Obavy z inflace má 83 procent českých domácností. Největší dopad pociťují Češi v oblasti výdajů na bydlení, a to včetně cen energií. Zmínilo je 64 procent respondentů. Čtvrtina domácností byla nucena kvůli současné situaci využít k pokrytí běžných výdajů vlastní úspory nebo dokonce půjčku. Vyplývá to z průzkumu, který pro finanční skupinu ČSOB uskutečnila koncem loňského roku mezi 2160 respondenty agentura STEM/MARK.
Vedle rostoucích nákladů na bydlení podle něj Čechy nejvíce pálí i znehodnocování úspor (59 procent dotázaných) nebo větší výdaje za spotřební zboží a služby (58 procent respondentů). Půjčku si lidé byli nuceni vzít zpravidla od rodiny, nebo známých. Téměř čtvrtina Čechů nemá rychle k dispozici dostupnou rezervu, 15 procent domácnosti není podle průzkumu vůbec schopno vytvářet měsíční úspory.
Pokud by se v budoucnu dostali do obtížné situace, Češi by podle průzkumu nejčastěji využívali rezervy na spořicím účtu (45 procent), na běžném účtu (39 procent) a v hotovosti (31 procent). Více než desetina dotázaných by situaci řešilo půjčkou. "I v nelehké situaci je potřeba zodpovědně zacházet s penězi a zbytečně se nezadlužovat," uvedl mluvčí skupiny ČSOB Patrik Madle.
Vůči dopadům inflace na domácí rozpočty jsou podle průzkumu citlivější mladší ženy z venkova. Právě ženy přitom zpravidla preferují pro boj s inflací konzervativnější bankovní produkty, jako jsou spořící i běžné účty. Muži, kteří mají podle průzkumu obavy menší, pak inklinují k rizikovějším nástrojům, jako jsou akcie, dluhopisy nebo investiční fondy. Za nejlepší ochranu před inflací obecně domácnosti považují vlastnictví nemovitostí (53 procent), zlato (33 procent) a spořicí účty (30 procent).
Většina Čechů si navíc ráda v podobné situaci nechá poradit od profesionálů, například od banky či nezávislého poradce. Ze 72 procent hodnotí klienti bank rady a doporučení jako srozumitelné a užitečné, u nezávislých poradců tato statistika dosahuje dokonce 87 procent.
Související
Řítí se svět do další ekonomické krize? Tentokrát by se neodehrála stejně, jako ta předchozí
Benzin na příděl? Svět čelí větší hrozbě než za velké ropné krize, hrozí výrazné zdražování potravin i paliv
Aktuálně se děje
před 13 minutami
Zelenskyj dorazil do USA na setkání s Trumpem
před 1 hodinou
Co čeho může Trumpa dotlačit? V USA se obávají příjezdu Netanjahua
před 1 hodinou
Trump varuje Írán: Pokud se krize okamžitě nevyřeší, obnovíme útoky
před 1 hodinou
Horké počasí je tady. Meteorologové varují, vlna veder začne ve středu
před 2 hodinami
Roztržka v OSN: Francie přirovnala Washington k autoritářským režimům, americká delegace ze zasedání RB odešla
před 3 hodinami
Kyjev po smrti Grahama ztratil v USA stěžejního spojence. Zelenskyj míří do Washingtonu s nelehkým úkolem
před 4 hodinami
Chladná atmosféra zatěžkávací zkoušky. Netanjahu míří do Bílého domu bez červeného koberce
před 5 hodinami
Ukrajinské drony zaútočily na Moskvu. Zastavily provoz na tamních letištích
před 6 hodinami
Požáry v západní Evropě nabývají katastrofálních rozměrů. Čelíme největší krizi od druhé světové, prohlásil Macron
před 7 hodinami
Výhled počasí na měsíc. Po tropech se budou teploty přibližovat k normálu
včera
Krajská organizace přišla o miliony. Byl to opravdu podvod, míní vyšetřovatelé
včera
Německou reprezentaci přebírá Klopp, v Itálii zkrachovala jednání s Guardiolou
včera
Poslední dny platnosti nejstarších občanek. Mezi lidmi jsou jich stále tisíce
včera
Trump tvrdí, že Íránu naslouchá. Jedné podmínky se však nehodlá vzdát
včera
Knížák bude mít pohřeb se státními poctami, rozhodla vláda
včera
Policie řeší černou šelmu na Táborsku. Svědkyně natočila video
včera
Meteorologové očekávají týden tropů. Riziko požárů se opět zvýší
včera
Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi
včera
Evropské automobilky v úpadku? Macron a Merz chtějí zabránit přílivu čínských značek
včera
Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků
Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.
Zdroj: Libor Novák