KOMENTÁŘ | Češi platí za potraviny nejvyšší daň v Evropě. Co by udělalo její snížení?

Jak ale říkají zprávy z vládních kuloárů, je možné, že se zavedená podoba zdanění DPH nejen potravin může brzy změnit. Zbyněk Stanjura, toho času šéf resortu financí totiž řekl ve vysílání ČRo Plus, aniž by prozradil právě ty kurzotvorné informace, že jeho úřad právě nyní vše pečlivě kalkuluje a propočítává. Otázkou ale zůstává, zda se má nebo může DPH na potraviny snížit.

Je jasné, že většině populace by se snížení daně z přidané hodnoty na potraviny, jídlo, pití a já nevím, co ještě dalšího, opozicí Ano a SPD označované jako téměř životadárné položky, které současná vláda podle nich ne a ne zlevnit, líbilo. Jenže právě po vládě levicově populistických hnutí a stran, které přivedly nyní voliči nejoblíbenějšího z vůdců téměř na buben českou státní kasu svou politikou rozhazování peněz z „vrtulníku“, brání téměř jakémukoliv snižování daní.

Stačí si připomenout, že prezidentský kandidát, soudem cizí země uznaný spolupracovník nechvalně známé komunistické Státní bezpečnosti, dokázal s dalšími experty hnutí Ano a ČSSD zařídit díru ve státní kase za rok 2021 ve výši 419,7 miliard korun. Aby bylo jasno, to je nejhorší výsledek od vzniku České republiky. 

Je sice pravda, že ani po letošku nebudou tuzemské státní finance zdravé natolik aby dovolily státu výrazněji upravovat výši zdaněni, neznamená to ale, že by tu nebyl prostor k nějakým úpravám na pro každodenní život důležité položky, jakým jsou právě potraviny. Kromě popsaného problému ohledně možného snížení daně kvůli vysokému zadlužení země, se ale kolem celé problematiky točí i další, ať už vyslovené či nevyslovené otázky.

A jednou z nich je třeba tak, zda by se po snížení DPH u potravin skutečně ceny na delší dobu nakonec snížily v samotných obchodech, nebo, jak se někdy říká „ve veřejném prostoru“, snížené daně by se do cen nepromítly, ale zůstaly by na kontech obchodníků. 

A i když sám šéf vlády Petr Fialy domácím médiím řekl, že: „Ve vládě není velká vůle k zásahům do daně z přidané hodnoty na potraviny“. Faktem totiž je, právě výnos z daně z přidané hodnoty je vážnou a významnou položkou státního rozpočtu a jakýkoliv zásah do její výše může zavinit to, v krajním případě, že některé zboží nemusí být snadno „koupitelné“.

Nejsou to sice potraviny, ale taková zkušenost od některých zemí ve Střední Evropě se zastropováním cen či snižováním DPH vede nakonec k tomu, že některých komodit není dost, nebo ona snížená DPH není dlouhodobě udržitelná a pak dochází k doslova šílenému nárůstu ceny

Vláda si navíc myslí, což se objevilo i v mediálním prostoru, že konkrétně u potravin by v příštím roce, a to i díky očekávanému postupnému snižování inflace, už nemělo docházet k radikálnímu nárůstu cen potravin. Navíc bez ohledu na to, jaká bude v Česku nakonec skutečná výše DPH na potraviny, lze v příštím roce čekat zajímavé změny také od „nástupu“ nové zemědělské politiky Evropské unie (EU).

Ono totiž 2. prosince 2021 byla formálně přijata dohoda o reformě společné zemědělské politiky EU. Ta, kromě jiného, má začít platit právě v příštím roce a jejím cílem je zajistit spravedlivější, ekologičtější a výkonnější zemědělské výkony v členských zemích sdružení. Snad si i díky tomu potravinářští producenti menšího charakteru dosáhnou na větší podporu, a i oni společně třeba se svými středně velkými konkurenty otočí trend v cenovém vývoji potravin.