KOMENTÁŘ | Na vlastní bydlení má stále méně Čechů. Je to ale trend, který známe ze Západu

Zdá se, že pomalu, ale jistě se nám tu, slovy filmového klasika, začíná rozmáhat takový nešvar. Zaděláváme si totiž na (bohužel další) pořádný sociální problém. Po vysokých cenách potravin, krizi s důchody a sociálními platbami od státu tu máme bydlení. Jak totiž vyšlo najevo z analýzy České spořitelny, vlastní bydlení se pro lidi stává stále méně dostupné. S velkou nadsázkou se pak nelze divit těm, kteří s dojetím a slzou v oku, řečeno opravdu hodně ironicky, vzývají staré (dobré) časy. Za těch přece stačilo dát úplatek úředníkovi na OPBH (Okresní podnik bytového hospodářství) a byt mohl být váš.

Ale zpět do reality. Teď je to tak, že na hypotéku s průměrnou cenou nemovitosti 5,7 milionu korun dosáhne jen 20 procent Čechů. A příčiny tohoto stavu? Hlavně vysoké úrokové sazby, ale i pořádně drahé nemovitosti. Znamená to, že lidé nebudou mít kde bydlet a lze kvůli tomu čekat nějaké sociální bouře? S tím prvním problémem, tedy otázkou, zda lidé nebudou mít kde bydlet, to zas tak „horké“ možná není. Tuzemská média si všímají toho, že vlivem výše popsaných ekonomických událostí roste poptávka po nájemním bydlení. A to i přesto, že ani v této položce ceny zatím nijak nezastavily růst.  
 
Server iRozhlas.cz třeba upozornil, že nejvýrazněji se ceny nájemného vloni zvedly v Praze, kde si lidé za nájemní bydlení meziročně připlatili 20 procent. V Brně vzrostly ceny tohoto typu bydlení meziročně o více než 12 procent a na Ostravsku o necelých 10 procent. A jak doplňují data České spořitelny, metr čtvereční v pronájmu v Praze vyšel na konci loňského roku na necelých 400 korun. V Brně na 325 korun a v Ostravě na necelých 200 korun. 
 
Když pomineme to, že současná situace kolem bydlení se tak může stát nejen zajímavou byznysovou příležitostí nejen pro developery, ale právě i pro finanční domy, moc dalších dobrých zpráv ekonomický vývoj nenabízí. Bydlení je drahé a když je člověk zrovna ve věku, kdy hledá bydlení, úrokové sazby u hypoték mu zrovna nedovolí si moc vyskakovat. A čekat, že se nejen sazby, ale i ceny realit kvůli tomu posunou rychle dolů, se spíše nedá. I když i v tom mají realitní specialisté jasno a tvrdí, že „cenová korekce“ v Česku nejen nastala, ale bude i dál pokračovat. Problémem jsou tak podmínky pro hypoteční žádosti, které stále více lidem zamykají vrata k vysněnému bydlení. 
 
Přiznejme si, že moc prostoru pro uvolnění „mravů“ na pořízení hypotéky stav české ekonomiky nenabízí. Když se totiž stavidla povolí, lidem se sice uvolní svázaná a přísná pravidla pro úvěry, jenže větší poptávka bude jistě znamenat růst konečných cen nemovitostí, a tak se můžeme velmi rychle dostat zpět na začátek. Nutno proto říct, že smysluplné řešení problému je (zatím) v nedohlednu. Není proto vyloučeno, že přes stále velkou oblibu vlastního bydlení v Česku se země stále více, nejen statistikami o pronájmech a jejich cenách, blíží vlastně západnímu „standardu“. I tam totiž platí, že „mít vlastní bydlení není lehké“. 
 
Možná, že toto prosté konstatování nevzbudí u řady čtenářů, chtivých konkrétních tvrzení, velkou přízeň. Tak snad možná komentář k druhému problému tohoto textu, totiž možným „bouřím“ obyvatelstva. Vzhledem k tomu, že v posledních dnech vychází řada průzkumů volebních preferencí, které dozajista mohou svědčit i o spokojenosti lidí v Česku s řízením a chodem země politickou reprezentací u moci, není si těžké domyslet, co ta data ukazují. Jistě, nemusí jít hned o nějakou bouři v tom pravém slova smyslu, ale vládnoucí politici by už měli opravdu konečně dělat ty věci lépe, lépe a znovu lépe. Snad proto bude aspoň lepší zprávou to, že nejen sazby hypoték v dubnu roku 2023 stagnovaly. Čas, kdy začnou klesat, se ale (prý) rychle blíží. Tak si přejme, abychom se toho ve zdraví dočkali.

Související

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.
Černobyl, ilustrační fotografie. Komentář

40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR

Před 40 lety, 26. dubna 1986, došlo k zatím nejzávažnější havárii v historii jaderné energetiky. Série pochybení operátorů čtvrtého bloku elektrárny Černobyl na tehdy sovětské Ukrajině, ignorování bezpečnostních předpisů i nedostatky v designu tamního reaktoru vedly k jeho explozi. Masivní únik radiace následně zasáhl velkou část Evropy. Následky události byly tak dalekosáhlé, že podle některých tvrzení vedly ke kolapsu Sovětského svazu. Obstojí taková interpretace ve světle stávajících historických poznatků?

Více souvisejících

komentář Bydlení Byty hypotéky nájemníci

Aktuálně se děje

před 4 minutami

před 52 minutami

před 1 hodinou

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

před 4 hodinami

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

před 5 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Prezident Trump

Trump poslech vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

před 7 hodinami

Pentagon

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Donald Trump

Trump 2028. Prezident před novináři vtipkoval o další kandidatuře

Americký prezident Donald Trump se na večeři Bílého domu pro novináře rozhodl opět provokovat své odpůrce. Vtipkoval totiž o čtvrté kandidatuře v prezidentských volbách, která je mu podle zákonů zapovězena, protože momentálně vykonává již druhý mandát ve funkci hlavy státu. 

včera

včera

včera

Knížák ovlivnil několik generací, konstatoval ministr Klempíř

Česko v neděli zasáhla smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel známý výtvarný umělec a hudebník Milan Knížák, někdejší ředitel Národní galerie či rektor Akademie výtvarných umění. Podle ministra kultury Oto Klempíře (Motoristé) odešel autor, který po desítky let utvářel dějiny moderního českého umění. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy