiš kritizoval, Fiala ostře reagoval

Sněmovnou schválený rozpočet pro příští rok, během kterého může dojít na střídání stráží ve Strakově akademii, se stal ve středu předmětem výměny názorů mezi premiérem Petrem Fialou  (ODS) a jeho předchůdcem Andrejem Babišem (ANO). Osud zákona přitom ještě není zpečetěn. Prezident Petr Pavel naznačil, že k návrhu rozpočtu má své poznámky. 

Více souvisejících

Ministerstvo financí pohonné hmoty

Aktuálně se děje

před 20 minutami

před 1 hodinou

Válka v Izraeli

Příměří v Gaze se vzdaluje. Izraelci to nemyslí vážně, tvrdí Palestinci

Americký prezident Donald Trump sice na začátku července vítězoslavně oznámil uzavření příměří v Pásmu Gazy, ale slova už nedoprovázejí činy. Jednání mezi Izraelem a hnutím Hamás o klidu zbraní a propuštění rukojmích jsou na hraně kolapsu, informovala BBC s odkazem na palestinský zdroj obeznámený s aktuální situací. 

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Tři dohody místo dvou stovek. Trump slíbil lidem nesplnitelné

Ačkoli americký prezident Donald Trump v dubnu oznámil ambiciózní plán uzavřít obchodní dohody se 200 zeměmi světa, dosavadní bilance jeho iniciativy zůstává skromná. Bílý dům zatím informoval pouze o třech dohodách – s Čínou, Velkou Británií a Vietnamem. Zbývající státy byly varovány, že pokud se ke spolupráci nepřipojí, budou čelit zvýšeným clům. Trump celý krok prezentoval jako „den osvobození“ a „začátek zlaté éry Ameriky“.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Žena v armádě, ilustrační fotografie.

Ženy do armády, zavelelo Dánsko. Brannou povinnost určuje losování

Podle nových pravidel schválených dánským parlamentem se ženy zapojí do losovacího systému spolu s osmnáctiletými muži a mohou tak být povolány k povinné vojenské službě. Ta bude trvat jedenáct měsíců. Do této chvíle se do výcviku mohly ženy přihlásit pouze jako dobrovolnice. 

před 4 hodinami

Elon Musk a Donald Trump

Elon Musk uspěl, kde mohl. V americké politice ale nejspíš narazí, naznačuje Ringlerová

Elon Musk zvažuje vznik nové politické strany, tzv. America Party, která by podle něj cíleně zasáhla do několika klíčových volebních obvodů a mohla ovlivňovat rozhodování v Kongresu. Podle expertky Zuzany Ringlerové z brněnské Masarykovy univerzity je ale pro nový subjekt ve většinovém systému USA extrémně obtížné uspět. Přesto by Musk mohl narušit rovnováhu mezi republikány a demokraty.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

včera

Král Charles III. (Karel III.)

Karel III. je neoblomný. V plánech panovníka figuruje i princ Harry

Vztahy mezi britskou královskou rodinou a princem Harrym, který ji před lety opustil, jsou velmi komplikované. Veřejnost proto nemůže tušit ani to, zda se s mladším synem panovníka počítá na budoucím pohřbu krále Karla III. Novináře se ale ponořili do plánů smutečního obřadu a zjistili pravdu. 

včera

Houby, ilustrační fotografie.

Růstu hub přeje počasí. Odborníci radí, kam na ně vyrazit

Počasí v Česku se v posledních dnech umoudřilo. Po tropické epizodě přišlo ochlazení, vyskytly se i srážky, dokonce místy vydatné. Panují tak dobré podmínky pro růst hub. Potvrzují to informace od Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

včera

včera

Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie

Na Ukrajině zuří brutální boje po celé frontě. Obrana zatím drží, vlny útočníků jsou ale nekonečné

Zatímco ukrajinská města čelí zesilujícím vzdušným útokům, situace na frontě zůstává kritická. Ruské síly se pokoušejí vyčerpat ukrajinskou obranu koordinovanými operacemi podél více než tisíc kilometrů dlouhé linie bojů. Ruské zdroje deklarují, že cílem těchto postupů je vytvoření nárazníkové zóny podél hranic a obklíčení ukrajinských jednotek v okolí strategického města Pokrovsk, o které se svádějí urputné boje již několik měsíců.

včera

Vít Rakušan na setkání s příznivci v Brandýse nad Labem (20.1.2025)

Německo svolalo evropské politiky na summit o migraci

Alexander Dobrindt, německý ministr vnitra, který ze strany bavorských konzervativců prosazuje tvrdý přístup k migraci, pozval své kolegy z Česka, Polska, Francie, Rakouska a Dánska na summit, který se uskuteční 18. července na nejvyšší hoře Německa.

včera

včera

Vladimir Putin a Donald Trump

Trump zřejmě pochopil, co je Putin zač. Transakční diplomacie s ideologem nebude fungovat

Prezident Donald Trump prožil zásadní obrat ve svém vnímání Vladimira Putina – přestal věřit, že lze zopakovat iluzorní „reset“ vztahů, které prosazoval jak on sám, tak jeho mnozí předchůdci od dob studené války. Pokud Trump skutečně pochopil, že s Kremlem nelze jednat jako s rovnocenným obchodním partnerem, ale pouze jako se strategickým protivníkem, může to představovat jeden z nejzásadnějších posunů v jeho dosavadní zahraniční politice.

včera

včera

Íránské jaderné zařízení Fordo

Izraelci přiznali, že íránské zásoby obohaceného uranu nejsou zcela zničené

Izrael potvrdil, že část íránských zásob obohaceného uranu přečkala červnové americko-izraelské útoky na jaderná zařízení. Podle izraelského úředníka může být přeživší materiál stále dostupný. Útoky byly údajně připravovány od loňska v reakci na podezření z vývoje jaderné zbraně. USA tvrdí, že operace zbrzdila Teherán o roky, Írán však inspektory do zasažených zařízení již nepustí.

včera

V Rusku pohřbili odvolaného ministra Starovojta. Putin na obřad nepřišel

V Moskvě ve čtvrtek proběhl pohřeb exministra Romana Starovojta, který údajně spáchal sebevraždu krátce poté, co jej prezident Vladimir Putin odvolal z funkce. Šéf Kremlu na smutečním obřadu chyběl a neposlal ani věnec. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy