KOMENTÁŘ | Dobře fungujícímu státu je jedno, jestli je malý nebo velký. Češi si to musí uvědomit

Za éry vlád, ve kterých měl hlavní slovo téměř vždy Andrej Babiš, vzrostl počet státních zaměstnanců o 40 tisíc. A ač se to zdá být na tuzemské poměry neuvěřitelné, veřejnost i přes zdánlivě líbivé sliby levicově-populistických politických uskupení, že se o veřejnost postarají právě nárůstem počtu státních zaměstnanců, tedy možná pro někoho zjednodušeně „velkým“ státem, rozhodla o vítězství volební koalice Spolu a PirStan a ukázala, že to tak být nemusí. Otázkou však pořád zůstává, zda bude stát, na který se spoléhá stále více lidí v tuzemsku, méně rozhodovat jako vrchnost o životech lidí, nebo naopak více.

Záměr byl - alespoň na zdánlivé preference obyvatel České republiky - přímo skvělý. Automatické valorizace všemožných základních dávek, nastavených dle odsouhlasených parametrů, digitalizace státu místo najímaní vyššího počtu úředníků a státních zaměstnanců a „jen“ nastavování podmínek pro fungování firem, společností a lidí tak, aby stát nebyl, když ne vidět vůbec, tak aspoň málo. Jenže ne všechno zatím vychází podle plánu. Někdo namítne, že to je přece život. Vždyť nejen v Česku přece platí, že sliby se slibují a blázni se radují. Ale vážně. Když někdo není příznivcem vládních politiků a naslouchá opozičním hlasům, může se dozvědět, že třeba jen v onom slibovaném snižování počtu státních zaměstnanců současná vláda zatím nepředvádí oslnivý výkon. 

A to i přesto, že ony počty růstu státních zaměstnanců nevykazují tak rychle rostoucí trend jako za vlád ANO a ČSSD s podporou KSČM a SPD, navíc od ledna se mají stavy státních zaměstnanců o stovky lidí začít snižovat. Přesto je na stole nevyřčená otázka, zda jsme opravdu rezignovali na malý stát, na to, že naše životy bude řídit „silná ruka“ státu, který je přece vždy nejmoudřejší a vždy nás zachrání? Upřímně říkám, že spoléhám na to, že to tak není. Možná, že jasnější obrázek k tomu, proč je nutno mít menší a menší stát, až se, slovy okřídleného přísloví, stane nejmenší, je vývoj a skladba výdajů státního rozpočtu.

Zatímco u toho českého se dá říct, že stále horší výsledný obraz veřejných financí (možná až příliš zjednodušeně velikost státu) zhoršují mandatorní (tedy povinné) výdaje, které tvoří téměř 80 % všech výdajů státního rozpočtu, třeba u toho evropského je to podpora společné zemědělské politiky. Možná to ale také nesvědčí o plusech či minusech velikosti státu. Možná i proto je dobrou zprávou, že kabinet Petra Fialy v příštích týdnech hodlá přepsat vládní programové prohlášení. Soustředit se chce na prosazení změn v práci parlamentu a celé směřování země. Pokračovat má také pomoc domácnostem i firmám s cenami energií a v plánu je i předložení důchodové reformy, nebo tzv. eDokladovka. Tedy vlastně zrušení povinnosti nosit u sebe průkazy a dokumenty, pokud si je stát může ověřit jinak. Mezí řádky řečeno to znamená, že by stát mohl fungovat svižněji, úsporněji a konečně více digitálně. A to by mohlo, jak jistě dobře tušíte, přinést i nemalé úspory.

Možná ale stojí spíše za úvahu místo toho, co je a co vlastně už není malý či velký stát to, zda máme či nemáme stabilní stát. Podle obecné definice (ne)stability státu jsou ty nestabilní takové, které plně neuspokojují klíčové potřeby svých občanů. Ale pozor, to se netýká toho, zda je schopen platit všem a bez výjimek vysoké zálohy energií, ale je to o tom, zda jsou orgány státu schopné zajistit dostatečnou bezpečnost, jasnou legitimitu fungování státu a dostatečné kapacity všeobecného fungování. Věřme proto, že i voliči, kterým nejsou vždy a za každých okolností jasné všechny mechanismy fungování politických stran a jejich lídrů, budou mít tohle vždy na paměti. Jinak je totiž úplně jedno, jestli je stát malý nebo velký.

Související

Více souvisejících

komentář Vláda ČR Petr Fiala (ODS) veřejná správa Státní správa

Aktuálně se děje

před 40 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Izraelská armáda

Izraelci slaví. Zlikvidovali klíčovou postavu Hamásu

Izraelští vojáci v noci na dnešek v Pásmu Gazy zlikvidovali vysoce postaveného představitele palestinského hnutí Hamás, který byl zodpovědný za vývoj a výrobu zbraní. Izraelská armáda to oznámila na sociální síti X. Podle úřadů vedených Hamásem útok zasáhl kliniku, přičemž byli zabiti dva zdravotničtí pracovníci.

před 2 hodinami

Vladimír Putin

Rusko začalo přehodnocovat svou jadernou doktrínu

Rusko začalo přehodnocovat svou jadernou doktrínu s cílem dát ji do souladu se současnou realitou, uvedl v pondělí mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov s odvoláním na vyjádření ruského prezidenta Vladimira Putina.  

před 3 hodinami

NATO

Smlouva o NATO je pružná. Členy nezavazuje k pomoci napadenému státu, připomínají experti

Smlouva o Severoatlantické alianci, respektive její článek 5, nejsou až tak závazné, jak se mnozí domnívají. Jako přiklad může sloužit napadení tureckých vojáků v roce 2020, kdy NATO článek neaktivovalo. Nebo teroristické útoky proti USA v roce 2001 – tehdy byl článek jedinkrát v historii aktivován, ale zdaleka ne všechny členské státy NATO vyrazily na pomoc. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Netanjahu: Intenzivní boje proti Hamásu se blíží ke konci

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že intenzivní boje proti palestinskému radikálnímu hnutí Hamás na jihu Pásma Gazy se blíží ke konci. Zároveň však zdůraznil, že válka neskončí, dokud Hamás bude mít kontrolu nad Pásmem Gazy.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 10 hodinami

včera

Mekka je město s cca 2 miliony obyvateli v západní části Saúdské Arábie. Je hlavním městem provincie Mekka v regionu Hidžáz. Je rodištěm Mohameda, proroka islámu, a je nejsvětějším městem islámu. Každým rokem putuje na pouť během hadždže (islámský měsíc dhú'l-hidždža) do Mekky tři milióny muslimů, přičemž nevěřícím je vstup do města tradičně zakázán.

Během letošní pouti do Mekky zemřelo 1301 poutníků

Saúdská Arábie v neděli oznámila, že během letošní pouti hadždž do Mekky zemřelo 1301 poutníků, z nichž 83 procent nebylo úředně registrovaných. Mnozí z těchto obětí byli starší lidé s chronickými nemocemi, uvedl server CNN.

včera

Policie Rusko, ilustrační foto

Střelba v Rusku: Útočníci zaútočili na synagogu a pravoslavný kostel

V neděli došlo k útokům neznámých pachatelů na synagogu, pravoslavný kostel a post dopravní policie v Dagestánské republice na ruském severním Kavkaze. Při útocích byli zabiti dva policisté a dalších šest lidí bylo zraněno. Policie zastřelila dva útočníky, kteří se pokoušeli uprchnout.

včera

včera

Povstání v Rusku. Od smrti Prigožina je Putin mocnější než kdy jindy

Když šéf ruských polovojenských jednotek Jevgenij Prigožin loni vyslal své žoldáky z Wagnerovy skupiny do útoku na Moskvu jako součást krátkodobé vzpoury, prezident Vladimir Putin působil slabě a zranitelně. O rok později, po nejvážnějším zpochybnění jeho autority za téměř čtvrt století u moci, však kremelský vůdce působí jistěji než kdy jindy.

Zdroj: Julie Jarošová

Další zprávy