Ekonomika EU i eurozóny padá. Koronakrize je ale mírnější, než se odhadovalo

Hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny v prvním čtvrtletí klesl proti předchozím třem měsícům o 3,6 procenta, v celé Evropské unii se pak snížil o 3,2 procenta. V obou případech jde v souvislosti s koronavirovými omezeními o rekordní pokles od začátku měření v roce 1995. Ve své konečné zprávě to dnes uvedl evropský statistický úřad Eurostat.

Ekonomika zemí platících eurem i celého evropského bloku ale klesla mírněji, než Eurostat odhadoval v předchozí květnové zprávě, kdy počítal s propadem o 3,8 a o 3,3 procenta. Proti prvnímu rychlému odhadu z dubna je v případě EU rozdíl ještě výraznější - tehdy úřad očekával v sedmadvacítce pokles o 3,5 procenta.

Euro area #GDP -3.6% in Q1 2020, -3.1% compared with Q1 2019 https://t.co/vDVhNg4LLb pic.twitter.com/PUBmVBAd3j

— EU_Eurostat (@EU_Eurostat) June 9, 2020

Na hospodářském zpomalení se zásadně podepsal poslední měsíc kvartálu. Většina členských zemí totiž právě v březnu zásadně omezila pohyb obyvatel, aby zabránila šíření nemoci covid-19, kterou nový typ koronaviru způsobuje.

V posledním čtvrtletí loňského roku tempo růstu ekonomiky eurozóny zpomalilo proti předchozímu čtvrtletí na 0,1 procenta, ekonomika EU pak vykázala růst o 0,2 procenta. I to byl slabší vzestup než v předchozích třech měsících.

V meziročním srovnání ekonomika zemí se společnou měnou klesla v prvním čtvrtletí o 3,1 procenta, celá EU pak zaznamenala hospodářský pokles o 2,6 procenta, nejvíce od třetího čtvrtletí 2009.

Ve srovnání jednotlivých členských zemí dopadla nejhůře Francie, jejíž HDP klesl proti poslednímu loňskému čtvrtletí o 5,3 procenta. Druhá největší ekonomika EU si ale polepšila proti předchozímu květnovému odhadu Eurostatu, který očekával pokles o půl procentního bodu vyšší. Podobný propad jako Francie zaznamenaly také Itálie, Španělsko a Slovensko. Ekonomika posledně jmenované země klesla jen o desetinu procentního bodu méně než ekonomika francouzská.

O něco lépe na tom bylo české hospodářství, jehož výkon mezičtvrtletně klesl o 3,3 procenta, meziročně pak o dvě procenta. To je podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) největší pokles od začátku roku 2010.

Německu jako největší evropské ekonomice se podařilo udržet pokles nad celkovou úrovní EU - její HDP klesl o 2,2 procenta.

Čtyři země hlásí i přes dopady pandemie hospodářský růst. O desetinu procenta si proti minulému kvartálu polepšila ekonomika Švédska, které přistoupilo ke koronavirovým omezením jen volně. Ekonomika rostla i v Bulharsku, Rumunsku a výrazně nejvíce pak v Irsku, kde to bylo o 1,2 procenta.

Eurostat dnes také vyčíslil, že počet zaměstnaných v prvním čtvrtletí se v eurozóně snížil proti předchozím třem měsícům o 0,2 procenta, v celé EU pak o 0,1 procenta. Mezičtvrtletně zaměstnaných ubylo poprvé od roku 2013. Ve srovnání s prvním kvartálem loňského roku však bylo zaměstnaných lidí v eurozóně i v celé unii o 0,4 procenta více.

Související

Ilustrační foto

EU žaluje Francii za to, že lidem říká, jak recyklovat

Evropská komise podala žalobu na Francii kvůli jejímu přísnému systému označování odpadu. Podle Bruselu totiž povinné francouzské recyklační štítky porušují princip volného pohybu zboží v rámci jednotného evropského trhu.
Čína, ilustrační fotografie

Blíží se klíčový summit EU-Čína. Obě strany chtějí vytvořit tlak, nesmějí to ale přehnat

Čína tento týden hostí summit s lídry Evropské unie. Peking požaduje zrušení cel na elektromobily, Brusel ho však viní z podpory Ruska v jeho válce proti Ukrajině a agresivní hospodářské politiky. Obě strany vstupují do jednání s minimem důvěry, zato s maximem očekávání. Výsledek určí další směřování evropsko-čínských vztahů ve světě sílícího strategického soupeření. Obě strany se přitom nutně potřebují.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) eurozóna Ekonomika

Aktuálně se děje

před 10 minutami

Prezident Trump

Trumpa podruhé přijme britský panovník. V programu zůstává jeden otazník

V září naruší běžný chod britské společnosti velká událost. Na návštěvu přijede americký prezident Donald Trump, jeden z nejmocnějších mužů světa. Program šéfa Bílého domu se stále připravuje a on sám do harmonogramu svým způsobem zasahuje. Podle zjištění BBC si nepřeje, aby se speciálně kvůli němu scházeli britští zákonodárci. 

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Íránský režim zdrcený válkou míchá víru s nacionalismem. Jde o nebezpečnou hru, problémy ale nezakryje

Po dvanáctidenní válce s Izraelem a americkým zásahem čelí Írán těžkým následkům – zničené armádě, jadernému programu i ztrátám civilistů. Vedení režimu však v krizi sází na nacionalismus a šíitské rituály, aby obnovilo podporu obyvatel. Ve veřejném prostoru se objevují mytologické motivy a vlastenecké symboly. Nová rétorika íránského režimu ale zřejmě nestačí k překrytí hlubokých ekonomických a sociálních problémů.

před 3 hodinami

Marco Rubio na zápase UFC 316

Škrty v zahraniční pomoci nikoho nezabijí, tvrdí USA. Zemře 14 milionů lidí, spočítali vědci

Zpravodajové CNN navštívili východní Afghánistán a jejich reportáž z nemocnice v provincii Nangarhár vyvolává silné emoce. Mrazivou kulisou příběhu je pláč ženy, jejíž roční syn Muhammad Umar zemřel na následky podvýživy a meningitidy. Chlapec měl zdravotní problémy už od narození, ale podle lékařů jeho stav zhoršily drastické škrty v humanitární pomoci USA, které letos zasáhly i tento region.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Gaza

OSN: Pásmo Gazy je peklem na Zemi. Lékaři omdlévají, děti umírají hlady

Situace v Pásmu Gazy se dál dramaticky zhoršuje a OSN varuje, že podmínky v oblasti se proměnily v „peklo na Zemi“. Podle agentury OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) hlásí lékaři, humanitární pracovníci i novináři kolapsy z hladu a vyčerpání, přičemž někteří během služby přímo omdlévají. Od konce května přišlo podle odhadů UNRWA o život až 1 000 lidí ve snaze získat potravinovou pomoc.

před 5 hodinami

Breivik, Anders

14 let po útocích na ostrově Utøya je internet inkubátorem extremismu. Navzdory nespočtu varování

Před čtrnácti lety provedl Anders Breivik nejhorší útok v dějinách moderního Norska. Jeho radikalizace odhalila temnou stránku internetu – svět osamělých vlků, nenávisti a ideologické manipulace. Dnes, s rozmachem umělé inteligence a personalizovaného obsahu, se digitální prostředí stává ještě nebezpečnějším inkubátorem extremismu, kde se „noví Breivikové“ mohou zrodit rychleji a tišeji než kdy dřív.

před 5 hodinami

Izrael, ilustrační foto

Británii dochází trpělivost. Izraeli zaslala důrazné varování

Velká Británie varovala Izrael, že může čelit dalším sankcím, pokud se nezlepší humanitární situace v Gaze. Šéf britské diplomacie David Lammy v úterním rozhovoru pro Times Radio uvedl, že Londýn zvažuje další opatření, pokud nedojde ke zmírnění utrpení civilistů. Británie je jedním z 28 států, které podepsaly společné prohlášení ostře kritizující izraelskou politiku distribuce humanitární pomoci v Pásmu Gazy.

před 6 hodinami

Donald Trump

USA opouští UNESCO, oznámil Trump

Prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy opět opustí Organizaci OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Důvodem je podle Bílého domu „protikulturní směřování“, podpora palestinských a čínských zájmů a agendy, které jsou údajně v rozporu s americkými hodnotami.

před 7 hodinami

Ilustrační foto

EU žaluje Francii za to, že lidem říká, jak recyklovat

Evropská komise podala žalobu na Francii kvůli jejímu přísnému systému označování odpadu. Podle Bruselu totiž povinné francouzské recyklační štítky porušují princip volného pohybu zboží v rámci jednotného evropského trhu.

před 7 hodinami

Nemocnice Motol, ilustrační foto

V Motole je hospitalizován mexický student s potvrzenou nákazou meningokokem

Fakultní nemocnice v Motole hospitalizovala pacienta s potvrzenou nákazou meningokokem skupiny B. Podle hygieniků případ nepředstavuje ohrožení veřejného zdraví, provedli trasování a třem kontaktům nasadili preventivní léčbu. Na místě, kde infikovaný mexický student pobýval, zasahovali záchranáři a byl aktivován traumaplán. Pacient je v péči odborníků z Kliniky intenzivní medicíny 2. LF UK a FN Motol.

před 8 hodinami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Francii dochází trpělivost. Tlačí EU k tvrdšímu postupu vůči Trumpovi

Francouzská vláda vyzývá Evropskou komisi, aby v probíhajících obchodních jednáních s americkým prezidentem Donaldem Trumpem zaujala nekompromisnější postoj. S blížícím se termínem stanoveným Washingtonem na 1. srpna, do kdy má být dosaženo nové dohody o clech, vzkazuje Paříž do Bruselu: „přestaňte být vůči Trumpovi měkcí, je čas ukázat sílu.“

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Záchranná služba, ilustrační foto

Manévry záchranářů v Roztokách u Prahy: Kvůli meningitidě vyšetřili stovku lidí

Noční zásah složek integrovaného záchranného systému v Roztokách u Prahy vyvolalo podezření na meningokokovou infekci typu B u zahraničních studentů. Preventivně bylo vyšetřeno 97 osob, všem byla podána antibiotika. Nákaza se u nikoho nepotvrdila a nikdo nemusel být hospitalizován. Podle hygieniků šlo o opatření s cílem předejít možnému šíření nemoci, která může mít závažný průběh.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

včera

včera

Vladimir Putin

Putin stupňuje agresivní hybridní útoky proti Německu

Německo čelí rostoucí vlně hybridních útoků ze strany Ruska. Podle šéfky německé vojenské kontrarozvědky Martiny Rosenbergové se letos dramaticky zvýšil počet případů špionáže a sabotážních operací, za nimiž s vysokou pravděpodobností stojí Moskva.

včera

„Humanitární tábor je zcela nepřijatelný. Utrpení dosáhlo nového dna.“ Desítky zemí podepsaly prohlášení proti Izraeli

Více než dvacet zemí včetně Spojeného království dnes společně vystoupilo s výzvou k okamžitému ukončení války v Pásmu Gazy. Ve společném prohlášení, které zveřejnil britský Foreign Office, signatáři odsuzují izraelskou taktiku distribuce humanitární pomoci, označují ji za nebezpečnou a ponižující a důrazně požadují příměří.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy