Kyjev odřízl Krym od peněz, ekonomové mají strach o Česko. Proč?

"Právě nám oznámili, že Ukrajina zablokovala celý systém krymského financování, všechny naše účty," řekl Těmirgalijev agentuře Interfax. Centrální orgány v Kyjevě zatím informaci nepotvrdily.

Výplata sociálních dávek ani fungování krymských správních orgánů podle Těmirgalijeva ohroženo není. "Operativně zřizujeme účty v ruských bankách, jsou to rublové účty. Lidé bez důchodů a výplat v žádném případě nezůstanou, situace je plně pod kontrolou," řekl.

Krymské proruské vedení spojuje s chystanou anexí poloostrova perspektivu blahobytu a masivních ruských dotací. Vyplývá to z rozhovoru, který dnes poskytl ruské agentuře RIA Novosti šéf krymského autonomního parlamentu Vladimir Konstantinov.

Dvoumilionový Krym má příští neděli hlasovat o tom, zda si ponechá dosavadní autonomní status v rámci Ukrajiny, nebo se jako nový subjekt federace připojí k Rusku. Přípravu na hlasování doprovází soustředěná proruská propaganda a tvrdá cenzura, referendum se uskuteční v podmínkách faktické okupace ruskými vojsky.

"Záruky finančních kompenzací jsme obdrželi z Ruska, sami jsme s tím ani nepočítali," řekl ruské agentuře Konstantinov, který minulý týden Moskvu navštívil. Hospodářská situace poloostrova se podle něj po anexi výrazně zlepší, protože sociální zabezpečení a fiskální pravidla budou podléhat ruským, nikoli ukrajinským zákonům.

Psali jsme: Putin čelí kritice: Co to Kreml dělá? Rusko si Krym odskáče  

Pokud obyvatelé Krymu připojení k Rusku schválí, administrativní začlenění do Ruské federace by podle Konstantinova mohlo být hotovo už koncem března. Bezprostředně poté se rozpočet Krymu zdvojnásobí a sociální výplaty potřebným se zvýší čtyřnásobně, slíbil šéf krymského parlamentu.

Máme omezené vnímání

Server Penize.cz se zeptal někola edborníků, zda a jak může krymská krize zasáhnout do světové, ale i české ekonomiky.

"Na Ukrajině už nejde jen o snahu jednoho národa mít vládu, jakou chce, ale o naprostou změnu evropského paradigmatu. Pokud Rusko mluví o svém právu chránit ruské menšiny kdekoliv na světě, neexistuje záruka, že Krym je posledním podobným krokem Moskvy. Ukazuje také, jak omezené vnímání máme – pro řadu lidí je Ukrajina pořád ještě daleko, co ale budou dělat, když se Rusko rozhodne bránit práva Rusů žijících v některé zemi, která je třeba členem Evropské unie?" řekl ekonom Tomáš Prouza, státní tajemník pro evropské záležitosti.

"Pro Česko to zatím neznamená nic zvlášť závažného, na to je eskalace napětí na Ukrajině příliš krátká. Pokud by ale napětí nepolevilo, případně by přerostlo v otevřený střet, dojde k podstatnějšímu ochromení ukrajinského zahraničního obchodu a to by se dotklo českých firem, které se tam angažují, a dále by rostla cena některých surovin, ropu a zemní plyn nevyjímaje. To by se zase odrazilo i v rozpočtech mnoha českých firem a domácností, které s Ukrajinou ani nic společného nemají, varuje ekonom a žurnalista Lukáš Kovanda.

Politolog Michael Romancov k situaci říká: "V obecné rovině pro nás znamená situace na Ukrajině zásadní zhoršení bezpečnostních vztahů v Evropě. To se nevyhnutelně odrazí i v oblasti hospodářské, jak krátkodobě – váznoucí dodávky, ztráta investic a tak dál, tak dlouhodobě – viz například členy vlády veřejně zpochybněná účast Ruské federace na rozšíření jaderné elektrárny Temelín. Platí, že důvěra je mazadlo sociálních (i ekonomických) vztahů, a to jak domácích, tak se zahraničím. V tomto ohledu se situace – ve vztahu k Rusku i Ukrajině – zásadně změnila. Podobně tomu bude i u ostatních států Evropské unie, takže ekonomická spolupráce s Ruskem začne být, když ne obchodníky, tak jistě politiky, vnímána jinak."