GLOSA | Jsou přibývající excesy hokejových fanoušků projevem úpadku české společnosti?

Možná bude tento článek vyznívat, že už stárnu (což je samozřejmě pravda) a čím dál víc tak vzpomínám na dřívější (dle mého soudu v mnohém normálnější) svět, ale to, co se poslední dobou děje na extraligových stadionech, mně radost nedělá a pokud proti tomu něco jako společnost neuděláme, bojím se, kam se naše společnost bude řítit. Řeč je o několika nevídaných excesech ze strany hokejových fanoušků. Tedy pardon, „fanoušků“.

Zpočátku mi dovolte osobní vzpomínku na mé dětství tolik spojené s extraligovým play-off. Jako divák se na něho dívám osobně už 26 let, vzpomínám na doby, kdy se extraligovými kluzišti proháněli Radek Duda, Josef Beránek, Michal Sup, Michal Broš, Petr Ton, David Výborný, Roman Stantien, Peter Pucher, Petr Leška nebo třeba Petr Čajánek a kdy trénovali Miloš Říha starší, František Výborný, Ernest Bokroš nebo Vladimír Růžička. Kdykoli, kdy začal hokejový maraton zvaný play-off, byla to známka toho, že je jaro a vzhledem ke stále překotnějšímu běhu světa je dobře, že takovou konstantu (kterých je v současnosti už jednou z mála) v životě máme.

Tehdy – kolem roku 2000 – se mi pochopitelně svět překotný nezdál a rozhodně nebyl tolik zahuštěn informacemi jako dnes, kdy takovýto přehršel informací urychluje nejen běh světa, ale vlastně i život. Svět byl z mého pohledu daleko klidnější a stejně tak i lidé. Tehdy při sledování extraligového play-off si nepamatuji, že by za dobu mého dětství k nějakým excesům ze strany fanoušků docházelo.

Tehdy byl na tom v tomto ohledu u nás hokej daleko lépe než fotbal. Ten nebyl zdaleka na takové úrovni jako je dnes, co se týče návštěvnosti a co se týče kreativity fotbalových fanoušků v choreech, kterými dnes pozvedávají atmosféru na tuzemských fotbalových stadionech. Ve srovnání s dobou před 20-25 lety byla tehdy většina fotbalových stadionů daleko horší a o trávnících ani nemluvě. A jeden fotbalový incident z tehdejší doby za všechny, vzpomeňte si na inzultaci pomezního rozhodčího při duelu Bohemians versus Sparta.

Zatímco i díky daleko lepší infrastruktuře z českého fotbalu problémy s fanoušky mizí, nyní se karta v tomto ohledu obrací v neprospěch českého hokeje, který se dlouhá léta právem kasal, že v chování fanoušků je na tom lépe než fotbal. Možná je to je náhoda (a rád bych tomu chtěl věřit), ale to, že se stane několik incidentů ze strany fanoušků v krátké době za sebou, svědčí o tom, že je to mnohem hlubší problém.

Série excesů začala už těsně před koncem základní části hokejové extraligy, kdy nejprve v utkání Kladna s Třincem se popral kladenský fanoušek s hráčem Ocelářů Kurovským po sérii urážek. V předposledním kole v duelu Olomouc - Kladno pak zase domácí příznivci házeli předměty na led těsně před koncem zápasu a neustále tak přerušovali hru, jakkoli zprvu takovým způsobem dávali vědět, že je v hledišti zraněný jeden z fanoušků. V rámci předkola play-off v duelu Litvínov versus Třinec pak pro změnu fanoušci lili pivo jak na hráče, tak rozhodčí. Nejnovějšími případy jsou pak ty ze čtvrtfinále Mladá Boleslav versus Hradec Králové, kdy hostující příznivci nepochopitelně odmontovali šrouby z plexiskla u mantinelu a v Karlových Varech pak tamní fanoušci pokřikovali nechutné urážky na brněnského kustoda, kterému nevydržely nervy a jednoho z fanoušků fyzicky napadl.

Kdyby se jednalo o náhodu, nebylo by takovýchto incidentů tolik za sebou, v takovém případě se tak jedná o hlubší problém naší společnosti. To, že nejsme schopni navzájem spolu kultivovaně komunikovat, přestože ten druhý má jiné názory na svět, už jsem si bohužel zvykl. Zvláště v politice, která je zrcadlem naší společnosti, je to pochopitelně vidět daleko více a vzhledem k budoucnosti si nejsem osobně jist, zda je to dobře. A to nemluvě o evropských a světových lídrech, kde to může mít dopad ještě katastrofálnější.

Ukazuje se však, že mor v podobě neschopnosti spolu normálně mluvit a diskutovat bez invektiv a nálepek, které mohou vyvrcholit fyzickými napadnutími, naschvály a dalšími nepochopitelnými kroky, se dostal pod kůži společnosti a že to není jenom o politicích.

Protože už je takových incidentů v extraligovém hokeji na mě až příliš, měli by se více ozvat samotné kluby a hráči, kteří by jistě uvítali, kdyby se více hrálo a mluvilo se o jinak vždy krásném hokeji v play-off, spíše než o problémových fanoušcích. Když existují různé akce, jako když třeba na Spartě vzdávají hold bezpečnostním složkám, nebo když se hraje o kapku lepší hokej, kdy se pomáhá lidem s leukémií, anebo když některý z klubů v rámci Mezinárodního dne žen vzdá prostřednictvím svých hráčů hold ženám, má to vždy v hokejové obci velký ohlas a dopadá to na úrodnou půdu. Jsem přesvědčen, že v případě zlepšení kultivovanosti ve společnosti by kluby nějakými takovými podobnými akcemi výrazně přispěli.

Jsem ale zároveň také přesvědčen, že každý musí začít u sebe ve své rodině. Je logické, že oproti době před dvaceti lety už vyrostla v naší společnosti nová generace rodičů vyrůstající v podstatě v moderní době bez pravidel a ti už vychovávají další generaci. Už se z mnoha pochopitelných i nepochopitelných důvodů nepraktikuje ve výchově dětí přísnost, kterou v rodinách znali naši předkové a děti se tak vychovávají takříkajíc volnějším způsobem, a i ve školách ztrácejí učitelé svou autoritu.

Ke všem již výše zmíněným excesům přidávám postřeh jedné z fanynek na Facebooku, která zveřejnila svůj zážitek z Třince, kdy na ni a její rodinu pokřikovali a nadávali děti jiné rodiny, ovšem jejich rodiče proti jejich jednání nikterak nezakročili.

Neříkám, že by se mělo v každé rodině vychovávat kromě jiného tvrdou a přísnou rukou, toho zastáncem rozhodně nejsem. Ale měl by se najít nějaký způsob, kdyby se mělo v každé rodině vysvětlovat, jaké chování je ještě ve společnosti, jakkoli na hokeji může být atmosféra emotivní, únosné a jaké už nikoli.

Pokud nebudeme schopni ukočírovat jak sami sebe a naše blízké a nebudeme schopni včas nalézt způsob, jak vysvětlit, co můžeme a nemůžeme, potvrdí se moje domněnka, že se pomalu ale jistě jedná o začínající úpadek naší společnosti.

Přeci jenom, chceme snad všichni, co jsme na stadionech, vidět hokej a odcházet se zážitkem především sportovním, přičemž sami hráči se snaží, aby byl pro nás všechny tím nezapomenutelným.

Související

Filip Turek Glosa

Turkovy výroky jsou testem české společnosti

Poslanec a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku Filip Turek (za Motoristy sobě) označil část pracovníků státní správy za „parazity“. Avizoval, že strana, jejímž zůstává čestným prezidentem, se je rozhodla „deratizovat“. Znepokojivost situace prohlubuje skutečnost, že Turek dehumanizační rétoriku, která připomíná slovník nechvalně známého díla Mein Kampf nacistického vůdce Adolfa Hitlera, aplikoval na politicky definovanou skupinu. To, zda své výroky ustojí, může určit směřování české společnosti. 
Jednání o vyslovení nedůvěry vlády (17.6.2025) Glosa

Politici se naučili, že nic nemusí dodržet. Marnotratnost vždy zaplatí starý známý „někdo jiný“

Politici opět slibují zázraky – levnější hypotéky, vyšší důchody, víc bytů, vyšší mzdy. Jenže rozpočet praská ve švech a o nutném zvýšení daní, pokud mají být tyto honosné sliby skutečně splněny, raději nikdo nemluví. Všichni čekají, že to vyřeší „někdo jiný“. A tím „někým“ budeme zřejmě zase my všichni. Stejně, jako tomu bylo vždycky.

Více souvisejících

glosa ,  hokej ,  Fanoušci ,  sport

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

včera

včera

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

včera

Andrej Babiš

Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek

Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování. 

včera

včera

Christa Pikeová

Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj

Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.

včera

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším

Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.

včera

včera

Elektromobil, ilustrační fotografie.

Pouze 350 tisíc. EU stanovila limit na dovoz hybridních vozidel z Číny, zbytek zavře ve skladech

Evropská unie se v rámci významné obchodní dohody uzavřené v Pekingu dohodla na zavedení přísných ročních kvót na dovoz hybridních a plug-in hybridních vozidel z Číny, čímž reaguje na prudký nárůst asijských dovozů a sílící obavy z deindustrializace evropského kontinentu. Podle nového opatření, které má vstoupit v platnost v prosinci letošního roku, bude roční limit pro dovoz těchto vozidel stanoven na 350 tisíc kusů, což by mělo snížit současný podíl čínských automobilů na evropském trhu přibližně na polovinu.

včera

Francouzské letectvo se stroji Mirage 2000

Francie se učí z války na Ukrajině, cvičí jaderný útok proti Rusku

Francouzské letectvo intenzivně využívá poznatky z ozbrojených konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě k úpravě svého výcviku jaderných úderů, přičemž se v rámci odstrašování Ruska stále otevřeněji hlásí ke své jaderné síle. Pravidelná cvičení označovaná jako Operace Poker přivádějí čtyřikrát do roka do vzduchu přibližně padesát letounů, které nacvičují simulovaný útok na nepřátelské území s cílem udržet maximální kredibilitu francouzského jaderného arzenálu.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml podpořil Trumpovu myšlenku na výměnu Zelenského. 60 dní Ukrajině nedá a příměří nekomentoval

Moskevský Kreml v pondělí oficiálně odmítl návrh ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na zavedení šedesátidenního příměří, které mělo v napadené zemi vytvořit nezbytné podmínky pro uspořádání řádných prezidentských voleb. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov novinářům sdělil, že Moskva nemá zájem o žádná dočasná zastavení palby, nýbrž usiluje o dosažení dlouhodobého a komplexního mírového urovnání konfliktu.

včera

Alexus Grynkewich

Grynkewich představil obrannou strategii "teorie vítězství". Má odstrašit Rusko od útoku na NATO

Vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě, americký generál Alexus Grynkewich, vystoupil na bezpečnostní konferenci ve Varšavě s důrazným varováním na adresu Moskvy a představil novou obrannou strategii označovanou jako teorie vítězství. Tento krok má za cíl jasně demonstrovat odhodlání a připravenost severoatlantické aliance čelit jakémukoliv ozbrojenému napadení a současně uklidnit spojence na východním křídle organizace.

včera

Saúdská Arábie

Saúdská Arábie v kleštích. Na útoky Hútíjů musí zareagovat, armáda čelí tlaku na radikální změnu strategie

Saúdská Arábie čelí nejzávažnějšímu bezpečnostnímu incidentu na svém území za poslední desetiletí po ničivém raketovém útoků na mezinárodní letiště v Rijádu. Tento krvavý úder, za nímž stojí jemenští povstalci húsíové napojení na Írán, si vyžádal nejméně třináct obětí na životech a stovky zraněných, což v zemi vyvolalo vlnu šoku a ostrého rozhořčení.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Je nelegální? Republikáni chystají právní kroky proti Trumpově ropné dohodě s Ruskem

Americký republikánský senátor Thom Tillis ostře zkritizoval novou energetickou dohodu administrativy prezidenta Donalda Trumpa s Ruskem a varoval, že tento krok by mohl být protizákonný. V nedělním televizním vystoupení v pořadu Meet the Press stanice NBC upozornil, že uvolnění sankcí a nákup ruské nafty ohrožují národní bezpečnost Spojených států a obcházejí vůli Kongresu.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Trumpovo energetické příměří se rozpadlo hned první den. Rusko jej porušilo

Americký prezident Donald Trump v neděli nečekaně oznámil, že Moskva a Kyjev uzavřely okamžité příměří zaměřené na zastavení vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu. Toto prohlášení však podle ukrajinského vedení přišlo jako naprosté překvapení a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obratem upozornil, že ruské síly dohodu ihned porušily sérií útoků na klíčové elektrárny.

včera

včera

Vědci uklidňují veřejnost: Globální pandemie plicního moru je zcela vyloučena

Úmrtí osmadvacetileté laborantky Daryji Šipilovové v sibiřském Irkutsku vyvolalo na začátku října vlnu mezinárodních obav z možného rozšíření plicní formy moru. Přestože sociální sítě a nezávislá média přinesly řadu spekulací o údajné laboratorní nehodě a možném úniku nebezpečné bakterie Yersinia pestis, Světová zdravotnická organizace i přední epidemiologové podle BBC uklidňují, že hrozba globální pandemie je v moderních podmínkách zcela vyloučená.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy