KOMENTÁŘ | Chceme ještě tržní ekonomiku, nebo naopak státem financovaný byznys?

Je možná nošením dříví do lesa říkat veřejnosti, ač na to pořád tak nějak sází, že nic netrvá věčně. Tedy nejen časy hojnosti, ale ani krize či éra nutných úspor. A taky to, což si jistě s neochotou připustí řada z nás, že vinou vlastních rozhodnutí, třeba při volbách, pak musíme nést následky. Tu nesmyslného a mikro manažerského rozhazování státních peněz z vrtulníku, jindy zase něco jiného. Teď se třeba nejen veřejnost čertí nad tím, že firmy jako Agrofert, Madeta či další tuzemští potravinářští giganti dostanou zřejmě stopku na miliardové dotace pro jejich podnikání. Jenže, je nutné se ptát na to, proč se čertí? Je to pak pořád privátní podnikání, když se místo snah o vlastní prosperitu, spoléhají na prosperitu zajištěnou státem? 

Ve veřejném prostoru se po ohlášení vládního konsolidačního balíčku, který míří na ozdravení (a nebudu teď řešit, zda dobře nebo špatně) totálně předlužených státních financí a který mimo jiné ohlásil plán seškrtat zemědělské dotace, objevila řada nečekaných informací. Dotace a byznys, má to řešit veřejnost? Může se sice ptát, zda je nebo není správné, že firmy jako Agrofert, Madeta, Hamé, Mlékárna Kunín a další, zřejmě budou od příštího roku chudší o dotace ze Státního intervenčního zemědělského fondu, a to ve výši přes deset miliard korun, ale někdo může namítnout, že je přece na majitelích těch firem, zda pak dokáží obstát. Nebo ne? Jistě, je nutné pak počítat i s tím, že ceny jejich výrobků mohou odpovídat škrtům v dotacích, ale znovu by pak měl nastoupit nekompromisní stát a zkontrolovat, zda ty ceny nejsou tak nějak podivně „zkroucené“, spíše než „rovné“.

Po oznámení výše úspor pro výrobce potravin se také spustila slovní přestřelka mezi ministrem zemědělství Zdeňkem Nekulou a prezidentkou Potravinářské komory ČR Danou Večeřovou. Agentura ČTK dokonce citovala její vyjádření, ve kterém tvrdí, že „ministerstvo (zemědělství) se chystá zrušit jediný dotační titul pro výrobce potravin, který byl určený na investice. Ministr tím naznačuje, že není zájem o zpracování tuzemské produkce v ČR. Bohužel už řada českých potravinářských firem dostala nabídku investiční pobídky až do výše 50 procent nákladů z jiných zemí EU, pokud zpracovatelské závody postaví na jejich území." To jako fakt?

Takže si to shrňme: Vinu za drahé potraviny v obchodech ze soukolí pěstitel, zpracovatel a obchodník nenese nikdo, což dokládají i nálezy Nejvyššího kontrolního úřadu. Navíc, jeden ukazuje na druhého. Podle potravinářů teď navíc „levnou“ produkci a investice v tuzemsku zastaví škrt dotací, protože ministr zemědělství jim dá stopku. Přesto meziroční ziskovost třeba tuzemských zemědělců přinesla číslo 22 miliard korun. Taky vám to připadá zvláštní? A tak tu máme místo smysluplných úspor a řešení, kterých je potřeba stále víc a už měly být dávno uskutečněny, jen rostoucí dohady či spíše výtky o tom, že ministr zemědělství nerozumí rozdílům mezi ziskem a marží. Jenže ani postoj: „Je nám úplně jedno, kolik bude státní dluh a jestli se nedají škrtnou peníze jinde, protože my je pro svůj byznys chceme, potřebujeme, musíme je mít (dosaďte si sami, co je správně), jinak bude zle, protože my pak ty sýrárny, čokoládovny, pekárny a já nevím co ještě v Česku prostě nepostavíme,“ úplně nenahrává nějakému „povedenému“ vyřešení dluhového problému.

Jak se lze dočíst v mediálním prostoru, vládní škrty více než deseti miliard korun v dotacích potravinářům samozřejmě kritizuje kdekdo. Od Agrární komory ČR přes Zemědělský svaz ČR až po já nevím koho. Všimli jste si ale, že by někdo z nich navrhl, já nevím, třeba efektivnější výrobu, úspory v energiích, kde to jde, využití levnější pracovní síly nebo něco jiného? Podle ČTK to prezident Agrární komory Jan Doležal označil za populistický krok, který s komorou nikdo neprojednával. Uvedl také, že národní dotace jsou pro živočišnou produkci téměř jedinou formou podpory a krácení dotací povede ke snížení konkurenceschopnosti firem. I z letmo prošlých argumentů je tak jasné, že ač budou škrty dotací bolet, tenhle říz není vůbec mimo. Zvláště giganti ve výrobě potravin si totiž zvykli na to, že jejich byznys musí mít pevné státní základy. Ne, je to privátní záležitost, za kterou je odpovědný majitel. Se vším všudy. 

Když si dáte tu práci, najdete nejeden komentář k tomu, že výše popsané kritizoval kdekdo. Tak třeba podle jednoho ekonomického komentátora i bývalého sociálnědemokratického politika, který stál v čele Nejvyššího kontrolního úřadu. Ten řekl, že jsme přešli z tržní ekonomiky do ekonomiky dotační. Rozdávání státních peněz musí skončit a omezit se jen na to, kde to bude dávat opravdu smysl. Jinak se oné „dotační rakoviny“ nikdy nezbavíme a místo snahy podnikatelů tu budeme mít jen frontu lidí s nastavenou rukou u úřadu. A že nám vyhrožují zdražením? Tady už to asi jiné nebude… Škoda.

Související

I. světová válka Komentář

Vánoční příměří je dnes už nereálný koncept. Lidé sice potřebují klid, válčení se ale radikálně změnilo

Vánoční příměří na západní frontě v roce 1914 patří k nejznámějším výjimkám moderního válečnictví. Na několik hodin tehdy ustoupily zbraně, propaganda i disciplína a prostor získal prostý lidský instinkt. O více než sto let později však podobná epizoda působí téměř nemyslitelně. Současné konflikty, včetně války na Ukrajině, jsou vedeny nepřetržitě, centralizovaně a v těsném propojení s politikou, médii a ideologií.
Andrej Babiš Komentář

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?

Více souvisejících

komentář dotace Ekonomika CZK Ministerstvo financí veřejné finance ceny potravin Agrofert

Aktuálně se děje

před 39 minutami

Ilustrační foto

Nejvýznamnější vědecké objevy uplynulého roku: Prosakování zlata a bujarý život na místě, kam Slunce nedosáhne

Věda v roce 2025 poodhalila roušku tajemství naší planety a ukázala, že Země je mnohem dynamičtější a záhadnější místo, než jsme si dosud mysleli. Od hlubin oceánů až po samotné zemské jádro přinesl uplynulý rok objevy, které mění naše chápání geologie i vzniku života. Vědci například zjistili, že z nitra planety uniká zlato, a v nejtemnějších příkopech oceánu narazili na prosperující společenství tvorů, kteří nepotřebují slunce.

před 1 hodinou

Pohřešovaný letoun Boeing 777-200ER 9M-MRO

Pátrání po zmizelém letu Malaysia Airlines MH370 se po jedenácti letech obnovuje

Více než jedenáct let po zmizení letu Malaysia Airlines MH370 se pátrání po troskách Boeingu 777 vrací s novou intenzitou. Malajsijská vláda oznámila, že v úterý 30. prosince 2025 odstartuje nová, 55denní operace vedená americkou společností Ocean Infinity. Tato soukromá firma, která proslula nalezením vraku lodi Endurance polárníka Shackletona, se zavázala k dohodě typu „žádný nález, žádná odměna“. Pokud vrak lokalizují, obdrží 70 milionů dolarů.

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu

Zelenského vystřídá Netanjahu. Míří za Trumpem na Floridu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí večer dorazí do floridského rezortu Mar-a-Lago, aby se již popáté v tomto roce setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Schůzka se koná v kritickém okamžiku, kdy v regionu rostou obavy z nových izraelských ofenziv a kdy americké administrativě podle diplomatických zdrojů dochází trpělivost s Netanjahuovým přístupem k mírovému procesu v Gaze.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Neobvyklý průzkum: Co si Evropané skutečně myslí o Trumpovi?

Americký prezident Donald Trump sice usiluje o posílení pravicového populismu v Evropě, ale podle nejnovějšího průzkumu Politico Poll se u tamních voličů netěší příliš velké oblibě. Průzkum, který proběhl na vzorku více než 10 000 lidí, ukazuje, že i mezi příznivci stran, které Trump považuje za své spojence, má na jeho osobu kladný názor jen menšina dotázaných.

před 6 hodinami

stíhačka A J10 čínské armády

Čínská armáda zahájila rozsáhlé vojenské cvičení s ostrou střelbou v těsné blízkosti Tchaj-wanu

Čínská armáda v pondělí ráno zahájila rozsáhlé vojenské cvičení s ostrou střelbou v těsné blízkosti Tchaj-wanu. Manévry s názvem „Mise spravedlnosti 2025“ zahrnují simulaci totální blokády klíčových přístavů, útoky na námořní cíle a nácvik odražení případného zásahu mezinárodních sil. Peking tyto kroky otevřeně označuje za „přísné varování“ silám usilujícím o nezávislost ostrova a reakci na to, co nazývá vnějším vměšováním.

před 7 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump

Mírová dohoda je blíž než kdykoli předtím, prohlásil Trump po jednání se Zelenským

Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj po společném jednání na Floridě oznámili, že se výrazně přiblížili k ukončení válečného konfliktu na Ukrajině. Americký prezident po setkání v resortu Mar-a-Lago uvedl, že ačkoliv byla schůzka vynikající, stále zbývají k dořešení některé velmi ožehavé otázky. Podle jeho slov je mírová dohoda blíž než kdykoli předtím, ale varoval, že pokud jednání uváznou na mrtvém bodě, válka může pokračovat ještě dlouhou dobu

před 9 hodinami

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy