Je možná nošením dříví do lesa říkat veřejnosti, ač na to pořád tak nějak sází, že nic netrvá věčně. Tedy nejen časy hojnosti, ale ani krize či éra nutných úspor. A taky to, což si jistě s neochotou připustí řada z nás, že vinou vlastních rozhodnutí, třeba při volbách, pak musíme nést následky. Tu nesmyslného a mikro manažerského rozhazování státních peněz z vrtulníku, jindy zase něco jiného. Teď se třeba nejen veřejnost čertí nad tím, že firmy jako Agrofert, Madeta či další tuzemští potravinářští giganti dostanou zřejmě stopku na miliardové dotace pro jejich podnikání. Jenže, je nutné se ptát na to, proč se čertí? Je to pak pořád privátní podnikání, když se místo snah o vlastní prosperitu, spoléhají na prosperitu zajištěnou státem?
Ve veřejném prostoru se po ohlášení vládního konsolidačního balíčku, který míří na ozdravení (a nebudu teď řešit, zda dobře nebo špatně) totálně předlužených státních financí a který mimo jiné ohlásil plán seškrtat zemědělské dotace, objevila řada nečekaných informací. Dotace a byznys, má to řešit veřejnost? Může se sice ptát, zda je nebo není správné, že firmy jako Agrofert, Madeta, Hamé, Mlékárna Kunín a další, zřejmě budou od příštího roku chudší o dotace ze Státního intervenčního zemědělského fondu, a to ve výši přes deset miliard korun, ale někdo může namítnout, že je přece na majitelích těch firem, zda pak dokáží obstát. Nebo ne? Jistě, je nutné pak počítat i s tím, že ceny jejich výrobků mohou odpovídat škrtům v dotacích, ale znovu by pak měl nastoupit nekompromisní stát a zkontrolovat, zda ty ceny nejsou tak nějak podivně „zkroucené“, spíše než „rovné“.
Po oznámení výše úspor pro výrobce potravin se také spustila slovní přestřelka mezi ministrem zemědělství Zdeňkem Nekulou a prezidentkou Potravinářské komory ČR Danou Večeřovou. Agentura ČTK dokonce citovala její vyjádření, ve kterém tvrdí, že „ministerstvo (zemědělství) se chystá zrušit jediný dotační titul pro výrobce potravin, který byl určený na investice. Ministr tím naznačuje, že není zájem o zpracování tuzemské produkce v ČR. Bohužel už řada českých potravinářských firem dostala nabídku investiční pobídky až do výše 50 procent nákladů z jiných zemí EU, pokud zpracovatelské závody postaví na jejich území." To jako fakt?
Takže si to shrňme: Vinu za drahé potraviny v obchodech ze soukolí pěstitel, zpracovatel a obchodník nenese nikdo, což dokládají i nálezy Nejvyššího kontrolního úřadu. Navíc, jeden ukazuje na druhého. Podle potravinářů teď navíc „levnou“ produkci a investice v tuzemsku zastaví škrt dotací, protože ministr zemědělství jim dá stopku. Přesto meziroční ziskovost třeba tuzemských zemědělců přinesla číslo 22 miliard korun. Taky vám to připadá zvláštní? A tak tu máme místo smysluplných úspor a řešení, kterých je potřeba stále víc a už měly být dávno uskutečněny, jen rostoucí dohady či spíše výtky o tom, že ministr zemědělství nerozumí rozdílům mezi ziskem a marží. Jenže ani postoj: „Je nám úplně jedno, kolik bude státní dluh a jestli se nedají škrtnou peníze jinde, protože my je pro svůj byznys chceme, potřebujeme, musíme je mít (dosaďte si sami, co je správně), jinak bude zle, protože my pak ty sýrárny, čokoládovny, pekárny a já nevím co ještě v Česku prostě nepostavíme,“ úplně nenahrává nějakému „povedenému“ vyřešení dluhového problému.
Jak se lze dočíst v mediálním prostoru, vládní škrty více než deseti miliard korun v dotacích potravinářům samozřejmě kritizuje kdekdo. Od Agrární komory ČR přes Zemědělský svaz ČR až po já nevím koho. Všimli jste si ale, že by někdo z nich navrhl, já nevím, třeba efektivnější výrobu, úspory v energiích, kde to jde, využití levnější pracovní síly nebo něco jiného? Podle ČTK to prezident Agrární komory Jan Doležal označil za populistický krok, který s komorou nikdo neprojednával. Uvedl také, že národní dotace jsou pro živočišnou produkci téměř jedinou formou podpory a krácení dotací povede ke snížení konkurenceschopnosti firem. I z letmo prošlých argumentů je tak jasné, že ač budou škrty dotací bolet, tenhle říz není vůbec mimo. Zvláště giganti ve výrobě potravin si totiž zvykli na to, že jejich byznys musí mít pevné státní základy. Ne, je to privátní záležitost, za kterou je odpovědný majitel. Se vším všudy.
Když si dáte tu práci, najdete nejeden komentář k tomu, že výše popsané kritizoval kdekdo. Tak třeba podle jednoho ekonomického komentátora i bývalého sociálnědemokratického politika, který stál v čele Nejvyššího kontrolního úřadu. Ten řekl, že jsme přešli z tržní ekonomiky do ekonomiky dotační. Rozdávání státních peněz musí skončit a omezit se jen na to, kde to bude dávat opravdu smysl. Jinak se oné „dotační rakoviny“ nikdy nezbavíme a místo snahy podnikatelů tu budeme mít jen frontu lidí s nastavenou rukou u úřadu. A že nám vyhrožují zdražením? Tady už to asi jiné nebude… Škoda.
Související
40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR
Česká nafta zdražila v EU nejvíce, ukazují data. Expert zhodnotil dopad snížení daně
komentář , dotace , Ekonomika , CZK , Ministerstvo financí , veřejné finance , ceny potravin , Agrofert
Aktuálně se děje
včera
Trump už se nahlas hlásí ke královské rodině. Mohou za to britští novináři
včera
Babiš je na první cestě mimo EU. V Ázerbájdžánu jednal o dodávkách ropy a plynu
včera
Ledecká půjde do další zimní sezóny bez lyžařských koučů Gampera a Banka
včera
Obchody nemají na vybranou. V květnu se jednou musí řídit zákonem
včera
Policisté hledají výtržníka. Odjíždějícímu autobusu pražské MHD rozbil dveře
včera
Zemřel Oskar Petr, autor legendárních hitů Lucie či Davida Kollera
včera
Ostravský Baník hledá marně cestu z krize. Pomoci má už čtvrtý trenér za sezónu
včera
Letní počasí dorazí už o víkendu. Meteorologové řekli, co není vyloučeno
včera
Evropský parlament se postavil proti Orbánovu muži. Maďarského eurokomisaře vyzval k rezignaci
včera
Von der Leyenová: Rusové mají pocit, že se opět nacházejí za železnou oponou. Tentokrát je digitální
včera
Ceny ropy po oznámení o blokádě přístavů prudce vzrostly
včera
Nový rozsudek v Cimického kauze. Psychiatr má skončit za mřížemi
včera
Evropská komise podá žalobu na Česko a Maďarsko
včera
Cintula si za atentát na Fica odsedí 21 let, potvrdil NS
včera
Už nebudu hodný, vzkázal Trump za doprovodu bizarní fotomontáže
včera
Svět zasáhne silné El Niño, varuje WMO. Počasí může letos lámat rekordy
včera
Odchod Spojených arabských emirátů z OPEC otřásl světem. Proč je tak významný?
včera
Estonsko chce, aby Evropská unie zakázala vstup ruským vojákům
včera
Ruská přehlídka ke Dni vítězství bude poprvé po 20 letech bez vojenské techniky. Důvod ministerstvo tají
včera
Řítí se svět do další ekonomické krize? Tentokrát by se neodehrála stejně, jako ta předchozí
Vzpomínky na pád banky Lehman Brothers v září 2008 jsou pro mnohé stále živé. Bobby Seagull tehdy pracoval jako obchodník v londýnském Canary Wharf a do kanceláře dorazil před šestou ráno naposledy. Ačkoliv zprávy z Ameriky věštily bankrot, zaměstnanci v Británii netušili, co to pro ně znamená. V kancelářích zavládl chaos a někteří lidé si začali brát obrazy ze stěn jako náhradu za dlužné akcie.
Zdroj: Libor Novák