KOMENTÁŘ | Chceme ještě tržní ekonomiku, nebo naopak státem financovaný byznys?

Je možná nošením dříví do lesa říkat veřejnosti, ač na to pořád tak nějak sází, že nic netrvá věčně. Tedy nejen časy hojnosti, ale ani krize či éra nutných úspor. A taky to, což si jistě s neochotou připustí řada z nás, že vinou vlastních rozhodnutí, třeba při volbách, pak musíme nést následky. Tu nesmyslného a mikro manažerského rozhazování státních peněz z vrtulníku, jindy zase něco jiného. Teď se třeba nejen veřejnost čertí nad tím, že firmy jako Agrofert, Madeta či další tuzemští potravinářští giganti dostanou zřejmě stopku na miliardové dotace pro jejich podnikání. Jenže, je nutné se ptát na to, proč se čertí? Je to pak pořád privátní podnikání, když se místo snah o vlastní prosperitu, spoléhají na prosperitu zajištěnou státem? 

Ve veřejném prostoru se po ohlášení vládního konsolidačního balíčku, který míří na ozdravení (a nebudu teď řešit, zda dobře nebo špatně) totálně předlužených státních financí a který mimo jiné ohlásil plán seškrtat zemědělské dotace, objevila řada nečekaných informací. Dotace a byznys, má to řešit veřejnost? Může se sice ptát, zda je nebo není správné, že firmy jako Agrofert, Madeta, Hamé, Mlékárna Kunín a další, zřejmě budou od příštího roku chudší o dotace ze Státního intervenčního zemědělského fondu, a to ve výši přes deset miliard korun, ale někdo může namítnout, že je přece na majitelích těch firem, zda pak dokáží obstát. Nebo ne? Jistě, je nutné pak počítat i s tím, že ceny jejich výrobků mohou odpovídat škrtům v dotacích, ale znovu by pak měl nastoupit nekompromisní stát a zkontrolovat, zda ty ceny nejsou tak nějak podivně „zkroucené“, spíše než „rovné“.

Po oznámení výše úspor pro výrobce potravin se také spustila slovní přestřelka mezi ministrem zemědělství Zdeňkem Nekulou a prezidentkou Potravinářské komory ČR Danou Večeřovou. Agentura ČTK dokonce citovala její vyjádření, ve kterém tvrdí, že „ministerstvo (zemědělství) se chystá zrušit jediný dotační titul pro výrobce potravin, který byl určený na investice. Ministr tím naznačuje, že není zájem o zpracování tuzemské produkce v ČR. Bohužel už řada českých potravinářských firem dostala nabídku investiční pobídky až do výše 50 procent nákladů z jiných zemí EU, pokud zpracovatelské závody postaví na jejich území." To jako fakt?

Takže si to shrňme: Vinu za drahé potraviny v obchodech ze soukolí pěstitel, zpracovatel a obchodník nenese nikdo, což dokládají i nálezy Nejvyššího kontrolního úřadu. Navíc, jeden ukazuje na druhého. Podle potravinářů teď navíc „levnou“ produkci a investice v tuzemsku zastaví škrt dotací, protože ministr zemědělství jim dá stopku. Přesto meziroční ziskovost třeba tuzemských zemědělců přinesla číslo 22 miliard korun. Taky vám to připadá zvláštní? A tak tu máme místo smysluplných úspor a řešení, kterých je potřeba stále víc a už měly být dávno uskutečněny, jen rostoucí dohady či spíše výtky o tom, že ministr zemědělství nerozumí rozdílům mezi ziskem a marží. Jenže ani postoj: „Je nám úplně jedno, kolik bude státní dluh a jestli se nedají škrtnou peníze jinde, protože my je pro svůj byznys chceme, potřebujeme, musíme je mít (dosaďte si sami, co je správně), jinak bude zle, protože my pak ty sýrárny, čokoládovny, pekárny a já nevím co ještě v Česku prostě nepostavíme,“ úplně nenahrává nějakému „povedenému“ vyřešení dluhového problému.

Jak se lze dočíst v mediálním prostoru, vládní škrty více než deseti miliard korun v dotacích potravinářům samozřejmě kritizuje kdekdo. Od Agrární komory ČR přes Zemědělský svaz ČR až po já nevím koho. Všimli jste si ale, že by někdo z nich navrhl, já nevím, třeba efektivnější výrobu, úspory v energiích, kde to jde, využití levnější pracovní síly nebo něco jiného? Podle ČTK to prezident Agrární komory Jan Doležal označil za populistický krok, který s komorou nikdo neprojednával. Uvedl také, že národní dotace jsou pro živočišnou produkci téměř jedinou formou podpory a krácení dotací povede ke snížení konkurenceschopnosti firem. I z letmo prošlých argumentů je tak jasné, že ač budou škrty dotací bolet, tenhle říz není vůbec mimo. Zvláště giganti ve výrobě potravin si totiž zvykli na to, že jejich byznys musí mít pevné státní základy. Ne, je to privátní záležitost, za kterou je odpovědný majitel. Se vším všudy. 

Když si dáte tu práci, najdete nejeden komentář k tomu, že výše popsané kritizoval kdekdo. Tak třeba podle jednoho ekonomického komentátora i bývalého sociálnědemokratického politika, který stál v čele Nejvyššího kontrolního úřadu. Ten řekl, že jsme přešli z tržní ekonomiky do ekonomiky dotační. Rozdávání státních peněz musí skončit a omezit se jen na to, kde to bude dávat opravdu smysl. Jinak se oné „dotační rakoviny“ nikdy nezbavíme a místo snahy podnikatelů tu budeme mít jen frontu lidí s nastavenou rukou u úřadu. A že nám vyhrožují zdražením? Tady už to asi jiné nebude… Škoda.

Související

Michail Sergejevič Gorbačov (v době své Komentář

Gorbačov nastoupil před 40 lety. Názory Rusů a světa se snad nemohou více lišit

Datum 11. března 1985 není ve veřejném prostoru příliš připomínáno. Přesto jej můžeme považovat za jeden z klíčových momentů poválečných světových dějin. Ten den do čela Sovětského svazu nastoupil Michail Gorbačov, jehož politika vyústila v kolaps komunistické moci ve střední a východní Evropě i konec více než čtyři desetiletí trvající studené války. Důvody, proč je tento nositel Nobelovy ceny za mír ve světě oslovován, zatímco v rodném Rusku mnohými zatracován, mohou srozumitelně vysvětlit podporu, které u nezanedbatelné části Rusů těší současný kremelský autoritář Vladimir Putin.

Více souvisejících

komentář dotace Ekonomika CZK Ministerstvo financí veřejné finance ceny potravin Agrofert

Aktuálně se děje

včera

včera

Tesco

Tesco představilo novinku při nákupech. Zákazníci na ni narazí jednou týdně

Tesco zavádí v Česku novinku pro některé zákazníky, která odstartovala před dvěma dny. Každé pondělí mezi 12. a 13. hodinou bude možné nakupovat během tzv. Klidné hodinky. Je určena především lidem s poruchou autistického spektra (PAS) i dalším osobám, které ocení klidnější nákupní či pracovní prostředí.

včera

včera

Aktualizováno včera

Volodymyr Zelenskyj

Co plánuje Putin? Zelenskyj prozradil, co se děje u hranic Ruska s Ukrajinou

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prozradil, že má informace o přípravě možného ruského útoku na další ukrajinskou oblast. Je tak podle něj zřejmé, že Putin bude ignorovat současné mírové snahy Spojených států amerických, které navrhli příměří, s nímž je Kyjev připraven souhlasit. 

včera

Věznice, ilustrační fotografie.

Největší vězeňská vzpoura v Československu. Vyvolalo ji rozhodnutí Václava Havla

Před 35 lety, dne 15. března roku 1990, zahájily stovky vězňů v Leopoldově největší vzpouru v dějinách Československa. Trestanci tak protestovali proti tomu, že se na ně nevztahovala amnestie prezidenta Václava Havla. Vzpoura byla potlačena až po několika dnech a vyžádala si jednu oběť, desítky zraněných a škody v řádech milionů korun.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Byl to sarkasmus. Trump bere zpět slova o ukončení války za 24 hodin

Americký prezident Donald Trump řekl, že nemínil vážně svá slova, když v předvolební kampani opakovaně říkal, že zvládne ukončit válku na Ukrajině za 24 hodin. Spojené státy americké se aktuálně snaží o dojednání příměří, ale Rusové si stanovují vlastní podmínky pro zastavení bojů. 

včera

Rustem Umerov a Jana Černochová jednali v Praze. (15.3.2025)

Ukrajina má českou podporu i kvůli naší historické zkušenosti, řekla Černochová

Cenou za příměří nemůže být podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) to, že by Ukrajina musela ustupovat ze svých požadavků. Uvedla to v sobotu po jednání s ukrajinským protějškem Rustemem Umerovem. Setkání proběhlo v den 86. výročí obsazení Československa nacistickým Německem. "Ukrajinu budeme podporovat právě i z toho důvodu, že naše historická zkušenost, kdy jsme byli ponecháni svému osudu, je tak silná," zdůraznila na tiskové konferenci.

včera

Donald Trump

O co Trumpovi s Grónskem jde? Slova o anexi mohou být součástí širší americké taktiky

Americký prezident Donald Trump opět naznačil možnost připojení dánského autonomního území k Spojeným státům, což vyvolalo bouřlivé reakce tamější politické reprezentace. Někteří odborníci spekulují, že jeho zájem o Grónsko může být součástí širší taktiky zaměřené na posílení bezpečnosti v Arktidě a na odvrácení vlivu Ruska a Číny v této oblasti.

včera

včera

Petr Fiala

Fialovi běží výpovědní lhůta, píše Schillerová. Nové dno politické kultury, reaguje premiér

Do vlasů si na začátku víkendu vjeli premiér Petr Fiala (ODS) a bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle Schillerové běží předsedovi vlády výpovědní lhůta. Fiala označil její poznámky za nové dno tuzemské politické kultury. Předmětem sporu je neúčast zástupců opozice na čtvrteční schůzce parlamentních stran k otázkám bezpečnosti Česka. 

včera

Martina Sáblíková

Sáblíková se loučí s MS ve velkém stylu. Do sbírky přidala další medaili

Již sedmatřicetiletá česká rychlobruslařka Martina Sáblíková i v pokročilém věku konkurenci ukazuje, že to na bruslích stále umí. Nejinak tomu je i během mistrovství světa v norském Hamar, které je jejím posledním v kariéře. Ve čtvrtek se jí podařilo na tříkilometrové trati získat stříbro poté, co na vítěznou Nizozemku Joy Bauneovou ztratila pouhých osmnáct setin. Pro Sáblíkovou jde o 35. medaili z MS, první cenný kov získala už před 18 lety. 

včera

včera

včera

včera

14. března 2025 21:56

Papež si to představoval jinak. Vatikán prozradil, jak si připomněl své zvolení

Papež František má za sebou další klidnou noc, ve čtvrtek večer si připomněl výročí svého zvolení do čela katolické církve. Včera uplynulo 12 let od tohoto okamžiku, kterému předcházela rezignace Benedikta XVI. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy