EU se stále více odklání od uhlí. Studie institutu Ember zmiňuje i situaci v Česku

Obnovitelné zdroje energie tak letos poprvé překonaly fosilní paliva, když se na výrobě elektřiny v EU podílely 40 procenty, zatímco fosilní paliva 34 procenty. Uvádí to zpráva institutu Ember.

Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů stoupla v pololetí o 11 procent, hlavně díky větrným a solárním elektrárnám v kombinaci s příznivým počasím. Produkce z fosilních paliv naopak o 18 procent klesla, z toho produkce z uhlí o 32 procent.

NEW REPORT | #Renewables beat #fossilfuels for the first time in Europe!Coal-fired electricity reaches historic low in the first half of 2020, squeezed on two fronts by growth in wind and solar and falling demand due to COVID-19 lockdowns.https://t.co/tryivHvm7S pic.twitter.com/Ufu48GrpjC

V České republice výroba elektřiny z uhlí podle zprávy klesla o 20 procent. Důvodem však byl převážně vyšší levnější dovoz ze sousedních zemí než rostoucí podíl obnovitelných zdrojů či pokles poptávky. Jak v EU klesá výroba elektřiny z uhlí, je nyní Česko třetím největším výrobcem elektřiny z uhlí v rámci EU. V roce 2015 bylo páté, nyní se dostalo před Španělsko a Itálii.

Z materiálu, který v pondělí schválila česká vláda, vyplývá, že těžba ve společnosti OKD, jediném tuzemském producentovi černého uhlí, by měla být ukončena na konci roku 2021 nebo 2022. Tuto variantu na konci června označilo za nejvhodnější představenstvo firmy.

Analytici, které na začátku července oslovila ČTK, uvedli, že velkoobchodní ceny černého uhlí by do konce letošního roku měly stagnovat na současné úrovni, a nebudou tak pokračovat v poklesu z prvního pololetí způsobeného především celosvětovou koronavirovou krizí. Z ekonomického hlediska se nevyplácí už dnes, uvedli.

"Od roku 1990 se v regionu propadla těžba o 80 procent. Tento trend bude pokračovat i v nejbližších letech. Zavírání dolů lze očekávat především v západní Evropě. V Polsku a na Ukrajině by se mohla těžba udržet trochu déle," uvedl analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak.

Ve Španělsku výroba elektřiny z uhlí za pololetí klesla o 58 procent. To bylo ještě před tím, než se v červnu zavřela polovina zbývajících uhelných elektráren, které nesplňují emisní pravidla EU.

Zjištění institutu Ember potvrzuje i výzkum nevládní organizace Global Energy Monitor, která na letošní rok odhaduje rekordní míru uzavírání elektráren na fosilní paliva. Ve Španělsku má být podle tohoto průzkumu mezi roky 2020 a 2021 uzavřeno 69 procent elektráren, což podle programové ředitelky Global Energy Monitor Christiny Shearerové nemá obdoby. Naznačuje to podle ní snižování konkurenceschopnosti uhelné energie.

Analytici také upozorňují, že pandemie nemoci covid-19 snížila poptávku po elektřině, což přispělo k výraznějšímu poklesu spotřeby uhlí.

V Portugalsku výroba elektřiny z uhlí v prvním pololetí klesla o 95 procent, uvádí institut Ember. Minulý týden energetická společnost EDP oznámila, že plánuje uspíšit termín uzavření svých elektráren na uhlí v regionu již na rok 2021.

Nizozemsko, Rakousko a Francie snížily produkci elektřiny z uhlí o více než 50 procent. Švédsko a Rakousko pak uzavřely své poslední uhelné elektrárny v březnu. V Německu výroba elektřiny z uhlí klesla o 39 procent a poprvé byla nižší než v Polsku, které teď vyrábí tolik elektřiny z uhlí, kolik zbývajících 25 zemí EU dohromady.

Pět zemí EU, které nemají daný plán uzavírání svých uhelných elektráren, je ze střední a východní Evropy, upozornila ve své zprávě tento měsíc konzultační společnost Energy Aspects. Podle agentury Reuters také předpověděla, že závislost Polska na uhlí vyvolá v unii napětí.