Nejhorší výsledek v historii ČR: Ekonomika se propadla o 10,9 procenta

Výsledky ovlivnila pandemie koronaviru a s ní spojená restriktivní opatření. První odhady z konce července přitom hovořily o meziročním poklesu 10,7 procenta a mezikvartálním 8,4 procenta, o měsíc později úřad odhad zhoršil na pokles o 11 procent, respektive o 8,7 procenta.

"Nadále platí, že pokles české ekonomiky byl v druhém čtvrtletí historicky nejhlubší. Dna ekonomika dosáhla v dubnu, poté však již docházelo k jejímu oživení s tím, jak se postupně rozvolňovala restriktivní vládní opatření. Zpět na nohy se hospodářství stavělo v uplynulých měsících rychleji, než se původně čekalo. Nad očekávání dobře se vedlo především průmyslu," uvedl ekonom Komerční banky Martin Gürtler.

Nejistá situace vedla k poklesu spotřebních výdajů na obyvatele, mezičtvrtletně o 4,4 procenta a meziročně o šest procent. Úhrn peněžních a nepeněžních příjmů domácností na obyvatele i díky podpůrným programům zaměstnanosti vzrostl ve 2. čtvrtletí proti předchozímu kvartálu o 0,3 procenta, stejně tak meziročně. "Výsledkem výrazného poklesu výdajů domácností a mírného růstu příjmů proti předchozímu čtvrtletí byla historicky nejvyšší míra úspor, a to 18,5 procenta," uvedl ČSÚ. Míra investic v sektoru domácností se proti předchozímu čtvrtletí snížila o 0,1 procentního bodu a dosáhla 9,2 procenta.

„Celkové reálné příjmy obyvatelstva vzrostly oproti předchozímu čtvrtletí o 0,3 %. Nejistá situace nicméně vedla k poklesu spotřebních výdajů na obyvatele o 4,4 %. Výsledkem tak byla nejvyšší míra úspor v historii měření,“ říká Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.

— ČSÚ (@statistickyurad) October 2, 2020

Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání dosáhl ve 2. čtvrtletí 34.142 Kč, oproti předchozímu čtvrtletí se reálně snížil o 7,1 procenta a meziročně o 7,4 procenta. Do výrazného poklesu příjmů ze zaměstnání se podle statistiků promítlo zastavení výroby a uzavření některých provozoven v důsledku pandemie koronaviru.

U nefinančních podniků byla míra zisku ve 2. čtvrtletí 42,9 procenta, což je o 1,1 procentního bodu méně než v předchozím čtvrtletí a o jeden procentní bod méně než před rokem. Celkové mzdové náklady nefinančních podniků poklesly meziročně o 4,9 procenta. "Větší pokles hrubé přidané hodnoty (HPH) než investic, vedl k tomu, že míra investic proti předchozímu čtvrtletí vzrostla o 2,3 procentního bodu a dosáhla 29,2 procenta," uvedli statistici. Meziročně stoupla míra investic o 1,4 procentního bodu.

Ve třetím čtvrtletí lze čekat podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče mezičtvrtletní růst HDP s tím, jak se po odstranění většiny uzavírek spojených s první vlnou pandemie rozjela aktivita v ekonomice. "Meziroční propad HDP se ve třetím čtvrtletí zmírní, k meziročnímu růstu se ale HDP vrátí nejdříve na počátku roku 2021," odhadl.