Od minulého čtvrtka koruna proti euro oslabuje vůbec nejvýrazněji od loňského srpna, informuje ekonom Lukáš Kovanda. Vyvstává tak otázka, zda se růstový potenciál české měny nevyčerpal. „Spanilá jízda“ koruny ji za posledních dvanáct měsíců proti euru zpevnila do čtvrtka v tomto týdnu o sedm procent. Z významnějších relevantních světových měn proti euru za stejnou dobu posílila ještě výrazněji jen jediná, a to mexické peso.
Přitom ještě v polovině minulého týdne „spanilá jízda“ pokračovala, když česká měna prolomila hranici 23,40 za euro, prvně od července 2008. V historii eurozóny od roku 1999 stálo euro méně než 23,40 Kč jen v osmi dnech, vesměs v červenci 2008. I to ovšem může signalizovat spíše návrat ke slabším úrovním kursu, v souladu se statistickou tendencí návratu k průměrným hodnotám. Koruna je z dlouhodobého hlediska nadále mimořádně a nadprůměrně silná.
Česká měna minulý týden na svůj zmíněný mnohaletý rekord pevnila bezprostředně zejména kvůli nečekanému zvýšení inflace v Německu. Měnoví investoři totiž sázeli na to, že kvůli nepředpokládaně silným, přetrvávajícím inflačním tlakům v nejsilnější ekonomice eurozóny bude muset Evropská centrální banka přistoupit k ještě razantnějšímu utažení měnové politiky, případně utažené podmínky udržovat po delší dobu. To samé „v bleděmodrém“ platí i pro Česko, protože Německo, a obecněji eurozóna, je mu stěžejním obchodním partnerem a celkem, s nímž je ekonomicky a finančně intenzivně provázané.
Razantnější nebo trvalejší utažení měnové politiky přitom příslušné měně a aktivům velmi často svědčí, protože zvyšuje atraktivitu souvisejícího úroku.
Inflace v Německu vzrostla letos v únoru meziročně o 9,3 procenta, zatímco v lednu to bylo o 9,2 procenta. Únorový růst cen poháněly u našich západních sousedů rostoucí ceny potravin a citelně zdražující služby. Inflace zrychlila i přesto, že německá vláda na svůj dluh srazila domácnostem v zemi účty za energie.
Experti oslovení agenturou Bloomberg očekávali ve střední hodnotě pouze devítiprocentní únorovou inflaci v Německu.
Citelná, nepolevující inflace přetrvává nečekaně také ve Francii, kde podle dat rovněž z minulého týdne dosáhla historického rekordu, nebo ve Španělsku. To jen umocňuje tlak na ECB, aby eventuálně ještě zpřísnila svoji měnovou politiku. Trhy nyní vůbec poprvé předpokládají, že depozitní sazba ECB se dostane – bude muset dostat – z nynější úrovně 2,5 procenta až na rovná čtyři procenta.
Co tedy bude s korunou dále? Přízeň mezinárodního kapitálu je vrtkavá, takže její dosavadní úspěch nelze přeceňovat. Nicméně i přes oslabení posledních dní, z úrovní pod 23,40 na úrovně nad 23,60 za euro, zůstává silná. Může za to letošní teplá zima a s ní související nadále nadprůměrně naplněné plynové zásobníky napříč EU. Ty jsou nyní o více než 20 procentních bodů naplněnější, než odpovídá pětiletému průměru. Jsou totiž naplněny takřka z 60 procent. Jejich nadprůměrná naplněnost citelně snižuje riziko hlubší recese v EU i ČR, což korunu tlačí vzhůru.
Česká měna ovšem těží také z rozdílu v základním úroku na koruně a v základním úroku na euru. Základní úroková sazba České národní banky činí sedm procent, zatímco základní sazba Evropské centrální banky nyní představuje tři procenta. Rozdíl tedy odpovídá čtyřem procentním bodům. Uvažme, že v dlouhodobém průměru let 1999 až 2023 odpovídá tento rozdíl zhruba 0,6 procentního bodu. Rozdíl v úrocích na koruně a na euru je tedy stále bezmála sedminásobný proti dlouhodobému průměru. Pro mezinárodní investory je tak výhodnější než prakticky kdykoli v minulosti ukládat si své volné prostředky v koruně, a nikoli euru, případně je z eura do koruny přesouvat. I to vede ke zpevnění koruny.
Navíc je Česká národní banka nadále připravena svá eura na devizovém trhu prodávat, a nakupovat za ně koruny, aby tak českou měnu zpevnila a stabilizovala, bude-li třeba. I tato její permanentní připravenost kurs korunu zpevňuje. Jedná se o takzvanou slovní intervenci, v tomto případě tedy ve prospěch silnější koruny.
