Prognóza Evropské komise: Ekonomika ČR se letos propadne o 7,8 procenta

České hospodářství čeká letos kvůli omezením spojeným s šířením koronaviru propad o 7,8 procenta, což je výrazně více, než se původně předpokládalo. Evropská komise v dnešním makroekonomickém odhadu zhoršila letošní vyhlídky české ekonomiky o 1,6 procentního bodu proti květnové prognóze.

Příští rok by se sice hrubý domácí produkt Česka měl zvýšit o 4,5 procenta, i to je však o půl bodu méně než při jarním odhadu, uvedla komise.

Na pokles českého hospodářství orientovaného na vývoz bude mít podle komise zásadní vliv útlum průmyslové výroby a také nižší poptávka v dalších evropských zemích. Zvláště významný dopad bude mít stagnace automobilového průmyslu, předpovídá Evropská komise.

"Zhoršení vychází z aktualizace dat české ekonomiky, u nichž zatím nic nenasvědčuje rychlému zotavení," komentoval výhled analytik společnosti Natland Petr Bartoň. Růst v příštím roce o 4,5 procenta by podle něj nahradil zhruba jen polovinu letošních ztrát. Tři týdny stará předpověď Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), že česká ekonomika bude pátou nejzasaženější v rozvinutém světě, je tak stále realističtější. Je to logické, model OECD pracuje významně se sektorovými daty, a proto "český problém" rychle zaznamenal, podotkl Bartoň.

Nejvýraznější propad české ekonomiky předpokládá komise pro právě skončené druhé čtvrtletí, v němž by kvůli téměř dvouměsíčním omezením provozu zásadních hospodářských odvětví měl HDP klesnout o téměř 11 procent. Od třetího kvartálu by se hospodářství mělo začít pomalu zotavovat, v některých odvětvích jako je doprava či cestovní ruch však může mít pokles dlouhodobější dopady.

Pozvolný růst ekonomiky bude pohánět zejména spotřeba domácností, která bude ovlivněna zpomalením růstu mezd a důchodů. V příštím roce by také opět měl začít růst objem investic, který by rovněž měl přispět k ekonomickému oživení. Unijní exekutiva rovněž odhaduje, že zejména vlivem rostoucích cen potravin dosáhne letos inflace v Česku 2,8 procenta, což je vysoko nad průměrem EU.

Ekonomiku EU těžce zasaženou koronavirovými omezeními čeká letos propad o rekordních 8,3 procenta, což výrazně překonává dřívější negativní očekávání, ukazuje prognóza Evropské komise. Pro země používající euro předpovídá unijní exekutiva pokles o 8,7 procenta. Příští rok naproti tomu čeká hospodářství EU růst o 5,8 procenta, v případě eurozóny pak 6,1 procenta, předpokládá komise.

The EU economy will experience a deep recession this year due to the #coronavirus.This is despite the comprehensive policy response at both EU and national levels.We need a swift agreement on #NextGenerationEU recovery plan and #EUbudget to help the economy. #ECForecast

— European Commission ?? (@EU_Commission) July 7, 2020

"Ekonomický dopad omezení volného pohybu osob je závažnější, než jsme původně očekávali. Stále zdoláváme bouřlivou ekonomickou situaci a čelíme řadě rizik včetně rizika další velké vlny infekce," prohlásil dnes místopředseda EK Valdis Dombrovskis.

Kromě celkových čísel vzroste i rozdíl mezi jednotlivými členskými státy. Nejtěžší dopad bude mít podle komise covidová krize na jihoevropské země, v nichž se nákaza šířila nejvíce, a u nichž bude pokles výrazně větší, než při jarních odhadech. Italská ekonomika se propadne o 11,2 procenta, španělská o 10,9 procenta. Mezi další výrazně zasažené země bude patřit Francie (minus 10,6 procenta) či Slovensko (minus devět procent).

Německo jako nejsilnější unijní ekonomika se s odhadovaným poklesem o 6,3 procenta řadí k méně zasaženým zemím. S vůbec nejmenším poklesem o 4,6 procenta se pak bude muset vyrovnávat polská ekonomika.

Komise v květnovém odhadu vycházela z prvních údajů o dopadech opatření zaváděných od března. Ekonomové však tehdy netušili, jak dlouho budou unijní země omezení uplatňovat, a neznali ani výši některých společných stimulů, na nichž se v průběhu jara shodly členské státy.

"Politická reakce v celé Evropě pomohla ztlumit negativní dopady epidemie na život občanů. Současný stav však stále vypovídá o rostoucích rozdílech, nerovnosti a nejistotě. Proto je tak důležité dosáhnout rychlé dohody o plánu oživení navrženém komisí," podotkl dnes komisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni s odkazem na balík grantů a úvěrů v celkovém objemu 750 miliard eur (přes 20 bilionů Kč). O návrhu komise budou příští pátek jednat lídři unijních zemí, kteří mají zatím na parametry fondu a způsob rozdělování peněz různé názory.

Na rozdíl od HDP se proti jarní prognóze téměř nezměnil odhad vývoje inflace. Ceny ropy či potravin sice vzrostly více, než analytici čekali, podle EK však jejich dopad vyváží snižování daně z přidané hodnoty a další opatření přijatá některými členskými zeměmi. Růst cen v sedmadvacítce unijních zemí by měl podle dnešní prognózy letos stejně jako podle jarního odhadu činit 0,6 procenta, v eurozóně pak 0,3 procenta. Příští rok by se měla inflace zvednout na 1,3 procenta v EU a na 1,1 procenta v 19 zemích používajících společnou měnu.

Související

Ilustrační fotografie.

Ceny nemovitostí v příštím roce? Analytici i indexy se na vývoji shodují

House price index, tedy ukazatel, který ceny domů měří změnou cen rezidenčního bydlení jako procentuální změnu od určitého konkrétního počátečního data, se v České republice pohyboval ve druhém čtvrtletí roku 2022 na hodnotě 218,60 bodu, což bylo více než v prvním čtvrtletí roku, kdy index ukázal hodnotu 210,6 bodu. A podle modelů by se měl tento index cen nemovitostí v ČR pohybovat v příštím roce na hodnotě kolem 138 bodů a v následujícím roce kolem 137 bodů. Co to znamená, je jasné. S největší pravděpodobností může na českém realitním trhu konečně splasknout „bublina“, která na jedné straně dovoluje inkasovat často pro koupěchtivé zájemce o domy či byty nedostupný luxus a na druhé nečekaně vysoké příjmy, ale fakticky šlo dosud spíše o pokřivené fungování realitního trhu pro retailové spotřebitele.

Více souvisejících

Ekonomika Česká republika evropská komise EU eurozóna Valdis Dombrovskis

Aktuálně se děje

před 16 minutami

Aktualizováno před 22 minutami

před 58 minutami

Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Zelenskyj chce, aby se Musk na Ukrajině podíval na škody způsobené Ruskem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes pozval amerického podnikatele a nového majitele Twitteru Elona Muska na Ukrajinu, aby viděl škody způsobené ruskými invazními vojsky, informuje americký list The New York Times (NYT). Podle Zelenského by návštěva Ukrajiny Muskovi mohla pomoci porozumět situaci na místě, když se k ní vyjadřuje. Ukrajinský prezident také uvedl, že si nemyslí, že se ruský prezident Vladimir Putin chystá použít jaderné zbraně.

Aktualizováno před 1 hodinou

Islámský stát (ISIS), ilustrační fotografie

Mimořádná zpráva Vůdce Islámského státu (IS) abú Hasan Hášimí Kurajší byl zabit

Vůdce teroristické organizace Islámský stát (IS) abú Hasan Hášimí Kurajší byl zabit. Oznámil to mluvčí islamistů v audionahrávce na telegramu. Kurajší, který stál v čele skupiny teprve od března, podle něj zahynul "v boji proti nepřátelům". Jeho nástupcem se stal abú Husajn Husajní Kurajší, citovala mluvčího agentura Reuters. Podle USA stojí za jeho smrtí povstalecká Svobodná syrská armáda (FSA), která působí v Sýrii.

před 1 hodinou

Cyril Ramaphosa

Prezident JAR Ramaphosa je podezřelý z porušení ústavy

Skupina tří expertů, kterou jmenoval parlament, dnes vyzvala k prošetření, zda jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa neporušil přísahu a ústavu země. Podezření ohledně nekalého chování Ramaphosy zesílila poté, co vyšlo najevo, že na svém statku měl několik milionů dolarů v hotovosti, napsala agentura AFP. Samotný prezident odmítá, že by porušil ústavu. Parlament by mohl hlavu státu odvolat, což je ale málo pravděpodobné.

před 1 hodinou

Rusko, ilustrační fotografie.

