Přiznám se, že podobné zprávy jako ta, kterou chci komentovat dále v textu, nebudou asi většině z vás, milí čtenáři, znít příliš „ladně“. Jde totiž o to, že prý levný svět, jak jsme ho znali, zřejmě definitivně končí. Proč? Jde o to, že posledních třicet let jsme zažívali, dá se říct, setrvalý pokles úrokových sazeb, který trval až donedávna. Není snad potřeba dodávat, co to znamenalo. Nízké sazby podporovaly levné úvěry nejen pro firmy a podnikatele, zvyšovaly produkci a výrobu a tak dále. Jistě, že za vším byla snaha „nějak“ řešit všemožné krize, dluhy a další ekonomické potíže, ale hlavně podporovat ekonomický růst, jenže podle amerického ekonoma Lawrence Summerse, chcete-li Larryho H. Summerse, je těmto dnům konec. Dalo by se říct, že nadešel čas začít všechny ty nahromaděné potíže a trable, dluhy a půjčky ekonomik světa splácet?
Základní poselství amerického ekonoma, tak abychom nesklouzli do komplikovaných tezí a vysvětlivek, pro svět zní: Rok 2023 přinutí všechny pochopit, že starý (ekonomický a finanční) režim se nevrátí a ekonomické prostředí se dlouhodoběji změní. Řečeno filmovým klasikem, zkrátka Konec starých časů. Někdo možná namítne, že něco podobného se už dalo číst nebo slyšet v médiích během prvních měsíců světové pandemie covid-19. A ti, kteří to namítají, budou mít pravdu. Vždyť už tehdy bylo jasné, že desetiletí, po která byli spotřebitelé zvyklí, že mohli těžit z posilování globalizačních trendů, z přeshraničních spojení, která udržovala stabilní dodávky všeho možného od elektroniky, oblečení, hraček až třeba po léky, kterých se právě dnes nedostává či dalšího zboží, a které bylo tak hojné, že pomohlo udržet ceny všeobecně na nízké úrovni, (asi) i kvůli nejrůznějším restrikcím definitivně skončila.
Právě dnes kvůli výše popsanému můžeme především slyšet stále naléhavější volání po navrácení zpět všech možných citlivých i necitlivých výrob, produkcí a značek zpět nejen do Evropy, ale i zemí, kterým se nedostává tu benzín, jindy zase penicilin nebo roušky. Ale jak pandemie a válka na Ukrajině stále více zatěžují obchodní vazby, zdá se, i podle chování klíčových centrálních bank, řešících nejen vysoké inflační znehodnocení, ale také stabilitu cen, že toto období hojnosti se začíná měnit. Společnosti přehodnocují, kde získávat potřebné produkty a místo jejich exportu či dodávek na trhy, se začínají právě citlivé položky od čipů až třeba právě po léky více skladovat v zásobách. Úrokové sazby míří nezadržitelně vzhůru, mimochodem čeká se, že na únorovém zasedaní amerického Fedu bude rozhodnuto o dalším zvýšení sazeb. Co to přinese, není moc těžké odhadnout. Zjednodušeně řečeno, vyšší úroky zdraží úvěrování firem, omezí jejich čerpání a tím i investice. Vyšší zásoby pak s jistotou ovlivní efektivitu produkce a tím všeobecně zvýší náklady. Pokud to vydrží, jak říkají ekonomové, takový odklon od vyladěné globalizace by mohl mít vážné důsledky pro inflaci a světovou ekonomiku.
Deník The New York Times k tématu konce levného světa uvedl: „Ekonomové diskutují o tom, zda otřesy v dodavatelských řetězcích a geopolitické konflikty povedou k obratu nebo změně konfigurace globální výroby, kdy se továrny, které byly poslány - ať už evropskými nebo americkými či jinými vlastníky - do zahraničí, přesunou zpět do vlasti či jen do zemí, které představují menší politické riziko. Pokud k tomu dojde, desetiletí trvající pokles cen mnoha druhů zboží by mohl skončit nebo se dokonce začít ubírat opačným směrem, což by mohlo zvýšit celkovou inflaci. Přibližně od roku 1995 zboží dlouhodobé spotřeby, jako jsou auta a vybavení, tlumilo inflaci a ceny zboží krátkodobé spotřeby, jako je oblečení a hračky, často rostly jen velmi málo. Tyto trendy se začaly měnit na konci roku 2020 po vypuknutí covidové pandemie, protože náklady na dopravu prudce vzrostly a nedostatek zboží kolidoval se silnou poptávkou, která tlačila ceny automobilů, nábytku a dalšího položek a vybavení výše a výše. I když jen málo ekonomů očekává pokračování převratného růstu cen z minulého roku, kdy se k všeobecným potížím přidala válka v Evropě, je otázkou, zda trend směrem k alespoň mírně zdraženému zboží vydrží.
A nyní důležité poselství i pro českou veřejnost, která, snad ani neví proč, dělá kvůli vysokým cenám všeho často doslova psí kusy: Odpověď by mohla záviset na tom, zda se odklon od globalizace prosadí, anebo ne. Aby bylo jasno: Globalizace tak může být právě pro nás, Čechy, nejen v tom, být jako malá země součástí silných a politický efektivních celků, jako je třeba Evropská unie či obranné sdružení NATO, ale také to, že budeme s rozmyslem umisťovat citlivé a důležité výroby do zemí, u kterých nehrozí, že v jejich čele bude nějaký Putin nebo jiný gangster či válečný zločinec.
Odhlédneme-li od toho, jak bylo uvedeno i na stránkách EuroZprávy.cz, že výhledy domácích ekonomů a finančních institucí, počítají letos spíše se snižováním inflace, ani v globálním měřítku nejsou výhledy až tak špatné. A i když se, jak se říká v „ekonomických kruzích, počítá s tím, že celosvětová inflace by letos mohla klesnout z loňských 8,8 procenta na 6,5 procenta, navíc v roce 2024 až na 4,1 procenta, budou mít pravdu ti, kteří upozorňují na to, že příznivé výhledy může narušit celá řada nečekaných vlivů. Je proto dobré počítat s tím, že zřejmě ani v letošním roce se starý dobrý levný svět nevrátí. Ale zda to už bude navždy, se opravdu teprve ukáže. Taky to záleží na té řadě nečekaných vlivů.
Související
Chce vést „suverénní zahraniční politiku“, nemá na to. Je plánem Fica udělat ze Slovenska ruský protektorát?
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
komentář , Ekonomika , Ceny zboží , CZK
Aktuálně se děje
před 36 minutami
Slováci mohou znovu vidět tajné nahrávky s Ficem z lesní chaty
před 1 hodinou
Může být Putin ještě více nelidský, ptá se Zelenskyj po dalším ruském útoku
před 3 hodinami
Současný charakter počasí v Česku setrvá, ukazuje předpověď
před 3 hodinami
Finsko hlásí problém s kabelem do Estonska. Může jít o sabotáž
před 4 hodinami
USA žijí kauzou vraždy ředitele zdravotní pojišťovny. Pachateli hrozí nejvyšší trest
Aktualizováno před 5 hodinami
V Kazachstánu spadl letoun s desítkami lidí na palubě
před 6 hodinami
Hasiči stále zasahují u požáru v Bruntále, pomáhá jim těžká technika
před 7 hodinami
Tři princezny viděly více než dva miliony lidí. ČT zaujala nejvíce diváků
před 8 hodinami
Tragický vánoční požár ve Zlíně nepřežil jeden člověk
před 9 hodinami
V Praze vybuchla zábavní pyrotechnika v bytě. Čtyři lidé se zranili
před 10 hodinami
Válka na Ukrajině: Rusové masivně zaútočili na Charkov
před 11 hodinami
Povánoční počasí. Očekává se přechodné oteplení
včera
Zemřel krokodýl, který se stal filmovou hvězdou. Burt žil déle než 90 let
včera
RECENZE: Tři princezny jsou dalším nekonzistentním a paradoxně zpátečnickým pokusem o inovaci
včera
Vánoce za dob protektorátu. Jak Češi trávili svátky za nelehkých časů
Aktualizováno včera
Velký požár v Bruntále: Hoří bývalé kasárny, dva hasiči se zranili
včera
Clinton je v nemocnici. Zdroj z okolí exprezidenta přiblížil jeho stav
včera
Tržnici SAPA zachvátil na Štědrý den požár. Škoda jde do milionů
včera
Útočník z Magdeburgu doufal, že zemře, naznačují zjištění policistů
včera
Vánoční přání prezidenta i premiéra. Jedno máme všichni společné, říká první dáma
Čechům nezapomněli k Vánocům popřát vrcholní politici. Již v pondělí pustil do světa své přání prezident Petr Pavel, který promluvil společně s manželkou Evou. Dnes se k hlavě státu připojil premiér Petr Fiala (ODS) se svým vzkazem občanům.
Zdroj: Jan Hrabě