To jsou ale všechno faktory, které už kurs koruny – nyní se tedy pohybující nad úrovni 23,60 koruny za euro – víceméně započetl. Naopak, trh teprve nyní postupně započítává přísnější výhled šéfa americké centrální banky, s nímž tento týden seznámil americké kongresmany.
Ve svém vystoupení na Kapitolu Jerome Powell varoval, že úrokové sazby americké centrální banky mohou vystoupat výše, než se dosud čekalo. To je pro korunu špatná zpráva. Protože ji oslabuje nejen proti dolaru, neboť výhledově výrazněji snižuje rozdíl korunového a dolarového úročení, ale i proti euru. Přísnější měnová politika USA je totiž pro svět faktorem, jenž spíše stupňuje riziko recesí v různých jeho částech.
Koruna, jež nepředstavuje „bezpečný přístav“ jako třeba dolar nebo švýcarský frank, pro svůj další vzestup potřebuje spíše zprávy toho rázu, že riziko recesí se snižuje, a to jak v Česku, tak ale i v Evropě či v ekonomicky vyspělém světě.
I v reakci na zmíněná Powellova slova se riziko recese v USA, jak jej vnímají trhy, nyní naopak zvyšuje. A to závažně. Recesi v USA poměrně přesvědčivě signalizují také tamní dluhopisové trhy. Vždyť úrok na dvouletém dluhopisu vlády USA v tomto týdnu – poprvé od roku 1981 – vyskočil o více než celý jeden procentní bod nad úrok na desetiletém dluhopisu téže vlády. To znamená, že investoři poměrně výrazně přesouvají peníze z dvouletých do desetiletých dluhopisů, neboť v období příštích právě zhruba dvou let se obávají závažného propadu americké ekonomiky.
Tento propad, jak se strachují, může způsobit americká centrální banka, která nakonec nebude mít jinou možnost než s přetrvávající inflací skoncovat výrazným zvýšením základní úrokové sazby a souvisejícím vyvoláním recese. Obava z recese v USA, největší světové ekonomice, vytváří tlak na pokles kursu koruny, a to, jak už víme, nejen k dolaru, jenž představuje „bezpečný přístav“, ale i vůči euru. To je vnímáno jako přece jen bezpečnější alternativa v porovnání s korunou právě pro čas recesí a obecně světové ekonomické tísně.
Analytici oslovení agenturou Bloomberg to v důsledku toho všeho na posilování koruny už moc nevidí. V polovině letošního roku by podle nich mělo euro nejpravděpodobněji stát 23,90 koruny a ke konci letoška dokonce 24,00 Kč.
Související
Proč euro zlevňuje a americký dolar zdražuje?
Kurz eura a dolaru vůči koruně: Česká měna ve středu mírně oslabila
Aktuálně se děje
před 1 minutou
Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování
před 10 minutami
Tragický konec pátrání po miminku ve Vídni. Policie podezřívá matku
před 43 minutami
Situace je nejhorší od začátku války. Evropa znepokojená, Moskva hrozí, Číňané vyzývají ke klidu
před 44 minutami
USA zavádí nové sankce. Destabilizují Rusko, citelně se ale dotknou Evropy
před 1 hodinou
Británie stupňuje rétoriku: Pokud dnes Putin napadne východní Evropu, jsme připraveni na válku
před 1 hodinou
Orbán chce pozvat Netanjahua do Maďarska. Slibuje, že ho nezatkne
před 2 hodinami
Diplomat prozradil, proč Putin eskaluje konflikt na Ukrajině. Kreml sdělil důvod odpálení rakety
před 2 hodinami
Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí
před 3 hodinami
Co má KLDR ze spojenectví s Ruskem? Novináři odhalili, jak se Putin odměnil za vojáky na Ukrajině
před 3 hodinami
Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO
před 4 hodinami
Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu
před 4 hodinami
BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí
před 4 hodinami
Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson
před 4 hodinami
Hypersonická zbraň nové generace? Naše raketa dosahuje rychlosti Mach 10, prohlásil Putin
před 5 hodinami
Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně
před 6 hodinami
Vlak vykolejil v České Třebové. Provoz je omezen, spoje nabírají zpoždění
před 6 hodinami
Rusko informovalo USA o odpalu balistické rakety. Přesto svět vrhlo do nové éry
před 7 hodinami
Počasí pod vlivem Caetana. Česko čeká první výrazná sněhová situace
včera
Rodinný konflikt v Plzni skončil vraždou a pokusem o další. Případ není uzavřen
včera
ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině
Sněmovní volby by na začátku listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO. Dostalo by 35,3 % hlasů, vyplývá z průzkumu agentury NMS Market Research. Křesla v dolní parlamentní komoře by získalo ještě pět dalších subjektů. Dvě z vládních stran, konkrétně TOP 09 a KDU-ČSL, by zůstaly pod pětiprocentní hranicí.
Zdroj: Jan Hrabě