KOMENTÁŘ | Levný svět, jak jsme ho znali, prý opravdu končí. Přinese to jen drahotu?

Základní poselství amerického ekonoma, tak abychom nesklouzli do komplikovaných tezí a vysvětlivek, pro svět zní: Rok 2023 přinutí všechny pochopit, že starý (ekonomický a finanční) režim se nevrátí a ekonomické prostředí se dlouhodoběji změní. Řečeno filmovým klasikem, zkrátka Konec starých časů. Někdo možná namítne, že něco podobného se už dalo číst nebo slyšet v médiích během prvních měsíců světové pandemie covid-19. A ti, kteří to namítají, budou mít pravdu. Vždyť už tehdy bylo jasné, že desetiletí, po která byli spotřebitelé zvyklí, že mohli těžit z posilování globalizačních trendů, z přeshraničních spojení, která udržovala stabilní dodávky všeho možného od elektroniky, oblečení, hraček až třeba po léky, kterých se právě dnes nedostává či dalšího zboží, a které bylo tak hojné, že pomohlo udržet ceny všeobecně na nízké úrovni, (asi) i kvůli nejrůznějším restrikcím definitivně skončila.

Právě dnes kvůli výše popsanému můžeme především slyšet stále naléhavější volání po navrácení zpět všech možných citlivých i necitlivých výrob, produkcí a značek zpět nejen do Evropy, ale i zemí, kterým se nedostává tu benzín, jindy zase penicilin nebo roušky. Ale jak pandemie a válka na Ukrajině stále více zatěžují obchodní vazby, zdá se, i podle chování klíčových centrálních bank, řešících nejen vysoké inflační znehodnocení, ale také stabilitu cen, že toto období hojnosti se začíná měnit. Společnosti přehodnocují, kde získávat potřebné produkty a místo jejich exportu či dodávek na trhy, se začínají právě citlivé položky od čipů až třeba právě po léky více skladovat v zásobách. Úrokové sazby míří nezadržitelně vzhůru, mimochodem čeká se, že na únorovém zasedaní amerického Fedu bude rozhodnuto o dalším zvýšení sazeb. Co to přinese, není moc těžké odhadnout. Zjednodušeně řečeno, vyšší úroky zdraží úvěrování firem, omezí jejich čerpání a tím i investice. Vyšší zásoby pak s jistotou ovlivní efektivitu produkce a tím všeobecně zvýší náklady. Pokud to vydrží, jak říkají ekonomové, takový odklon od vyladěné globalizace by mohl mít vážné důsledky pro inflaci a světovou ekonomiku.

Deník The New York Times k tématu konce levného světa uvedl: „Ekonomové diskutují o tom, zda otřesy v dodavatelských řetězcích a geopolitické konflikty povedou k obratu nebo změně konfigurace globální výroby, kdy se továrny, které byly poslány - ať už evropskými nebo americkými či jinými vlastníky - do zahraničí, přesunou zpět do vlasti či jen do zemí, které představují menší politické riziko. Pokud k tomu dojde, desetiletí trvající pokles cen mnoha druhů zboží by mohl skončit nebo se dokonce začít ubírat opačným směrem, což by mohlo zvýšit celkovou inflaci. Přibližně od roku 1995 zboží dlouhodobé spotřeby, jako jsou auta a vybavení, tlumilo inflaci a ceny zboží krátkodobé spotřeby, jako je oblečení a hračky, často rostly jen velmi málo. Tyto trendy se začaly měnit na konci roku 2020 po vypuknutí covidové pandemie, protože náklady na dopravu prudce vzrostly a nedostatek zboží kolidoval se silnou poptávkou, která tlačila ceny automobilů, nábytku a dalšího položek a vybavení výše a výše. I když jen málo ekonomů očekává pokračování převratného růstu cen z minulého roku, kdy se k všeobecným potížím přidala válka v Evropě, je otázkou, zda trend směrem k alespoň mírně zdraženému zboží vydrží.

A nyní důležité poselství i pro českou veřejnost, která, snad ani neví proč, dělá kvůli vysokým cenám všeho často doslova psí kusy: Odpověď by mohla záviset na tom, zda se odklon od globalizace prosadí, anebo ne. Aby bylo jasno: Globalizace tak může být právě pro nás, Čechy, nejen v tom, být jako malá země součástí silných a politický efektivních celků, jako je třeba Evropská unie či obranné sdružení NATO, ale také to, že budeme s rozmyslem umisťovat citlivé a důležité výroby do zemí, u kterých nehrozí, že v jejich čele bude nějaký Putin nebo jiný gangster či válečný zločinec. 

Odhlédneme-li od toho, jak bylo uvedeno i na stránkách EuroZprávy.cz, že výhledy domácích ekonomů a finančních institucí, počítají letos spíše se snižováním inflace, ani v globálním měřítku nejsou výhledy až tak špatné. A i když se, jak se říká v „ekonomických kruzích, počítá s tím, že celosvětová inflace by letos mohla klesnout z loňských 8,8 procenta na 6,5 ​​procenta, navíc v roce 2024 až na 4,1 procenta, budou mít pravdu ti, kteří upozorňují na to, že příznivé výhledy může narušit celá řada nečekaných vlivů. Je proto dobré počítat s tím, že zřejmě ani v letošním roce se starý dobrý levný svět nevrátí. Ale zda to už bude navždy, se opravdu teprve ukáže. Taky to záleží na té řadě nečekaných vlivů.