Lyže, běžky nebo brusle. Jaká je historie zimních sportů?

Lyžování, bruslení nebo běh na lyžích. To jsou oblíbené zimní sporty, kterým se dnes lidé věnují rekreačně i na profesionální úrovni. Jaká je historie těchto sportů? Jejich původ lze hledat hluboko v minulosti, mnohdy až v období pravěku. Jejich rozvoj coby sportu v pravém slova smyslu však nastal až v 19. století.

Lyžování a běh na lyžích sloužily dříve k lovu i boji

Lyže se zrodily ze sněžnic, tedy ze zvláštních pomůcek sloužících k pohodlnějšímu přesunu v hlubokém sněhu. Dle archeologických nálezů si je lidé v severských oblastech připevňovaly k chodidlům již v období pravěku. Nejstarší vyobrazení sněžnic se nacházejí na stěnách jeskyní v Norsku nebo ve Švédsku na pravěkých malbách starých zhruba čtyři tisíce let. Bez sněžnic by lidé v pravěku v těchto severských zemích prakticky nemohli žít. Pomůcky pro chůzi ve sněhu popisoval také řecký historik Xenofón ve svém díle někdy ve 4. století před naším letopočtem.

V průběhu času se sněžnice zužovaly a prodlužovaly, až se z nich nakonec vyvinuly lyže. Pomocí nich už se ve sněhu nechodilo, ale klouzalo, a tak byl pohyb po nich rychlejší. I jakési lyže jsou vyobrazeny na některých pravěkých malbách, archeologové nalezli také v oblastech Skandinávie předměty podobné lyžím a datují je do období pravěku. Více dokladů o používání lyží pocházejí až z dob středověku: ze 14. století z mongolských pramenů, z 16. století z pramenů skandinávských. Lyže tehdy používali lyže zejména při lovu, ale třeba i ve válkách. Kolem roku 1200 se prokazatelně uplatnily ve válce mezi Švédskem a Dánskem. Z vojenského lyžování se pak postupem času rozvinulo lyžování sportovní, které známe a praktikujeme dodnes. První zmínky o sportovním lyžování máme z 18. století, a to z Norska. 

Rozvoj sportovního lyžování nastal počátkem 19. století, nejprve právě v Norsku. Spolu s tím, jak se lyžování stalo sportem, se lyže zdokonalovaly. Do roku 1877 je datován vznik prvního lyžařského klubu na světě, a to v Oslu. Zde byla později otevřena i první lyžařská škola.

Koncem 19. století se sportovní lyžování dostalo i do střední Evropy. První lyžařský klub u nás zformoval roku 1887 v Praze Josef Rössler-Ořovský, nadšený a všestranně nadaný sportovec. První lyže k nám dostal, konkrétně do Krkonoš, hrabě Jan Nepomuk František Harrach, kterého uchvátily na světové výstavě v Oslu roku 1892. Proto začal tyto sportovní pomůcky shánět, aby je pořídil pro své lesníky, jimž by ulehčily těžbu dřeva v zimním období. Protože musel lyže draze kupovat v zahraničí, rozhodl se hrabě Harrach vyrábět je přímo v Krkonoších. A tam začal sportovní lyžování propagovat právě již zmíněný Ořovský, který tu stál i při pořádání prvních lyžařských závodů.

Po dlouhá staletí se prakticky nerozlišovalo mezi sjezdovým lyžováním a během na lyžích, a používal se na všechno jeden druh lyží. K rozdělení došlo až na konci 19. století, kdy se formovala řada sportovních disciplín. První doložené závody v běhu na lyžích se ve středoevropském prostoru konaly v roce 1893. Jako závodní disciplína byl běh na lyžích zařazen i na první zimní olympijské hry v roce 1924.

Bruslení bývalo určeno jen urozeným vrstvám

Stejně jako lyžování, také bruslení se zrodilo z praktické potřeby již v časech pravěku. Z této doby pocházejí archeologické nálezy bruslí vyrobených z dlouhých zvířecích kostí, které se k chodidlům připevňovaly řemínky. Na rozdíl od novodobých bruslí nebyly ty pravěké ostré, a tak si pravěký člověk pohyb na nich po ledě usnadňoval ještě použitím holí či dlouhých větví. Podoba bruslí se prakticky nezměnila až do období středověku, kdy se začaly objevovat i v písemných pramenech. Kupříkladu canterburský mnich William Fitzstephen popisoval roku 1174, jak londýnská mládež tráví volný čas v zimě právě bruslením. Už tehdy tedy brusle sloužily k zábavě.

Někdy v 15. století se začaly brusle podobat těm dnešním – začaly být vybaveny ostřím. Tak se změnil i způsob bruslení, lidé mohli odložit hole, protože se na bruslích mohli snadno pohybovat bez nich. Zpočátku se brusle využívaly coby praktická pomůcka především v lidovém prostředí, později pronikly do vyšších společenských vrstev, pro které se stala výsadou. Roku 1610 například pořádal okázalý bál na ledě na svém dvoře Rudolf II., podobné akce organizovali i francouzský král Ludvík XVI., Madame de Pompadour nebo Napoleon Bonaparte. Traduje se, že anglická královna Viktorie poznala svého budoucího muže právě během bruslení. Na území Anglie se pak bruslení stalo i sportem, když v Edinburghu v první polovině 18. století vznikl vůbec první bruslařský klub. Na našem území byl podobný klub založen v roce 1878. Od počátku 20. století se začalo bruslení objevovat i jako předmět na českých vysokých školách. O něco později vzniklo i krasobruslení.

Související

Více souvisejících

sport historie Zima bruslení Lyžování běžecké lyžování

Aktuálně se děje

před 23 minutami

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

"Ani o píď na východ." Slova o budoucnosti NATO po 35 letech pohledem historika

"Preferovali byste sjednocené Německo mimo NATO, nezávislé a bez amerických vojsk, nebo byste preferovali, aby sjednocené Německo bylo svázáno s NATO, při záruce, že působnost NATO se neposune ani o píď na východ proti současnému stavu?" Tato věta, kterou 9. února 1990 pronesl tehdejší americký ministr zahraničí James Baker na jednání se sovětským vůdcem Michailem Gorbačovem, rezonuje v mezinárodní politice i po 35 letech. Často slouží jako argument podporující tvrzení, že Západ po konci studené války slíbil Kremlu nerozšiřovat Severoatlantickou alianci o země bývalého východního bloku, což následně porušil. V konfrontaci s historickými dokumenty však tato interpretace, kterou opakuje i současný ruský režim v souvislosti s válkou na Ukrajině, neobstojí. 

před 39 minutami

Počasí

Počasí v lednu bylo nejteplejší v historii. Jenže nikdo netuší proč

Leden 2025 se stal nejteplejším lednem v historii měření a vědce zaskočil svou nečekanou intenzitou. Přestože se očekávalo, že letošní leden bude kvůli změnám v Tichomoří mírně chladnější než ten loňský, podle evropské klimatické služby Copernicus nakonec překonal rekord z ledna 2024 téměř o 0,1 °C.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Zimní mrazy, ilustrační foto

Počasí bude mrazivé i příští týden

Příští týden bude v Česku pokračovat zimní počasí. Noční teploty budou klesat hluboko pod bod mrazu, zatímco během dne se většinou budou pohybovat jen těsně nad nulou, uvedl ČHMÚ.cz.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Putin se nepřipravuje na mír, ale na pokračování války, a to nejen proti Ukrajině, varuje Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém nejnovějším projevu varoval, že Vladimir Putin se nehodlá vydat cestou vyjednávání či mírového řešení, ale naopak připravuje pokračování války. A to nejen proti Ukrajině. Podle ukrajinských zpravodajských služeb Kreml zintenzivňuje vojenskou výrobu, navyšuje počet vojáků a rozšiřuje vojenskou spolupráci s dalšími režimy, zejména se Severní Koreou.

včera

Friedrich Merz

Merzova sázka na nejistotu: Lídr německé pravice rozděluje voliče koketováním s krajní AfD

Friedrich Merz, lídr německé křesťanské demokracie (CDU/CSU) a horký favorit na post kancléře, způsobil v předvolební kampani politickou bouři. Porušil poválečné tabu, když se opřel o podporu krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) při prosazování přísnějších migračních opatření. Tento krok podle The Guardian nejen pobouřil tradiční politické elity, ale také vyvolal hluboké rozdělení mezi německými voliči. 

včera

Petra Kvitová

Tenistka Petra Kvitová oznámila návrat po mateřské. Nečekejte zázraky, říká

Dvojnásobná wimbledonská šampionka z let 2011 a 2014 Petra Kvitová oznámila, že se koncem února poprvé po 491 dnech mateřské pauzy objeví opět na tenisovém kurtu. Maminka syna Petra, jenž se jí narodil loni v červenci, uvedla, že by se měla poprvé tenisovým fanouškům v akci ukázat na turnaji WTA v texaském Austinu. Přesto čtyřiatřicetiletá rodačka z Fulneku tlumí očekávání a je si vědoma, že po návratu po takové pauze se její výkony nejspíše nebudou podobat těm z dob její největší slávy.

včera

Pavel Vrba, český fotbalový trenér, který v současnosti působí jako trenér v prvoligovém celku FC Viktoria Plzeň.

Překotné dění v druholigové Líšni. Vrba měl klub dostat do první ligy, skončil dřív než začal

Ambiciózní celek tuzemské druhé nejvyšší fotbalové soutěže SK Líšeň vyhlašoval před nedávnem, že hodlá postoupit do první ligy. Vedení tohoto klubu tak proto během zimní přestávky přišlo s velkým trenérským jménem do svých řad a to konkrétně s Pavlem Vrbou, bývalým úspěšným trenérem Plzně a taktéž bývalým trenérem pražské Sparty a reprezentace. Jenže než stačil ukázat Vrba všechny své taktické dovednosti a schopnosti a předat své zkušenosti na hřiště, musí se s klubem z Brna předčasně rozloučit. Pro mnohé šokující konec, jelikož přišel ještě měsíc před startem jarní části Fotbalové Národní ligy. Nástupcem Pavla Vrby se tak stal dlouholetý trenér tohoto klubu Milan Valachovič, jemuž bude pomáhat Petr Maléř i bývalý prvoligový fotbalista Vladimír Michal.

včera

Masové demonstrace v Německu

Masové demonstrace v Německu: Čtvrt milionu lidí se bouří proti AfD

Na 250 000 demonstrantů vyšlo v sobotu do ulic Mnichova, aby vyjádřilo svůj nesouhlas s rostoucím vlivem krajní pravice v Německu. Obrovská shromáždění probíhají po celé zemi v reakci na sílící podporu strany Alternativa pro Německo (AfD), která se v předvolebních průzkumech drží na druhém místě a stává se klíčovým tématem kampaně před volbami 23. února.

včera

Donald Trump

Brilantní taktický manévr? Trump uvrhnul Evropu do nemožné pozice, pravděpodobně schválně

Spojenci Spojených států se ocitli v nepříjemné situaci poté, co bývalý prezident Donald Trump přišel s kontroverzním návrhem na převzetí kontroly nad Gazou, přesídlení jejího palestinského obyvatelstva a proměnu oblasti v turistickou destinaci, kterou nazval „Riviérou Blízkého východu“. Podle serveru CNN tak postavil americké spojence do nemožné pozice, což mu ale zřejmě vyhovuje.

včera

včera

včera

včera

Na Slovensku pokračují demonstrace proti Robertu Ficovi Prohlédněte si galerii

Demonstrace na Slovensku: Fico tvrdí, že z EU nevystoupí. Lidé mají přesto důvod vyrážet do ulic

Na Slovensku v posledních týdnech probíhá vlna protestů zaměřených proti vládním krokům premiéra Roberta Fica, zejména jeho proruské politice. Demonstrace se konají v několika městech, přičemž největší se uskutečnila 24. ledna 2025 v Bratislavě, kde se sešlo odhadem 35 000 až 40 000 účastníků. Fico sice tvrdí, že demonstranty nechápe, protože z EU vystoupit nehodlá, kroky jeho politiků ale vzbuzují v lidech obavy.

včera

včera

Ursula von der Leyenová

Evropa už nemůže spoléhat na USA. Extrémní počasí musí zastavit bez Trumpa

Od znovuzvolení Ursuly von der Leyenové do čela Evropské komise je jasné, že Evropská unie hodlá i nadále prosazovat Zelenou dohodu pro Evropu a současně propojit dekarbonizaci s průmyslovou konkurenceschopností v rámci tzv. Clean Industrial Deal. Tento přístup je nyní důležitější než kdy dříve, zejména s ohledem na novou americkou administrativu pod vedením Donalda Trumpa, jehož politika podporuje fosilní paliva a ohrožuje globální klimatické ambice.

včera

Ester Ledecká

Ester Ledecká si z MS poprvé odváží medaili

Ester Ledecká se dočkala svého premiérového cenného kovu na mistrovství světa v alpském lyžování. V rakouském Saalbachu si dojela pro bronzovou medaili ve sjezdu a potvrdila tak svůj status všestranné sportovkyně, která dokáže konkurovat světové elitě nejen na snowboardu, ale i na lyžích.

včera

včera

Teroristé Hamásu

Hamás propustil další izraelské rukojmí

V rámci páté fáze výměny vězňů mezi Izraelem a Hamásem byli v sobotu z pásma Gazy propuštěni tři izraelští rukojmí – Ohad Ben Ami, Eli Šarabi a Or Levy. Jejich návrat však v Izraeli vyvolal nejen úlevu, ale také silné obavy kvůli jejich zdravotnímu stavu. Všichni tři působili vyhublí a bledí, což mnohé přimělo k ostré kritice podmínek, v nichž byli drženi. Uvedl to server CNN.

včera

Evropa řeší, co s ruskou stínovou flotilou. Chce jí zabavovat lodě i na moři

Země v oblasti Baltského moře zvažují nová opatření k zadržování lodí podezřelých z nelegální přepravy ruské ropy a sabotáže podmořské infrastruktury. Finsko, Estonsko, Litva a Lotyšsko se snaží využít mezinárodního práva k zadržení plavidel z environmentálních nebo pirátských důvodů. Pokud by tento přístup neuspěl, hodlají společně přijmout nové národní zákony, které by umožnily zabavení lodí i dále na moři.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy