KOMENTÁŘ | Chceme ještě tržní ekonomiku, nebo naopak státem financovaný byznys?

Je možná nošením dříví do lesa říkat veřejnosti, ač na to pořád tak nějak sází, že nic netrvá věčně. Tedy nejen časy hojnosti, ale ani krize či éra nutných úspor. A taky to, což si jistě s neochotou připustí řada z nás, že vinou vlastních rozhodnutí, třeba při volbách, pak musíme nést následky. Tu nesmyslného a mikro manažerského rozhazování státních peněz z vrtulníku, jindy zase něco jiného. Teď se třeba nejen veřejnost čertí nad tím, že firmy jako Agrofert, Madeta či další tuzemští potravinářští giganti dostanou zřejmě stopku na miliardové dotace pro jejich podnikání. Jenže, je nutné se ptát na to, proč se čertí? Je to pak pořád privátní podnikání, když se místo snah o vlastní prosperitu, spoléhají na prosperitu zajištěnou státem? 

Ve veřejném prostoru se po ohlášení vládního konsolidačního balíčku, který míří na ozdravení (a nebudu teď řešit, zda dobře nebo špatně) totálně předlužených státních financí a který mimo jiné ohlásil plán seškrtat zemědělské dotace, objevila řada nečekaných informací. Dotace a byznys, má to řešit veřejnost? Může se sice ptát, zda je nebo není správné, že firmy jako Agrofert, Madeta, Hamé, Mlékárna Kunín a další, zřejmě budou od příštího roku chudší o dotace ze Státního intervenčního zemědělského fondu, a to ve výši přes deset miliard korun, ale někdo může namítnout, že je přece na majitelích těch firem, zda pak dokáží obstát. Nebo ne? Jistě, je nutné pak počítat i s tím, že ceny jejich výrobků mohou odpovídat škrtům v dotacích, ale znovu by pak měl nastoupit nekompromisní stát a zkontrolovat, zda ty ceny nejsou tak nějak podivně „zkroucené“, spíše než „rovné“.

Po oznámení výše úspor pro výrobce potravin se také spustila slovní přestřelka mezi ministrem zemědělství Zdeňkem Nekulou a prezidentkou Potravinářské komory ČR Danou Večeřovou. Agentura ČTK dokonce citovala její vyjádření, ve kterém tvrdí, že „ministerstvo (zemědělství) se chystá zrušit jediný dotační titul pro výrobce potravin, který byl určený na investice. Ministr tím naznačuje, že není zájem o zpracování tuzemské produkce v ČR. Bohužel už řada českých potravinářských firem dostala nabídku investiční pobídky až do výše 50 procent nákladů z jiných zemí EU, pokud zpracovatelské závody postaví na jejich území." To jako fakt?

Takže si to shrňme: Vinu za drahé potraviny v obchodech ze soukolí pěstitel, zpracovatel a obchodník nenese nikdo, což dokládají i nálezy Nejvyššího kontrolního úřadu. Navíc, jeden ukazuje na druhého. Podle potravinářů teď navíc „levnou“ produkci a investice v tuzemsku zastaví škrt dotací, protože ministr zemědělství jim dá stopku. Přesto meziroční ziskovost třeba tuzemských zemědělců přinesla číslo 22 miliard korun. Taky vám to připadá zvláštní? A tak tu máme místo smysluplných úspor a řešení, kterých je potřeba stále víc a už měly být dávno uskutečněny, jen rostoucí dohady či spíše výtky o tom, že ministr zemědělství nerozumí rozdílům mezi ziskem a marží. Jenže ani postoj: „Je nám úplně jedno, kolik bude státní dluh a jestli se nedají škrtnou peníze jinde, protože my je pro svůj byznys chceme, potřebujeme, musíme je mít (dosaďte si sami, co je správně), jinak bude zle, protože my pak ty sýrárny, čokoládovny, pekárny a já nevím co ještě v Česku prostě nepostavíme,“ úplně nenahrává nějakému „povedenému“ vyřešení dluhového problému.

Jak se lze dočíst v mediálním prostoru, vládní škrty více než deseti miliard korun v dotacích potravinářům samozřejmě kritizuje kdekdo. Od Agrární komory ČR přes Zemědělský svaz ČR až po já nevím koho. Všimli jste si ale, že by někdo z nich navrhl, já nevím, třeba efektivnější výrobu, úspory v energiích, kde to jde, využití levnější pracovní síly nebo něco jiného? Podle ČTK to prezident Agrární komory Jan Doležal označil za populistický krok, který s komorou nikdo neprojednával. Uvedl také, že národní dotace jsou pro živočišnou produkci téměř jedinou formou podpory a krácení dotací povede ke snížení konkurenceschopnosti firem. I z letmo prošlých argumentů je tak jasné, že ač budou škrty dotací bolet, tenhle říz není vůbec mimo. Zvláště giganti ve výrobě potravin si totiž zvykli na to, že jejich byznys musí mít pevné státní základy. Ne, je to privátní záležitost, za kterou je odpovědný majitel. Se vším všudy. 

Když si dáte tu práci, najdete nejeden komentář k tomu, že výše popsané kritizoval kdekdo. Tak třeba podle jednoho ekonomického komentátora i bývalého sociálnědemokratického politika, který stál v čele Nejvyššího kontrolního úřadu. Ten řekl, že jsme přešli z tržní ekonomiky do ekonomiky dotační. Rozdávání státních peněz musí skončit a omezit se jen na to, kde to bude dávat opravdu smysl. Jinak se oné „dotační rakoviny“ nikdy nezbavíme a místo snahy podnikatelů tu budeme mít jen frontu lidí s nastavenou rukou u úřadu. A že nám vyhrožují zdražením? Tady už to asi jiné nebude… Škoda.

Související

Donald Trump Komentář

Evropa může prosadit svou sílu a postavit se Trumpovi. Místo toho zatím čeká na jeho milosrdenství

Evropská unie čelí hrozbě nových amerických cel, která by mohla zásadně narušit obchodní vztahy s USA. Místo aby Brusel reagoval rozhodně, spoléhá na vyjednávání, jež se šibeničním termínem Donalda Trumpa sotva stihne. EU přitom nemusí hrát roli slabšího, má dostatečnou sílu i spojence po celém světě, kteří čekají na jasné evropské rozhodnutí. Je čas přestat vyčkávat a začít jednat.
Elon Musk Komentář

Miliardáři by mohli zastavit hlad i chudobu. Nechtějí, a nikdo to po nich ani nemůže chtít

Čisté jmění amerických miliardářů dosahuje 6,22 bilionu dolarů, částky tak obrovské, že ji lze jen stěží pochopit. A přesto právě tato koncentrace bohatství v rukou několika stovek jednotlivců ukazuje, jak dramatický potenciál by mohl mít koordinovaný zásah soukromého kapitálu. Pokud by se tito lidé rozhodli jednat, měli by moc měnit celý svět – doslova.

Více souvisejících

komentář dotace Ekonomika CZK Ministerstvo financí veřejné finance ceny potravin Agrofert

Aktuálně se děje

před 55 minutami

Prezident Trump

Trump dal Rusku ultimátum: Na uzavření míru s Ukrajinou má 50 dní

Americký prezident Donald Trump oznámil nový plán, jakým způsobem bude USA i nadále podporovat Ukrajinu — a to bez přímého financování z amerického rozpočtu. Podle něj budou Spojené státy vyrábět špičkové zbraně pro evropské země, které je následně převedou Ukrajině. Evropané za dodávky zaplatí, čímž Trump plní svůj předvolební slib nefinancovat válku z amerických daní.

před 2 hodinami

raketový systém Patriot

Evropa prostředník, USA prodejce. Jak vypadá Trumpův plán na zbrojní pomoc Ukrajině?

Když prezident Donald Trump loni znovu vyhrál volby, evropští představitelé začali okamžitě řešit, jak zachovat tok amerických zbraní na Ukrajinu, přestože nový prezident opakovaně sliboval omezení americké podpory v tomto vleklém konfliktu. Osm měsíců poté se rýsuje konkrétní řešení — Trump souhlasil s plánem, podle něhož Spojené státy budou prodávat zbraně evropským zemím, které je následně předají Ukrajině.

před 3 hodinami

Izraelská armáda

Masakr v centru Gazy: Děti šly pro vodu, izraelská armáda je zabila

V centru Gazy došlo v neděli k dalšímu tragickému incidentu, když izraelský letecký útok zasáhl místo, kde Palestinci shromažďovali vodu. Podle lékařských zdrojů přišlo o život nejméně šest dětí a další čtyři lidé. Videozáznamy z místa ukazují zoufalou scénu – těla obětí leží mezi kbelíky a nádobami na vodu.

před 3 hodinami

Bern, Švýcarsko

Švýcaři členství v EU nevěří. Jsou hrdí na neutralitu, bohatství a přímou demokracii

Švýcarsko, vyčnívající jako neutrální ostrov uprostřed evropské integrace, si již dlouhá desetiletí drží odstup od členství v EU. Ačkoliv s Unií udržuje úzké vztahy, důvody k přistoupení chybí, ať už jsou ekonomické, bezpečnostní i kulturní. Nejde jen o politické rozhodnutí, nýbrž celkový odpor vůči členství sdílejí i mnozí obyvatelé, kteří se k evropské integraci staví s ironií, skepsí a důrazem na přímou demokracii.

před 3 hodinami

Jaderný výbuch

Rusko se chystá na jadernou válku. Buduje a modernizuje své jaderné základny

Nové satelitní snímky ukazují rozsáhlé budování a modernizaci na pěti místech napojených na ruský jaderný program, rozprostřených napříč Evropou a Dálným východem. Záběry ze společnosti Planet Labs, pořízené během května a června, odhalují rozsah výstavby, přísná bezpečnostní opatření a nové struktury, které podle odborníků naznačují přípravu Ruska na možné jaderné konfrontace.

před 4 hodinami

Prezident Trump

Trump chystá zásadní oznámení o Rusku

Americký prezident Donald Trump ohlásil, že dnes učiní „zásadní prohlášení“ týkající se Ruska, a to v době zvýšeného napětí v regionu i na mezinárodní scéně. Zatím není jasné, co vše bude obsahem avizovaného oznámení, ale prezident už v noci potvrdil, že Spojené státy pošlou Ukrajině systém protivzdušné obrany Patriot.

před 5 hodinami

Elon Musk

Nechválí Hitlera, místo toho obhajuje "dobré rasy." Muskova "nejchytřejší AI na světě" je diskriminační

Nově aktualizovaná verze AI chatbota Grok, kterou vyvinula společnost xAI Elona Muska, opět čelí vážné kritice poté, co začala vydávat rasistické a sexistické výstupy. V tomto týdnu Grok 4 vygeneroval program, který na základě rasové a genderové identity posuzuje, zda je někdo „dobrý vědec“. Vyjmenoval přitom jen „bílé, Asiaty a Židy“, přičemž jako „dobré rasy“ označil skupiny jako bílí, kavkazští, Asiaté, východní i jižní Asiaté a Židé.

před 6 hodinami

Sýrie

Vyplatí se podnikat v konfliktních zónách? Lafarge je lekcí pro celý svět

Zkušenost francouzského stavebního giganta Lafarge, jenž se v letech 2011 až 2014 rozhodl pokračovat v provozu svého závodu v severovýchodní Sýrii uprostřed krvavé občanské války, nyní slouží jako výstražný příklad pro všechny nadnárodní firmy operující v konfliktních oblastech. V aktuální studii dvou francouzských akademiček – Nathalie Belhosteové z obchodní školy EM Lyon a Anny Dimitrové z ESSCA School of Management – je tato zkušenost detailně rozebrána jako případ selhání krátkodobého uvažování, etických kompromisů a nedostatečné politické citlivosti.

před 6 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Trump hrozí EU dalšími cly. Evropa zuří, trhy se propadají

Nová obchodní krize mezi Spojenými státy a Evropskou unií je na spadnutí poté, co americký prezident Donald Trump oznámil záměr uvalit od srpna 30% cla na dovoz z EU. Oznámení vyvolalo v Evropě prudkou diplomatickou reakci, která signalizuje mimořádné napětí ve vztazích mezi tradičními spojenci.

před 7 hodinami

Král Charles III.

Trump pojede do Británie za králem Karlem III.

Americký prezident Donald Trump přijme v září historicky druhé státní pozvání do Spojeného království. Bude hostem krále Karla III. a královny Camilly na zámku Windsor, uvedl Buckinghamský palác. Návštěva se uskuteční od 17. do 19. září a doprovodí ho i první dáma Melania Trumpová.

před 8 hodinami

Donald Trump

Evropa může prosadit svou sílu a postavit se Trumpovi. Místo toho zatím čeká na jeho milosrdenství

Evropská unie čelí hrozbě nových amerických cel, která by mohla zásadně narušit obchodní vztahy s USA. Místo aby Brusel reagoval rozhodně, spoléhá na vyjednávání, jež se šibeničním termínem Donalda Trumpa sotva stihne. EU přitom nemusí hrát roli slabšího, má dostatečnou sílu i spojence po celém světě, kteří čekají na jasné evropské rozhodnutí. Je čas přestat vyčkávat a začít jednat.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Pásmo Gazy

Tábor Rafah: Humanitární město, nebo zločin proti lidskosti? Izraelský plán vyvolává vlnu kritiky

Plán izraelského ministra obrany Israela Katze přesunout až 600 000 Palestinců do nově vytvořeného „humanitárního prostoru“ na troskách města Rafah vyvolal vážné obavy ze strany právních expertů, mezinárodních organizací i humanitárních pracovníků. Podle právničky Shannon Bosch z Edith Cowan University může jít o krok, který naplňuje definici válečného zločinu a zločinu proti lidskosti.

před 9 hodinami

Donald Trump

Trump: Putin mluví hezky, ale všechny bombarduje. Chystá velkou ofenzívu, Ukrajině pošleme Patrioty

Ruský prezident Vladimir Putin podle nových informací sdělil Donaldu Trumpovi, že během následujících 60 dnů plánuje výrazně zesílit vojenské operace na východní Ukrajině. Podle zprávy serveru Axios k této výměně došlo během telefonátu mezi oběma lídry 3. července. Trump následně řekl francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi: „Chce to vzít celé.“

před 10 hodinami

Kyriakos Mitsotakis

Itálie a Řecko bijí na poplach kvůli Libyi, spojence to nechává chladnými

Itálie a Řecko varují své partnery v NATO a EU před rostoucí bezpečnostní hrozbou z Libye, ale jejich výzvy zatím nenacházejí odezvu. V době, kdy se pozornost evropských hlavních měst soustředí především na válku na Ukrajině, přibývají varování před tím, že Moskva a Ankara upevňují svůj vliv na severu Afriky – a to s potenciálně ničivými dopady na bezpečnost celého kontinentu.

před 10 hodinami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron: Evropa čelí největší hrozbě od konce druhé světové války

Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval, že Evropa čelí nejvážnější hrozbě své svobody od konce druhé světové války. Ve výrazném projevu k armádním činitelům v Paříži oznámil plán na razantní zvýšení francouzských výdajů na obranu a upozornil na narůstající globální nestabilitu, návrat imperialismu a sílící nebezpečí ze strany Ruska.

před 12 hodinami

Letní počasí, ilustrační foto

Horké letní počasí je definitivně zpět. Platí varování

V Česku se uplynulý týden obešel bez příliš vysokých teplot, ale hned na začátku nového týdne před nimi meteorologové varují. V jednom konkrétním regionu dnes může ojediněle být až 32 °C, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

včera

Důchody.

Důchodci už nedostanou to, na co byli zvyklí. Alespoň ne automaticky

Důchody se v lednu budou opět valorizovat, ale jedna věc bude jinak. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) již nyní informovala, že nebude automaticky zasílat valorizační oznámení o zvýšení důchodu. Všem bude nadále dostupné v elektronické podobě po přihlášení na ePortálu ČSSZ, případně v datové schránce. Klienti, kteří i nadále mají zájem o oznámení v papírové formě, o něj musí požádat. Čas mají do konce září. 

včera

Lékař falšoval certifikáty o očkování proti covidu-19. Sedět nepůjde, rozhodla ministryně

Americká ministryně spravedlnosti Pam Bondiová nařídila ukončení procesu s lékařem, který je obviněný ze zničení vakcín proti nemoci covid-19 v hodnotě 28 tisíc dolarů (590 tisíc korun). Doktor zároveň vydával falešné dokumenty potvrzující očkování a dětem aplikoval solný roztok místo vakcíny na žádost rodičů. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy