Skutečnou hrozbou po německých parlamentních volbách není AfD ani rostoucí krajně pravicové tendence – v každé demokracii se najdou i extrémnější hlasy, což nemusí znamenat úpadek, ale spíše přirozenou dynamiku a do jisté míry ozdravný proces. Opravdovým vítězem je Bílý dům s oligarchy v čele, kteří si z největší ekonomiky Evropy mohou během několika let vybudovat rozvráceného, avšak loajálního spojence pro prosazování fašistické politiky.
Mimořádný úspěch německé krajně pravicové strany Alternativy pro Německo (AfD) může předznamenávat mnohé věci. Zatímco někteří se obávají nového nástupu fašistického režimu v největší ekonomice Evropy, jiní to vnímají jako zdvižený prst před levicovou politikou dosavadního kancléře Olafa Scholze.
Letošní parlamentní volby v Německu se zdály být rozhodnuté ještě předtím, než začalo sčítání hlasů. Triumf Křesťansko-demokratické unie vedené Friedrichem Merzem by mohl znamenat jen další střídání stráží se Sociálnědemokratickou stranou Německa (SPD) – cyklus, který se v poválečné historii opakuje téměř mechanicky.
Jenže skutečná změna přichází s AfD, která se stala druhou nejsilnější politickou silou v Německu. Tradiční soupeření mezi CDU/CSU a SPD už není jediným určujícím prvkem německé politiky – nacionalisté nyní disponují reálnou mocí a mohou sehrát roli výrazné a vlivné opozice.
Média bijí na poplach – vzestup AfD je vnímán jako další krok k posilování krajní pravice. Tyto obavy mohou být oprávněné, avšak skutečné napětí vnesli do německých parlamentních voleb jiní hráči: americký viceprezident JD Vance a technologický magnát (či oligarcha) Elon Musk. Jejich vliv proměnil volby v mnohem víc než jen domácí politický střet – staly se bojem o samotnou čest a směřování evropského kontinentu.
Bez jejich zásahu by volby mohly proběhnout jako tradiční, poněkud suchá německá podívaná, kde by se vzestup AfD jednoduše stal součástí politické reality. Strana by se zařadila mezi opoziční síly, neohrozila by zavedený (Němci milovaný) řád a zůstala na okraji německé politiky. Jenže Vance a Musk tuto rovnováhu narušili – a lídryně AfD Alice Weidelová na jejich hru přistoupila s ochotou.
Úspěch AfD tak není jen izolovaným fenoménem německé politiky, ale spíše symbolem prorážení trumpovské rétoriky do Evropy. Narativ Donalda Trumpa, muže, který během několika týdnů vyhlásil obchodní válku vlastním spojencům, proměnil podporu Ukrajiny v Bílém domě v tabu a udělal z Ruska žádoucího partnera Spojených států, nyní nachází odezvu i na starém kontinentu.
Server EuroZprávy.cz opakovaně připomínal, že Německo je jednou z nejsilnějších zemí Evropy. Před téměř osmdesáti lety (snad definitivně) rezignovalo na totalitní režim – alespoň v jeho západní části – a vydalo se cestou ekonomické prosperity a demokratického vývoje v rámci Evropských společenství. Tato transformace učinila z Německa nejen hospodářskou velmoc, ale i klíčového hráče evropské politiky.
A právě zde – v roli klíčového hráče – leží skutečné jádro problému. Bílý dům se pod Trumpovým vedením stále otevřeněji přiklání k autoritářským tendencím, a vzhledem k obrovskému globálnímu vlivu Spojených států se situace v Německu stává ještě závažnější. Mandát AfD, která se vyšvihla na pozici druhé nejsilnější strany, tak získává váhu srovnatelnou s budoucí vládní CDU/CSU.
Nejde tedy jen o samotný vzestup AfD, který v Evropě vyvolává obavy. Skutečným problémem je agresivní snaha Bílého domu ovlivňovat dění na starém kontinentu – a právě síla AfD je jejím nejviditelnějším projevem. Je více než pravděpodobné, že podobnou podporu od některých amerických představitelů získají i další nacionalistická hnutí, jako Motoristé sobě, nebo všeobjímající populisté typu Andreje Babiše.
Německo pod vedením Merze zůstane spolehlivým partnerem na půdě Evropské unie i Severoatlantické aliance a oficiálně se bude snažit o posílení evropské autonomie vůči USA. Jenže opoziční AfD svou cestu nekončí jen tímto nesmírným úspěchem – naopak, její vliv bude nadále růst. Strana bude pokračovat v šíření krajně pravicové agendy, jejíž důsledky v minulosti těžce zasáhly nejen samotné Německo, ale i celý svět.
Fašistické tendence v Bílém domě už nejsou jen náhodnými excesy – objevují se pokaždé, když se tam mihne Musk, nebo když prezident Trump ráno vstane. Odtud se jako metastázující rakovina šíří do celého světa a Německo tuto realitu v neděli pocítilo naplno. Nejde však o to vinit Ameriku jako celek z toho, že se němečtí voliči rozhodli posílit mandát krajní pravice – o tom tahle debata vůbec není.
AfD – možná i nevědomky – sehrála roli dokonale využitelného nástroje. Němci sice vyjádřili svou nespokojenost, ale zároveň tím otevřeli dveře Musko-Trumpokracii. Do vlastního parlamentu si vpustili vliv Bílého domu v posílené podobě, čímž umožnili, aby se transatlantická mocenská hra přesunula přímo do srdce Evropy.
Ode dneška bude stačit sledovat sociální síť X, aby bylo jasné, jak současné americké vedení tuto novou pozici využije – a kam až může tento trend zajít. Skutečným nebezpečím totiž není samotná AfD. Je přirozené, že v domácím politickém diskurzu zaznívají i radikálnější hlasy, ať už z jakéhokoliv spektra. Pravá hrozba přichází odjinud – od Muska a Trumpa, kteří si při příštích, možná i předčasných volbách, mohou z Německa udělat svého politického plyšáka. A to je scénář, který by měl děsit nejen Německo, ale celou Evropu.
Související

Merz naráží na první povolební problémy. SPD se do koalice s CDU příliš nechce

AfD dosáhla ve volbách historického úspěchu. Jak toho Alice Weidelová dosáhla?
Volby v Německu , Německo , Alternativa pro Německo (AfD) , Elon Musk , Donald Trump
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera

Medvěd na Slovensku zabíjel. Případ vyšetřuje policie
včera

Česko reaguje na hrozbu slintavky a kulhavky. Výborný řekl, co se bude dělat
včera

Počasí ohrozí úrodu ovoce, varují meteorologové ohledně víkendu
včera

Američanům dochází, že s Trumpem levněji nebude. Nemá ponětí, jak ceny fungují, ukazuje analýza
včera

Svět kvůli Trumpovi bojkotuje americké produkty. Jde to i v Česku? Poradíme, jak na to
včera

Svátek pro hokejové fanoušky: V semifinále extraligového play-off se Sparta Praha postaví Kometě Brno
včera

Nejhorší premiér na světě, hlásá billboard hnutí ANO o Fialovi. Padlo kvůli němu trestní oznámení
včera

Dítě, které sáhne na rozpálenou plotnu. Experti varují před Trumpovou snahou o rozvrácení ekonomiky
včera

Putin povolal do armády 160 tisíc lidí. Chce mít větší vojsko než USA
včera

Bude lidstvo chudé? Pokud nezastavíme změny počasí, přijde každý člověk o polovinu financí, spočítali vědci
včera

Bez postranních úmyslů? Ani náhodou. Co chce Rusko získat příměřím v Černém moři?
včera

Univerzita Karlova odchází z Muskovy sítě X. Vadí jí algoritmy i její politika
včera

Vymění Ukrajina prezidenta už letos? Spekulace o letních volbách sílí, navzdory válce je možnost, jak je uspořádat
včera

Armáda shání nové vojáky, nabídne jim až milion, schválil prezident Pavel
včera

Ekonomka Lapyhina: Korupce na Ukrajině je po válce druhým největším problémem. Dvě generace musí změnit mentalitu
včera

Le Penová se poprvé vyjádřila k verdiktu soudu. Mluví o jaderné bombě
včera

EU chystá protiúder Trumpovi. Ve hře je i zablokování sociální sítě X
včera

Experti popsali, jak by vypadala globální obchodní válka. Svět by stála neuvěřitelné jmění
včera

Bradáčová se oficiálně stala nejvyšší státní zástupkyní. Novým vrchním státním zástupcem je Štěpánek
včera
Nežertuji, říká Trump o třetím prezidentském období. Proč narovinu nepřizná, jestli o něj stojí?
Donald Trump se opět dostal do středu pozornosti poté, co v nedávném rozhovoru naznačil, že by mohl usilovat o třetí prezidentský mandát. I když ústava Spojených států jasně stanoví, že žádný prezident nemůže být zvolen více než dvakrát, Trump svými výroky vyvolal další spekulace o tom, jak by se mohl pokusit tento limit obejít.
Zdroj: Libor Novák