GLOSA | Jsou přibývající excesy hokejových fanoušků projevem úpadku české společnosti?

Možná bude tento článek vyznívat, že už stárnu (což je samozřejmě pravda) a čím dál víc tak vzpomínám na dřívější (dle mého soudu v mnohém normálnější) svět, ale to, co se poslední dobou děje na extraligových stadionech, mně radost nedělá a pokud proti tomu něco jako společnost neuděláme, bojím se, kam se naše společnost bude řítit. Řeč je o několika nevídaných excesech ze strany hokejových fanoušků. Tedy pardon, „fanoušků“.

Zpočátku mi dovolte osobní vzpomínku na mé dětství tolik spojené s extraligovým play-off. Jako divák se na něho dívám osobně už 26 let, vzpomínám na doby, kdy se extraligovými kluzišti proháněli Radek Duda, Josef Beránek, Michal Sup, Michal Broš, Petr Ton, David Výborný, Roman Stantien, Peter Pucher, Petr Leška nebo třeba Petr Čajánek a kdy trénovali Miloš Říha starší, František Výborný, Ernest Bokroš nebo Vladimír Růžička. Kdykoli, kdy začal hokejový maraton zvaný play-off, byla to známka toho, že je jaro a vzhledem ke stále překotnějšímu běhu světa je dobře, že takovou konstantu (kterých je v současnosti už jednou z mála) v životě máme.

Tehdy – kolem roku 2000 – se mi pochopitelně svět překotný nezdál a rozhodně nebyl tolik zahuštěn informacemi jako dnes, kdy takovýto přehršel informací urychluje nejen běh světa, ale vlastně i život. Svět byl z mého pohledu daleko klidnější a stejně tak i lidé. Tehdy při sledování extraligového play-off si nepamatuji, že by za dobu mého dětství k nějakým excesům ze strany fanoušků docházelo.

Tehdy byl na tom v tomto ohledu u nás hokej daleko lépe než fotbal. Ten nebyl zdaleka na takové úrovni jako je dnes, co se týče návštěvnosti a co se týče kreativity fotbalových fanoušků v choreech, kterými dnes pozvedávají atmosféru na tuzemských fotbalových stadionech. Ve srovnání s dobou před 20-25 lety byla tehdy většina fotbalových stadionů daleko horší a o trávnících ani nemluvě. A jeden fotbalový incident z tehdejší doby za všechny, vzpomeňte si na inzultaci pomezního rozhodčího při duelu Bohemians versus Sparta.

Zatímco i díky daleko lepší infrastruktuře z českého fotbalu problémy s fanoušky mizí, nyní se karta v tomto ohledu obrací v neprospěch českého hokeje, který se dlouhá léta právem kasal, že v chování fanoušků je na tom lépe než fotbal. Možná je to je náhoda (a rád bych tomu chtěl věřit), ale to, že se stane několik incidentů ze strany fanoušků v krátké době za sebou, svědčí o tom, že je to mnohem hlubší problém.

Série excesů začala už těsně před koncem základní části hokejové extraligy, kdy nejprve v utkání Kladna s Třincem se popral kladenský fanoušek s hráčem Ocelářů Kurovským po sérii urážek. V předposledním kole v duelu Olomouc - Kladno pak zase domácí příznivci házeli předměty na led těsně před koncem zápasu a neustále tak přerušovali hru, jakkoli zprvu takovým způsobem dávali vědět, že je v hledišti zraněný jeden z fanoušků. V rámci předkola play-off v duelu Litvínov versus Třinec pak pro změnu fanoušci lili pivo jak na hráče, tak rozhodčí. Nejnovějšími případy jsou pak ty ze čtvrtfinále Mladá Boleslav versus Hradec Králové, kdy hostující příznivci nepochopitelně odmontovali šrouby z plexiskla u mantinelu a v Karlových Varech pak tamní fanoušci pokřikovali nechutné urážky na brněnského kustoda, kterému nevydržely nervy a jednoho z fanoušků fyzicky napadl.

Kdyby se jednalo o náhodu, nebylo by takovýchto incidentů tolik za sebou, v takovém případě se tak jedná o hlubší problém naší společnosti. To, že nejsme schopni navzájem spolu kultivovaně komunikovat, přestože ten druhý má jiné názory na svět, už jsem si bohužel zvykl. Zvláště v politice, která je zrcadlem naší společnosti, je to pochopitelně vidět daleko více a vzhledem k budoucnosti si nejsem osobně jist, zda je to dobře. A to nemluvě o evropských a světových lídrech, kde to může mít dopad ještě katastrofálnější.

Ukazuje se však, že mor v podobě neschopnosti spolu normálně mluvit a diskutovat bez invektiv a nálepek, které mohou vyvrcholit fyzickými napadnutími, naschvály a dalšími nepochopitelnými kroky, se dostal pod kůži společnosti a že to není jenom o politicích.

Protože už je takových incidentů v extraligovém hokeji na mě až příliš, měli by se více ozvat samotné kluby a hráči, kteří by jistě uvítali, kdyby se více hrálo a mluvilo se o jinak vždy krásném hokeji v play-off, spíše než o problémových fanoušcích. Když existují různé akce, jako když třeba na Spartě vzdávají hold bezpečnostním složkám, nebo když se hraje o kapku lepší hokej, kdy se pomáhá lidem s leukémií, anebo když některý z klubů v rámci Mezinárodního dne žen vzdá prostřednictvím svých hráčů hold ženám, má to vždy v hokejové obci velký ohlas a dopadá to na úrodnou půdu. Jsem přesvědčen, že v případě zlepšení kultivovanosti ve společnosti by kluby nějakými takovými podobnými akcemi výrazně přispěli.

Jsem ale zároveň také přesvědčen, že každý musí začít u sebe ve své rodině. Je logické, že oproti době před dvaceti lety už vyrostla v naší společnosti nová generace rodičů vyrůstající v podstatě v moderní době bez pravidel a ti už vychovávají další generaci. Už se z mnoha pochopitelných i nepochopitelných důvodů nepraktikuje ve výchově dětí přísnost, kterou v rodinách znali naši předkové a děti se tak vychovávají takříkajíc volnějším způsobem, a i ve školách ztrácejí učitelé svou autoritu.

Ke všem již výše zmíněným excesům přidávám postřeh jedné z fanynek na Facebooku, která zveřejnila svůj zážitek z Třince, kdy na ni a její rodinu pokřikovali a nadávali děti jiné rodiny, ovšem jejich rodiče proti jejich jednání nikterak nezakročili.

Neříkám, že by se mělo v každé rodině vychovávat kromě jiného tvrdou a přísnou rukou, toho zastáncem rozhodně nejsem. Ale měl by se najít nějaký způsob, kdyby se mělo v každé rodině vysvětlovat, jaké chování je ještě ve společnosti, jakkoli na hokeji může být atmosféra emotivní, únosné a jaké už nikoli.

Pokud nebudeme schopni ukočírovat jak sami sebe a naše blízké a nebudeme schopni včas nalézt způsob, jak vysvětlit, co můžeme a nemůžeme, potvrdí se moje domněnka, že se pomalu ale jistě jedná o začínající úpadek naší společnosti.

Přeci jenom, chceme snad všichni, co jsme na stadionech, vidět hokej a odcházet se zážitkem především sportovním, přičemž sami hráči se snaží, aby byl pro nás všechny tím nezapomenutelným.

Související

Jednání o vyslovení nedůvěry vlády (17.6.2025) Glosa

Politici se naučili, že nic nemusí dodržet. Marnotratnost vždy zaplatí starý známý „někdo jiný“

Politici opět slibují zázraky – levnější hypotéky, vyšší důchody, víc bytů, vyšší mzdy. Jenže rozpočet praská ve švech a o nutném zvýšení daní, pokud mají být tyto honosné sliby skutečně splněny, raději nikdo nemluví. Všichni čekají, že to vyřeší „někdo jiný“. A tím „někým“ budeme zřejmě zase my všichni. Stejně, jako tomu bylo vždycky.
Fotbal, ilustrační fotografie. Glosa

Slávisticko-plzeňsko-ostravská nebezpečná hra s ohněm. Snad se z ní nestane precedens

Od vypuknutí této kauzy už uběhl více než týden, ale je důležité, aby nezapadla, jelikož v sázce je toho hodně. Jako fotbaloví fanoušci jsme toho v českém fotbale zažili hodně. Tedy alespoň jsme si to mysleli, když vypukla kauza odposlechů s Ivanem Horníkem. Nebo když jsme zažili téměř neomezenou moc bývalého svazového místopředsedy a černokněžníka Romana Berbra nad rozhodčími. Nyní, 36 let po sametové revoluci, však přichází trojice špičkových českých klubů s dosud nevídanou věcí v tuzemském fotbale – odebraním akreditace novinářům z deníku Sport na domácí zápasy těchto klubů, tedy Slavie, Plzně a Ostravy.

Více souvisejících

glosa hokej Fanoušci sport

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

České hokejistky s Kanadou zopakovaly stejně vysokou prohru jako s USA

Dá se říct, že české hokejistky zakončily základní skupinu tak, jak ji začaly, tedy prohrou 1:5 se zámořským soupeřem. Zatímco v úvodu olympijského turnaje v Miláně svěřenkyně trenérky Carly MacLoedové prohrály s Američankami, na závěr skupiny jasně podlehly i Kanaďankám. Nadále se tak tedy ukazuje, že hokejistky USA i Kanady jsou pro Češky zatím jen těžko dosažitelným cílem.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek

Málokdo z českých fanoušků čekal, že by snad mohl být na právě probíhajících zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo k vidění nějaký úspěch v rámci mužského běžeckého lyžování. Čtvrtý soutěžní den 25. her zimní olympiády ale právě takový nečekaný úspěch přinesl, jakkoli to neskončilo cenným kovem. Senzačně na pátém místě totiž ve sprintu skončil Jiří Tuž, který už v kvalifikaci ukázal, že se s ním musí počítat až do samotného konce. Pro své již sedmé olympijské zlato si v závodě dojel Nor Johannes Klaebo. V ženském sprintu se naopak nepodařilo do finále postoupit sedmé závodnici z olympijského skiatlonu. Kateřina Janatová se do semifinále nedostala o pouhou jednu desetinu sekundy.

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO

Estonská zahraniční zpravodajská služba zveřejnila svou výroční zprávu o globální bezpečnosti, ve které varuje před pokračující hrozbou ze strany Ruska. Podle estonských zpravodajců je nepravděpodobné, že by Moskva v příštím roce zahájila proti státům NATO otevřený vojenský útok. Místo toho se očekává pokračování a stupňování různých forem hybridní války.

včera

Michal Krčmář

Vytrvalostní biatlonový závod se českým mužům nevydařil. Nejlepší byl Hornig

Ani v pořadí druhý biatlonový, byť první individuální závod v rámci olympijských her se nevyvedl z českého pohledu podle představ. Nejlepší z kvarteta reprezentantů byl totiž ve dvacetikilometrovém vytrvalostním závodu Vítězslav Hornig, který během celého jeho průběhu dvakrát chyboval na střelnici a nejen proto se tak umístil na konečném 26. místě. To velezkušenému Michalu Krčmářovi se střelba nepovedla ještě více, neboť v ní chyboval celkem čtyřikrát a obsadil až 38. pozici. Dalšími Čechy, kteří se závodu zúčastnili, byli Mikuláš Karlík (konečné 68. místo) a debutant Petr Hák (81. místo). Zlato z tohoto závodu poněkud nečekaně dosud málo známý Nor Johan-Olav Botn.

včera

včera

Jeffrey Epstein

Kongres: Trumpovi úředníci začernili Epsteinovy ​​spisy, aby zakryli jména významných osob

Členové amerického Kongresu, kteří v pondělí získali přístup k nezkráceným spisům ministerstva spravedlnosti týkajícím se Jeffreyho Epsteina, oznámili znepokojivá zjištění. Podle zákonodárců dokumenty obsahují důkazy o tom, že identita nejméně šesti mužů byla před veřejností utajena bez jasného právního opodstatnění. Tato zjištění obnovila obvinění, že Trumpova administrativa záměrně chrání vlivné osobnosti před veřejnou kontrolou.

včera

Donald Trump

MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“

Svět vstoupil do éry „politiky demoliční koule“, kterou vede americký prezident Donald Trump, a dlouhodobý mezinárodní řád postavený po roce 1945 se pod tímto tlakem začíná rozpadat. Vyplývá to z výroční zprávy Munich Security Report 2026, zveřejněné před nadcházející Mnichovskou bezpečnostní konferencí (MSC). Dokument označuje Trumpa za nejmocnější postavu, která vědomě útočí na stávající pravidla a instituce, čímž riskuje zánik desítky let budovaných spojenectví a norem.

včera

Ilustrační foto

Svět se stává příliš teplým i na umělý sníh. Počasí uvrhá zimní olympijské hry do nejisté budoucnosti

Olympijská běžkyně na lyžích Jessie Digginsová je zvyklá na extrémní fyzické utrpení, kterému říká „jeskyně bolesti“. Zatímco fyzickou zátěž dokáže ovládat, jedna věc ji skutečně děsí: rychlost, s jakou se její sport mění kvůli klimatickým změnám. Podle jejích slov se stává nemožným pořádat zimní závody bez umělého sněhu, přičemž zažila i Světové poháry, které se odehrávaly v hustém dešti na úzkých zbytcích tající bílé pokrývky.

včera

Emmanuel Macron

Macron vyzval Evropu, aby konečně začala vystupovat jako skutečná velmoc

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropu, aby začala na světové scéně vystupovat jako skutečná velmoc. V rozhovoru pro skupinu evropských deníků uvedl, že kontinent čelí naléhavému varování v podobě rostoucích hrozeb ze strany Číny, Ruska a nově i Spojených států. Podle Macrona nastal čas, aby Evropa v oblasti ekonomiky, obrany i bezpečnosti konečně „dospěla“.

včera

Fakultní nemocnice Olomouc

Policie vyšetřuje možné ublížení na zdraví u stovek pacientů s defibrilátory

Kriminalisté z odboru hospodářské kriminality v Olomouci začali prověřovat mimořádně závažný případ, který se týká Fakultní nemocnice Olomouc. Existuje totiž důvodné podezření, že tamní lékaři z kardiologické kliniky implantovali stovkám pacientů srdeční defibrilátory (ICD), i když k tomu z odborného hlediska nebyl důvod. Podle policie nešlo o ojedinělé případy, ale o dlouhodobý a systematický postup, který trval celou dekádu – od roku 2015 až do února loňského roku.

včera

Evropská unie

Evropská komise chystá bezpečnostní opatření, kterým sníží vliv Číny v Evropě

Evropská komise plánuje v březnu představit nová bezpečnostní opatření, která mají omezit přístup čínských firem k lukrativním veřejným zakázkám v Evropské unii. Podle informací od unijních představitelů hodlá Brusel upravit rozpočtová pravidla tak, aby v budoucnu zvýhodňovala evropské podniky před zahraničními konkurenty. Tato strategie se má týkat nejen současného rozpočtu, ale především dlouhodobého finančního rámce pro období po roce 2028.

včera

Vladimír Putin

Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat

Probíhající mírový proces pod vedením Spojených států, který má ukončit ruskou invazi na Ukrajinu, se potýká s vážným nedostatkem důvěryhodnosti. Skeptici pochybují o skutečném zájmu Vladimira Putina na trvalém urovnání a kritizují logiku současných jednání. Varují, že pokud západní partneři přiznají Rusku právo veta nad bezpečnostními zárukami pro Kyjev, riskují tím nekonečné prodlužování válečného konfliktu.

včera

Chicago

Jak Trump změnil Ameriku? Většině lidí se do USA nechce, zvažují i zrušení dovolené

V uplynulých dvanácti měsících prošly Spojené státy pod Trumpovou administrativou proměnou, která z nich v očích mnoha cestovatelů učinila nehostinné a nebezpečné místo. Průzkum deníku Independent ukazuje, že 80 % respondentů se hodlá cestám do USA vyhýbat, zatímco pouze 11 % by zemi stále navštívilo. Mezi těmi, kteří již mají dovolenou zarezervovanou, zvažuje každý sedmý její zrušení.

včera

Starmer utnul výzvy k rezignaci. Odstoupit nehodlá

Britský premiér Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého úřadu poté, co lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval k jeho rezignaci. Starmer na pondělním zasedání parlamentní frakce prohlásil, že není připraven odejít a uvrhnout zemi do chaosu, jeho pozice je však po sérii rezignací klíčových spolupracovníků vážně oslabena.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy