RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?

Na streamovací platformě Canal+ můžete zhlédnout českou minisérii Dcera národa, která se ve svěžím formátu navrací k životu Zdenky Havlíčkové – dcery takřka mytologizovaného literáta Karla Havlíčka Borovského.

Francouzská streamovací platforma Canal+, kde můžete za zvýšené předplatné nalézt i tvorbu z dílny Apple TV+, minulý rok dorazila na český trh. Teď pod hlavičkou produkční společnosti Barletta a v koprodukci s Českou televizí vyprodukovala svůj první český seriál Dcera národa. Ta se snaží čerstvým způsobem revidovat obrozenecké snahy roku a osud Zdenky Havlíčkové, který se zasloužilý reformátoři v čele s Riegerem, Trojanem, Brunerem či Palackým rozhodli utvářet podle sebe. Scénář Lucie Vaňkové čerpá z publikace Mileny Lenderové Dcera národa? Tři životy Zdeňky Havlíčkové. První tři epizody šestidílné minisérie režíroval Matěj Chlupáček, druhou polovinu pak Cristina Groșan.

Tato tvůrčí změna a zlom jsou na první pohled ihned znát. Skoro až jako bychom sledovali dvě úplně jiné série. A to jak tematicky, tak vizuálně. V tomto případě však nejde o kreativní posun, jako spíš krok zpátky. Zatímco první polovina láká na širší reflexi doby, určitou demytizaci tehdejších poměrů a klade důraz na mašinérii obrozenecké propagandy, druhá se překlopí do v kruhu se točícího teenagerského melodramatu. Díla pod hlavičkou Barletty mají prudké žánrové změny v identitě. Zmínit můžeme strhující Úsvit či s hravostí vyprávěný seriál To se vysvětlí, soudruzi!. Problém netkví ve změně přístupu, ale v tom, že daná změna zadusává podnětně rozkreslené vrstvy a vývoj protagonistky.

Právě se přehrává: Dcera národa - trailer

Dcera národa - trailer Video: YouTube

Zdenka svůj vrcholný moment zažije už takřka ze začátku, kdy se na shromáždění investorů a obrozenců, kteří přispěli do sbírky na její počest, rozhodne při slavnostním proslovu vzdorovat patriarchátu a promluvit o předem definované úloze ženy. Setkáváme se s ní jako s plně emancipovanou a vzdorovitou ženou, jež v sobě zároveň nese mladistvou naivitu a křehkost. Křehkost, kterou nemá s kým sdílet. Její život se točí okolo naškrobených a na povrchu ctnostných starších mužů. Když konečně potkává mladého a pro obrozeneckou strategii nevhodného vojáka s polskými kořeny, otevírá se pro ni nový svět.

Druhá polovina se tak nese ve znamení jejího utrpení, jelikož lásce je konstantně bráněno, zatímco si u veřejnosti románkem pošpinila pověst. Zbavená svéprávnosti už pro svou povahu nezajímá ani samozvané patrony jejího odkazu, kteří pozornost směřují k jinému propagačnímu nástroji – stavbě Národního divadla. Série tak do identity Zdenky otiskává úlohu trpitelky, jež většinu času s fatálností lamentuje nad absencí milovaného. Vytrácí se kousavý tón a stylové ladění drzé náctileté romance a tvůrci začínají postavu utápět v neukočírovaném melodramatickém patosu na hranici kýče, zatímco se zcela vytrácí sympatický a svěží nadhled.

Nelze se ubránit dojmu, že tvůrci postupným zploštěním svou cílovou skupinu mladých diváků podceňují a rezignují na potenciální a zprvu dobře rozehrané vrstvy. Jistě, je to příběh o Zdence a přímočaré vyprávění se do velké míry odvíjí od jejích subjektivních pocitů, i proto je obrozenecký klub vykreslený jako parta senilních a uslintaných páprdů. To však neznamená, že kdyby séria dotáhla linie týkající se obrozeneckých machinací, tak by zradila vlastní koncept. V závěru zkrátka nemá dostatek materiálu, aby se mohla takto razantně od zbytku izolovat stejně jako její protagonistka.

Polovičaté je i výtvarné uchopení a styl snímání. S režií se zároveň měnili i kameramané, první půlku snímal Martin Douba, druhou Márk Győri. Zatímco Douba s Chlupáčkem spoléhají na podnětné a netradiční kompozice a pracují s hloubkou prostoru, kde nechávají vyniknout secesní výtvarno a prostředí staví do kontrastu s neempatickými obrozenci, Győri a Groșan se oddávají prvoplánově líbivé a skoro až reklamní estetice, což v mnohém sráží dosavadně budovanou osobitost. Série se podmíněná romantické linii přepne do módu dráždivě (a)historického žánru s nádechem “bridgertonovské” soap opery.

Tvůrci Dceru národa protkávají různorodými anachronismy, ať už je o moderní mluvu s anglicismy, případně popový soundtrack či tanec. Tyto aspekty však v závěru působí jen velmi subtilně, jakoby se tvůrci báli odvázat a naplno se oddat více stylizované estetice, jež by dílu seděla. Vše zůstává tak nějak napůl. Je jasné a čitelné o co tvůrcům šlo. Dualitu mládí zakonzervovali přesně. Celou stopáž však cítíme, že se vhodný tvar a jasný cíl vyprávění stále hledají za pochodu. Takhle jde o částečně cool podívanou, také ale o ve své podstatě velmi krotký a banální pokus o odlišný přístup k životopisné a historické látce. Sympatie jsou stále stále stíhané zklamáním.

Hodnocení: 55 %

Režie: Cristina Groșan, Matěj Chlupáček

Scénář: Lucie Vaňková

Hrají: Antonie Formanová, Jiří Langmajer, Jan Vlasák, Vladimír Javorský, Leoš Noha, Robert Mikluš, Ladislav Hampl, Martina Jindrová, Vojtěch Machuta, Daniel Kadlec

Česká premiéra: 29. září 2024

Platforma: Canal+

Související

Čarovné jablko Prohlédněte si galerii

RECENZE: Čarovné jablko v souboji nových vánočních pohádek obstálo

Den po nové štědrovečerní pohádce Tři princezny nasadila Česká televize do vysílání další premiérovou pohádku Čarovné jablko, která vznikla ve spolupráci se sousedy ze Slovenska. Je o souboji dobra se zlem, jak jinak. Jak ale dopadl pomyslný souboj vánočních pohádek? 
Tři princezny byly letošní premiérovou štědrovečerní pohádkou. Prohlédněte si galerii

RECENZE: Tři princezny jsou dalším nekonzistentním a paradoxně zpátečnickým pokusem o inovaci

Nové štědrovečerní pohádky České televize jsou každoročně pod ostrým drobnohledem a nejsledovanějším programem dne. Po několikaleté nadvládě režiséra Karla Janáka, i když s občasnými pauzami, se režie ujal svěží tvůrce stylizovaně autentických tragikomedií Tomáš Pavlíček. Jakkoli je jeho snaha dělat pohádku odlišně znatelná a sympatická, postupně se drolí do stereotypních cestiček.

Více souvisejících

recenze Dcera národa (seriál) seriály Antonie Formanová Jiří Langmajer Jan Vlasák (herec)

Aktuálně se děje

před 12 minutami

Vlaky

České dráhy se připravují na přelom roku. V úterý bude klid, pak se zájem zvýší

V Česku se utlumil železniční provoz už na Štědrý den a to samé se stane i na Silvestra, kdy je zájem o cestování tradičně menší. To se rychle změní na Nový rok, kdy se zejména odpoledne očekává rušno. České dráhy jsou proto připraveny posílit vlaky na nejvíce vytížených dálkových linkách. Cestujícím doporučují rezervaci míst. 

před 44 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie.

Zvládne Ukrajina další rok války? Trump je nadějí i důvodem k obavám

Britská stanice BBC přinesla exkluzivní reportáž z východní Ukrajiny, kde její reportéři zpovídali členy minometné jednotky známé pod přezdívkou „Černá smečka“. Všichni členové této jednotky se do války zapojili dobrovolně a v současnosti se snaží zabránit obklíčení obce Kurachove, která se nachází nedaleko města Pokrovsk v Doněcké oblasti.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 11 hodinami

včera

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Odpor Ukrajiny vůči Rusku oživuje dávno zapomenuté hodnoty. Odhaluje ale i slabost

Připravuje-li se Volodymyr Zelenskyj na možné vyjednávání, jeho spojenci a sousedé by měli být připraveni na průmyslovou válku. Ukrajina je dnes místem, kde slova, která jinde ztratila svůj význam, opět nabývají na síle. Boj za „svobodu“ zde není prázdným sloganem, ale každodenní realitou. „Suverenita“ není abstraktním pojmem, nýbrž rozdílem mezi možností rozhodovat o vlastním osudu a podrobením se diktátu Moskvy, uvedl server The Guardian.

včera

Kim Čong-Un

Kim Čong-Un přitvrdil. Oznámil novou strategii

Severokorejský vůdce Kim Čong-un prohlásil, že jeho země bude realizovat „nejtvrdší“ protiamerickou politiku. Toto prohlášení, zveřejněné státními médii v neděli, přichází jen několik týdnů před nástupem Donalda Trumpa na post prezidenta USA.

včera

Kavelašvili je novým gruzínským prezidentem. Profesionální sportovec odmítá Západ a tíhne k Putinovi

Michail Kavelašvili byl v neděli slavnostně inaugurován jako nový prezident Gruzie po bouřlivém volebním období, které ještě více rozdělilo zemi mezi proruské a proevropské frakce.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy