PŮVODNÍ ZPRÁVA | Světový trh s automobily cítí první dopady Trumpových cel. Narušení výrobního řetězce už se de facto děje, upozornil Petzl

Zdaleka však nejde jen o samotné vozy – v plánu je i uvalení cel na dovážené autodíly. Podle odhadů Bank of America by tento krok mohl navýšit náklady na výrobu aut v USA o 26 miliard dolarů. V praxi by se tak cena jednoho vozidla mohla v průměru zvýšit o 3 285 dolarů. To představuje citelný zásah nejen pro výrobce, ale i pro spotřebitele, kteří se musejí připravit na výrazně vyšší ceny nových vozů.

Zdražení se dotkne celého automobilového trhu – od malých městských vozů až po luxusní SUV. Bývalý generální ředitel automobilky Ford Mark Fields v rozhovoru pro CNN konstatoval, že tento dopad je nevyhnutelný. „Je to jednoduchá matematika. Neexistuje žádné vozidlo, které by nebylo ovlivněno,“ uvedl.

Automobilky tak čelí dvojímu tlaku – na jedné straně vyšším nákladům v důsledku cel, na druhé straně zpomalujícímu trhu a rostoucí nejistotě v globálním obchodě. V kombinaci s již probíhající transformací směrem k elektromobilitě a přísnějšími emisními regulacemi v EU i USA, se sektor dostává do mimořádně náročné situace, v níž může jen těžko plánovat dlouhodobé investice.

V této souvislosti se EuroZprávy.cz obrátily na Sdružení automobilového průmyslu (SAP). „Zavedení cel na dovoz aut do USA zasáhne evropský automobilový průmysl napříč segmenty. Nejvíce ohroženi jsou němečtí výrobci prémiových značek jako Mercedes-Benz, BMW, Porsche a další – tedy značky s vysokou hodnotou exportu na americký trh,“ nastínil Zdeněk Petzl, výkonný ředitel SAP.

USA rozhodnutí zdůvodnily „ochranou domácího průmyslu“ a potřebou vyrovnat obchodní bilanci, která je z dlouhodobého hlediska v neprospěch americké strany. Evropská unie naopak krok považuje za jednoznačně protekcionistický a připravuje vlastní odvetná opatření.

Opatření se bezpochyby dotknou i české ekonomiky. „Česká republika pocítí dopady především nepřímo – prostřednictvím poklesu poptávky po dílech a subdodávkách, které míří do vozidel exportovaných z EU do USA. Celý dodavatelský řetězec je silně propojený a dopady se tak mohou řetězit napříč celým regionem,“ vysvětlil Petzl.

Firmy export přerušovaly předem

V důsledku agresivní obchodní politiky Bílého domu dochází k narušení výrobního řetězce. „Narušení výrobního řetězce už se defacto děje. Nově uplatňované tarify přiměly řadu firem okamžitě pozastavit zásobování a reagovat na novou situaci. Mnohé podniky se naopak snažily v předstihu předzásobit klíčovými komponenty, aby alespoň částečně zmírnily očekávané dopady,“ pokračoval výkonný ředitel SAP.

Některé evropské společnosti v reakci na nově zavedená cla přerušily své výrobní a logistické operace. Například společnost CNH Industrial, významný výrobce zemědělské techniky, ještě před uvalením cel dočasně zastavila dodávky ze svých závodů v Severní Americe a Evropě, aby vyhodnotila dopady nových opatření. Další firmy zvažují přesun výroby do jiných regionů, aby se vyhnuly negativním dopadům cel.

Společnost Volkswagen dočasně zastavila železniční přepravu vozidel vyrobených v Mexiku do USA a pozastavila dodávky vozidel z Evropy do amerických přístavů. Podobně společnost Stellantis, mateřská firma značek jako Jeep a Chrysler, dočasně přerušila výrobu ve svých závodech v kanadském Windsoru a mexickém Toluce, jak informoval americký list Wall Street Journal.

Zpomalení vývoje elektroaut?

Kromě přímého dopadu na výrobu vyvolává obchodní konflikt také otazníky ohledně dalšího směřování evropského automobilového průmyslu. Klíčová transformace směrem k bezemisní mobilitě může podle Petzla výrazně zpomalit.

„Případná obchodní válka by bezpochyby zkomplikovala přechod k elektromobilitě a celkovou transformaci automobilového sektoru. Především proto, že odčerpává investice, které by jinak směřovaly do modernizace výroby nebo vývoje nových technologií – a místo toho je budou muset firmy vynaložit na reakci na nová cla a úpravu provozů v USA. Tím vzniká větší investiční nejistota, která už dnes vede například k pozastavení náboru nových zaměstnanců,“ shrnul.

Nálada v oboru se tak postupně mění ze strategické transformace k režimu přežití. V této souvislosti odborníci vyzývají k rychlé reakci evropských institucí a národních vlád. „Podpora státu a EU by měla směřovat hlavně k posílení konkurenceschopnosti – tedy snížení cen energií, odbourání přeregulace, revizi CO₂ pravidel pro elektromobilitu a dalších. Místo dotací je potřeba vytvořit stabilní a předvídatelné prostředí pro investice,“ zdůraznil výkonný ředitel SAP.

„Zároveň je téměř jisté, že EU bude muset reagovat zavedením odvetných cel, aby si zachovala svou pozici v mezinárodním obchodě. Tato cla ale dopadnou i na evropské firmy, takže je o to důležitější, aby si Evropa ‚uklidila na vlastním písečku‘ – zjednodušila podnikatelské prostředí a snížila regulatorní zátěž. Bez toho nebude možné dlouhodobě udržet konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu v globálním měřítku,“ upřesnil.