Lyžování, bruslení nebo běh na lyžích. To jsou oblíbené zimní sporty, kterým se dnes lidé věnují rekreačně i na profesionální úrovni. Jaká je historie těchto sportů? Jejich původ lze hledat hluboko v minulosti, mnohdy až v období pravěku. Jejich rozvoj coby sportu v pravém slova smyslu však nastal až v 19. století.
Lyžování a běh na lyžích sloužily dříve k lovu i boji
Lyže se zrodily ze sněžnic, tedy ze zvláštních pomůcek sloužících k pohodlnějšímu přesunu v hlubokém sněhu. Dle archeologických nálezů si je lidé v severských oblastech připevňovaly k chodidlům již v období pravěku. Nejstarší vyobrazení sněžnic se nacházejí na stěnách jeskyní v Norsku nebo ve Švédsku na pravěkých malbách starých zhruba čtyři tisíce let. Bez sněžnic by lidé v pravěku v těchto severských zemích prakticky nemohli žít. Pomůcky pro chůzi ve sněhu popisoval také řecký historik Xenofón ve svém díle někdy ve 4. století před naším letopočtem.
V průběhu času se sněžnice zužovaly a prodlužovaly, až se z nich nakonec vyvinuly lyže. Pomocí nich už se ve sněhu nechodilo, ale klouzalo, a tak byl pohyb po nich rychlejší. I jakési lyže jsou vyobrazeny na některých pravěkých malbách, archeologové nalezli také v oblastech Skandinávie předměty podobné lyžím a datují je do období pravěku. Více dokladů o používání lyží pocházejí až z dob středověku: ze 14. století z mongolských pramenů, z 16. století z pramenů skandinávských. Lyže tehdy používali lyže zejména při lovu, ale třeba i ve válkách. Kolem roku 1200 se prokazatelně uplatnily ve válce mezi Švédskem a Dánskem. Z vojenského lyžování se pak postupem času rozvinulo lyžování sportovní, které známe a praktikujeme dodnes. První zmínky o sportovním lyžování máme z 18. století, a to z Norska.
Rozvoj sportovního lyžování nastal počátkem 19. století, nejprve právě v Norsku. Spolu s tím, jak se lyžování stalo sportem, se lyže zdokonalovaly. Do roku 1877 je datován vznik prvního lyžařského klubu na světě, a to v Oslu. Zde byla později otevřena i první lyžařská škola.
Koncem 19. století se sportovní lyžování dostalo i do střední Evropy. První lyžařský klub u nás zformoval roku 1887 v Praze Josef Rössler-Ořovský, nadšený a všestranně nadaný sportovec. První lyže k nám dostal, konkrétně do Krkonoš, hrabě Jan Nepomuk František Harrach, kterého uchvátily na světové výstavě v Oslu roku 1892. Proto začal tyto sportovní pomůcky shánět, aby je pořídil pro své lesníky, jimž by ulehčily těžbu dřeva v zimním období. Protože musel lyže draze kupovat v zahraničí, rozhodl se hrabě Harrach vyrábět je přímo v Krkonoších. A tam začal sportovní lyžování propagovat právě již zmíněný Ořovský, který tu stál i při pořádání prvních lyžařských závodů.
Po dlouhá staletí se prakticky nerozlišovalo mezi sjezdovým lyžováním a během na lyžích, a používal se na všechno jeden druh lyží. K rozdělení došlo až na konci 19. století, kdy se formovala řada sportovních disciplín. První doložené závody v běhu na lyžích se ve středoevropském prostoru konaly v roce 1893. Jako závodní disciplína byl běh na lyžích zařazen i na první zimní olympijské hry v roce 1924.
Bruslení bývalo určeno jen urozeným vrstvám
Stejně jako lyžování, také bruslení se zrodilo z praktické potřeby již v časech pravěku. Z této doby pocházejí archeologické nálezy bruslí vyrobených z dlouhých zvířecích kostí, které se k chodidlům připevňovaly řemínky. Na rozdíl od novodobých bruslí nebyly ty pravěké ostré, a tak si pravěký člověk pohyb na nich po ledě usnadňoval ještě použitím holí či dlouhých větví. Podoba bruslí se prakticky nezměnila až do období středověku, kdy se začaly objevovat i v písemných pramenech. Kupříkladu canterburský mnich William Fitzstephen popisoval roku 1174, jak londýnská mládež tráví volný čas v zimě právě bruslením. Už tehdy tedy brusle sloužily k zábavě.
Někdy v 15. století se začaly brusle podobat těm dnešním – začaly být vybaveny ostřím. Tak se změnil i způsob bruslení, lidé mohli odložit hole, protože se na bruslích mohli snadno pohybovat bez nich. Zpočátku se brusle využívaly coby praktická pomůcka především v lidovém prostředí, později pronikly do vyšších společenských vrstev, pro které se stala výsadou. Roku 1610 například pořádal okázalý bál na ledě na svém dvoře Rudolf II., podobné akce organizovali i francouzský král Ludvík XVI., Madame de Pompadour nebo Napoleon Bonaparte. Traduje se, že anglická královna Viktorie poznala svého budoucího muže právě během bruslení. Na území Anglie se pak bruslení stalo i sportem, když v Edinburghu v první polovině 18. století vznikl vůbec první bruslařský klub. Na našem území byl podobný klub založen v roce 1878. Od počátku 20. století se začalo bruslení objevovat i jako předmět na českých vysokých školách. O něco později vzniklo i krasobruslení.
Související

Češi na letních olympijských hrách. Kdo získal první zlato, vytvořil rekord nebo vyvolal skandál?

Satanovy hry, píší v Rusku o olympijské Paříži. Reprezentantům spílají, že jsou zrádci
sport , historie , Zima , bruslení , Lyžování , běžecké lyžování
Aktuálně se děje
před 23 minutami

"Ani o píď na východ." Slova o budoucnosti NATO po 35 letech pohledem historika
před 39 minutami

Počasí v lednu bylo nejteplejší v historii. Jenže nikdo netuší proč
před 1 hodinou

Trump mluvil s Putinem o válce na Ukrajině. Prý mají dobré vztahy
před 2 hodinami

Počasí bude mrazivé i příští týden
včera

Putin se nepřipravuje na mír, ale na pokračování války, a to nejen proti Ukrajině, varuje Zelenskyj
včera

Merzova sázka na nejistotu: Lídr německé pravice rozděluje voliče koketováním s krajní AfD
včera

Tenistka Petra Kvitová oznámila návrat po mateřské. Nečekejte zázraky, říká
včera

Překotné dění v druholigové Líšni. Vrba měl klub dostat do první ligy, skončil dřív než začal
včera

Masové demonstrace v Německu: Čtvrt milionu lidí se bouří proti AfD
včera

Brilantní taktický manévr? Trump uvrhnul Evropu do nemožné pozice, pravděpodobně schválně
včera

Na Ukrajině zemřel osmnáctiletý chlapec z Británie. Byl jen potravou pro děla, svěřila se jeho matka
včera

Mafiánský Černák si podmanil celé Slovensko. Film obstojí jako temný thriller
včera

KLDR se na Ukrajině angažovat neměla. Režim kvůli tomu zeslábl, může hrozit i agrese ze Soulu
včera

Demonstrace na Slovensku: Fico tvrdí, že z EU nevystoupí. Lidé mají přesto důvod vyrážet do ulic
včera

Před sedmi lety vystřelil Musk do vesmíru Teslu. Až nyní vyšlo najevo, co tím vlastně způsobil
včera

Evropa už nemůže spoléhat na USA. Extrémní počasí musí zastavit bez Trumpa
včera

Ester Ledecká si z MS poprvé odváží medaili
včera

Kyjev čekají rušné týdny. Zelenskyj chce získat Trumpa na svou stranu před možnými mírovými jednáními s Ruskem
včera

Hamás propustil další izraelské rukojmí
včera
Evropa řeší, co s ruskou stínovou flotilou. Chce jí zabavovat lodě i na moři
Země v oblasti Baltského moře zvažují nová opatření k zadržování lodí podezřelých z nelegální přepravy ruské ropy a sabotáže podmořské infrastruktury. Finsko, Estonsko, Litva a Lotyšsko se snaží využít mezinárodního práva k zadržení plavidel z environmentálních nebo pirátských důvodů. Pokud by tento přístup neuspěl, hodlají společně přijmout nové národní zákony, které by umožnily zabavení lodí i dále na moři.
Zdroj: Libor Novák