Washington - Američtí vědci přišli s novou studií, která se nebude líbit občasným konzumentům alkoholických nápojů. I mírné popíjení totiž způsobuje atrofie mozku, které mají vliv na paměť člověka.
Vědci si položili otázku, zda i mírné popíjení alkoholu může mít neblahý vliv na lidský mozek. Některé vědecké studie totiž podporovaly myšlenku, že občasné popíjení může být naopak zdraví prospěšné, a to konkrétně pro naše srdce. S výsledky studie přišel americký server The Washington Post.
Studie se účastnilo na 550 dospělých po dobu 30 let. Průměrný věk účastníků studie byl na začátku 43 let a v průběhu studie se jim pravidelně zkoumala míra konzumace alkoholu a jejich kognitivní výkonnost.
Žádný z účastníků výzkumu nebyl závislý na alkoholu. Testování ukázalo, že lidé, kteří pili nejvíc během sledovaných třech dekádách, zaznamenali největší pokles kognitivních funkcí (prostřednictvím těchto funkcí člověk vnímá svět kolem sebe, jedná, reaguje a zvládá různé úkony, patří mezi ně paměť, koncentrace, pozornost či řečové funkce). Ten je zapříčiněn úbytkem buněk v oblasti mozku, která je zodpovědná za paměť a učení. Procesu se říká hipokampální atrofie.
Důležitým poznatkem však je, že i u umírněných konzumentů alkoholických nápojů je velké riziko atrofií mozku. Byla u nich vypozorována třikrát větší šance, že u nich dojde k poškození mozku, než u těch, kteří si alkohol nedopřávají vůbec. Výzkumníci nenašli ani jeden pozitivní účinek konzumace alkoholu na lidský mozek, a to ani v případě opravdu svátečních pijáků.
Podle současných měřítek se v americké společnosti považuje za "mírnou konzumaci alkoholu" jeden drink denně pro ženy a dva pro muže. Takovým drinkem může být třetinka piva nebo dvojka vína.
Většina účastníků výzkumu byli muži. Data, která vědci vyhodnotily, vycházejí z dotazníků, jež museli účastníci vyplnit. Ke změnám v mozku mohli dle vědců samozřejmě přispět i jiné faktory, než samotná konzumace alkoholických nápojů.
10. června 2026 20:20
Smutné pražské výročí. Jak hlavní město zničil nejničivější požár v jeho dějinách
Související
Rusové od Američanů přesně věděli, kde může dojít k teroru, píše prestižní deník
Hlavní Pulitzerovu cenu za novinařinu získal list The Washington Post
Aktuálně se děje
před 46 minutami
Mírová dohoda mezi USA a Íránem nikdy nebyla tak blízko, tvrdí Šaríf
před 1 hodinou
Stovkám tisíc řidičáků letos vyprší platnost. Výměna je oproti minulosti jednodušší
před 2 hodinami
Moravec trvá na neplatnosti doložky. ČT tvrdí, že uplatňuje sankce
před 3 hodinami
Britové při Trooping the Colour oslavili narozeniny krále. Letos mu bude 78 let
před 3 hodinami
Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou
před 4 hodinami
Policie obvinila strojvedoucího, který řídil opilý. Nadýchal přes dvě promile
před 5 hodinami
Čech už má výhru v Eurojackpotu na svém kontě. Daň putuje do státní kasy
před 6 hodinami
Trumpa k odvolání útoků na Írán přesvědčili lídři zemí Perského zálivu
před 7 hodinami
Předpověď počasí pro vodáky. Medard pomohl, brzy se však oteplí
před 7 hodinami
Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný
před 8 hodinami
Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci
před 9 hodinami
Dohoda by otevřela Hormuzský průliv, přiznal Teherán. Rozhodnutí ale nepadlo
před 9 hodinami
Vražda v Praze. Případ se stal na Chodově, policisté zadrželi muže
před 11 hodinami
Počasí: Do Česka se příští týden vrátí tropické teploty
včera
Německo musí být do roku 2029 v bojové pohotovosti, hrozí válka s Ruskem, varoval tamní generál
včera
Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony
včera
Tolik peněz, že je nemá šanci do konce života utratit. Elon Musk se stal prvním bilionářem na světě
včera
Chaos v mírových jednáních nebere konce. Írán popřel podpis dohody, Trump označil její podmínky za hoax
včera
Facebook a Instagram po celém světě kolabují. Postihl je rozsáhlý globální výpadek
včera
Bohaté státy Evropské unie se bouří. Chtějí razantní škrty
Skupina bohatých států ze severu Evropské unie v čele s Německem a Nizozemskem se vzbouřila proti novému návrhu unijního rozpočtu na období let 2028 až 2034. Kypr, který v současnosti předsedá Radě EU, totiž ve svém vyjednávacím dokumentu navrhl snížení původního plánu Evropské komise o pouhá dvě procenta, což představuje zhruba 32,8 miliardy eur. Podle fiskálně konzervativních zemí je takové snížení naprosto nedostatečné, neboť celkový objem rozpočtu ve výši dvou bilionů eur zůstává v době omezených finančních možností evropských vlád neúnosně vysoký.
Zdroj: Libor Novák