KOMENTÁŘ | AfD není ta pravá hrozba. Tou je fašismus pod taktovkou Trumpa a Muska

Skutečnou hrozbou po německých parlamentních volbách není AfD ani rostoucí krajně pravicové tendence – v každé demokracii se najdou i extrémnější hlasy, což nemusí znamenat úpadek, ale spíše přirozenou dynamiku a do jisté míry ozdravný proces. Opravdovým vítězem je Bílý dům s oligarchy v čele, kteří si z největší ekonomiky Evropy mohou během několika let vybudovat rozvráceného, avšak loajálního spojence pro prosazování fašistické politiky.

Mimořádný úspěch německé krajně pravicové strany Alternativy pro Německo (AfD) může předznamenávat mnohé věci. Zatímco někteří se obávají nového nástupu fašistického režimu v největší ekonomice Evropy, jiní to vnímají jako zdvižený prst před levicovou politikou dosavadního kancléře Olafa Scholze.

Letošní parlamentní volby v Německu se zdály být rozhodnuté ještě předtím, než začalo sčítání hlasů. Triumf Křesťansko-demokratické unie vedené Friedrichem Merzem by mohl znamenat jen další střídání stráží se Sociálnědemokratickou stranou Německa (SPD) – cyklus, který se v poválečné historii opakuje téměř mechanicky.

Jenže skutečná změna přichází s AfD, která se stala druhou nejsilnější politickou silou v Německu. Tradiční soupeření mezi CDU/CSU a SPD už není jediným určujícím prvkem německé politiky – nacionalisté nyní disponují reálnou mocí a mohou sehrát roli výrazné a vlivné opozice.

Média bijí na poplach – vzestup AfD je vnímán jako další krok k posilování krajní pravice. Tyto obavy mohou být oprávněné, avšak skutečné napětí vnesli do německých parlamentních voleb jiní hráči: americký viceprezident JD Vance a technologický magnát (či oligarcha) Elon Musk. Jejich vliv proměnil volby v mnohem víc než jen domácí politický střet – staly se bojem o samotnou čest a směřování evropského kontinentu.

Bez jejich zásahu by volby mohly proběhnout jako tradiční, poněkud suchá německá podívaná, kde by se vzestup AfD jednoduše stal součástí politické reality. Strana by se zařadila mezi opoziční síly, neohrozila by zavedený (Němci milovaný) řád a zůstala na okraji německé politiky. Jenže Vance a Musk tuto rovnováhu narušili – a lídryně AfD Alice Weidelová na jejich hru přistoupila s ochotou.

Úspěch AfD tak není jen izolovaným fenoménem německé politiky, ale spíše symbolem prorážení trumpovské rétoriky do Evropy. Narativ Donalda Trumpa, muže, který během několika týdnů vyhlásil obchodní válku vlastním spojencům, proměnil podporu Ukrajiny v Bílém domě v tabu a udělal z Ruska žádoucího partnera Spojených států, nyní nachází odezvu i na starém kontinentu.

Server EuroZprávy.cz opakovaně připomínal, že Německo je jednou z nejsilnějších zemí Evropy. Před téměř osmdesáti lety (snad definitivně) rezignovalo na totalitní režim – alespoň v jeho západní části – a vydalo se cestou ekonomické prosperity a demokratického vývoje v rámci Evropských společenství. Tato transformace učinila z Německa nejen hospodářskou velmoc, ale i klíčového hráče evropské politiky.

A právě zde – v roli klíčového hráče – leží skutečné jádro problému. Bílý dům se pod Trumpovým vedením stále otevřeněji přiklání k autoritářským tendencím, a vzhledem k obrovskému globálnímu vlivu Spojených států se situace v Německu stává ještě závažnější. Mandát AfD, která se vyšvihla na pozici druhé nejsilnější strany, tak získává váhu srovnatelnou s budoucí vládní CDU/CSU.

Nejde tedy jen o samotný vzestup AfD, který v Evropě vyvolává obavy. Skutečným problémem je agresivní snaha Bílého domu ovlivňovat dění na starém kontinentu – a právě síla AfD je jejím nejviditelnějším projevem. Je více než pravděpodobné, že podobnou podporu od některých amerických představitelů získají i další nacionalistická hnutí, jako Motoristé sobě, nebo všeobjímající populisté typu Andreje Babiše.

Německo pod vedením Merze zůstane spolehlivým partnerem na půdě Evropské unie i Severoatlantické aliance a oficiálně se bude snažit o posílení evropské autonomie vůči USA. Jenže opoziční AfD svou cestu nekončí jen tímto nesmírným úspěchem – naopak, její vliv bude nadále růst. Strana bude pokračovat v šíření krajně pravicové agendy, jejíž důsledky v minulosti těžce zasáhly nejen samotné Německo, ale i celý svět.

Fašistické tendence v Bílém domě už nejsou jen náhodnými excesy – objevují se pokaždé, když se tam mihne Musk, nebo když prezident Trump ráno vstane. Odtud se jako metastázující rakovina šíří do celého světa a Německo tuto realitu v neděli pocítilo naplno. Nejde však o to vinit Ameriku jako celek z toho, že se němečtí voliči rozhodli posílit mandát krajní pravice – o tom tahle debata vůbec není.

AfD – možná i nevědomky – sehrála roli dokonale využitelného nástroje. Němci sice vyjádřili svou nespokojenost, ale zároveň tím otevřeli dveře Musko-Trumpokracii. Do vlastního parlamentu si vpustili vliv Bílého domu v posílené podobě, čímž umožnili, aby se transatlantická mocenská hra přesunula přímo do srdce Evropy.

Ode dneška bude stačit sledovat sociální síť X, aby bylo jasné, jak současné americké vedení tuto novou pozici využije – a kam až může tento trend zajít. Skutečným nebezpečím totiž není samotná AfD. Je přirozené, že v domácím politickém diskurzu zaznívají i radikálnější hlasy, ať už z jakéhokoliv spektra. Pravá hrozba přichází odjinud – od Muska a Trumpa, kteří si při příštích, možná i předčasných volbách, mohou z Německa udělat svého politického plyšáka. A to je scénář, který by měl děsit nejen Německo, ale celou Evropu.

Související

Více souvisejících

Volby v Německu Německo Alternativa pro Německo (AfD) Elon Musk Donald Trump

Aktuálně se děje

před 35 minutami

včera

Play-Off Sparta vs. Třinec Prohlédněte si galerii

Tipsport extraliga: Sparta v play-off porazila Třinec 2:1

Ve druhém čtvrtfinálovém utkání play-off Tipsport Extraligy přivítala pražská Sparta na domácím ledě třinecké Oceláře. Ti po druhé třetině vedli 1:0, Spartě se ale podařilo zápas ve třetí třetině otočit a zajistila si dvěma góly vítězství 2:1.

včera

Soud v USA, ilustrační foto

Trumpa administrativa ignorovala soudní příkaz. Je nám to jedno, vzkazuje

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa čelí obvinění, že ignorovala soudní příkaz a deportovala přibližně 250 údajných venezuelských členů gangů do Salvadoru. Bílý dům tato tvrzení popírá, zatímco Trumpův „hraniční car“ Tom Homan na pondělní tiskové konferenci prohlásil: „Je mi jedno, co si myslí soudci.“

včera

Dovoz a vývoz zboží

Kyjev varuje EU: Bez dohody o obchodu budete čelit následkům

Ukrajina vysílá Evropské unii jasný signál: pokud se nepodaří vyřešit obchodní vztahy, budou následovat odvetná opatření. Místopředseda ukrajinského ministerstva hospodářství Taras Kačka vyjádřil frustraci nad pomalým tempem jednání o prodloužení bezcelního přístupu Ukrajiny na evropský trh, který vyprší v červnu.

včera

včera

včera

Japonská armáda, ilustrační foto

Na Trumpa už reaguje i Japonsko. Namíří rakety na KLDR

Japonsko plánuje rozmístit rakety dlouhého doletu na ostrově Kjúšú v reakci na rostoucí napětí v regionu a nejistotu ohledně bezpečnostních dohod se Spojenými státy. Nové střely s dosahem přibližně 1 000 km budou schopné zasáhnout cíle v Severní Koreji a na čínském pobřeží. Podle informací agentury Kyodo budou umístěny na dvou základnách s již existujícími raketovými jednotkami a jejich rozmístění je naplánováno na příští rok.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU. (6. března 2025).

Evropští giganti tlačí na von der Leyenovou. Vidí šanci, jak využít nevyzpytatelnost Trumpa

Evropské technologické a průmyslové společnosti žádají Evropskou komisi, aby pomohla snížit závislost na Spojených státech a podpořila vývoj domácích technologií. Skupina až 100 firem a lobbistických skupin, včetně gigantů jako Airbus a Dassault, vyzvala předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou a komisařku pro technologickou suverenitu Hennu Virkkunenovou, aby EU zajistila větší technologickou nezávislost v klíčových digitálních odvětvích.

včera

Vejce

USA mají problém. Evropu žádají o pomoc

Spojené státy oslovily Dánsko a další evropské země s žádostí o vývoz vajec, aby pomohly snížit jejich rychle rostoucí cenu na americkém trhu. Oznámilo to v pátek dánské sdružení producentů vajec, které potvrdilo, že obdrželo oficiální dotaz od amerického ministerstva zemědělství.

včera

včera

Donald Trump

Trump rozhodne o budoucnosti evropských sankcí proti Rusku

Evropská unie stojí před zásadním dilematem: budou její sankce proti Rusku posíleny, nebo oslabeny? Odpověď závisí především na rozhodnutích amerického prezidenta Donalda Trumpa. Zatímco USA dosud podporovaly tvrdé sankce a pomáhaly Evropě nahradit ruské energetické zdroje, nyní hrozí, že se situace může dramaticky změnit, píše Politico.

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ztracení, ale nezapomenutí. Jak Ukrajinci hledají zmizelé ve válce pomocí umělé inteligence a odhodlaných rodin

„Mami, všechno je v pořádku. Budu offline, asi na dlouho, možná týden nebo měsíc. Nedělej si starosti.“ To byla poslední zpráva, kterou Nazar Očeretnyj poslal své matce 30. března 2022. Od té doby se neozval. Ukrajinský bojový zdravotník zmizel ve věku 33 let v Mariupolu, městě, které tehdy zažívalo jednu z nejkrvavějších kapitol ruské války proti Ukrajině.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

V úterý budu mluvit s Putinem, oznámil Trump

Jednání o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou už zahrnují diskuze o „rozdělení určitých aktiv“, uvedl v neděli americký prezident Donald Trump. Zároveň oznámil, že v úterý plánuje telefonicky hovořit se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem.

včera

včera

16. března 2025 21:53

V Lidlu se zamysleli a vymysleli něco netradičního. O úspěchu rozhodnou lidé

Zajímavou novinkou cílí na některé konkrétní zákazníky obchodní řetězec Lidl. Do sortimentu totiž zařadil produkt, který má lidem usnadnit přípravu svačin. O co přesně jde? 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy