KOMENTÁŘ | AfD není ta pravá hrozba. Tou je fašismus pod taktovkou Trumpa a Muska

Skutečnou hrozbou po německých parlamentních volbách není AfD ani rostoucí krajně pravicové tendence – v každé demokracii se najdou i extrémnější hlasy, což nemusí znamenat úpadek, ale spíše přirozenou dynamiku a do jisté míry ozdravný proces. Opravdovým vítězem je Bílý dům s oligarchy v čele, kteří si z největší ekonomiky Evropy mohou během několika let vybudovat rozvráceného, avšak loajálního spojence pro prosazování fašistické politiky.

Mimořádný úspěch německé krajně pravicové strany Alternativy pro Německo (AfD) může předznamenávat mnohé věci. Zatímco někteří se obávají nového nástupu fašistického režimu v největší ekonomice Evropy, jiní to vnímají jako zdvižený prst před levicovou politikou dosavadního kancléře Olafa Scholze.

Letošní parlamentní volby v Německu se zdály být rozhodnuté ještě předtím, než začalo sčítání hlasů. Triumf Křesťansko-demokratické unie vedené Friedrichem Merzem by mohl znamenat jen další střídání stráží se Sociálnědemokratickou stranou Německa (SPD) – cyklus, který se v poválečné historii opakuje téměř mechanicky.

Jenže skutečná změna přichází s AfD, která se stala druhou nejsilnější politickou silou v Německu. Tradiční soupeření mezi CDU/CSU a SPD už není jediným určujícím prvkem německé politiky – nacionalisté nyní disponují reálnou mocí a mohou sehrát roli výrazné a vlivné opozice.

Média bijí na poplach – vzestup AfD je vnímán jako další krok k posilování krajní pravice. Tyto obavy mohou být oprávněné, avšak skutečné napětí vnesli do německých parlamentních voleb jiní hráči: americký viceprezident JD Vance a technologický magnát (či oligarcha) Elon Musk. Jejich vliv proměnil volby v mnohem víc než jen domácí politický střet – staly se bojem o samotnou čest a směřování evropského kontinentu.

Bez jejich zásahu by volby mohly proběhnout jako tradiční, poněkud suchá německá podívaná, kde by se vzestup AfD jednoduše stal součástí politické reality. Strana by se zařadila mezi opoziční síly, neohrozila by zavedený (Němci milovaný) řád a zůstala na okraji německé politiky. Jenže Vance a Musk tuto rovnováhu narušili – a lídryně AfD Alice Weidelová na jejich hru přistoupila s ochotou.

Úspěch AfD tak není jen izolovaným fenoménem německé politiky, ale spíše symbolem prorážení trumpovské rétoriky do Evropy. Narativ Donalda Trumpa, muže, který během několika týdnů vyhlásil obchodní válku vlastním spojencům, proměnil podporu Ukrajiny v Bílém domě v tabu a udělal z Ruska žádoucího partnera Spojených států, nyní nachází odezvu i na starém kontinentu.

Server EuroZprávy.cz opakovaně připomínal, že Německo je jednou z nejsilnějších zemí Evropy. Před téměř osmdesáti lety (snad definitivně) rezignovalo na totalitní režim – alespoň v jeho západní části – a vydalo se cestou ekonomické prosperity a demokratického vývoje v rámci Evropských společenství. Tato transformace učinila z Německa nejen hospodářskou velmoc, ale i klíčového hráče evropské politiky.

A právě zde – v roli klíčového hráče – leží skutečné jádro problému. Bílý dům se pod Trumpovým vedením stále otevřeněji přiklání k autoritářským tendencím, a vzhledem k obrovskému globálnímu vlivu Spojených států se situace v Německu stává ještě závažnější. Mandát AfD, která se vyšvihla na pozici druhé nejsilnější strany, tak získává váhu srovnatelnou s budoucí vládní CDU/CSU.

Nejde tedy jen o samotný vzestup AfD, který v Evropě vyvolává obavy. Skutečným problémem je agresivní snaha Bílého domu ovlivňovat dění na starém kontinentu – a právě síla AfD je jejím nejviditelnějším projevem. Je více než pravděpodobné, že podobnou podporu od některých amerických představitelů získají i další nacionalistická hnutí, jako Motoristé sobě, nebo všeobjímající populisté typu Andreje Babiše.

Německo pod vedením Merze zůstane spolehlivým partnerem na půdě Evropské unie i Severoatlantické aliance a oficiálně se bude snažit o posílení evropské autonomie vůči USA. Jenže opoziční AfD svou cestu nekončí jen tímto nesmírným úspěchem – naopak, její vliv bude nadále růst. Strana bude pokračovat v šíření krajně pravicové agendy, jejíž důsledky v minulosti těžce zasáhly nejen samotné Německo, ale i celý svět.

Fašistické tendence v Bílém domě už nejsou jen náhodnými excesy – objevují se pokaždé, když se tam mihne Musk, nebo když prezident Trump ráno vstane. Odtud se jako metastázující rakovina šíří do celého světa a Německo tuto realitu v neděli pocítilo naplno. Nejde však o to vinit Ameriku jako celek z toho, že se němečtí voliči rozhodli posílit mandát krajní pravice – o tom tahle debata vůbec není.

AfD – možná i nevědomky – sehrála roli dokonale využitelného nástroje. Němci sice vyjádřili svou nespokojenost, ale zároveň tím otevřeli dveře Musko-Trumpokracii. Do vlastního parlamentu si vpustili vliv Bílého domu v posílené podobě, čímž umožnili, aby se transatlantická mocenská hra přesunula přímo do srdce Evropy.

Ode dneška bude stačit sledovat sociální síť X, aby bylo jasné, jak současné americké vedení tuto novou pozici využije – a kam až může tento trend zajít. Skutečným nebezpečím totiž není samotná AfD. Je přirozené, že v domácím politickém diskurzu zaznívají i radikálnější hlasy, ať už z jakéhokoliv spektra. Pravá hrozba přichází odjinud – od Muska a Trumpa, kteří si při příštích, možná i předčasných volbách, mohou z Německa udělat svého politického plyšáka. A to je scénář, který by měl děsit nejen Německo, ale celou Evropu.

Související

Více souvisejících

Volby v Německu Německo Alternativa pro Německo (AfD) Elon Musk Donald Trump

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

Marek Výborný

Česko reaguje na hrozbu slintavky a kulhavky. Výborný řekl, co se bude dělat

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) apeluje na chovatele i na veřejnost, aby dodržovali mimořádná veterinární a všechna preventivní opatření, která pomáhají minimalizovat zavlečení slintavky a kulhavky do Česka. Výborný v pondělí jednal o aktuální situaci se zástupci nevládních zemědělských organizací a chovatelských svazů. Informoval je o zpřísnění opatření a chystaném testování mléka. 

včera

včera

Donald Trump

Američanům dochází, že s Trumpem levněji nebude. Nemá ponětí, jak ceny fungují, ukazuje analýza

Prezident Donald Trump prohlásil, že ho zdražení automobilů v důsledku jeho celních tarifů nezajímá. Podle odborníků se však ceny vozů v USA nevyhnutelně zvýší, ať už si to prezident přeje, nebo ne. Administrativa Bílého domu oznámila, že od čtvrtečního rána zavede 25% clo na všechna auta dovážená do USA ze zahraničí, včetně Kanady a Mexika. V dohledné době se cla rozšíří i na dovážené autodíly.

včera

Ilustrační foto

Svět kvůli Trumpovi bojkotuje americké produkty. Jde to i v Česku? Poradíme, jak na to

Obchodní ofenziva, kterou spustila administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, se neodehrává jen ve vysoké politice nebo mezi procenty na burze. Může na ni reagovat každý z nás – evropští, a především čeští spotřebitelé. Právě jejich rozhodnutí u pokladny, na e-shopu či při volbě značky ukážou nejlépe, jak silně je Evropa schopna čelit ekonomickému tlaku zpoza Atlantiku. V tomto konfliktu není malých gest.

včera

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Putin povolal do armády 160 tisíc lidí. Chce mít větší vojsko než USA

Ruská armáda se připravuje na masivní rozšíření, které ji má učinit početnější než ozbrojené síly Spojených států. Vladimir Putin vyhlásil největší odvod od roku 2011, přičemž do služby povolává 160 000 mladých mužů. Podle serveru Sky News je jeho cílem mít větší armádu než Spojené státy.

včera

včera

Rusko, Kreml

Bez postranních úmyslů? Ani náhodou. Co chce Rusko získat příměřím v Černém moři?

Dohoda o příměří v Černém moři, kterou Spojené státy 25. března oznámily po dvoudenních jednáních v Saúdské Arábii, měla být krokem k omezení napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. Zatímco Kyjev se zavázal dohodu okamžitě dodržovat, Moskva otálí a staví si podmínky. Klíčovou z nich je požadavek na zmírnění západních sankcí, které na ni byly uvaleny po rozsáhlé invazi na Ukrajinu v roce 2022.

včera

včera

včera

Armáda České Republiky

Armáda shání nové vojáky, nabídne jim až milion, schválil prezident Pavel

Prezident podepsal novelu zákona, která umožní zvýšit náborový příspěvek pro nově nastupující vojáky až na jeden milion korun. Tento krok je součástí širší strategie na posílení personálního obsazení Armády České republiky. Senátoři návrh projednávali v polovině března po dobu čtyř hodin, přičemž hlavním tématem diskuse byla bezpečnost a obrana státu.

včera

Ukrajina, Kyjev

Ekonomka Lapyhina: Korupce na Ukrajině je po válce druhým největším problémem. Dvě generace musí změnit mentalitu

Korupce představuje jeden z nejzásadnějších problémů, kterým Ukrajina v současnosti čelí. Tím prvním je bezesporu ruská agrese. Kořeny korupce sahají do období Sovětského svazu, a přestože se stát intenzivně snaží tento fenomén potlačit, cesta k nápravě nebude snadná. Ekonomka Alisa Lapyhina z Evropské výzkumné univerzity v Ostravě pro EuroZprávy.cz zdůraznila, že odstranění korupce si vyžádá zásadní proměnu myšlení — a to minimálně u dvou generací obyvatel.

včera

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Le Penová se poprvé vyjádřila k verdiktu soudu. Mluví o jaderné bombě

Francouzská krajně pravicová politička Marine Le Pen ostře kritizovala soudní rozhodnutí, které ji de facto vylučuje z prezidentských voleb v roce 2027. Lídr Národního sdružení (RN) označila verdikt za „jadernou bombu“ hozenou na její kampaň a obvinila soudy z narušování demokratického procesu.

včera

včera

včera

Uvedení Lenky Bradáčové do funkce nejvyšší státní zástupkyně (1.4.2025) Prohlédněte si galerii

Bradáčová se oficiálně stala nejvyšší státní zástupkyní. Novým vrchním státním zástupcem je Štěpánek

Lenka Bradáčová dnes oficiálně převzala funkci nejvyšší státní zástupkyně. Na slavnostním ceremoniálu v Brně ji do úřadu uvedli premiér Petr Fiala a ministr spravedlnosti Pavel Blažek (oba ODS). Bradáčová, která dosud vedla Vrchní státní zastupitelství v Praze, nahrazuje Igora Stříže, jenž odstoupil z osobních a rodinných důvodů. 

včera

Nežertuji, říká Trump o třetím prezidentském období. Proč narovinu nepřizná, jestli o něj stojí?

Donald Trump se opět dostal do středu pozornosti poté, co v nedávném rozhovoru naznačil, že by mohl usilovat o třetí prezidentský mandát. I když ústava Spojených států jasně stanoví, že žádný prezident nemůže být zvolen více než dvakrát, Trump svými výroky vyvolal další spekulace o tom, jak by se mohl pokusit tento limit obejít.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy