Je možná nošením dříví do lesa říkat veřejnosti, ač na to pořád tak nějak sází, že nic netrvá věčně. Tedy nejen časy hojnosti, ale ani krize či éra nutných úspor. A taky to, což si jistě s neochotou připustí řada z nás, že vinou vlastních rozhodnutí, třeba při volbách, pak musíme nést následky. Tu nesmyslného a mikro manažerského rozhazování státních peněz z vrtulníku, jindy zase něco jiného. Teď se třeba nejen veřejnost čertí nad tím, že firmy jako Agrofert, Madeta či další tuzemští potravinářští giganti dostanou zřejmě stopku na miliardové dotace pro jejich podnikání. Jenže, je nutné se ptát na to, proč se čertí? Je to pak pořád privátní podnikání, když se místo snah o vlastní prosperitu, spoléhají na prosperitu zajištěnou státem?
Ve veřejném prostoru se po ohlášení vládního konsolidačního balíčku, který míří na ozdravení (a nebudu teď řešit, zda dobře nebo špatně) totálně předlužených státních financí a který mimo jiné ohlásil plán seškrtat zemědělské dotace, objevila řada nečekaných informací. Dotace a byznys, má to řešit veřejnost? Může se sice ptát, zda je nebo není správné, že firmy jako Agrofert, Madeta, Hamé, Mlékárna Kunín a další, zřejmě budou od příštího roku chudší o dotace ze Státního intervenčního zemědělského fondu, a to ve výši přes deset miliard korun, ale někdo může namítnout, že je přece na majitelích těch firem, zda pak dokáží obstát. Nebo ne? Jistě, je nutné pak počítat i s tím, že ceny jejich výrobků mohou odpovídat škrtům v dotacích, ale znovu by pak měl nastoupit nekompromisní stát a zkontrolovat, zda ty ceny nejsou tak nějak podivně „zkroucené“, spíše než „rovné“.
Po oznámení výše úspor pro výrobce potravin se také spustila slovní přestřelka mezi ministrem zemědělství Zdeňkem Nekulou a prezidentkou Potravinářské komory ČR Danou Večeřovou. Agentura ČTK dokonce citovala její vyjádření, ve kterém tvrdí, že „ministerstvo (zemědělství) se chystá zrušit jediný dotační titul pro výrobce potravin, který byl určený na investice. Ministr tím naznačuje, že není zájem o zpracování tuzemské produkce v ČR. Bohužel už řada českých potravinářských firem dostala nabídku investiční pobídky až do výše 50 procent nákladů z jiných zemí EU, pokud zpracovatelské závody postaví na jejich území." To jako fakt?
Takže si to shrňme: Vinu za drahé potraviny v obchodech ze soukolí pěstitel, zpracovatel a obchodník nenese nikdo, což dokládají i nálezy Nejvyššího kontrolního úřadu. Navíc, jeden ukazuje na druhého. Podle potravinářů teď navíc „levnou“ produkci a investice v tuzemsku zastaví škrt dotací, protože ministr zemědělství jim dá stopku. Přesto meziroční ziskovost třeba tuzemských zemědělců přinesla číslo 22 miliard korun. Taky vám to připadá zvláštní? A tak tu máme místo smysluplných úspor a řešení, kterých je potřeba stále víc a už měly být dávno uskutečněny, jen rostoucí dohady či spíše výtky o tom, že ministr zemědělství nerozumí rozdílům mezi ziskem a marží. Jenže ani postoj: „Je nám úplně jedno, kolik bude státní dluh a jestli se nedají škrtnou peníze jinde, protože my je pro svůj byznys chceme, potřebujeme, musíme je mít (dosaďte si sami, co je správně), jinak bude zle, protože my pak ty sýrárny, čokoládovny, pekárny a já nevím co ještě v Česku prostě nepostavíme,“ úplně nenahrává nějakému „povedenému“ vyřešení dluhového problému.
Jak se lze dočíst v mediálním prostoru, vládní škrty více než deseti miliard korun v dotacích potravinářům samozřejmě kritizuje kdekdo. Od Agrární komory ČR přes Zemědělský svaz ČR až po já nevím koho. Všimli jste si ale, že by někdo z nich navrhl, já nevím, třeba efektivnější výrobu, úspory v energiích, kde to jde, využití levnější pracovní síly nebo něco jiného? Podle ČTK to prezident Agrární komory Jan Doležal označil za populistický krok, který s komorou nikdo neprojednával. Uvedl také, že národní dotace jsou pro živočišnou produkci téměř jedinou formou podpory a krácení dotací povede ke snížení konkurenceschopnosti firem. I z letmo prošlých argumentů je tak jasné, že ač budou škrty dotací bolet, tenhle říz není vůbec mimo. Zvláště giganti ve výrobě potravin si totiž zvykli na to, že jejich byznys musí mít pevné státní základy. Ne, je to privátní záležitost, za kterou je odpovědný majitel. Se vším všudy.
Když si dáte tu práci, najdete nejeden komentář k tomu, že výše popsané kritizoval kdekdo. Tak třeba podle jednoho ekonomického komentátora i bývalého sociálnědemokratického politika, který stál v čele Nejvyššího kontrolního úřadu. Ten řekl, že jsme přešli z tržní ekonomiky do ekonomiky dotační. Rozdávání státních peněz musí skončit a omezit se jen na to, kde to bude dávat opravdu smysl. Jinak se oné „dotační rakoviny“ nikdy nezbavíme a místo snahy podnikatelů tu budeme mít jen frontu lidí s nastavenou rukou u úřadu. A že nám vyhrožují zdražením? Tady už to asi jiné nebude… Škoda.
Související
Rusko jedinou střelou zahodilo všechny snahy ze studené války. Západ nesmí polevit
Tisíc dnů bezohledné agrese. Nová eskalace má jadernou pachuť
komentář , dotace , Ekonomika , CZK , Ministerstvo financí , veřejné finance , ceny potravin , Agrofert
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Útok balistickou střelou na Ukrajině: Západ zpochybnil použití ICBM, internetem kolují nové záběry
před 2 hodinami
Svět řeší podivnou ruskou tiskovku. Neříkejte nic o útoku balistickou střelou, nařídil někdo Zacharovové
před 2 hodinami
Generální ředitel WHO skončil v nemocnici
před 3 hodinami
27 milionů obyvatel na místě, které je zabíjí. Jak se žije v nejznečištěnějším městě na světě?
před 3 hodinami
Rusko jedinou střelou zahodilo všechny snahy ze studené války. Západ nesmí polevit
před 3 hodinami
Rusko je ochotné jednat o míru na Ukrajině. Když se splní jeho požadavky
před 4 hodinami
Netanjahu podle OSN zdecimoval Pásmo Gazy. Absurdní, brání se zatykači
před 4 hodinami
EU se připravuje na obchodní válku. Podle ekonoma Kuchaře Trumpova cla pocítí hlavně Američané
před 4 hodinami
ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta
před 5 hodinami
Nástup Trumpa znervózňuje všechny. Kyjev i Moskva se snaží získat výhodu ve válce, než převezme úřad
před 6 hodinami
Rusko vypálením ICBM vyslalo signál, že má technologie a je ochotné je použít, řekl Kraus pro EZ
před 6 hodinami
Polsko je naším prioritním cílem, prohlásila Zacharovová
před 6 hodinami
Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr
před 6 hodinami
Hamás obvinil USA z genocidy v Pásmu Gazy. Izraeli vzkázal, kdy propustí rukojmí
před 7 hodinami
Jak se západní zbraně dostávají do Ruska, sankcím navzdory? Stačí jedna instagramová modelka
před 7 hodinami
Biden poslal Ukrajině další silnou zbraň. Je zakázaná a vysoce kontroverzní
před 8 hodinami
Co je mezikontinentální balistická raketa (ICBM)?
před 8 hodinami
Rusko odpálilo mezikontinentální balistickou raketu. Poprvé v historii
před 9 hodinami
Ukrajinská fronta by mohla brzy zkolabovat, varují odborníci
před 10 hodinami
Nasazení ATACMS a Storm Shadow na ruském území: Symbolické gesto, nebo zlom ve válce na Ukrajině?
Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.
Zdroj: Libor Novák