Překvapivý průzkum. Více Rusů je pro vyjednávání než pro válčení

Pro vyjednávání s Ukrajinou je 55 procent Rusů, pro pokračování války jen 25 procent, napsal dnes zpravodajský server Meduza o výsledcích neveřejného průzkumu veřejného mínění, provedeného za zakázku Kremlu. Současně portál připustil, že Kreml, který není ochoten k ústupkům a nehodlá se vzdát zabraného území Ukrajiny, se sotva bude ohlížet na názor účastníků průzkumu. Větší vliv spíše bude mít další průběh války.

před 1 hodinou

Cristiano Ronaldo

Rozhodl se už Cristiano Ronaldo? Jeho kroky mají po šampionátu zamířit do Saúdské Arábie

Před mistrovstvím světa v Kataru bylo jasné, že hvězdný portugalský reprezentant Cristiano Ronaldo bude v dějišti tohoto sportovního svátku řešit i svou budoucnost poté, co skončil v Manchesteru United. Nyní se začínají v médiích objevovat spekulace, že by měl už mít jasno v tom, kam ho jeho kroky zavedou. Mluví se totiž o exkluzivní smlouvě se saúdskoarabským klubem an-Nasr, díky které by mohlo přistát Ronaldovi na účet za každou sezónu 200 milionů eur (v přepočtu 4,9 miliardy korun). Podle zákulisních informací už se pouze dolaďují detaily a mělo by být vše jen krok od podpisu.

Aktualizováno před 2 hodinami

Policie zasahuje na ambasádě Ukrajiny v Madridu

Na ambasádě Ukrajiny v Madridu vybuchla obálka s bombou

Na ukrajinskou ambasádu v Madridu dorazila obálka s bombou, která dnes krátce po poledni lehce zranila jednoho zaměstnance. Kyjev v reakci na incident oznámil, že posiluje bezpečnost všech svých velvyslanectví. Madridský soud Audiencia Nacional, který se zbývá závažnými trestnými činy, uvedl, že výbuch na velvyslanectví bude předběžně vyšetřovat jako terorismus, uvedla agentura AFP.

před 2 hodinami

Ilustrační fotografie.

EU varovala Muska před možným zákazem pro Twitter, informuje deník

Evropský komisař pro vnitřní trh Thierry Breton při videohovoru s miliardářem Elonem Muskem varoval, že EU zakáže twitter, pokud nebude dodržovat přísná pravidla o moderování obsahu. Uvedl to list Financial Times s odvoláním na zdroje obeznámené s rozhovorem. V EU se tak podle agentur zřejmě schyluje k regulační bitvě o budoucnost této sociální sítě.

před 3 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

V Rusku údajně soud poprvé vyhověl žalobě mobilizovaného občana

Ruský soud poprvé vyhověl žalobě mobilizovaného občana a uznal jeho povolání do armády za nezákonné, oznámil dnes právník a ochránce lidských práv Pavel Čikov, od něhož tuto zprávu převzala média, včetně ruské redakce BBC. Průlomový verdikt vynesl soud v Gatčině, asi 50 kilometrů od Petrohradu na severozápadě Ruska.

Aktualizováno před 3 hodinami

Hasiči zasahovali u požáru roubeného domu v Novém Boru. (30.11.2022)

Tragédie při zásahu u požáru domu v Novém Boru. Zemřel dobrovolný hasič

Při likvidaci požáru roubeného domu v Novém Boru na Českolipsku zemřel dnes ráno 39letý dobrovolný hasič. Zřítil se na něj strop, svým zraněním přes veškerou snahu zdravotníků podlehl, řekla ČTK krajská policejní mluvčí Ivana Baláková. Požár domu v části Arnultovice sice hasiči uhasili, zásah ale neskončil a možná potrvá celou noc. Policie pohřešuje 73letého spolumajitele, který v domě bydlel. Není vyloučeno, že byl v době požáru doma a zemřel.

Aktualizováno před 3 hodinami

Olaf Scholz

NATO by mělo chránit podmořskou infrastrukturu, chtějí to Německo a Norsko

Německo a Norsko chtějí, aby v rámci Severoatlantické aliance vzniklo koordinační centrum, které bude monitorovat a chránit podmořskou infrastrukturu, jako jsou plynovody a telekomunikační kabely. Na tiskové konferenci v Berlíně to dnes po společném jednání řekli německý kancléř Olaf Scholz a norský premiér Jonas Gahr Störe. 

před 3 hodinami

Olaf Scholz

Západ se nezalekne jaderných hrozeb, vzkázal Scholz Rusku

Západní země se nezaleknou ruských jaderných výhrůžek. Dnes to na Berlínské bezpečnostní konferenci prohlásil německý kancléř Olaf Scholz, který označil Severoatlantickou alianci za garanta bezpečnosti. Dodal, že dokud budou jaderné arzenály států jako Rusko hrozbou, musí si NATO udržet potenciál vojenského odstrašení. Přispět k tomu podle kancléře hodlá i Německo.

Aktualizováno před 4 hodinami

Denisa Rohanová

Volby prezidenta 2023: Hrozí zrušení registrace Denisy Rohanové. Soud dostal 13 podnětů

Nejvyšší správní soud (NSS) obdržel v souvislosti s registračním procesem pro volbu prezidenta 13 podnětů. Na soud se obrátilo pět kandidátů, které ministerstvo vnitra do voleb nepustilo, jde o podnikatele Karla Diviše a Karla Janečka, dále o Romana Hladíka, Pavla Zítka a Libora Hrančíka. Dále soud obdržel návrh na zrušení registrace Denisy Rohanové. Podala jej skupina senátorů, kteří pro prezidentskou volbu podpořili Marka Hilšera. 

Aktualizováno před 4 hodinami

Jaderná elektrárna Dukovany

ČEZ obdržel tři nabídky na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech

Energetická společnost ČEZ obdržela tři nabídky na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech. Zájem mají podle očekávání francouzská společnost EDF, jihokorejská firma KHNP a severoamerický Westinghouse. ČEZ nyní nabídky zanalyzuje a bude o nich s uchazeči dál jednat. Finální nabídky by zájemci měli podat do konce září příštího roku. Dnes o tom informovala společnost ČEZ, která má tendr na starosti. Konkrétní podmínky nabídek firma neuvedla. Nový blok by měl být dokončen do roku 2036.

Aktualizováno před 4 hodinami

Ukrajinská armáda

Ukrajinské ozbrojené síly odrazily za uplynulý den útoky ruské invazní armády u šesti obcí

Ukrajinské ozbrojené síly odrazily za uplynulý den útoky ruské invazní armády u šesti obcí na východě země, informuje ve své pravidelné ranní svodce o vývoji bojů ukrajinský generální štáb. Moskva hlásí dobytí osady poblíž Bachmutu. V Chersonu při dnešním ruském ostřelování zahynula sedmdesátiletá žena, informoval dnes šéf chersonské oblasti Jaroslav Januševyč. 

Aktualizováno před 5 hodinami

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.

Poslanci schválili státní rozpočet na rok 2023

Sněmovna dnes hlasy poslanců vládní koalice schválila státní rozpočet na příští rok. Jeho schodek má klesnout na 295 miliard korun proti letošnímu schválenému schodku 375 miliard korun. Poslanci při hlasování o pozměňovacích návrzích schválili pouze koaliční návrhy na přesun peněz v celkovém objemu zhruba dvou miliard korun. 

před 5 hodinami

Aktualizováno před 5 hodinami

Sergej Šojgu (ruský ministr obrany)

Šojgu hovořil o rozvoji ruských jaderných sil, testování prý probíhá na Ukrajině

Ruská armáda testuje na Ukrajině nové způsoby využití raketových a dělostřeleckých vojsk, řekl dnes ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Rusko se kromě toho chystá zdokonalit infrastrukturu pro své jaderné síly, takzvaná raketová vojska strategického určení (RVSN), která chce vybavit novými raketovými komplexy, prohlásil na schůzi vedení ministerstva obrany Šojgu. Ministr ohlásil zvýšení obranných zakázek v příštím roce o 50 procent.

před 5 hodinami

ERÚ stanovil časová pásma s nejvyšší spotřebou elektřiny v Česku

Energetický regulační úřad (ERÚ) stanovil časová pásma s nejvyšší spotřebou elektřiny v Česku. Tři hodinové úseky jsou v rámci pracovních dnů, jeden pak v nepracovních dnech. Na dotaz ČTK to dnes řekl mluvčí ERÚ Michal Kebort. Stát v těchto časových pásmech musí podle nařízení EU zajistit alespoň pětiprocentní úspory ve spotřebě.

Zdroj: ČTK

Další zprávy