Zavedení devizových intervencí doporučovala sekce měnová a statistiky v podkladech pro jednání bankovní rady České národní banky již na počátku srpna 2013 i na konci září 2013. Rada nakonec rozhodla o zahájení intervencí na jednání 7. listopadu 2013. Rozhodl přitom hlas tehdejšího viceguvernéra Mojmíra Hampla, který byl v předchozích dvou hlasováních proti.
Rada ČNB hlasovala o zahájení intervencí na srpnovém, zářijovém a listopadovém jednání, vyplývá z dnes zveřejněných protokolů ČNB.
Centrální banka kvůli obavám z deflace, která by mohla zpomalit ekonomiku, držela kurz koruny od listopadu 2013 nad hranicí 27 korun za euro. Intervence ukončila 6. dubna 2017. Pro zahájení intervencí v listopadu 2013 hlasoval guvernér ČNB Miroslav Singer, viceguvernéři Hampl a Vladimír Tomšík a člen bankovní rady Lubomír Lízal. Proti hlasovali členové bankovní rady Kamil Janáček, Pavel Řežábek a Eva Zamrazilová.
"Bankovní rada v posledním roce jednoznačně komunikovala připravenost začít používat měnový kurz v případě potřeby dalšího uvolnění měnových podmínek. Opakované odkládání takového rozhodnutí v situaci, kdy je jeho potřeba očividná, by dle mínění SMS (pozn. sekce měnové a statistiky) poškodilo kredibilitu ČNB," píše se v podkladech pro jednání rady v listopadu 2013.
Deflace, kvůli které ČNB devizové intervence v listopadu 2013 spustila, při současné znalosti vývoje ekonomiky podle některých analytiků nehrozila v takovém rozsahu, kterého se centrální banka obávala. ČNB viděla hlavní přínos devizových intervencí v udržení a tvorbě nových pracovních míst a zabránění ztrátám u hrubého domácího produktu, které by byly v případě deflace větší. Krok ČNB kritizovala řada ekonomů, podnikatelů, prezident Miloš Zeman i jeho předchůdce Václav Klaus.
"S odstupem doby se nyní po šesti letech ale ukazuje, že provedené opatření přece jen přineslo očekávaný výsledek. Česká ekonomika oživila, byla odvrácena hrozba deflace, inflace se naopak posunula k hornímu povolenému pásmu inflačního rozmezí a významně se zlepšil trh práce, kdy nezaměstnanost v ČR je na nejnižší úrovni ze všech evropských států," uvedl analytik Purple Trading Jaroslav Tupý. K diskusi podle něj zůstává načasování intervencí, které podle něj mělo nastat minimálně o půl roku dříve.
Naopak podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera by se ze zpětného pohledu ekonomika bez zavedení intervencí obešla. "Obrat ve vývoji zahraniční poptávky byl natolik výrazný, že by se česká ekonomika z recese vymanila i bez kurzového zásahu ČNB, ačkoli by ji to trvalo možná trochu dále a růst HDP by byl zpočátku slabší," uvedl. Zároveň měl být podle Seidlera kurzový závazek ukončen podstatně dříve.
Podle současného člena bankovní rady Tomáše Holuba, který byl v době spuštění intervencí v ČNB ředitelem sekce měnové a statistiky, dostupné vědecké studie potvrzují, že kurzový závazek podpořil oživení ekonomiky zhruba v rozsahu, jaký centrální banka očekávala. V blogu, který dnes ČNB zveřejnila, nicméně i Holub připustil, že ve zpětném pohledu měly být intervenci zavedeny dříve, možná až o půl roku.
Kvůli udržování české měny nad hranicí 27 korun za euro vydala ČNB během intervencí za nákup eur 2,012 bilionu korun. ČNB se po centrálních bankách Izraele a Švýcarska stala třetí centrální bankou, která použila kurz jako nástroj své měnové politiky.
Před zahájením intervencí se koruna obchodovala zhruba za 25,80 Kč/EUR. Po ukončení intervencí v dubnu 2017 začala česká měna znovu posilovat. Během loňského roku se obchodovala mezi 25,50 a 26 korunami za euro. Letos v polovině ledna zpevnila na úroveň několik haléřů nad 25 Kč/EUR, a byla tak nejsilnější od ukončení intervencí.
ČNB zveřejňuje protokoly z jednání s odstupem šesti let. Hlasování v rámci nastavení úrokových sazeb, tedy standardní měnové politiky, zveřejňuje ČNB průběžně jako součást záznamu z jednání. V případě intervencí šlo ovšem o zvláštní nástroj měnové politiky, u kterého ČNB informace o hlasování průběžně nezveřejňovala.
4. července 2025 16:19
Rozsáhlý blackout zasáhl český průmysl. Problémy hlásily automobilky i operátoři
Související

Česko nakupuje nejvíce zlata na světě. Hodnota zlata v majetku ČNB je proto rekordní

Bankovní rada ČNB snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu
ČNB , Mojmír Hampl , Ekonomika , CZK
Aktuálně se děje
včera

Umělá inteligence sítě X chválila Hitlera. Musk přiznal problémy
včera

Slovinsko balancuje na ostří nože: Premiér Golob návrhem referenda o členství v NATO vyrazil dech
včera

Poprask v Nizozemsku: Každý jeden občan má v krvi chemikálie
včera

Tchaj-wan usiluje o omezení hospodářských vazeb na Čínu, úplné přerušení je však nereálné. Případná válka způsobí globální problémy s mikročipy
včera

Dalo se nedávným protestům v Los Angeles předejít? Podle expertů stačilo dodržet tři postupy
včera

Starmer a Macron vyzvali k tvrdším sankcím na Rusko, Rubio jednal s Lavrovem
včera

Nečekaný propad ANO. Babiš je v novém průzkumu pod 30 procenty
včera

Napětí na hranici Německa a Polska. Volný pohyb je minulostí, přinejmenším dočasně
včera

Politický darebák a lichvář. Trump z mezinárodního obchodu odstraňuje respekt, obětí budou i jeho voliči
včera

Důchody v roce 2026. Ministerstvo zveřejnilo první odhady růstu penzí
včera

Trump zahájil obchodní válku s Brazílií. Nejspíš hraje o osud Bolsonara
včera

Ministerstvo vnitra odhalilo útok hackerů. Citlivá data údajně neunikla
včera

Trump splnil slib poté, co ho rozzuřil Putin. Na Ukrajinu opět proudí americké dodávky
včera

Rusové se pokoušeli o další sabotáže v Česku. BIS je zastavila
včera

Rubio míří na klíčové jednání s Lavrovem. Trump stupňuje tlak na Putina i spojence v Asii
včera

Zdražování nafty má pokračovat. Ve světě panují obavy z jejího nedostatku
včera

Budoucnost ekonomických vztahů Moskvy se Západem. Ekonom si jeden scénář neumí představit
včera

Izrael oznámil pozemní operaci v Libanonu. Křehké příměří se rozpadá, hrozí další konflikt
včera

Exprezidenta Juna znovu zatkli. Jihokorejci se obávají, že by ničil důkazy
včera
Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu
Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.
Zdroj: Jakub Jurek